Spisová značka 1953/2013/VOP
Oblast práva Dávky pomoci v hmotné nouzi
Věc doplatek na bydlení
Forma zjištění ochránce Zpráva o šetření - § 18
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 500/2004 Sb., § 3
111/2006 Sb., § 35, § 49, § 72 odst. 4
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 18. 03. 2013
Datum vydání 01. 07. 2013
Časová osa případu
Sp. zn. 1953/2013/VOP

Právní věty

I. Orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen postupovat při hodnocení nároku na doplatek na bydlení a při stanovení jeho výše v souladu se zásadou materiální pravdy, tj. je povinen zjistit takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. II. Pokud příjemce doplatku na bydlení úřadu doloží úhradu vyššího nájemného, než je sjednáno v dosud platné nájemní smlouvě, měl by jej úřad vyzvat k doložení nové nájemní smlouvy či její změny, nikoli automaticky zohlednit nájemné v nižší výši, odpovídající smlouvě.

Text dokumentu

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 1. července 2013 Sp. zn.: 1953/2013/VOP/AV Vaše zn.: HN Vážená paní ředitelko, děkuji Vám za poskytnuté vyjádření k záležitosti podnětu paní Z.Š. (dále také "stěžovatelka"). Šetřením jsem zjistil pochybení v postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město (dále také jen "úřad"), ve věci stanovení výše doplatku na bydlení za měsíc listopad a prosinec 2012. Dovolte mi, abych Vás blíže obeznámil s důvody, které mě vedly k tomuto závěru. Z Vašeho vyjádření ze dne 3. 6. 2013 vyplynulo, že výše doplatku na bydlení byla přehodnocena až od ledna 2013 z důvodu doložení nové nájemní smlouvy, neboť původní nájemní smlouva byla platná od 31. 12. 2011 do 31. 12. 2012. Dávka nebyla přehodnocena od listopadu 2012, přestože stěžovatelka úřadu doložila, že hradila náklady na bydlení vyšší, tj. namísto částky 4.000,- Kč částku 8.000,- Kč, neboť z doloženého potvrzení o zaplacení nákladů na bydlení nebylo patrno, co se vlastně zvýšilo, zda nájem, služby, elektřina nebo plyn. Současně se domníváte, že pronajímatelka neměla právo požadovat bez změny nájemní smlouvy vyšší úhradu nákladů spojených s bydlením. Domnívám se, že takový postup neodpovídá zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pomoci v hmotné nouzi"). Předně mi dovolte uvést několik slov k nákladům na bydlení, které je třeba k žádosti o dávku, eventuálně v průběhu pobírání dávky, úřadu doložit za účelem stanovení výše doplatku na bydlení. K žádosti o doplatek na bydlení je nezbytné dle ustanovení § 72 odst. 4 zákona o pomoci v hmotné nouzi přiložit tyto doklady: - doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy a doklad o podlahové ploše bytu, - doklad o výši a úhradě nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, - doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv. Doklad o výši nákladů na bydlení (o výši nájemného, služeb, energií) pak příjemce doplatku na bydlení předkládá každý měsíc tak, aby mohla být stanovena výše doplatku na bydlení s ohledem na náklady na bydlení za aktuální kalendářní měsíc v souladu s ustanovením § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Pokud dojde ke zvýšení nákladů na bydlení, je možné na toto zvýšení reagovat již v aktuálním kalendářním měsíci, neboť náklady na bydlení nejsou zohledňovány se zpětnou platností, jako je tomu například u příspěvku na bydlení.[1] Jestliže stěžovatelka úřadu doložila uhrazené náklady na bydlení za listopad a prosinec 2012 ve vyšších částkách, měl úřad tyto skutečně uhrazené náklady zohlednit již v aktuálních kalendářních měsících, tj. při výpočtu výše doplatku na bydlení za listopad a prosinec 2012. Úřad měl za prokázané, že stěžovatelka uhradila na nákladech na bydlení za listopad a prosinec 2012 namísto 4.000,- Kč částku 8.000,- Kč. Ke zvýšení nákladů na bydlení došlo po dohodě mezi stěžovatelkou a pronajímatelkou bytu. Podstatnou náležitostí nájemní smlouvy je v souladu s ustanovením § 686 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také způsob výpočtu nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu, přičemž ujednání o nájemném nemusí vždy obsahovat přímo konkrétní částku nájemného, ale dostačuje jasný a určitý způsob určení výpočtu nájemného. V nájemní smlouvě prodloužené do 31. 12. 2012 předložené stěžovatelkou bylo sjednáno nájemné ve výši 2.000,- Kč, a současně byly sjednány platby za služby ve výši 1.000,- Kč a dodávku energií ve výši 1.000,- Kč. Takové ujednání však nevylučuje, že nemůže dojít v průběhu nájemního vztahu ke změně výše nájemného či plateb za služby souvisejících s bydlením, neboť výše nájemného za byt je dána především smluvním konsenzem mezi stranami smlouvy. Je tak na pronajímateli a nájemci, aby si sjednali například možnost automatického zvýšení nájemného prostřednictvím inflačních doložek či v návaznosti na zvýšení indexu spotřebitelských cen. Zákon může umožnit také jednostranné zvýšení nájemného (toto bylo možné například na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu). Předně je však výše nájemného záležitostí smluvního konsensu, tudíž i v průběhu trvání nájemního vztahu se mohou pronajímatel a nájemce dohodnout na změně výše nájemného a dalších úhrad souvisejících s užíváním bytu, například prostřednictvím dodatku ke smlouvě. Právní úprava de lege lata i od nového roku účinný nový občanský zákoník jednoznačně preferuje autonomii vůle smluvních stran (výše nájemného by však neměla být v rozporu s dobrými mravy). S ohledem na výše uvedené měl úřad stěžovatelku vyzvat v souladu s ustanovením § 49 zákona o pomoci v hmotné nouzi k tomu, aby doložila dodatek ke smlouvě, kterým došlo ke změně výše nájemného. Následně měl úřad stanovit výši doplatku na bydlení s využitím nově hrazených nákladů na bydlení. Za předpokladu, že by bylo nově sjednané nájemné příliš vysoké, disponuje úřad jinými nástroji, které mu dává přímo zákon o pomoci v hmotné nouzi, když v ustanovení § 34 limituje zápočet úhrady nájemného do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely výpočtu doplatku na bydlení prostřednictvím nájemného v místě a čase obvyklého. V postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Brno-město, při stanovení výše doplatku na bydlení za měsíc listopad a prosinec 2012 jsem tak shledal pochybení. Vzhledem k tomu, že možnost nápravy tohoto pochybení je v daném případě, dle mého názoru, omezená, neboť zpětné doložení skutečnosti, zda opravdu došlo ke změně smlouvy formou dodatku, a tím pádem ke zvýšení nájemného, není možné (nelze předejít účelovému doložení dodatku ke smlouvě), nebudu již v této záležitosti vyžadovat opatření k nápravě a věc v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, uzavírám. Závěrem si dovolím zdůraznit, že vždy je třeba postupovat tak, aby byl v souladu se zásadou materiální pravdy zjištěn takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.[2] S pozdravem JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. Vážená paní JUDr. Marie Cacková ředitelka Úřad práce ČR, krajská pobočka v Brně Křenová 111/25 602 00 Brno [1] Neuplatní se také ustanovení § 44 zákona o pomoci v hmotné nouzi, které v případě změny skutečností zakládajících zvýšení dávky, ukládá orgánu pomoci v hmotné nouzi povinnost zvýšit dávku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změna nastala. [2] Ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.