Spisová značka 2455/2016/VOP
Oblast práva Činnost Policie ČR - ostatní
Věc ochrana zdraví a majetku osob
Forma zjištění ochránce Závěrečné stanovisko - § 19
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 14. 04. 2016
Datum vydání 04. 08. 2016

Právní věty

Policisté nejsou oprávněni zajistit osobu bezprostředně ohroženou na svém životě či zdraví (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky), pokud život nebo zdraví osoby nejsou ohroženy přímo v důsledku jejího jednání. Došlo-li k ohrožení života či zdraví osoby v souvislosti s vyjádřením jejího názoru, nelze za příčinu bezprostředního ohrožení považovat realizaci jejího práva na svobodu projevu, ale fyzický útok názorových odpůrců vedený proti této osobě.

Text dokumentu

Brno 8. srpna 2016 Sp. zn.: 2455/2016/VOP/MK Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci postupu Policie ČR v rámci bezpečnostního opatření "Čína" A. Závěry šetření V rámci zprávy o šetření z vlastní iniciativy jsem konstatovala pochybení Policie ČR spočívající v: - nedůvodném zajištění a převozu osob, které se nedopouštěly jiného protiprávního jednání než neuposlechnutí výzvy k opuštění vymezeného prostoru; - nedůvodném zajištění a převozu pana M., neprovedení zákroku vůči útočníkům a nedostatečném monitoringu událostí; - zmatečném postupu policistů v budově FAMU. V souvislosti s událostmi v okolí hotelu Hilton jsem konstatovala, že pochybení policie nelze prokázat. V podrobnostech odkazuji na zprávu o šetření. B. Vyjádření úřadu O vyjádření k závěrům šetření jsem požádala ředitele Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy (dále jen "krajský ředitel"). Jeho odpověď jsem obdržela dne 1. července 2016. [1] Z ní vyplývá, že s mými závěry nesouhlasí s výjimkou potřeby lepší dokumentace podobných událostí a v této souvislosti již přijal potřebná opatření. K prvnímu bodu (zajištění a převoz osob, které ani po výzvě neopustily vymezený prostor u paty sloupů veřejného osvětlení) uvádí, že těmto osobám dali policisté jasné výzvy k opuštění určeného prostoru, které žádná z osob neuposlechla. K zajištění a eskortě došlo z důvodu obav z možného pokračování v protiprávním jednání, což by velmi ztížilo plnění úkolů policie, neboť by tyto osoby opakovaně narušovaly prostor, k jehož opuštění je policie vyzvala. Teprve až zajištěním a eskortou těchto osob na služebnu bylo zajištěno vyklizení vymezeného prostoru. K druhému bodu (postup policie vůči panu M., a naopak nečinnost vůči příznivcům čínského prezidenta) uvádí, že pan M. svým chováním a opakovanými provokacemi čínských aktivistů vytvářel situace, kdy mohlo dojít k ohrožení klidu a veřejného pořádku s bezprostředním ohrožením života či zdraví jeho osoby. K zajištění čínských aktivistů nedošlo pro nepřehlednost situace. K třetímu bodu (FAMU) uvádí, že informování vrátného jakožto zaměstnance FAMU o možném hrozícím poškození budovy v souvislosti se střetem demonstrujících osob před budovou a osob na balkoně budovy bylo dostatečné. Mé negativní hodnocení faktu, že se policisté při druhé návštěvě spokojili s rozhovorem se sekretářkou, pak odmítá s tím, že nebyl důvod vyrušit děkana z jednání, a to navíc po prohlášení sekretářky, že děkan o situaci ví. Pochybení spočívá výhradně v postupu velitele úseku a policisty útvaru pro ochranu prezidenta při druhém vyslání hlídky, neboť majitel budovy již byl znám a policisté splnili pokyn informovat o situaci. Ohrazuje se proti závěru, že pochybení týkající se událostí v okolí hotelu Hilton nelze prokázat, a naopak konstatuje, že k pochybení nedošlo, neboť policisté plnili pokyn ostřelovače, který v zavěšené vlajce spatřoval riziko. C. Závěrečné hodnocení Opatření přijatá k nápravě vzhledem k trvajícímu nesouladu mezi hodnocením všech výše zmíněných bodů, jichž se šetření týkalo (s výjimkou potřeby lepší dokumentace zákroků policie), nepovažuji za dostatečná. Z tohoto důvodu vydávám své závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. C.1 Zajištění a převoz osob z prostoru sloupů veřejného osvětlení Na závěru o nedůvodném zajištění a převozu osob, které se nedopouštěly jiného protiprávního jednání než neuposlechnutí výzvy k opuštění vymezeného prostoru, trvám. Není sporu o tom, že zajištěné osoby byly podezřelé ze spáchání přestupku. Sporné je, zda existovala důvodná obava, že budou v protiprávním jednání pokračovat. Ve chvíli, kdy policisté vyvedli tyto osoby z vymezeného prostoru, byl dle mého soudu dán prostor pro další postup policistů vůči mužům zavěšeným na sloupech veřejného osvětlení. Obava, že by vyvedené osoby do vymezeného prostoru opětovně vstoupily, z ničeho nevyplývá. Absenci důvodné obavy [2] z pokračování v protiprávním jednání, což je obligatorní podmínka pro zajištění osoby, dovozuji krom jiného i z toho, že tyto osoby kladly po celou dobu pouze pasivní odpor a nijak aktivně se nebránily. Krom toho bylo na místě i služební vozidlo s dostatečnou kapacitou, v němž mohly být tyto osoby dočasně umístěny, pokud by snad jevily známky mařit další postup policie. Jejich převoz na služebnu nebyl vůbec nutný ani přiměřený, neboť splnění úkolů policie mohlo být dosaženo mírnějšími prostředky. C.2 Zajištění a převoz pana M. a neprovedení zákroku vůči čínským aktivistům Na závěru o nedůvodném zajištění a převozu pana O. M. trvám. Je pravda, že pan M. prezentoval své politické názory velmi otevřeně a pohyboval se přímo mezi svými názorovými oponenty, čímž jim prakticky umožnil, aby ho fyzicky napadli. Zásadní však je, že se pan M. nedopouštěl žádného protiprávního jednání, na rozdíl od čínských aktivistů. Rozumím tedy tomu, že policie v prvé řadě pana M. ochránila před dalšími útoky tím, že ho "vyprostila" z hloučku aktivistů. Kritizuji však, že následně na svobodě omezila toho, kdo se protiprávního jednání nedopustil, v zájmu uklidnění agresivních názorových oponentů, kteří naopak právní předpisy porušili. Z vyjádření krajského ředitele jsem nepřímo vyrozuměla, že nerozporuje, že mělo dojít k zákroku vůči čínským aktivistům, ale nestalo se tak pro nedostatek informací o tom, kdo pana M. napadl. K tomu dodávám, že kdyby se policie namísto pana M. (po jeho oddělení od útočníků) soustředila právě na útočníky, mohl být výsledek jiný. C.3 Postup policistů v budově FAMU Postup všech policistů, kteří se podíleli na informování vedení FAMU o hrozícím riziku, považuji i nadále za zmatečný. Nejprve bych se chtěla vymezit vůči tomu, že jsem měla předání informací "jen" sekretářce hodnotit negativně. Ve zprávě o šetření jsem k tomuto uvedla: "Její informaci o tom, že vedení školy o vlajce ví, lze považovat za dostatečně spolehlivou." Tím jsem chtěla mj. říci, že jsem ani já nepovažovala za nezbytné, aby policisté rušili děkana při jednání. Na závěrech ze zprávy o šetření stran tohoto bodu setrvávám, protože předání informace vrátnému, který měl odvětit, že vedení školy o vlajce "zřejmě ví", nemuselo být pro velící policisty dostatečné a těžko se jim lze divit, pokud požadovali informace přesné. C.4 Postup policistů v okolí hotelu Hilton V odstranění tibetské vlajky pochybení policie neshledávám. V této části patrně došlo k nedorozumění. Ve zprávě o šetření jsem uvedla, že bych za pochybení považovala, pokud by policie z okolí hotelu, v němž byl ubytován prezident ČLR, selektivně odstraňovala jen vybranou symboliku. Toto podezření se skutečně nepodařilo prokázat, jelikož mi není známo, zda postup policistů v budově č. p. XXXXX v ulici XXXXX byl ojedinělý, případně co všechno bylo na popud ostřelovačů z oken (příp. jiných míst) odstraněno. D. Opatření k nápravě Krajskému řediteli navrhuji, aby: (A) revidoval závěry o důvodnosti zajištění a převozu různých osob s ohledem na nenaplnění zákonných předpokladů pro takový postup, (B) s mými závěry seznámil všechny dotčené osoby. Závěrečné stanovisko zasílám řediteli Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy a žádám, aby mi podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Pokud krajský ředitel nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (stanovisko je opatřeno elektronickým podpisem) [1] č. j. KRPA-235518-2/ČJ-2016-000066-Č372 a KRPA-235518-3/ČJ-2016-000066-Č372 [2] viz § 26 odst. 1 písm. f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů