Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 2. června 2016 Sp. zn.: 4441/2015/VOP/VB Zpráva o šetření ve věci přezkumu didaktického testu z matematiky V červenci 2015 se na veřejného ochránce práv obrátil pan R. N. (dále jen "stěžovatel") se stížností na postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo" nebo "MŠMT"). Stěžovatel úspěšně složil všechny části maturitní zkoušky kromě zkoušky z matematiky konané formou didaktického testu. Na jaře 2015 měl poslední možnost didaktický test udělat. Stěžovatel však získal 16 bodů a zkoušku tak o jeden bod nesložil. Stěžovatel se obrátil na ministerstvo s žádostí o přezkum. Žádal především o přezkum hodnocení úlohy č. 12, kterou měl početně správně. Dle jeho vyjádření však z důvodu nervozity uvedl ve výsledku jinou jednotku (místo 325 Kč napsal 325 m2). Za úlohu šlo přidělit max. 2 body. Stěžovatel za ni získal 0 bodů. Ministerstvo stěžovatelovu žádost neshledalo důvodnou s následujícím vysvětlením: "... byla posouzena správnost hodnocení úloh, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska metodologického. MŠMT dospělo k závěru, že hodnocení žadatele bylo správné... Postup hodnotitelů otevřených úloh byl objektivní a ani v této oblasti nedošlo k žádnému pochybení, které by žadatele poškodilo. U úlohy č. 12 je uvedeno nesprávné řešení, za které není možné přidělit body."[1] Stěžovatel má za to, že ministerstvo při přezkumu jeho didaktického testu pochybilo. A - Předmět a výsledek šetření Zákon o veřejném ochránci práv[2] mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod.[3] Předmětem mého šetření je posouzení postupu ministerstva při přezkoumání stěžovatelova didaktického testu. Došla jsem k závěru, že ministerstvo porušilo svou povinnost řádně odůvodnit vyrozumění o přezkumu. Ve vztahu ke stěžovatelově úloze č. 12 navíc existuje několik rozporů, které vzbuzují pochybnost o jejím správném hodnocení. B - Skutková zjištění Úloha č. 12, jejíž hodnocení stěžovatel rozporoval, zněla následovně: "Zaváděcí ceny sportovní obuvi jsou o 12,5 % nižší, než jsou běžné ceny. Emil si koupil jedny boty za zaváděcí cenu a později stejné boty za běžnou cenu. Za oba páry bot zaplatil celkem 4 875 Kč. Vypočtěte, kolik korun Emil ušetřil při nákupu prvního páru obuvi."[4] Z informací HelpDesku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen "CERMAT") vyplynulo, že otevřené otázky v didaktickém testu z matematiky hodnotí tzv. rateři. Ti v případě otázek s bodovým rozpětím postupují podle interního pokynu CERMAT. Tento interní pokyn však není dostupný veřejnosti. Otevřené otázky jsou tzv. validační otázky, jejichž vyhodnocení předchází jednání validační komise. Komise zjišťuje, zda bylo možné na otázku odpovědět i jinak, než jak stanovuje oficiální klíč k testu. V některých zjevných případech je možné, aby rater zohlednil, že se žák tzv. upsal. Takové zohlednění je však běžnější v rámci přezkumu výsledku maturitní zkoušky na základě žádosti žáka.[5] Následně jsem požádala ministerstvo o vyjádření ke stěžovatelovu případu a zaslání kopie spisového materiálu. Ředitel odboru vzdělávání Ing. Bc. et Bc. Petr Bannert, Ph.D., obecně k hodnocení didaktických testů uvedl, že některé chyby lze předem popsat.[6] Pokud popis chyby není součástí pokynů, hodnotitel přidělí symbol 8 - nelze hodnotit - a hodnocení provede centrální skupina hodnotitelů. Pro hodnocení široce otevřených úloh, kterými jsou například řešení rovnic či úprava výrazu, existují obecnější pravidla a specifická pravidla. Obecnější pravidla obsahují pokyny jako například "Hrubá chyba - ztráta 2 bodů, drobná chyba - ztráta 1 bodu". Pro hodnocení úzce otevřených úloh se stanovují specifická pravidla, která se vážou jen k dané úloze. K dotazu, proč ministerstvo nezohlednilo stěžovatelův správný početní výsledek, uvedl ředitel následující: "Nejedná se o správný výsledek. Jednotka je rovněž součástí výsledku. V případě nestandardního výsledku se prověřuje, zdali se obdobná chyba nevyskytla u dalších žáků v téže zkušební místnosti v důsledku opisování od ostatních. Žadatel má v záznamovém archu větší množství nestandardních chyb, které se opakují u ostatních žáků. Mj. má v úloze vyžadující postup řešení uveden nesmyslný postup řešení, který je nečekaně ukončený správným výsledkem nevyplývajícím z uvedeného postupu. Je to jeden z důkazů toho, že žák opisoval. Obdobně i v uzavřených úlohách, kde se vybrané odpovědi zaznamenávají křížky v záznamovém archu, existuje v záznamu žadatele vysoce nepravděpodobná shoda s ostatními žáky v kombinaci správných a nesprávných odpovědí. V široce otevřených úlohách patřil žadatel k nejslabším řešitelům v místnosti. Protože žák evidentně opisoval, nevyvstal důvod tolerovat jeho chybný zápis."[7] K hodnocení jednotek ředitel vysvětlil: "Pokud otázka obsahuje jednotku, v níž má být uveden výsledek, toleruje se i odpověď bez jednotky. Odpovídá-li se např. na otázku ‚Kolik litrů...?' a správná odpověď je 30 litrů, odpověď 30 se považuje rovněž za správnou. Pokud žák uvede toto číslo s nesprávnou jednotkou, např. 30 m2, odpověď je samozřejmě chybná. Se ztrátou bodu se uznává odpovídající výsledek v jiných jednotkách, tedy 0,03 m3, neboť chybí pouze převod výsledku na litry."[8] Závěrem ředitel uvedl, že maturitní test z matematiky obsahuje 50 až 60 % úloh pro žáky, kteří v průběhu studia vykazovali slabší studijní výsledky. Minimální hranice úspěšnosti je 33 % z maximálního možného skóre. Kopie spisového materiálu ministerstva obsahovala dva dokumenty - stěžovatelovu žádost o přezkum a vyrozumění stěžovatele ministerstvem. Dále ministerstvo na mou výslovnou žádost doložilo interní pokyny k hodnocení úlohy č. 12: - správné řešení - 325 Kč, resp. 325 korun, resp. 325 - 2 body - správné řešení s tolerancí - správný zápis výpočtu bez dopočítání výsledku, např. 2600 ∙ 0,125 - 2 body - částečně správné řešení - 12,5 % z 2 600, tj. chybí zápis pro výpočet procentové části apod. - 1 bod - chybné řešení - číslo různé od výše uvedených čísel nebo chybná úvaha, např. 12,5 % ze 4 875 Kč, resp. 12 % z 2 275 Kč apod. - 0 bodů - chybějící řešení - 0 bodů - symbol 8 (nelze hodnotit) - použít v případě, že úlohu nelze jednoznačně ohodnotit na základě pokynů k hodnocení nebo z technických důvodů, např. nečitelné odpovědi, špatně naskenované odpovědi, zobrazení jiné úlohy apod. C - Hodnocení věci ochránkyní V této části se nejdříve věnuji vyrozumění, kterým ministerstvo informovalo stěžovatele o tom, že jeho žádost o přezkum je nedůvodná. Následně se věnuji samotnému hodnocení stěžovatelovy úlohy č. 12. C.1 Vyrozumění ministerstva Ministerstvo stěžovatele vyrozumělo dopisem, jehož stěžejní část je označena jako odůvodnění.[9] Z mé praxe je mi známo, že se jedná o šablonovitou odpověď, která se konkrétním námitkám stěžovatele věnuje až v posledním odstavci. Stěžovatelův nesouhlas s hodnocením úlohy č. 12 ministerstvo ve vyrozumění odůvodnilo následovně: "U úlohy č. 12 je uvedeno nesprávné řešení, za které není možné přidělit body." Nepřekvapuje mě, že stěžovatel byl s takovou odpovědí ministerstva nespokojen. Sama jsem z takového vysvětlení nebyla schopna zjistit, z jakého důvodu byla daná úloha hodnocena právě 0 body. Některé důvody vyplynuly až z vyjádření ministerstva v reakci na mou výzvu (např. že jednotka je rovněž součástí výsledku, podezření na opisování, slabé výsledky stěžovatele v široce otevřených úlohách). Ministerstvo se musí při přezkumu společné části maturitní zkoušky řídit zásadami činnosti správních orgánů[10] uvedenými v § 2 až 8 správního řádu. Dále ministerstvo musí v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, postupovat podle správního řádu.[11] V neposlední řadě má ministerstvo při přezkumu vycházet z principů dobré správy,[12] na jejichž dodržování já i moji předchůdci již dlouhou dobu apelujeme. Nejvyšší správní soud s odkazem na judikaturu Ústavního soudu[13] uvádí, že řádné odůvodnění rozhodnutí je jednou ze záruk spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Školský zákon však formu a obsah odůvodnění pro případ přezkumu neupravuje.[14] Jedná se proto o otázku, jejíž řešení je nezbytné a pro kterou se použije správní řád. Řádné odůvodnění má dle správního řádu obsahovat důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků (§ 68 odst. 3). Na to navazuje i princip dobré správy - princip přesvědčivosti - který požaduje, aby písemné odůvodnění rozhodnutí úřadu bylo přehledné, srozumitelné a jednoznačné.[15] Z vyrozumění, které ministerstvo zaslalo stěžovateli, není patrné, z jakého důvodu nebylo možné za úlohu č. 12 přidělit body. Ministerstvo tak porušilo § 68 odst. 3 správního řádu a nepostupovalo v souladu s principy dobré správy - principem přesvědčivosti. Aby ministerstvo naplnilo svou povinnost řádného odůvodnění, mělo by ve vyrozumění stěžovateli uvést, jaké byly pokyny pro ratery k hodnocení úlohy č. 12 a z jakého důvodu dostal stěžovatel za úlohu právě 0 bodů (jednotka je součást výsledku, podezření na opisování, slabé výsledky stěžovatele v široce otevřených úlohách). C.2 Hodnocení úlohy V této části se vyjádřím k některým rozporům, které spatřuji v postupu ministerstva při hodnocení stěžovatelovy úlohy č. 12. Konečné posouzení, zda jsou vnitřní pokyny pro ratery nastaveny správně, však náleží odborníkovi z oboru testologie. Ministerstvo v reakci na mou výzvu uvedlo, že stěžovatelův výsledek není správný, jelikož jednotka je rovněž součástí výsledku. Za tohoto předpokladu by prostá číselná odpověď bez uvedení jednotky musela být také hodnocena jako nesprávná a žák by měl být hodnocen 0 body. Z pokynu pro ratery však plyne, že za odpověď 325 u úlohy č. 12 by stěžovatel dostal plný počet bodů. Z toho plyne, že uvedení jednotky není nezbytnou součástí výsledku. Pokyny pro ratery dále uvádějí, že 0 bodů se udělí za číslo různé od výše uvedených čísel (tj. 325 Kč, resp. 325 korun, resp. 325) nebo také za chybnou úvahu. Je zřejmé, že stěžovatel uvedl správné číslo (325). Jediné v čem se jeho odpověď lišila, byla jednotka (m2). Stěžovatel do svého záznamového archu zapsal odlišnou odpověď od správného řešení v pokynu pro ratery. Neuvedl však odlišné číslo, tak jak předpokládá pokyn k chybnému řešení. Ministerstvo sdělilo, že nevyvstal důvod tolerovat stěžovatelův chybný zápis také z toho důvodu, že jej podezírá z opisování. Ministerstvo však neuvedlo, že by i jiní žáci v místnosti měli u úlohy č. 12 odpověď 325 m2. Domnívám se, že by ministerstvo nemělo trestat žáka za opisování tak, že mu nepřizná body za úlohu, kterou neopsal. Zohledňování opisování je navíc sporné v tom, že bez přistižení žáka tzv. "při činu" nelze s jistotou odhalit, kdo opisoval od koho. Navíc mám pochybnost o tom, zda žáci vědí, že při hodnocení jejich didaktických testů se zohledňuje i míra opisování. Školský zákon stanoví, že zadavatel[16] zabezpečuje řádný průběh zkoušek společné části maturitní zkoušky v učebně. Zároveň je zadavatel oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky, pokud vážně nebo opakovaně porušil pravidla pro její konání. O vyloučení žáka ze zkoušky má zadavatel rozhodnout bezprostředně.[17] Ze školského zákona ani z prováděcího předpisu[18] neplyne, že by opisování mohlo být důvodem pro odmítnutí tolerovat chybný zápis. O tomto postupu neinformuje ani oficiální webová stránka www.novamaturita.cz. Katalog požadavků pro maturitní zkoušku z matematiky ve školním roce 2014/2015 uváděl, že jednou z ověřovaných kompetencí je dovednost přesně se vyjádřit (užívat jazyk matematiky včetně symboliky a terminologie).[19] Je zřejmé, že tuto dovednost stěžovatel v úloze č. 12 neprokázal. V rámci tematického okruhu "Číselné obory" se však rovněž ověřovala dovednost řešit praktické úlohy na procenta a užívat trojčlenku.[20] Tuto dovednost stěžovatel v úloze č. 12 prokázal. Domnívám se, že pokyny pro ratery by měly odrážet poměr těchto dvou dovedností, podle toho která je pro ověření matematických znalostí klíčová. Z toho, jak byl hodnocen stěžovatel, se zdá, že dovednost přesně se vyjádřit má absolutní převahu nad dovedností řešit praktické úlohy na procenta. Nepřísluší mi hodnotit, zda takové pojetí zkoušky z matematiky je vhodné, či nikoli. Domnívám se však, že by žáci měli být předem seznámeni s tím, které dovednosti z katalogu požadavků jsou klíčové. Na základě těchto rozporů (jednotka jako součást řešení, naplnění pokynů pro ratery, dodatečné zohlednění opisování, sledované dovednosti) mám pochybnost o tom, zda ministerstvo hodnotilo stěžovatelovu úlohu č. 12 správně. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že ministerstvo porušilo svou povinnost řádně odůvodnit své vyrozumění o přezkumu stěžovatelova didaktického testu z matematiky. Ve vztahu ke stěžovatelově úloze č. 12 navíc existuje několik rozporů, které vzbuzují pochybnost o jejím správném hodnocení. Zprávu o šetření zasílám ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřila ke zjištěným pochybením a informovala mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] Blíže viz vyrozumění ministerstva ze dne 16. června 2015, č. j. MSMT-18539/2015. [2] zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů [3] ustanovení § 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv [4] Blíže viz kopie zadání didaktického testu z matematiky na jaře 2015 doložené stěžovatelem. [5] Úřední záznam o telefonickém hovoru ze dne 16. července 2015 je součástí spisu. [6] Blíže viz dopis ředitele odboru vzdělávání MŠMT Ing. Bc. et Bc. Petra Bannerta, Ph.D., ze dne 25. srpna 2015, č. j. MSMT-29975/2015-1. [7] tamtéž [8] tamtéž [9] Blíže viz vyrozumění ministerstva ze dne 16. června 2015, č. j. MSMT-18539/2015. [10] ustanovení § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [11] ustanovení § 180 odst. 1 správního řádu a usnesení rozšířeného senátu nejvyššího správního soudu ze dne 19. srpna 2014, č. j. 6 As 68/2012-47, č. 3104/2014 Sb. NSS, www.nssoud.cz [12] Blíže viz ustanovení § 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv, principy jsou dostupné na http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/principy-dobre-spravy/. [13] "Rovněž právo na řádné přezkoumatelné odůvodnění rozhodnutí orgánů veřejné moci, včetně rozhodnutí správních orgánů, je součástí práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 10. 1999, sp. zn. III. ÚS 35/99). Řádné odůvodnění rozhodnutí včetně vypořádání námitek a skutečností uváděných účastníkem je tak nezbytnou zárukou proti libovůli v rozhodování, která je neslučitelná s principem demokratického právního státu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. III. ÚS 3606/10)." Blíže viz usnesení rozšířeného senátu nejvyššího správního soudu ze dne 19. srpna 2014, č. j. 6 As 68/2012-47, č. 3104/2014 Sb. NSS, www.nssoud.cz [14] tamtéž [15] Blíže viz http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/principy-dobre-spravy/. [16] Jedná se o pedagogického pracovníka pověřeného funkcí zadavatele zkoušky (§ 78a odst. 2 školského zákona). [17] ustanovení § 80a odst. 4 školského zákona [18] vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů [19] Blíže viz Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky platný od školního roku 2014/2015 - matematika, schválený ministerstvem dne 23. dubna 2013, č. j. MSMT-8622/2013-2/CERMAT, dostupný na http://www.novamaturita.cz/katalogy-pozadavku-2015-1404038073.html. [20] tamtéž