Právní věty

Text dokumentu

Zástupce veřejné ochránkyně práv JUDr. Stanislav Křeček V Brně dne 22. října 2015 Sp. zn.: 417/2015/VOP/SN Vážený pane L., informuji Vás o svém rozhodnutí uzavřít dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv[1] záležitost Vašeho podnětu, který se týká postupu odboru stavebního Městského úřadu Rokycany (dále "stavební úřad"), odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále "krajský úřad") a Ministerstva pro místní rozvoj (dále "Ministerstvo") v případě dodatečného povolení stavby oplocení pozemků st. parc. č. AAA, parc. č. BBB, v k. ú. Holoubkov, stavebníkům paní M. N. a panu P. N., oba bytem X Xxxxxxxxxx XXXX/X, 150 00 Praha 5 - Smíchov (dále "stavebníci"). Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ujal já, neboť ochránkyně využila své možnosti dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast stavebního řádu, kam podnět spadá. Úvodní popis věci Stavební úřad rozhodnutím ze dne 13. 2. 2012, sp. zn. 5588/OST/09 Čer, dodatečně povolil předmětnou stavbu a vydal i souhlas s jejím užíváním. Toto rozhodnutí krajský úřad v odvolacím řízení změnil, v podstatě ale potvrdil, rozhodnutím ze dne 16. 5. 2012, č. j. RR/1130/12. Následně krajský úřad rozhodnutím ze dne 1. 9. 2014, č. j. RR/3156/14, povolil na základě Vaší žádosti obnovu řízení ve věci zmíněné stavby podle ustanovení § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu[2] s konstatováním, že napadené rozhodnutí se opíralo o důkazy, které se ukázaly nepravdivými, přičemž mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. V této konkrétní věci se podle závěru krajského úřadu rozhodnutí o dodatečném povolení stavby opíralo o projektovou dokumentaci vykazující závažné vady. Odvolání stavebníků proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení obnovy řízení zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo Ministerstvo rozhodnutím ze dne 12. 5. 2015, č. j. MMR-38075/2014-83/2989 (v právní moci dne 15. 5. 2015), které jste jako účastník řízení rovněž obdržel. Hodnocení věci V této části bych se zaměřil na námitky, které hodnotím jako podstatu Vašeho podnětu. První z nich je námitka, dle níž jste bezvýsledně namítal závady projektové dokumentace již v průběhu řízení o dodatečném povolení stavby a v rámci odvolacího řízení ve věci samé. Vzhledem k tomu, že je Vám obsah odvolacího rozhodnutí Ministerstva znám, nepovažuji za nezbytné podrobněji je touto cestou citovat. Pouze rekapituluji, že Ministerstvo i krajský úřad shodně konstatují nezpůsobilost projektové dokumentace jako podkladu pro dodatečné povolení stavby. Oba úřady vycházejí z rozsudku Stavovského soudu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále "ČKAIT") o vadě projektové dokumentace.[3] Kromě dalších závěrů vyslovených v odůvodnění citovaného rozhodnutí Ministerstva, souhlasím s konstatováním, že projektová dokumentace je veřejnou listinou ve smyslu ustanovení § 53 správního řádu ve spojení s ustanovením § 13 odst. 5 zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.[4] Veřejná listina v tom smyslu, jak ji upravuje ustanovení § 53 odst. 3 správního řádu,[5] slouží jako důkazní prostředek a potvrzuje pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. Je tak nadána presumpcí správnosti, kterou je možné vyvrátit jen důkazem opaku. Až do okamžiku, než je opak prokázán, platí tedy vyvratitelná domněnka správnosti veřejné listiny. Nevytýkám tedy krajskému úřadu, že nekonstatoval vady projektové dokumentace již ve fázi odvolacího řízení ve věci dodatečného povolení stavby, kdy projektovou dokumentaci hodnotil pohledem ustanovení § 159 odst. 2 stavebního zákona,[6] ale až ve fázi povolení obnovy řízení o dodatečném povolení stavby, kdy vycházel z již zmíněného rozsudku Stavovského soudu ČKAIT, resp. z rozhodnutí představenstva ČKAIT o jeho potvrzení, tedy z důkazu, o kterém nebyly důvodné pochybnosti. I ze samotné dikce ustanovení § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu[7] je navíc zřejmé, že obnova řízení o dodatečném povolení stavby by nepřicházela v úvahu, pokud by nebylo možné posoudit projektovou dokumentaci jako důkaz, který se ukázal nepravdivým. Mám za to, že stejně tak by nebyla obnova možná, pokud by vady projektové dokumentace bylo možno charakterizovat jako skutečnost, která by byla známa již dříve, tedy před vydáním rozsudku Stavovského soudu ČKAIT. Dále z Vašeho podnětu vyplývá, že samotnou stavbu považujete za nebezpečnou, ohrožující Vaše práva, zejména s odůvodněním, že nesplňuje parametry dle vyhlášky č. 268/2009 Sb., konkrétně ustanovení § 9 odst. 1 písm. a), c), e).[8] Vzhledem k tomu jsem vyzval stavební úřad krom jiného k vyjádření, nevyžaduje-li aktuální stav věcí jeho zásah už nyní, dle části čtvrté, Hlavy II stavebního zákona, tj. využití některé ze zde upravených zvláštních pravomocí stavebního úřadu ve veřejném zájmu. Tyto pravomoci může stavební úřad využít i nezávisle na tom, v jaké stadiu jsou ostatní správní řízení ve věci vedená dle stavebního zákona a správního řádu. Stavební úřad následně, dne 14. 7. 2015, provedl kontrolní prohlídku na místě stavby. Na jejím základě dospěl k závěru, že stavba nevykazuje žádné viditelné stavebně-technické závady, které by vyžadovaly nařízení opatření podle § 134 až § 137 stavebního zákona, tj. nařízení nezbytných úprav, nutných zabezpečovacích prací nebo neodkladného odstranění stavby. Konstatování stavebního úřadu nerozporuji vzhledem k tomu, že jde o závěr správního orgánu, který je k jeho vyslovení vybaven odbornou technickou kvalifikací vycházející z jeho věcné příslušnosti a tomu odpovídající odpovědnosti. Dále z vyjádření stavebního úřadu vyplynulo, že v rámci obnoveného řízení o dodatečném povolení stavby si okolnosti vyžadují jeho přerušení dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu za účelem doplnění podkladů.[9] Mám za to, že vzhledem k důvodu, pro nějž byla obnova řízení povolena, je zcela namístě, aby stavební úřad takto postupoval a vyžadoval od stavebníků zejména doložení řádné dokumentace stavby. V návaznosti na vyrozumění o zahájení šetření dle zákona o veřejném ochránci práv ze dne 28. 5. 2015, které jste obdržel, nyní již jen pro přesnost dodávám, že šetření dle citovaného zákona nemohlo být zaměřeno na postup ČKAIT, která je právnickou osobou,[10] nikoliv správním úřadem. Vzhledem k tomu jsem se postupem a závěry ČKAIT a jejích orgánů blíže nezabýval. Závěr Dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv, pokud úřad na výzvu podle odstavce 1 sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Již citovaným rozhodnutím Ministerstva ze dne 12. 5. 2015, potvrzujícím rozhodnutí krajského úřadu o povolení obnovy řízení, dospěla sama záležitost dodatečného povolení stavby do fáze zahájení procesu nápravy. Kromě toho mě stavební úřad vyrozuměl o provedení a výsledku kontrolní prohlídky za účelem zjištění aktuálního stavu stavby a dále o zvoleném postupu v obnoveném řízení o dodatečném povolení stavby. Z tohoto hlediska považuji přijatá opatření ze strany stavebního úřadu za dostatečná ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Z tohoto důvodu a také z dalších, výše již popsaných příčin, nepovažuji nyní za důvodné přijímat ve věci opatření dle zákona o veřejném ochránci práv a uvedenou záležitost uzavírám dle citovaného ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. S pozdravem Vážený pan J. L. č. p. XX XXX XX H. Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112 [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [3] Rozsudek Stavovského soudu ČKAIT ze dne 12. 8. 2013, č. j. StS 313/2013, který byl potvrzen rozhodnutím představenstva ČKAIT č. R1401-11 ze dne 13. 2. 2014 (v právní moci dne 22. 3. 2014). Podle odůvodnění rozhodnutí představenstva ČKAIT, projektová dokumentace je provedena nekvalitně a s technickými chybami, její části neodpovídají skutečnému stavu. [4] Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů; dle jeho ustanovení § 13 odst. 3 autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací a své autorizace. Dle ustanovení § 13 odst. 5 téhož zákona, dokumenty označené autorizovanou osobou podle odstavce 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami. [5] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; dle jeho ustanovení § 53 odst. 3 listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, potvrzují i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. [6] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů; dle jeho ustanovení § 159 odst. 2 projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. [7] Dle citovaného zákonného ustanovení řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. [8] Vyhláška o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Podle jejího ustanovení § 9 odst. 1 písm. a), c), e) stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby (a), poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce (c) a ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu stavby (e). [9] Dle citovaného zákonného ustanovení správní orgán může řízení usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2. [10] Ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.