Právní věty

Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 28. srpna 2015 Sp. zn.: 4117/2015/VOP/AV Vaše č. j.: MPSV-UP/113236/15/OT Vážená paní ředitelko, děkuji Vám za Vaše vyjádření k záležitosti rodičovského příspěvku paní N. P., (dále také "stěžovatelka"). Dovolte mi informovat Vás o výsledku šetření v této věci. Nejprve si dovolím v krátkosti shrnout obsah podnětu stěžovatelky a předmět svého šetření. Stěžovatelka v podnětu uvedla, že dne 16. 6. 2015 požádala u Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Ostravě, kontaktního pracoviště Ostrava (dále také "úřad práce"), o přiznání rodičovského příspěvku z důvodu péče o syna D. P., narozeného dne 20. 4. 2015. Úřad práce dávku přiznal (oznámení ze dne 18. 6. 2015, č. j. 503737/15/OT) ve výši 7.600,- Kč od 20. 4. 2015 a od desátého měsíce věku dítěte ve výši 3.800,- Kč měsíčně. Stěžovatelka uvedla, že nemohla provést volbu výše rodičovského příspěvku, neboť neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Volbu výše rodičovského příspěvku nemohla provést ani na základě vyměřovacího základu druhého rodiče. V matrice je jako otec dítěte zapsán na základě domněnky otcovství bývalý manžel stěžovatelky. Stěžovatelka po rozvodu v době narození dítěte s bývalým manželem nežila, žila ve společné domácnosti se svým druhem, který je faktickým otcem dítěte. Stěžovatelka, bývalý manžel a otec dítěte budou před soudem prohlašovat, že otcem dítěte je současný druh stěžovatelky. Stěžovatelka uvedla, že podle poučení pracovníků úřadu práce nemohla uvést jako rodiče dítěte pro účely rodičovského příspěvku druha, který je biologickým otcem dítěte, musela jako společně posuzovanou osobu uvést bývalého manžela, s nímž nežije, z tohoto důvodu nemohla zvolit rychlejší čerpání rodičovského příspěvku. Ani pokud by žádost o dávku podala po ukončení soudního řízení ve věci určení otcovství dítěte, nemohla by podle poučení pracovníků úřadu práce výši dávky volit. Z tohoto důvodu o rodičovský příspěvek požádala a úřad práce přiznal rodičovský příspěvek bez možnosti volby výše dávky. V rámci šetření jsem se zaměřila na posouzení otázky, zda stěžovatelka nemohla volit výši dávky s ohledem na denní vyměřovací základ svého druha. Volbu výše rodičovského příspěvku mohla stěžovatelka učinit pouze tehdy, jestliže bylo možné stanovit potřebný denní vyměřovací základ jednomu z rodičů v rodině, a to k datu narození dítěte.[1] Je třeba určit, kdo je považován za rodiče podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře se rodinou pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle ustanovení § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) zákona o státní sociální podpoře se společně posuzují nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje za splněnou, jde-li o nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [§ 7 odst. 3 písm. a) zákona o státní sociální podpoře], pokud jsou rodiče rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije. Z výše uvedeného plyne, že bývalý manžel stěžovatelky, zapsaný v matrice jako otec dítěte, nemohl být se stěžovatelkou a dítětem pro účely rodičovského příspěvku společně posuzovanou osobou, neboť dítě se narodilo po rozvodu a bývalý manžel se stěžovatelkou a dítětem nežije, proto úřad práce nemohl vycházet z jeho denního vyměřovacího základu pro určení výše rodičovského příspěvku. V rámci šetření jsem dospěla k přesvědčení, že úřad práce mohl vycházet z denního vyměřovacího základu druha stěžovatelky - faktického otce dítěte, který s rodinou žil v době narození dítěte a také dosud žije. Úřad práce mohl za "rodiče" pro účely volby výše rodičovského příspěvku ke dni narození dítěte považovat druha stěžovatelky (skutečného biologického otce dítěte) na základě ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) zákona o státní sociální podpoře, podle něhož se za rodiče považuje i druh rodiče. Tento výklad zákona o státní sociální podpoře zastává i Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož stanovisko jsem si k této věci vyžádala. Podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí, které jsem obdržela dne 10. 8. 2015, mohla stěžovatelka volit výši rodičovského příspěvku podle denního vyměřovacího základu druha, jestliže byla v době podání žádosti o rodičovský příspěvek rozvedená a žila ve společné domácnosti se svým druhem. Druha je třeba považovat za druhého rodiče podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) zákona o státní sociální podpoře. Z vyjádření úřadu práce, které jsem obdržela dne 20. 8. 2015, vyplývá, že stěžovatelka v žádosti uvedla jako druhého rodiče bývalého manžela. Z této informace úřad práce vycházel při rozhodování o rodičovském příspěvku. Pracovnice nepojistných sociálních dávek uvedla, že na jednání se stěžovatelkou si již přesně nevzpomíná, nicméně pokud by stěžovatelka uvedla, že je rozvedená a že otec dítěte uvedený v rodném listu není biologickým otcem dítěte a že žije ve společné domácnosti s biologickým otcem dítěte, a proto chce volit výši rodičovského příspěvku z jeho denního vyměřovacího základu, poučila by ji, že má být tato osoba uvedená jako společně posuzovaná. Podle § 30 odst. 6 zákona o státní sociální podpoře platí, že dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše vyměřovacího základu podle odstavce 3 nebo 4 nebo dojde k takové změně, že lze rodičovský příspěvek stanovený podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. Na základě tohoto ustanovení může podle vyjádření úřadu práce stěžovatelka nyní uvést, že žije a vede společnou domácnost s biologickým otcem dítěte, který bude zařazen do okruhu společně posuzovaných osob jako druhý rodič. Pokud stěžovatelka doloží potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o jeho denním vyměřovacím základu ke dni narození dítěte, je oprávněna provést volbu výše rodičovského příspěvku (nikoli však zpětně). Ze spisové dokumentace nevyplývá, zda stěžovatelka pracovnici úřadu práce sdělila, že s bývalým manželem, který je uveden v rodném listu dítěte jako otec, nežije a společnou domácnost sdílí se svým druhem, jenž je biologickým otcem dítěte. V protokolu o jednání ze dne 16. 6. 2015 není tato informace obsažena, v žádosti o dávku je jako druhý rodič uveden bývalý manžel stěžovatelky. Nemohu tedy jednoznačně konstatovat, zda úřad práce poskytl stěžovatelce chybnou informaci, že nelze vycházet pro účely rodičovského příspěvku z denního vyměřovacího základu druha, neboť tvrzení úřadu práce i stěžovatelky se zásadně rozcházejí. Dospěla jsem však k závěru, že úřad práce pochybil, pokud průběh jednání se stěžovatelkou o poskytnutém poradenství nezaznamenal do protokolu o jednání. Domnívám se, že protokol o jednání s klientem by měl úřad práce vyhotovovat nejen v průběhu řízení o dávce (dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), ale i před samotným zahájením řízení v rámci zachování principů dobré správy. Vzhledem k tomu, že celou záležitost lze řešit tím, že stěžovatelka uvede změnu společně posuzovaných osob a rodičovský příspěvek na základě denního vyměřovacího základu druha zvolí, uzavírám šetření v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, aniž bych požadovala přijetí dalších opatření k nápravě. Na vědomí zasílám tuto informaci Úřadu práce České republiky - generálnímu ředitelství. Děkuji Vám za spolupráci v této věci. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. Vážená paní Ing. arch. Yvona Jungová ředitelka Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c 702 00 Ostrava 2 Na vědomí Vážená paní PhDr. Kateřina Sadílková, MBA zastupující generální ředitelka Úřad práce České republiky - generální ředitelství Dobrovského 1278/25 170 00 Praha 7 [1] Ustanovení § 30 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.