Text dokumentu

Nepřípustná prohlídka civilistů ve Věznici Vinařice Svlečení do naha a dřepování, které vyžadovala Věznice Vinařice po civilních osobách vstupujících do věznice, považuje zástupce veřejného ochránce práv za hrubý exces. Odmítá přitom paušální sdělení Ministerstva spravedlnosti, že bylo vše v pořádku (viz prohlášení MSp ) Dne 8. srpna 2013 informoval zástupce veřejného ochránce práv JUDr. Stanislav Křeček veřejnost o plošném provádění důkladných osobních prohlídek odsouzených. Upozornil, že tento typ prohlídek (vysvlečení do naha, dřepování, zvedání penisu) je legitimní pouze tehdy, pokud je prováděn v individuálních případech, u nichž je vyhodnoceno reálné podezření z možného narušení vnitřní bezpečnosti věznice. Plošnost prohlídek bez rozlišování osob i bez důvodného podezření představuje nepřiměřený zásah do lidské důstojnosti. Nyní ukončil šetření případu, kdy Věznice Vinařice přiměla rodiče jednoho z odsouzených podrobit se osobní prohlídce nazí. Šlo přitom už o několikátou návštěvu rodičů a malého syna odsouzeného „bez zrakové a sluchové kontroly“, která se umožňuje pouze odsouzeným, kteří požívají důvěry, plní své povinnosti, dobře se chovají a nejsou s nimi problémy. Je to nenároková forma návštěvy, která slouží jako „odměna“ a motivace odsouzených. I v tomto případě ale odsouzený sám prochází osobní prohlídkou před návštěvou i po ní, aby byla zajištěna bezpečnost věznice před vynášením či vnášením nepovolených věcí či látek. Rodiče odsouzeného vnímali postup věznice vůči nim jako nemorální a nepřiměřeně ponižující. Jejich následná stížnost adresovaná Vězeňské službě ČR a Ministerstvu spravedlnosti byla vyhodnocena jako nedůvodná s pouhým odvoláním se na zákon o Vězeňské službě a justiční stráži ČR. Uvedený zákon opravňuje příslušníky Vězeňské služby ČR provést osobní prohlídku při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon trestu odnětí svobody. Z vyřízení stížnosti rodičů odsouzeného věznicí však nevyplynulo žádné podezření na bezpečnostní riziko, které zákon stanovuje jako základní podmínku. Nikdy v minulosti nebyla u rodičů odsouzeného taková prohlídka provedena, odsouzený není spojován s užíváním návykových látek, ani s trestnou činností související s návykovými látkami. Případnému dodatečnému odůvodnění ze strany Vězeňské služby na podezření z vnášení nedovolených věcí či látek by navíc odporoval fakt, že prohlídce byli podrobeni rodiče odsouzeného, nikoli jeho syn, který do věznice rovněž vstupoval. „Jakkoliv respektuji právo a současně povinnost příslušníka Vězeňské služby ČR zamezit průniku nepovolených předmětů a látek do věznice, po shrnutí všech argumentů musím trvat na tom, že provedení důkladné osobní prohlídky na rodičích odsouzeného bylo excesem. Věznice nepředložila pádné argumenty odůvodňující provedení takové prohlídky,“ uvedl zástupce veřejného ochránce práv ve svém stanovisku a upozornil, že podobné jednání už několikrát odsoudil Evropský soud pro lidská práva. Jako opatření k nápravě zástupce ochránce doporučoval, aby důkladné osobní prohlídky byly na civilních osobách vstupujících do věznice prováděny jen ve zvláště mimořádných případech, kdy skutečně existuje reálné a podložené podezření z pronášení nepovolených látek či předmětů do věznice. Vzhledem k tomu, že Věznice Vinařice nepřijala žádné opatření k nápravě a své pochybení neuznala, rozhodl se zástupce veřejného ochránce práv využít svého sankčního oprávnění a o svých zjištěních informovat veřejnost. Současně se obrací na Generální ředitelství Vězeňské služby ČR, jako na nadřízený orgán věznice, a rovněž na Ministerstvo spravedlnosti a žádá je, aby zjednaly nápravu.