Text dokumentu

V Brně dne 15. listopadu 2011 Sp. zn.: 1272/2011/VOP/JB Zpráva o šetření ve věci podnětu pana F. Z. A - Obsah podnětu Dne 1. 3. 2011 se na veřejného ochránce práv obrátil pan F. Z., bytem K., se žádostí o prošetření postupu Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ve věci provedení kontroly dodržování pracovněprávních a mzdových předpisů u společnosti Z., s. r. o. Stěžovatel uvedl, že pracuje u zaměstnavatele již 2,5 roku a za dobu trvání pracovního poměru mu zaměstnavatel nepředal jedinou výplatní pásku, neproplácel příplatky za svátek, za práci přesčas, za práci v sobotu a v neděli. Za celou dobu trvání pracovního poměru nečerpal dovolenou na zotavenou, pracoval v 12hodinových a 24hodinových směnách. Za výkon práce pobíral mzdu ve výši od 9.500,- Kč do 12.000,- Kč měsíčně. Z vyrozumění o výsledku kontrolního šetření adresovaného stěžovateli je patrné, že šetřením byla potvrzena jen část skutečností uváděných v podnětu (neproplácení příplatku za práci ve svátek, neurčení čerpání dovolené na zotavenou). Stěžovatel s postupem kontroly vyslovil nesouhlas. Uvedl mimo jiné, že inspektorátu práce předložil údaje prokazující skutečně odpracovanou dobu za období let 2008−2011, které se značně liší od evidence docházky, kterou dodatečně vytvořil zaměstnavatel. B - Skutková zjištění Na základě skutečností popsaných v podnětu jsem se rozhodl ve věci podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zahájit šetření. Vedoucího inspektora dotčeného oblastního inspektorátu práce jsem požádal o vyjádření k námitkám stěžovatele a o zaslání fotokopie související spisové dokumentace. Dále jsem mu položil následující dotazy: 1. Zda inspektorát práce při svém šetření zjišťoval, jestli zaměstnavatel dodržel povinnost uvedenou v ustanovení § 142 odst. 4 zákoníku práce, ze které vyplývá, že při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách? Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. 2. Zda oblastní inspektorát kontroloval dodržování ustanovení zákoníku práce o délce nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami? 3. Zda bylo zaměstnavateli uloženo opatření k nápravě zjištěných nedostatků a s jakým výsledkem? Zda bylo případně se zaměstnavatelem zahájeno správní řízení ve věci uložení sankce za spáchání správního deliktu? Dne 19. 4. 2011 jsem obdržel vyjádření vedoucího dotčeného oblastního inspektorátu práce, ve kterém uvedl následující skutečnosti. Podnět pana F. Z. na zaměstnavatele Z., s. r. o., byl předmětem řádného šetření z naší strany v termínu ve vazbě na kapacitní možnosti inspektorátu. Výsledek kontroly je předmětem protokolu, který obsahuje zjištěné nedostatky, na podkladě kterých bylo vydáno Opatření pod čj. ..., ze dne 25. 11. 2010. Termín na zjednání nápravy byl stanoven do 15. 12. 2010 s tím, že zprávu o splnění měl zaměstnavatel podat na OlP do 10. 1. 2011. S kontrolovanou osobou bylo zároveň zahájeno správní řízení. K jednotlivým dotazům uvedl: 1) Zaměstnavatel doložil ke kontrole písemné doklady obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách, tj. výplatní pásky za celou dobu trvání pracovního poměru, které jsou součástí spisu. Na základě tohoto dospěl OlP k závěru, že nedošlo k porušení § 142 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tato záležitost byla předmětem kontroly. 2) K dotazu pod č. 2 uvádíme, že z předložené evidence pracovní doby zaměstnavatelem je zcela zřejmé, že mezi směnami zaměstnance Z. jsou dostatečné časové úseky ve smyslu délky zákonných přestávek mezi dvěma směnami. Evidence je vedena pouze v pracovní dny. Na dotaz inspektorky u zplnomocněné zástupkyně paní J. J. s ohledem na předmět podnikání, zda je konána práce v sobotu i v neděli všemi zaměstnanci, bylo inspektorce sděleno, že pan Z. práci v sobotu a v neděli nekonal s ohledem na svůj věk a zdravotní stav. 3) K dotazu č. 3 uvádím, že OlP vydal opatření, jak je výše uvedeno. Veškeré další podrobnosti z kontroly u firmy Z. jsou zřejmé z přiložené kopie kontrolního spisu, která je přílohou tohoto sdělení. C - Právní hodnocení veřejného ochránce práv Dle ustanovení § 1 zákona č. 349/1999 Sb. působí veřejný ochránce práv k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností. Postup Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj v této věci je třeba hodnotit z hlediska jeho souladu s ustanoveními zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o inspekci práce"), a zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Z přiložených listinných podkladů, zejména z kontrolního protokolu, vyplývá, že oblastní inspektorát práce kontrolním šetřením dospěl k závěru, že kontrolovaný zaměstnavatel nezajistil vyšetření lékařem pro zaměstnance pracujícího v noci, neposkytl stěžovateli náhradní volno a příplatek za práce ve svátek a neumožnil čerpání dovolené za kalendářní rok v délce alespoň 4 týdnů. Stěžovatel nebyl s výsledkem provedené kontroly spokojen. Žádal o nové prošetření podnětu s tím, že doložil údaje o rozpisu směn a údaje o docházce, ze kterých mimo jiné vyplývá, že pracoval i v neděli, tedy v rozporu s tím, co uvedl zaměstnavatel. Jak vyplývá z úředního záznamu vyhotoveného inspektorkou I. M. dne 27. 1. 2011, zaměstnanci inspektorátu práce na žádost stěžovatele reagovali sdělením, že z evidence pracovní doby předložené zaměstnavatelem byla vykázána jeho přítomnost pouze v rozsahu 8 hodin denně a v pracovních dnech, nikoliv v sobotu a v neděli, jak uvedl v podnětu. Dále byl inspektorkou informován, že s ohledem na právní úpravu zákona o inspekci práce nelze prokázat jeho tvrzení, neboť inspektor při výkonu kontroly vychází z dokladů a informací předložených zaměstnavatelem. Po posouzení obsahu celé spisové dokumentace a vyjádření vedoucího inspektora jsem dospěl k následujícím zjištěním. Dle ustanovení § 96 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, práce přesčas, noční práce, doby v době pracovní pohotovosti, pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci, aby nahlédl do svého účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do svého účtu mzdy a pořizoval si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele. Zaměstnavatel předložil elektronickou evidenci docházky po dobu trvání pracovního poměru stěžovatele, ze které vyplývá, že stěžovatel pracoval buď od 6:00 do 14:00 hodin, nebo od 9:00 do 17:00 hodin, případně započal pracovat ve 22:00 hodin a směna skončila v 6:00 hodin ráno. Již samotný fakt, že dle elektronické evidence zaměstnanec po dobu necelých čtyř let trvání pracovního poměru přišel vždy na minutu přesně v celou hodinu a stejně přesně práci i ukončil, vyvolává podezření o věrohodnosti takto vedené evidence. V praxi bohužel často dochází k tomu, že u zaměstnavatelů je vedena tzv. dvojí evidence docházky; zaměstnanci zaznamenávají svůj příchod a odchod do sešitu, zaměstnavatel poté docházku přepisuje do elektronické podoby, která je od ručních zápisů často odlišná - kdy např. nejsou zaznamenány přesčasy, délka směn a přestávek v práci neodpovídá reálnému stavu. Touto praxí jsou zaměstnanci kráceni jednak o mzdu za odvedenou práci a případné příplatky za práci přesčas, rovněž jsou vystaveni riziku poškození zdraví za situace nedostatečného odpočinku mezi jednotlivými směnami. Je na orgánu inspekce práce, aby v případě, vznikne-li podezření, že zaměstnavatelem vedená evidence docházky je pouze formální a neodpovídá reálné situaci, tuto skutečnost prošetřil. Nemohu se tak ztotožnit s vyjádřením orgánu inspekce práce adresovaným stěžovateli o nemožnosti prokázat pravdivost tvrzení o existenci dvojí docházky se zdůvodněním, že inspektor při výkonu kontroly může vycházet pouze z dokladů předložených zaměstnavatelem. Toto tvrzení nemá oporu v žádném ustanovení obecně závazného právního předpisu stanovícího pravidla kontrolní činnosti a takovéto pojetí kontrolní činnosti by vedlo k jejímu zúžení na formální kontrolu správnosti předložených dokumentů. Dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona o státní kontrole je povinností kontrolních pracovníků zjistit při kontrole skutečný stav věci. Za tímto účelem využívají svých oprávnění plynoucích z ustanovení § 7 zákona o inspekci práce. Mezi vyjmenovaná kontrolní oprávnění náleží i právo kontrolujících inspektorů zakotvené v ustanovení § 7 písm. h) citovaného právního předpisu dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou. Pokud stěžovatel předložil rozpis směn, ze kterých lze vyvodit, že zřejmě pracoval i v neděli (například dne 12. 9. 2009) a že jeho směny byly dvanáctihodinové, nikoli osmihodinové, inspektorát je povinen se touto skutečností zabývat. Ačkoli oprávněním inspektorátu není zjišťovat pravost předložených dokumentů, má v případě jakýchkoli pochybností nástroj ke zjištění, zda zaměstnavatelem vedená elektronická evidence odpovídá skutečnosti. V daném případě mohl využít svého oprávnění uvedeného v ustanovení § 7 písm. h) zákona o inspekci práce a dotázat se jednotlivých zaměstnanců ostrahy pracujících na tomtéž pracovišti s totožnou délkou směny (například zaměstnance S., Sl., K. nebo T.) na přesnou délku směny a na to, zda jejich kolega Z. pracoval i v sobotu a neděli. Je třeba počítat s eventualitou, že tito zaměstnanci s obavou před ztrátou zaměstnání nebudou ochotni svědčit proti zájmům zaměstnavatele. Tento fakt však nemůže být důvodem, aby orgány inspekce práce této možnosti nevyužívaly a aby se spokojily s formální kontrolou předložených dokladů. Při posouzení okolností případu jsem vzal v úvahu i skutečnost, že stěžovatel předložil další evidenci docházky až v okamžiku, kdy byla kontrola ukončena. Orgán inspekce práce má však možnost namítané skutečnosti prošetřit v rámci následné kontroly. D − Závěr Na základě výše uvedených skutečností končím šetření postupu dotčeného oblastního inspektorátu práce v předmětné věci s tím, že jsem v průběhu šetření shledal pochybení spočívající v nedůsledném prošetření vedení evidence docházky u kontrolovaného zaměstnavatele Z., s. r. o., jež je blíže specifikováno v části C této zprávy. Své šetření končím v souladu s ustanovením § 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, a žádám představitele dotčeného úřadu, aby se k mému zjištění ve lhůtě 30 dnů od obdržení této zprávy vyjádřil. Tato zpráva shrnuje poznatky z šetření, které budou po vyjádření dotčeného úřadu podkladem mého závěrečného stanoviska ve věci. JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý veřejný ochránce práv