Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 15. května 2015 Sp. zn.: 5944/2014/VOP/EHŠ Zpráva o šetření ve věci výběrového řízení na obsazení místa úředníka územního samosprávného celku Dopisem ze dne 8. 9. 2014 se na mě obrátila paní V. O., bytem XXXXX (dále také "stěžovatelka"). Vyjádřila nesouhlas s výsledkem výběrového řízení na pracovní pozici "referent/ka evidence nemovitostí a stavebního úřadu", které vypsalo město Rájec-Jestřebí. Stěžovatelka žádala dne 3. 5. 2014 o prošetření Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále také "inspektorát práce" či "OIP"), s prošetřením stížnosti však není spokojena. Stěžovatelka namítá, že: - kontrola inspektorátu práce trvala nepřiměřeně dlouhou dobu (déle než tři měsíce), což vedlo k tomu, že s vybranou uchazečkou byla již před ukončením kontroly uzavřena smlouva na dobu neurčitou, - obdržela strohé vyrozumění inspektorátu práce o výsledku kontroly, jelikož OIP jí nakonec dne 4. 9. 2014 zaslal e-mailem pouze informaci, že je u zaměstnavatele vše v pořádku, - její stížnost byla nedostatečně prošetřena, inspektorát práce se nezabýval všemi jejími námitkami, neřešil zejména podjatost výběrové komise, jelikož matka vybrané uchazečky pracovala na dotčeném obecním úřadě dlouhodobě jako účetní, a inspektorát práce neprošetřil kvalifikaci vybrané uchazečky, protože podle stěžovatelky nemá ani dostatečnou kvalifikaci ani žádnou praxi na stavebním úřadě, nesplňuje tedy zákonné požadavky na výkon inzerované práce. A - Předmět šetření Jelikož stěžovatelka měla k dispozici jen opravdu strohé vyrozumění o výsledku kontroly ze strany inspektorátu práce, byl dne 31. 10. 2014 požádán vedoucí inspektor Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil o poskytnutí součinnosti. Dne 28. 11. 2014 jsem obdržela vyjádření inspektorátu práce spolu s kompletní spisovou dokumentací. Rozsah sdělených informací přesahuje běžnou součinnost ze strany úřadu, proto jsem dodatečně zahájila šetření Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ve smyslu ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zaměřené na postup při kontrole Městského úřadu Rájec-Jestřebí. B - Skutková zjištění Pro větší přehlednost si dovolím jednotlivá skutková zjištění seřadit dle prošetřovaných námitek stěžovatelky. B.1 Délka kontroly Aby bylo možné zhodnotit, zda kontrola inspektorátu práce trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, shrnuji zjištěné informace chronologicky: 3. 6. 2014: inspektorát práce obdržel podnět stěžovatelky 12. 6. 2014: stěžovatelka byla e-mailem vyrozuměna o přijetí podnětu, o předmětu kontroly, jejím provedení v souladu s plánem kontrol a byla informována, že po skončení kontroly obdrží informace o jejím výsledku 12. 6. 2014 a 17. 6. 2014: stěžovatelka doplnila své podání o přijetí písemné odpovědi od starosty a jednání s tajemnicí městského úřadu. Starosta uvádí, že se nejednalo o výběrové řízení, ale o veřejnou výzvu na obsazení pozice "Referent evidence nemovitostí a stavebního úřadu". Ke kvalifikaci vybrané uchazečky uvádí, že posouzení předpokladů a požadavků provedl kolektivní orgán a toto hodnocení nenáleží jiným uchazečům. K podjatosti uvádí, že pokud by měli být vyloučeni jiní účastníci jen na základě rodinných vazeb na dřívější zaměstnance, pak by se právě zde dopustil zaměstnavatel diskriminace. 27. 6. 2014: stěžovatelka zbavila inspektorát práce povinnosti mlčenlivosti 1. 7. 2014: s vybranou uchazečkou byl uzavřen pracovní poměr 16. 7. 2014 a 22. 7. 2014: inspektorky paní Alena Sychrová a paní Zdeňka Kraváčková provedly kontrolu 21. 8. 2014: inspektorky seznámily kontrolovanou osobu s protokolem o kontrole 4. 9. 2014: inspektorát práce zaslal e-mailem stěžovatelce informace o výsledku kontroly. K rychlosti kontroly navíc inspektorát práce uvádí, že ke dni 21. 11. 2014 evidoval za období od 1. 1. 2014 cca 1 230 přijatých podnětů ke kontrole zaměstnavatelů. Inspektoráty provádí kontroly u zaměstnavatelů nejen na základě přijatých podnětů ke kontrole, ale též dle Ročního programu kontrolních akcí, vytýčeného v "Programu činností SÚIP za rok 2014". S ohledem na časové a kapacitní možnosti inspektorátu tak není možné provedení kontrol na základě všech přijatých podnětů ke kontrole (jelikož na provedení kontroly není právní nárok) či tyto kontroly provádět obratem po přijetí podnětu ke kontrole. B.2 Vyrozumění stěžovatelky o výsledku kontroly Dne 12. 6. 2014 byla stěžovatelce zaslána informace o přijetí jejího podnětu a sdělení, že předmětem kontroly bude "především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou [stěžovatelka] ve svém podání upozorňuje". Z vyrozumění o výsledku kontroly si dovolím citovat jádro sdělení: "Kontrolou bylo posuzováno, zda bylo dodrženo ust. § 6 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2006 Sb., tzn., že veřejná výzva obsahovala náležitosti stanovené jí zákonem a byla vyvěšena i sejmuta ve stanoveném termínu. Dále zda zájemci o místo úředníka ve stanoveném termínu doplnili své přihlášky o doklady, pokud tyto chyběly. Předmětem kontroly bylo i to, zda po vybrání vhodného zájemce o místo úředníka a po uzavření pracovního poměru s ním byla do 15 dnů vyhotovena tajemnicí úřadu zpráva o posouzení a hodnocení zájemců a zda bylo umožněno do zprávy všem zájemcům nahlédnout. Na základě kontrolního šetření nebylo zjištěno porušení v oblasti, která byla předmětem kontroly. Současně Vám sdělujeme, že nejsme ze zákona kompetentní posuzovat jednotlivá rozhodnutí územních samosprávných celků při výběru zájemců o volné místo úředníka územního samosprávného celku." B.3 Podjatost výběrové komise Inspektorky pro prošetření této námitky využily svého oprávnění vyžadovat od kontrolované osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly. Členům hodnotící komise byla položena následující otázka: "V podnětu ke kontrole, týkajícím se výše uvedeného výběru osob na základě veřejné výzvy, byla vznesena námitka, že výběrová komise byla podjatá. Můžete se prosím vyjádřit k této námitce?" Jedna osoba uvedla "bez komentáře", další, že jí "nejsou známy žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohla být vznesena relevantní námitka podjatosti", další člen uvedl, že "o podjatosti nemůže být ani řeč. Všechny uchazečky byly pro mne stejně neznámé". Starosta požádal písemně stěžovatelku "o předložení důkazů jejího podezření, aby bylo možné vyvodit důsledky (jinak se jedná o pomluvu). Osobně jsem jednal s později vybranou uchazečkou poprvé, takže za svou osobu nevím, jak je možné být podjatý vůči někomu, koho vidíte poprvé". Inspektorát proto uzavírá, že inspektorky se námitkou podjatosti výběrové komise zabývaly, avšak tato se jim nepodařila prokázat. B.4 Kvalifikace vybrané uchazečky I k objasnění této námitky využily inspektorky možnosti klást osobám otázky týkající se předmětu kontroly, konkrétně následující: - "Ve Vaší výzvě je jedním z předpokladů a požadavků střední vzdělání s maturitní zkouškou, nejlépe stavebního směru a znalost stavebního zákona a předpisů souvisejících a také schopnost jejich aplikace v praxi, dále znalost katastrálních předpisů včetně orientace v katastrálních mapách a geometrických plánech. Splňuje vybraná uchazečka výše uvedené předpoklady a požadavky?" - "V podnětu ke kontrole, týkajícím se výše uvedeného výběru osob, byla vznesena námitka, že paní, která nakonec výběrové řízení vyhrála, nemá potřebnou kvalifikaci. Uveďte, prosím, podmínky pro přijetí referentka/ky evidence nemovitostí, týkající se kvalifikace." K první otázce členové komise uvedli, že uchazečka prokázala znalosti a zájem o práci včetně zkušeností s jednáním na katastrálním úřadě. Na kladené otázky odpověděla správně, její znalost stavebního zákona a souvisejících předpisů byla dostačující pro výkon funkce referentky evidence nemovitostí. Důležité je, že zaměstnanec na inzerované pozici nerozhoduje ve správním řízení, takže s danou funkcí není spojen požadavek na vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, jedná se v podstatě o administrativní práci a přípravu podkladů. Z odpovědi na druhou otázku vyplynulo, že dané pracovní místo je zařazeno do 8. platové třídy, přičemž základním kvalifikačním předpokladem je střední vzdělání s maturitní zkouškou, což vybraná uchazečka splňuje. Dále inspektorát práce ve svém vyjádření zdůrazňuje, že veřejná výzva nesměřovala na obsazení místa úředníka na úseku územního rozhodování a stavebního řádu, proto nemusí splňovat požadavky pro výkon činnosti na obecním stavebním úřadu dle požadavku ustanovení § 13a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Avizované pozici odpovídá dle inspektorátu práce i označení na internetových stránkách úřadu. Inspektorát práce proto tento bod uzavřel tím, že se inspektorky výhradami stěžovatelky vůči kvalifikaci vybrané uchazečky zabývaly, nicméně nesplnění kvalifikačních požadavků nebylo prokázáno. C - Hodnocení věci ochránkyní Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. Jsem tedy oprávněna prošetřit postup orgánů inspekce práce v rámci kontroly dodržování pracovněprávních předpisů a zhodnotit, zda v konkrétním případě postupovaly v souladu se zákonem a principy dobré správy. C.1 Délka kontroly Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o inspekci práce"), a zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "kontrolní řád"), nestanoví konkrétní lhůty pro provedení kontroly. Kontrolní řád nicméně upravuje některé dílčí lhůty, jako například povinnost vyhotovit protokol o kontrole ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Z povahy činnosti orgánu inspekce práce lze nicméně vyvodit některé obecné požadavky vyplývající mimo jiné z principů dobré správy, jako je včasnost či transparentnost. V šetřeném případě jsem nabyla dojmu, že inspektorát práce se nedopustil pochybení spočívajícího v nepřiměřené délce kontroly, jelikož jednotlivé úkony (jak je uvedeno v části B této zprávy) vykonával průběžně a bez zbytečných průtahů. Kontrolu u zaměstnavatele provedl již v průběhu měsíce července, tedy první měsíc pracovního poměru vybrané uchazečky. Protokol o kontrole byl vyhotoven v srpnu, proto není možné přisvědčit námitce stěžovatelky, že inspektorát svou laxností zapříčinil, že s vybranou uchazečkou již byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou. Byť neznám obsah pracovní smlouvy vybrané uchazečky, kontrola inspektorátu práce proběhla ve zkušební době předvídané zákoníkem práce. I když rozumím tomu, že stěžovatelka je v šetřeném případě natolik zaangažovaná, že očekávala ukončení kontroly v dřívějším termínu, inspektorát práce postupoval bez jakéhokoli pochybení, proto si tento bod dovoluji uzavřít tvrzením, že ve smyslu ustanovení § 17 zákona o veřejném ochránci práv nedošlo k pochybení spočívajícímu v nepřiměřené délce kontroly. Ve srovnání s jinými šetřenými případy naopak konstatuji, že kontrola proběhla velmi rychle. C.2 Vyrozumění stěžovatelky o výsledku kontroly Jsem si vědoma, že právní úprava ohledně rozsahu informace o přijetí podnětu ke kontrole a vyrozumění o výsledku kontroly je velmi stručná a nestanoví, jaké přesné informace má obsahovat. Opakovaně nicméně jednám s orgány inspekce práce o svých doporučeních ohledně obsahu těchto dvou vyrozumění, jelikož stávající podobu poskytovaných informací vnímám dlouhodobě jako nedostatečnou. Nesdílím proto názor inspektorátu práce, že v dokumentu zaslaném stěžovatelce o přijetí jejího podnětu je možné nalézt sdělení o předmětu kontroly plánované inspektorátem. V daném dopisu ze dne 12. 6. 2014 je totiž uvedeno, že předmětem kontroly bude "především dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou [stěžovatelka] ve svém podání upozorňuje". Takové stanovení předmětu kontroly považuji za vágní a nedostatečné. Předmět kontroly uvedený jako "dodržování právních předpisů v oblasti, na kterou stěžovatelka upozorňuje" je nejasný a nedává ani podateli podnětu ke kontrole ani jinému čtenáři jakoukoli bližší představu, co vlastně bude předmětem kontroly. Můj požadavek na jasné vymezení předmětu kontroly má význam i v praktické rovině, jelikož stěžovatelka by jednoznačným vymezením předmětu kontroly dostala jasnou informaci, zda byl obsah jejího podnětu ze strany inspektorátu práce přesně pochopen a zda bude předmětem kontroly to, co očekává. Námitky mám i ve vztahu k obsahu vyrozumění o výsledku kontroly. Nepřekvapuje mě proto, že stěžovatelka byla z kontroly rozpačitá a nadále usilovala o dosažení nápravy ve vztahu k výběrovému řízení, kterého se zúčastnila. Vyjádření o výsledku kontroly, které obdržela, totiž nemohlo v žádném případě rozptýlit její obavy o nekorektnosti výběrového řízení. Zaslané vyjádření dle mého názoru jen kopíruje povinnosti obce vztahující se k obsazení místa úředníka samosprávného celku, ale v žádném případě nejde o sdělení informací zjištěných kontrolou. Jak uvádím níže, inspektorát práce ve svém vyjádření zejména zcela opomenul zmínit, zda prošetřil namítanou podjatost výběrové komise a kvalifikaci vybrané uchazečky a s jakým výsledkem. Tyto námitky nepochybně stěžovatelka vnímala jako klíčové a v závěrečném vyjádření zůstaly bez jediné zmínky, což vedlo k dohadům, zda je vůbec inspektorát práce prošetřil. Byť samozřejmě inspektorát práce nemůže posuzovat jednotlivá rozhodnutí územních samosprávných celků při výběru zájemců o volné místo úředníka a nenahrazuje soudní řízení o konkrétním sporu, vyrozumění stěžovatelce neodpovídalo vykonané kontrole a je v rozporu s metodickým pokynem generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce č. 2/2014 ze dne 31. 1. 2014, který nabyl účinnosti dne 3. 2. 2014. Podle něj je nutno se při kontrole zabývat celým obsahem podnětu ke kontrole a v informaci o výsledku kontroly vysvětlit podateli všechny relevantní skutečnosti. Písemná informace o výsledku kontroly, zaslaná stěžovatelce, ovšem vůbec nepromítá zjištění OIP a nevypovídá o skutečnostech, kterými se OIP zabýval. Rozumím, že se stěžovatelka cítí rozhodnutím výběrové komise rozhořčena, a je možné, že ani mé šetření nezmění pocit křivdy, který silně vnímám z jejího podnětu, nicméně jsem přesvědčena, že svým šetřením v tomto případě v podstatě nahrazuji a doplňuji činnost inspektorátu práce a sděluji stěžovatelce informace, které měla obdržet přímo od inspektorátu. V této souvislosti považuji za důležité doplnit, že jsem jak já, tak inspektorát práce, povinna respektovat citlivost některých údajů z kontroly, a nejsem proto oprávněna sdělit veškeré informace ze spisové dokumentace. Jedná se zejména o skutečnosti spojené s ochranou osobních údajů ostatních uchazečů, kteří se účastnili výběrového řízení. Dovoluji si tedy shrnout, že při informování podatele o výsledku kontroly podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona o inspekci práce je oblastní inspektorát práce povinen se dostatečně vypořádat se všemi body podnětu ke kontrole a vysvětlit podateli všechny relevantní skutečnosti tak, aby v informaci o výsledku kontroly oblastní inspektorát práce promítl veškeré okolnosti, jimiž se zabýval, a uvedl všechna zjištění a závěry, které z nich vyvodil. Dle ustanovení § 18 zákona o veřejném ochránci práv tak spatřuji pochybení inspektorátu práce v nedostatečném a nepřiléhavém vyrozumění stěžovatelky o výsledku kontroly spolu s neurčitým vymezením kontroly na základě podnětu stěžovatelky. Závěrem považuji za vhodné doplnit, že k formě vyrozumění nemám výhrady. Vyrozumění o výsledku kontroly není správním rozhodnutím, nemusí tedy naplňovat požadavky pro správní řízení, jedná se o poměrně neformální dokument, který nicméně musí vhodně reflektovat vykonanou kontrolu, srozumitelně představit závěr kontroly a předně reagovat na námitky podatele podnětu ke kontrole. C.3 Podjatost výběrové komise Z části B této zprávy i detailní analýzy kontrolního spisu inspektorátu práce plyne, že inspektorky danou námitku prošetřily a využily k tomu vhodná oprávnění. I když je možné, že předchozí pracovní poměr matky vybrané uchazečky mohl ovlivnit závěr výběrové komise v šetřeném případě, inspektorky neměly k dispozici jiný vhodný nástroj než se dotázat na tuto skutečnost všech členů výběrové komise. Prošetření této námitky naráží na limit možností orgánů inspekce práce, které nedisponují vhodnějším nástrojem, jak danou skutečnost prověřit. Nemohu proto než konstatovat, že se inspektorát práce v tomto ohledu dle ustanovení § 17 zákona o veřejném ochránci práv nedopustil pochybení. V kontextu obsahu bodu C.2 této zprávy mám však za to, že měly být součástí vyrozumění zaslaného stěžovatelce informace o způsobu prošetření této námitky a s tím korespondující kontrolní závěr. Současně vítám, že inspektorky danou námitku prošetřily tím, že se jednotlivých členů na předmětnou otázku dotázaly. Tento postup totiž v minulosti nebyl dle mých dosavadních zjištění v činnosti orgánů inspekce práce standardní, jelikož inspektoři se k danému oprávnění stavěli poměrně skepticky. C.4 Kvalifikace vybrané uchazečky Jádrem podání stěžovatelky je námitka, že vybraná uchazečka nemá dostatečné vzdělání a zkušenosti vyžadované pro obsazení konkrétního pracovního místa. Ze zaslaných podkladů lze usuzovat, že stěžovatelka má nepoměrně více zkušeností s prací na stavebním úřadě, nicméně ani mým úkolem ani úkolem inspektorátu práce není vybrat vhodného kandidáta na konkrétní pracovní pozici místo výběrové komise, ale zhodnotit souladnost postupu výběrové komise se zákonem. Je nepochybné, že zaměstnavatel má možnost si vybrat budoucího zaměstnance dle svého uvážení za předpokladu, že tak činí v souladu se zákonem. Navíc některé aspekty výběru budoucího zaměstnance jsou nepřenositelné a s odstupem času jsou jen velmi obtížně ověřitelné. Je třeba doplnit, že členové komise při jednání s inspektorkami uváděli, že rozhodující roli při výběru vhodného uchazeče hrály i jiné faktory, například jeho celkové vystupování, pohotovost či znalost místních poměrů. I přes výše uvedené mám za to, že se inspektorát práce námitkou kvalifikačních požadavků uchazeče dostatečně zabýval. Jsem přesvědčena, že v šetřeném případě vzniklo nedorozumění v tom, že se stěžovatelka domnívala, že nabízené pracovní místo odpovídá místu úředníka na úseku územního rozhodování a stavebního řádu, který musí splňovat požadavky dle ustanovení § 13a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, nikoli prosté administrativní práce, jako v šetřeném případě. Dovoluji si proto shrnout, že námitka neodpovídající kvalifikace vybrané uchazečky byla inspektorkami řádně prošetřena a objasněna. Ve smyslu ustanovení § 17 zákona o veřejném ochránci práv jsem tedy neshledala pochybení. Nicméně shodně jako u předchozího bodu doplňuji, že způsob prošetření této námitky a relevantní závěr měl inspektorát práce stěžovatelce sdělit ve vyrozumění o výsledku kontroly. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem dospěla k přesvědčení, že se Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj dopustil pochybení spočívajícího v nedostatečném a nepřiléhavém vyrozumění stěžovatelky o výsledku kontroly spolu s neurčitým vymezením předmětu kontroly na základě podnětu stěžovatelky. Zásadní pochybení spatřuji zejména v tom, že inspektorát práce ve svém vyjádření zcela opomenul zhodnotit dvě klíčové námitky stěžovatelky, tedy neuvedl, zda a s jakým výsledkem prošetřil podjatost výběrové komise a kvalifikaci vybrané uchazečky. S ohledem na faktickou neopakovatelnost kontroly a na to, že stěžovatelka bude o průběhu a výsledku kontroly již řádně informována touto zprávou, netrvám na přijetí konkrétních opatření k nápravě ve vztahu ke stěžovatelce a šetření Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj končím ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Apeluji však na oblastní inspektorát práce, aby závěry této zprávy využil při své činnosti v budoucnu. Zprávu o šetření zasílám vedoucímu inspektorovi Ing. et Ing. Bc. Tomáši Musilovi s tím, že pokud se bude chtít ke zprávě jakkoliv vyjádřit, nechť tak učiní ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv