Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 30. června 2014 Sp. zn.: 6890/2013/VOP/MPO Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Prostějova ve věci provedení kontrolní prohlídky za účelem zjištění užívání nepovolené stavby A - Předmět šetření Dne 31. 10. 2013 v Kanceláři veřejného ochránce práv podala podnět paní Z. Z., bytem xxx (dále také "stěžovatelka"), kterým žádala o prošetření postupu stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova (dále také "stavební úřad") ve věci provedení kontrolní prohlídky stavby "Zimní zahrada a terasa" v 1. NP dvorní části řadového rodinného domu xxx čp. A na pozemku parc.č. B v k.ú. xxx (dále také "stavba zimní zahrady a terasy") za účelem posouzení jejího užívání. Stěžovatelka opakovaně v minulosti sdělovala stavebnímu úřadu, že je stavba zimní zahrady a terasy, která doposud není dodatečně povolena, užívána. V podnětu pro stavební úřad ze dne 12. 9. 2013 uvedla, že je obtěžována pohledem z terasy a že je stavba zimní zahrady a terasy zřetelně viditelná z příjezdové cesty a že si tedy pracovníci stavebního úřadu museli dne 10. 9. 2013, kdy na sousedním pozemku probíhala kontrolní prohlídka, všimnout, že je stavba užívána. Za účelem podložení svých tvrzení zaslala stěžovatelka stavebnímu úřadu také tři fotografie. Stěžovatelka nesouhlasila s obsahem následného sdělení[1] stavebního úřadu ze dne 8. 10. 2013, zejména s tvrzením, že stavba zimní zahrady a terasy užívána není. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ujal já, neboť veřejná ochránkyně práv využila své možnosti dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast stavebního řádu, do níž podnět spadá. S přihlédnutím ke shora popsaným námitkám stěžovatelky bylo ve věci zahájeno šetření dle § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, a Magistrát města Prostějova byl vyzván k vyjádření k dané záležitosti. B - Skutková zjištění Dne 26. 2. 2014 jsem obdržel vyjádření[2] primátora statutárního města Prostějova, ve kterém byly uvedeny následující relevantní informace. "Stavební úřad Magistrátu města Prostějova obdržel dne 13. 9. 2013 oznámení paní Z. Z., bytem xxx, o údajném užívání dosud nepovolené stavby, jejichž vlastníky jsou pan V. S. a paní M. S., oba bytem xxx čp. A, Prostějov. K předmětnému oznámení byla přiložena fotodokumentace 3 ks (viz příloha). Na základě podaného oznámení vyzval dne 18. 9. 2013 stavební úřad Magistrátu města Prostějova podle § 133 odst. 4 stavebního zákona vlastníka výše uvedené stavby k účasti na kontrolní prohlídce, která se bude konat dne 8. 10. 2013 v 9:00 hodin na místě stavby. Ve výzvě stavební úřad dále uvedl, že kontrolní prohlídka bude provedena za účelem prošetření údajného užívání nepovolené stavby ,Zimní zahrada a terasa' v 1. NP dvorní části řadového rodinného domu xxx čp. A, na pozemku parc.č. B v katastrálním území xxx. Vlastník si výzvu převzal dne 20. 9. 2013. Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova kontrolní prohlídku zahájil dne 8. 10. 2013 v 9:00 hodin v rodinném domě xxx čp. A. Při kontrolní prohlídce zjistil, že od předešlé kontrolní prohlídky konané dne 14. 3. 2013 nedošlo na sledované stavbě k žádné změně. Dále zjistil, že na terase ani v zimní zahradě není umístěn žádný nábytek, a ani sledovaná stavba nevykazuje skutečnosti o jejím užívání pro daný účel. Z této kontrolní prohlídky sepsal protokol a pořídil fotodokumentaci. Po zjištění skutečného stavu věci na místě sledované stavby ukončil kontrolní prohlídku v 9:20 hodin dne 8. 10. 2013. Stavební úřad k posouzení, zda stavba je, či není užívána, vycházel i z předložené fotodokumentace přiložené k podnětu paní Z. Z.. Stavební úřad předloženou fotodokumentaci řádně prostudoval a vyhodnotil ji jako neprůkaznou, protože z ní nebylo patrno období, kdy byla pořízena, a z některých fotografií nebylo možné rozpoznat, zda se vůbec jedná o sledovanou stavbu. Na základě zjištěných informací z kontrolní prohlídky ze dne 8. 10. 2013 a předložené fotodokumentace stavební úřad Magistrátu města Prostějova došel k závěru, že sledovaná stavba není i nadále užívána. Ve věci, zda je možné učinit zjištění o užívání stavby ,Zimní zahrada a terasa' z veřejně přístupného místa, stavební úřad Magistrátu města Prostějova sděluje, že při kontrolní prohlídce ze dne 10. 9. 2013, která probíhala na sousedním pozemku parc.č. ww katastrální území xxx, takovéto zjištění učinil. Výsledkem zjištění je skutečnost, že z veřejně přístupného místa (místní komunikace) není možné prokazatelně zjistit, zda je sledovaná stavba opravdu užívána, a ani pořízená fotodokumentace by nebyla průkazná k užívání stavby. Důvodem, proč nelze prokázat užívání z pořízené fotodokumentace z veřejně přístupného místa, je skutečnost, že sledovaná stavba je od veřejně přístupného místa ve vzdálenosti více než 70 m, a dále, že se nachází výše než veřejně přístupné místo. Ve věci, zda stavební úřad přistupuje k doručování výzev k provedení kontrolních prohlídek za účelem zjištění užívání stavby také osobně a zda kontrolní prohlídky probíhají také mimo standardní pracovní dobu stavebního úřadu. Stavební úřad Magistrátu města Prostějova sděluje, že výzvy k provedení kontrolní prohlídky za účelem zjištění užívání stavby doručuje v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Jestliže nehrozí nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Tuto povinnost nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal. Ve věci provádění kontrolních prohlídek mimo standardní pracovní dobu stavebního úřadu za účelem zjištění užívání stavby možno konstatovat, že kontrolní prohlídky, které provádí stavební úřad podle § 133 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jsou prováděny výhradně ve standardní pracovní době určené vnitřními předpisy zaměstnavatele. Existují však situace, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, například v případě nenadálého havarijního stavu stavby, kdy dochází k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat. V takovém případě pracovníci stavebního úřadu provedou kontrolní prohlídku a další neodkladné související úkony i mimo pracovní dobu." Fotografie č. 1: stav zimní zahrady při kontrolní prohlídce dne 8. 10. 2013 Zdroj: stavební úřad Magistrátu města Prostějova Fotografie č. 2: stav zimní zahrady při kontrolní prohlídce dne 8. 10. 2013 Zdroj: stavební úřad Magistrátu města Prostějova Fotografie č. 3: stav terasy při kontrolní prohlídce dne 8. 10. 2013 Zdroj: stavební úřad Magistrátu města Prostějova C - Hodnocení věci zástupcem ochránkyně Předmětem vedeného šetření je především posouzení otázky, zda mohl stavební úřad na základě provedené kontrolní prohlídky dne 8. 10. 2013 a fotografií zaslaných stěžovatelkou dospět k závěru, který by odůvodňoval zahájení řízení o uložení sankce za nepovolené užívání stavby terasy a zimní zahrady k danému účelu. Na základě předložené projektové dokumentace má být stavba po jejím povolení užívána pro potřeby obyvatel rodinného domu čp. A, xxx ke zvýšení komfortu bydlení a vytvoření klidové zóny. C.1 Podklady pro zahájení správního řízení Stěžovatelka zaslala stavebnímu úřadu tři fotografie. Na jedné z fotografií je žena s dítětem na klíně sedící za stolem, přičemž za ní je přes okno se záclonou vidět silueta osoby zřejmě na terase sousední stavby. Na další fotografii je patrná silueta pravděpodobně kouřící osoby stojící na terase sousední stavby. Zmíněné fotografie nejsou příliš kvalitní a je z nich velice obtížné bez doplnění dalších informací usuzovat, jaká stavba je na nich zachycena. Poslední fotografie je nejprůkaznější a pro ilustraci věci ji uvádím níže. Fotografie č. 4: stav terasy zachycený stěžovatelkou blíže neurčeného dne Zdroj: archiv stěžovatelky Na fotografii je zachycena stavba terasy a roh zimní zahrady. Z fotografie je zřejmé, i přes její kvalitu, že se na terase nachází řada květin a složený sušák na prádlo. Dle mého názoru je zcela zřejmé, o jakou stavbu se jedná. Fotografie však není nikterak datována. Stavební úřad ve sdělení ze dne 8. 10. 2013 k podnětu stěžovatelky k fotografiím uvedl, že k "oznámení o údajném užívání nepovolené stavby byla přiložena fotodokumentace, která je po prostudování dle názoru stavebního úřadu neprůkazná, jelikož z ní není patrno období, ze kterého byla pořízena, a ani z ní nelze rozpoznat, o kterou osobu na fotodokumentaci se jedná a zda se vůbec jedná o sledovanou stavbu". Co se týká možného pohybu osob na předmětné stavbě, stavební úřad uvádí, že: "vlastník stavby je podle § 154 odst. 1. stavebního zákona povinen udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu tak, aby nedocházelo ke znehodnocování stavby, co nejvíce se prodloužila její uživatelnost, a to po celou dobu její existence, a proto stavební úřad nemůže vlastníku stavby vydat zákaz vstupu na předmětnou stavbu, protože je nutno provádět její údržbu a kontrolu jejího stavebního stavu." Obecně lze uvést, že posuzování užívání staveb je pro stavební úřad velmi obtížné. Stavební úřad si na základě skutkových zjištění musí vyhodnotit, zda je stavba užívána k účelu, ke kterému byla kolaudována, resp. v případě stavby nepovolené, zda je užívána a jakým způsobem. Při posuzování otázky povolenosti[3] užívání stavby tedy musí stavební úřad vyjít z určitých skutkových okolností. Tyto skutkové okolnosti si může stavební úřad opatřit buď sám prostřednictvím provedení kontrolní prohlídky, nebo může vyjít z dostatečně prokazatelných materiálů, které má k dispozici ze své úřední činnosti nebo např. také od osoby, která podala podnět k zahájení řízení o uložení sankce v souvislosti s užíváním stavby. V řadě případů nejsou výsledkem kontrolních prohlídek prováděných za účelem zjištění užívání staveb, případně účelu jejich užívání, tytéž skutečnosti, na které ve svém podnětu poukazuje podatel (např. vlastník sousedního pozemku). To může být dáno vedle toho, že tyto skutečnosti reálně neexistují, také tím, že jsou kontrolní prohlídky oznamovány stavebníkovi či vlastníkovi s několikadenním předstihem, čímž mají tyto osoby možnost se na kontrolní prohlídku "připravit", aby žádné okolnosti nenasvědčovaly tomu, že je stavba užívána nepovoleně či je užívána jiným způsobem, než ke kterému bylo povoleno její užívání (viz níže). Pokud k takové situaci dojde, vyvstává otázka, zda může stavební úřad využít pro vedení řízení o uložení sankce za nepovolené užívání stavby podklady, které mu zaslal podatel. Jsem toho názoru, že takovýto postup není vyloučen. Podstatné však je, aby materiály, které podatel předloží stavebnímu úřadu, byly dostatečné pro zahájení takového řízení. Jinými slovy, musí z nich být bez pochybností seznatelné, že mohlo dojít ke spáchání přestupku či správního deliktu. Z materiálů tedy nemusí být naprosto zřejmé, že k porušení povinnosti podle stavebního zákona došlo, postačí pouhé podezření, že tomu tak bylo, neboť samotná skutečnost, zda k porušení zákonné povinnosti došlo, bude prokazována až v samotném průběhu správního řízení o uložení sankce. V případě zahájeného řízení o uložení sankce si musí stavební úřad vyhodnotit, zda lze podklady zaslané podatelem použít v řízení jako důkaz. Zejména tehdy, kdy bude podatel poukazovat na nepovolené užívání stavby, může být totiž na fotografiích či audiovizuálním záznamu zachycena určitá osoba či osoby. Stavební úřad si proto musí v souladu se současnou judikaturou[4] učinit právní názor, zda lze audiovizuální záznam či fotografie (obrazový záznam) v řízení použít s ohledem na zásah do soukromí osoby, která je na nich zachycena. Je třeba přihlédnout k čl. 10 Listiny,[5] ustanovení § 88 občanského zákoníku[6] a ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu.[7] Stavební úřad si musí učinit názor, zda pořízený záznam mohl vůbec vstoupit do soukromí dané osoby, zda byl při pořizování tohoto záznamu dodržen zákon, a musí v každém jednotlivém případě zvážit na straně jedné legitimitu cíle, kterého má být prostřednictvím provedení důkazu dosaženo, a na straně druhé musí být posouzena přiměřenost užitého postupu.[8] Rovněž je třeba přihlédnout k zákonu o ochraně osobních údajů.[9],[10] Jedná se tedy o poměrně složité a komplexní správní uvážení stavebního úřadu. Nelze však z tohoto důvodu rezignovat na podklady od podatele a stavební úřad se musí i takovými podklady zabývat. Záznamy, které podatel zašle stavebnímu úřadu spolu s podnětem k zahájení řízení o uložení sankce pro nepovolené užívání stavby a na kterých nebudou zachyceny žádné osoby, do jejichž soukromí by mohlo být zasaženo, mohou být podkladem pro případné řízení o uložení sankce, resp. důkazy v tomto řízení, pokud z nich bude bez pochyb seznatelné, že mohlo dojít ke spáchání přestupku či správního deliktu podle stavebního zákona.[11] V návaznosti na výše uvedené je třeba uvést, že posouzení skutkového stavu bude vždy záviset na stavebním úřadu, přičemž ten musí při své činnosti postupovat v souladu s ustanovením § 3 správního řádu[12] tak, aby zjistil stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V šetřeném případě obdržel stavební úřad spolu s podnětem stěžovatelky k zahájení řízení o uložení sankce za nepovolené užívání stavby také tři fotografie, přičemž pouze jednu z nich (fotografie č. 4) považuji za dostatečně relevantní v tom směru, že je na ní zachycena stavba, na jejíž nepovolené užívání stěžovatelka poukazuje. Bohužel fotografie není datována, a proto není možné určit, v který časový okamžik byla nepovolená stavba terasy užita jako plocha k uložení rostlin v květináčích a sušáku na prádlo. Zároveň jsem názoru, že užívání stavby není spojeno jen s jedním časovým okamžikem, ale s delším časovým úsekem, což koresponduje s tím, že nepovolené užívání stavby je v praxi považováno za trvající správní delikt. Považuji proto za nezbytné, aby nepovolené užívání stavby bylo zachyceno minimálně na dvou, nejlépe na vícero fotografiích či audiovizuálním záznamu, ze kterých by bylo zřejmé, že k nepovolenému užívání stavby docházelo v delším časovém úseku. To však v šetřeném případě nenastalo. Musím se proto přiklonit k názoru stavebního úřadu, že fotografie č. 4 je sama o sobě neprůkazná a nedostatečná k tomu, aby bylo zahájeno řízení o uložení sankce za nepovolené užívání stavby terasy. Z fotografií, které stavební úřad pořídil při kontrolní prohlídce konané dne 8. 10. 2013, nelze, dle mého soudu, usuzovat na to, že je stavba terasy a zimní zahrady užívána k danému účelu. Závěr stavebního úřadu, že nebylo v rámci kontrolní prohlídky prokázáno, že je stavba užívána k danému účelu, proto odpovídá stavu věcí toho dne, kdy kontrolní prohlídka proběhla. C.2 Stavební dozor z veřejně přístupného či jiného místa Výkon stavebního dozoru je nástrojem stavebních úřadů, jehož prostřednictvím dozírají na dodržování ustanovení stavebních předpisů. Stavební dozor přitom může být prováděn i z jiného pozemku, než na kterém se nachází pozorovaná stavba, případně z jiného pozemku, než kterým je sledovaný pozemek. Stavební dozor je tedy možné vykonávat z veřejně přístupného místa či jiného pozemku, jestliže vlastník daného pozemku pracovníkům stavebního úřadu vstup na svůj pozemek umožní. Stěžovatelka ve svém podnětu namítala, že pracovníci stavebního úřadu museli dne 10. 9. 2013, kdy na sousedním pozemku parc.č. ww v k.ú. xxx probíhala kontrolní prohlídka, vidět, že je nepovolená stavba terasy a zimní zahrady užívána. K tomu stavební úřad uvedl, že: "z veřejně přístupného místa (místní komunikace) není možné prokazatelně zjistit, zda je sledovaná stavba opravdu užívána, a ani pořízená fotodokumentace by nebyla průkazná k užívání stavby. Důvodem, proč nelze prokázat užívání z pořízené fotodokumentace z veřejně přístupného místa, je skutečnost, že sledovaná stavba je od veřejně přístupného místa ve vzdálenosti více než 70 m a dále, že se nachází výše než veřejně přístupné místo." S ohledem na skutečnost, že se nepovolená stavba terasy a zimní zahrady nachází ve výši 1. NP a přibližně 70 m od místní komunikace (viz obrázek č. 1 níže), jak uvádí stavební úřad, musím souhlasit, že je velmi obtížné v rámci stavebního dozoru prokazatelně zjistit užívání takovéto stavby z veřejné přístupného místa. Obvod terasy je vysoký pouze 1 000 mm, a je tak proto možné pozorovat případný pohyb osob na terase i ze vzdálenějšího místa. Záznam, který by takový případný pohyb osob a jejich činnost na terase zachycoval, by však, dle mého soudu, nebyl dostatečným podkladem pro zahájení řízení o uložení sankce za nepovolené užívání stavby, neboť by nebyl dostatečně průkazný už jenom v tom směru, že činnost osob by nebyla zcela zřejmá, protože by byla skryta za obvodem terasy. Předměty, které by mohly být na terase umístěny, nejsou zpravidla takové výšky, aby byly viditelné i za obvodem terasy. Možnost prokázat užívání, resp. účel užívání, předmětné stavby z veřejně přístupného místa vzdáleného cca 70 m je proto minimální. Obdobné platí, dle mého názoru, i pro případ, kdy by se pracovníci pohybovali na pozemku parc.č. ww v k.ú. xxx. Obrázek č. 1: vzdálenost mezi veřejně přístupnou komunikací a stavbou terasy a zimní zahrady Zdroj: Český úřad zeměměřičský a katastrální - Katastr nemovitostí on-line C.3 Způsob provedení kontrolní prohlídky Výše uvedený závěr, že je velmi obtížné prokazatelně zjistit užívání stavby, resp. účel užívání stavby, ze vzdáleného veřejně přístupného místa, mě přivádí k otázce, jak provádět kontrolní prohlídky efektivně tak, aby mohly stavební úřady účinně naplňovat práva a plnit povinnosti svěřené jim stavebním zákonem. Jak jsem již výše zmínil, mnohdy u kontrolních prohlídek za účelem zjištění účelu užívání stavby postrádám "moment překvapení" pro stavebníka či vlastníka stavby. Stavební úřady zpravidla oznamují provedení kontrolní prohlídky těmto osobám dopředu s určitým časovým předstihem. Stavebník či vlastník stavby tak má možnost "připravit" se na provedení kontrolní prohlídky, aby nebyly zjištěny okolnosti věci, za které by mohl být sankcionován, nebo i přes možnost uložení pořádkové pokuty ztěžuje provedení kontrolní prohlídky, na základě které by bylo případně možné zahájit příslušné správní řízení. Považuji proto za vhodné, aby stavební úřady více využívaly možnost vyzvat stavebníka či vlastníka stavby k umožnění kontrolní prohlídky osobně bezprostředně před jejím samotným provedením, byť se tím stavební úřady vystaví riziku, že stavebník či vlastník stavby nebudou přítomni, případně že pověřené pracovníky nebudou chtít vpustit do obydlí nebo do stavby či na pozemek. Tento postup shledávám jako vhodnější, aby se mohly stavební úřady přesvědčit o běžné činnosti, kterou stavebník či vlastník stavby provádí, jestliže není dopředu informován o tom, že se kontrolní prohlídka bude konat. Takto postupovat však není možné tehdy, pokud se stavební úřad rozhodne komunikovat s osobou prostřednictvím datové schránky (jestliže má osoba datovou schránku zřízenou).[13] Doplňuji, že předpokladem provedení kontrolní prohlídky není to, aby byl o ní vlastník stavby vyrozuměn formou doručení písemnosti (písemného vyrozumění). U kontrolní prohlídky je nutné splnění dvou základních pravidel: prvým je to, že vlastník stavby o kontrolní prohlídce ví, resp. ta proběhne s jeho vědomím, druhým pak je, že vlastník stavby je povinen umožnit provedení kontrolní prohlídky. Za tím účelem postačí, pokud stavební úřad vlastníka uvědomí o nutnosti kontrolní prohlídky až na místě, těsně před jejím konáním a současně požaduje její umožnění. Kontrolní prohlídky probíhají v praxi převážně v pracovní době stavebních úřadů, tedy v dopoledních a brzkých odpoledních hodinách. Lze předpokládat, že v takovém čase stavebníci (resp. osoby, které užívají určitou nemovitost), nebudou přítomni, a případně nebude ani možné prokázat nepovolené užívání stavby těmito osobami. Jsem proto názoru, že by kontrolní prohlídky měly probíhat častěji také např. v odpoledních hodinách, vyloučit výjimečně nelze ani možnost provést prohlídku v jiné "nestandardní době", například ve večerních hodinách, v době víkendu. Jsem si vědom toho, že s prováděním kontrolních prohlídek je spojena celá řada dalších problémů, např. to, jakým způsobem si může stavební úřad vynutit provedení kontrolní prohlídky neohlášené s větším časovým předstihem, jestliže je vlastníkovi stavby provedení kontrolní prohlídky oznámeno těsně před jejím provedením (je tedy prováděna s jeho vědomím), ale ten neumožní vstoupit do stavby nebo na pozemek (nejedná-li se o případy obydlí). Stavební úřady však nesmí rezignovat na výkon svých pravomocí a podle konkrétních okolností věci musí uplatňovat prostředky dané jim stavebním zákonem a správním řádem tak, aby byla jejich činnost důsledná a efektivní (včetně případného využití uložení pokuty za neumožnění kontrolní prohlídky). Stavební úřad v šetřeném případě oznámil vlastníkovi stavby zimní zahrady a terasy provedení kontrolní prohlídky s několikadenním předstihem (výzva byla vyhotovena a vypravena dne 18. 9. 2013 a kontrolní prohlídka se konala dne 8. 10. 2013). Kontrolní prohlídka probíhala od 9:00 do 9:30 hodin. V celé řadě případů může kontrolní prohlídka oznámená předem a prováděná ve standardní pracovní době splnit svůj účel a vést ke zjištění skutečného stavu věcí, o němž nejsou pochybnosti, v souladu s ustanovením § 3 správního řádu. Avšak obvykle právě v případech namítaného nepovoleného způsobu užívání stavby, jehož prokazování bývá obtížnější (z důvodů již uvedených), lze důvodně pochybovat o tom, že oznámení konání kontrolní prohlídky v časovém předstihu povede ke skutečně objektivnímu zjištění stavu věcí, dle citovaného ustanovení správního řádu. S přihlédnutím k opakovaným námitkám stěžovatelky o nepovoleném užívání nepovolené stavby a k tomu, že se nejednalo o první kontrolní prohlídku, jejímž závěrem bylo konstatování, že předmětná stavba není užívána k danému účelu, bych považoval za vhodné, aby stavební úřad v rámci principů dobré správy zvážil také možnost vyzvat stavebníka, resp. vlastníka stavby, k umožnění provedení kontrolní prohlídky osobně, těsně před jejím vykonáním, byť by to mohlo přinést zvýšené finanční náklady za práci pracovníka stavebního úřadu mimo standardní pracovní dobu či podle vyjádření stavebního úřadu změnu vnitřních předpisů zaměstnavatele. Stavební úřad musí vždy v každé konkrétní věci posoudit, jaké prostředky jsou vhodné pro zjištění takového stavu věcí, o kterém nejsou pochybnosti. V daném případě mám za to, že z tohoto hlediska zvolený postup stavebního úřadu k úplnému vyvrácení pochybností nevedl. Tím, že stavební úřad vyzval stavebníka k umožnění kontrolní prohlídky několik dnů předem před jejím konáním, vznikly objektivní pochybnosti, zda v mezidobí nedošlo ke změně skutkového stavu tak, aby nic nenasvědčovalo nepovolenému způsobu užívání stavby. D - Závěr I. Stavební úřad může pro zahájení řízení o uložení pokuty za nepovolené užívání stavby použít též podklady, které obdržel spolu s podnětem k zahájení takového řízení, jestliže je z těchto podkladů zřejmé, že skutečně mohlo ke spáchání přestupku či správního deliktu dojít. II. V některých případech splní kontrolní prohlídka svůj účel pouze tehdy, pokud stavební úřad její provedení oznámí a vyzve vlastníka stavby k jejímu umožnění těsně před jejím provedením. Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Magistrát města Prostějova dopustil nesprávného postupu tím, že nezvolil k uplatnění své pravomoci a působnosti takové nástroje dané stavebním zákonem a správním řádem, které by mu umožnily zjistit stav věcí (způsob užívání stavby terasy a zimní zahrady) bez důvodných pochybností. Zprávu o šetření zasílám primátorovi města Prostějova a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu o šetření zasílám také stěžovatelce. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Čj. PVMU 120564/2013 61. [2] Čj. PVMU 13044/2014 01. [3] Pojem "povolenost" a "povolení" je v následujícím textu užíván jak ve smyslu kolaudačního rozhodnutí, kolaudačního souhlasu či oznámení stavebnímu úřadu o užívání stavby. [4] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2013, čj. 4 As 28/2013-24. Dostupný na www.nssoud.cz. [5] Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Článek 10 zní: "(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě." [6] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ustanovení § 88 zní: "(1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. (2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu." [7] Ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu zní: "K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek." [8] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2011, čj. 2 As 45/2010-68. Dostupný na www.nssoud.cz. [9] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [10] K tomu viz blíže Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv sp. zn. 5432/2009/VOP/IK, ze dne 22. 4. 2010. Veřejný ochránce práv [online]. Brno: (c) Kancelář veřejného ochránce práv [vid. 22. 4. 2010]. Dostupné z www.ochrance.cz. Path: úvod/Stížnosti na úřady / Případy a stanoviska ochránce /Stanoviska - Přestupky. [11] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [12] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [13] Viz ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů: "Písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám..."