Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

V Brně dne 7. dubna 2015 Sp. zn.: 5710/2014/VOP/VB 5716/2014/VOP/VB 6382/2014/VOP/VB Zpráva o šetření ve věci zavádění písma Comenia Script na evropské škole A A - Předmět šetření V měsíci září a říjnu 2014 se na mě obrátily K. H., bytem xxxxx, I. M., bytem xxxxx a Mgr. M. M., bytem xxxxx (dále jen "stěžovatelky"), se žádostí o pomoc při zavádění písma Comenia Script na evropské škole A. Stěžovatelky v současné době žijí v xxxx a jejich děti navštěvují první nebo druhý ročník tamější evropské školy A. pro děti zaměstnanců Evropské unie (dále jen "EU"), dříve Evropských společenství.[1] V české sekci evropské školy A. se již druhým rokem vyučuje nevázané písmo Comenia Script[2] (dále jen "písmo CS") oproti tradičnímu písmu vázanému. Ve školním roce 2013/2014 bylo písmo CS na evropské škole A zavedeno poprvé.[3] Ve školním roce 2014/2015 národní inspektorka pro evropské školy PhDr. Dana Musilová zorganizovala hlasování rodičů k zavádění písma CS do prvního ročníku primárního cyklu.[4] Těsná většina rodičů se vyjádřila ve prospěch písma CS. Žáci tohoto ročníku se tak rovněž učí písmo CS. Do poloviny druhé třídy by se k tomu měli žáci naučit číst písmo vázané. Národní inspektorka rovněž může na žádost rodičů vyjednat součinnost české školy při přechodu žáka z evropské školy na českou školu. Stěžovatelky se obrátily se stížností na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT") a na Českou školní inspekci (ČŠI). Paní H. se obrátila na MŠMT stížností ze dne 8. července 2014. Paní M. se obrátila na MŠMT stížností ze dne 16. července 2014. Odpověď z MŠMT však obdržela pouze paní H. dne 18. července 2014. Skupina dvaceti rodičů, kteří nesouhlasí se zavedením písma CS, dále poslala dne 15. září 2014 otevřený dopis ministrovi školství. Stěžovatelky pro své děti požadují doučení vázaného písma na evropské škole A v plném rozsahu (čtení i psaní). Předmětem mého šetření je postup MŠMT a ČŠI při zavádění písma CS na evropské škole A. B - Skutková zjištění Po posouzení podnětů stěžovatelek jsem se dne 17. října 2014 rozhodla v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zahájit ve věci šetření s ohledem na přetrvávající nejasnosti zavádění písma CS do výuky na evropských školách. V rámci šetření jsem dne 21. října 2014 vyzvala MŠMT a ČŠI k vyjádření ke způsobu zavádění písma CS do výuky na českých a evropských školách. Ústřední školní inspektor odpověděl na mou výzvu dopisem ze dne 5. listopadu 2014. Uvedl, že "vzdělávání v systému Evropských škol je poměrně specifické, protože se při jeho realizaci, koordinaci a řízení setkávají jak předpisy evropské, tak předpisy národní ... vedení Evropských škol očekává od národního státu jasné rozhodnutí i ve věcech, které dle našeho názoru nemohou být rozhodnuty jinde než na úrovni školy, a národní stát by v takových případech měl dát pouze metodologický výklad toho, zda příslušné opatření lze či nelze realizovat [zvýrazněno autorem] z pohledu pravidel a kurikulárních dokumentů daného národního státu a zda by taková realizace nebyla na úkor kvality ve vzdělávání". Ústřední školní inspektor dále informoval, že ne vždy bylo toto rozdělení rolí mezi národními orgány a orgány evropské školy striktně dodržováno. Tuto praxi ovšem hodlá ČŠI ve spolupráci s MŠMT změnit a již "činí aktuálně příslušné kroky k uvedení stavu do korektního režimu". Ústřední školní inspektor dále uvedl, že ČŠI souhlasí s tím, aby na evropské škole A probíhala souběžná výuka obou písem, vázaného i nevázaného. Vše ale záleží na vedení školy, které musí rozhodnout, zda je takovou výuku schopno organizačně a personálně zajistit. Na výzvu odpověděl ministr školství dopisem ze dne 12. listopadu 2014. Sdělil, že "typ vyučovaného písma není jednotně stanoven pro všechny Evropské školy, neboť se považuje za součást výuky národního jazyka, a ta se na rozdíl od ostatních předmětů řídí pravidly platnými v jednotlivých členských státech. Pro výuku písma Comenia Script z toho vyplývá, že v případě jeho zavádění v českých sekcích Evropských škol je třeba postupovat analogicky podle pravidel platných pro školy v České republice." [zvýrazněno autorem] K úloze MŠMT a ČŠI ministr uvedl, že v kompetenci těchto orgánů je posouzení, zda je principiálně možné zavést výuku alternativního typu písma v českých jazykových sekcích evropských škol s ohledem na právní předpisy platné v České republice. Zároveň tyto instituce mají dohlížet na dodržování pravidel, která platí pro zavádění písma CS v České republice. K podmínkám zavádění písma CS do výuky ministr uvádí, že pokud škola uvede výuku písma CS ve svém školním vzdělávacím programu, pak už nemusí požadovat souhlas rodičů. Evropské školy školní vzdělávací program nevydávají, vydávají učební osnovy. V učebních osnovách předmětu Český jazyk a literatura informace o výuce písma CS není uvedena.[5] Evropská škola A proto ve školním roce 2014/2015 požádala rodiče o souhlas s jeho výukou. Ministr také uvedl, že škola není povinna zajistit výuku obou písem současně. Na závěr se ministr vyjádřil ke skutečnosti, proč paní M. neobdržela od MŠMT reakci na svou stížnost ze dne 16. července 2014. Ministr uvedl, že v případě, kdy se rodiče na MŠMT obraceli jak jednotlivě, tak formou hromadné výzvy, MŠMT v zájmu transparentnosti upřednostnilo souhrnnou odpověď všem signatářům hromadné výzvy. V lednu 2015 se uskutečnila schůzka na MŠMT se zástupci rodičů, kteří požadují pro své děti výuku vázaného písma. Náměstek ministra školství JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D., poté dne 27. února 2015 adresoval dopis řediteli evropské školy A Antoniu Pinovi. V dopisu náměstek žádá, aby evropská škola A respektovala v maximální možné míře preference rodičů a umožnila souběžnou výuku vázaného písma a písma CS v české jazykové sekci. MŠMT a ČŠI poskytnou učitelům vedení tak, aby zvládli paralelní výuku obou písem. C - Hodnocení věci ochránkyní Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod.[6] Z výše uvedeného plyne, že působnost veřejného ochránce práv je v tomto případě omezena pouze na postup MŠMT a ČŠI při zavádění písma CS na evropské škole A. Ochránce nemůže šetřit postup orgánů evropských škol, k čemuž se ještě vyjádřím níže. C.1 Právní základ systému evropských škol První evropská škola vznikla na základě Statutu Evropské školy[7] již v roce 1957. Z jedné školy se tento systém rozrostl až na aktuálních čtrnáct evropských škol v sedmi státech.[8] Nynější systém je postaven na Úmluvě o statutu evropských škol[9] (dále jen "Statut") uzavřené v roce 1994 a platné od 1. října 2002. Statut je mezinárodní smlouvou mezi původními státy, které evropské školy zakládaly (Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko), a Evropskými společenstvími, v dnešní době EU. Statut ratifikovaly také Rakousko, Bulharsko, Česká republika[10], Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Řecko, Maďarsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Statut je tak mnohostrannou mezinárodní úmluvou, která je součástí mezinárodního práva a dává vzniknout mezinárodním institucím - evropským školám. Systém evropských škol je systém sui generis (svého druhu), který nelze podřadit pod právo EU ani pod národní právo jednotlivých smluvních států Statutu. Toto vyplývá především z třetího bodu preambule Statutu, který uvádí, že " ... systém evropských škol je jediný svého druhu ..." Toto potvrzuje i Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU"),[11] který ve svém rozhodnutí argumentuje, že "... evropské školy ... jsou, jak uvádí první a třetí bod odůvodnění úmluvy o evropských školách, systémem ‚sui generis', v němž je prostřednictvím mezinárodní smlouvy vytvořena forma spolupráce mezi členskými státy navzájem i mezi členskými státy a Unií ..."[12] Systém evropských škol tak je mezinárodní organizací, která je navzdory funkčním vazbám k EU od EU a členských států formálně odlišná.[13] Na základě čl. 6 Statutu má každá evropská škola právní subjektivitu nezbytnou pro plnění svého účelu. Evropské školy tak jsou samostatným subjektem mezinárodního práva, mohou volně nakládat se svým majetkem a také být stranou soudního řízení. Ve všech členských státech mají být evropské školy považovány za vzdělávací zařízení podléhající veřejnému právu (čl. 6 poslední věta Statutu). Statut zřizuje speciální orgány evropských škol. Vrcholným orgánem je Nejvyšší rada, která je složena ze zástupců každého členského státu na ministerské úrovni, člena Evropské komise, zástupce výboru zaměstnanců a zástupce rodičů žáků (čl. 8 Statutu). Nejvyšší rada dohlíží na provádění Statutu a stanovuje obecné školní řády (čl. 10 Statutu). Ve vzdělávacích záležitostech určuje zaměření studia a jeho organizaci. To spočívá, mimo jiné, v tom, že přijímá harmonizované učební plány a podává doporučení, jaké metody mají být používány (čl. 11 odst. 1 Statutu). C.2 Účel evropských škol Účelem evropských škol je společné vzdělávání dětí zaměstnanců EU.[14] Judikatura SDEU zdůrazňuje to, že společné vzdělávání dětí zaměstnanců orgánů EU se uskutečňuje za účelem zajištění řádného fungování těchto orgánů.[15] Cílem evropských škol je tak poskytování vzdělání dětem zaměstnanců EU tak, aby jejich rodiče mohli řádně vykonávat práci v orgánech EU. Tento účel musí být naplňován s ohledem na specifikum evropských škol  vysokou fluktuaci žáků. Vzdělávání žáků v evropské škole je úzce spojeno se zaměstnáním jejich rodičů v orgánech EU. Rodiče, kteří práci v EU ukončili, se spolu s dětmi většinou vracejí zpět do České republiky. Děti pak pokračují ve svém vzdělání na české škole. Je tedy žádoucí, aby výuka na evropské škole byla kompatibilní s tou, která se uskutečňuje na českých školách. C.3 Zavádění písma CS na evropské škole Žáci evropských škol pocházejí z různých členských států EU. Evropské školy poskytují výuku národního jazyka v jednotlivých jazykových sekcích. Česká jazyková sekce je aktuálně na dvou evropských školách v Lucemburku (Luxembourg II) a Bruselu (Brusel III). Na těchto dvou školách tak žáci mohou docházet do výuky předmětu Český jazyk a literatura. Obsahové vymezení tohoto předmětu platné od 1. září 2009 vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání vydaného dle školského zákona MŠMT.[16] Rámcový vzdělávací program má zajistit kompatibilitu vzdělávání na evropské škole se vzděláváním v České republice.[17] Dalšími zdroji obsahového vymezení předmětu jsou požadavky stanovené evropskými školami, analýza předchozí výuky tohoto předmětu na evropské škole a zkušenosti učitelů českého jazyka na evropských školách.[18] Ministr školství ve svém vyjádření v reakci na mou výzvu uvedl, že písmo CS by se mělo na evropských školách zavádět analogicky podle pravidel platných k zavádění na českých školách. Pro tento názor jsem ovšem nenašla právní oporu. Jak jsem již uvedla výše, systém evropských škol je systémem sui generis, který je odlišný od práva EU a národních právních řádů. Domnívám se tedy, že pro případ zavádění alternativního typu písma do výuky se musí využít prostředků, které mají samotné evropské školy k dispozici. Nejvyšší rada, vrcholný orgán všech evropských škol, přijímá harmonizované učební plány pro jednotlivé předměty. Ty jsou však platné pro daný předmět na všech evropských školách, kde k jeho výuce dochází. Je jistě ospravedlnitelné, aby každá evropská škola, resp. její česká jazyková sekce, podobně jako v České republice, měla možnost zvolit výuku vázaného nebo nevázaného typu písma, například podle preferencí rodičů, žáků nebo učitelů. K rozhodování o typu vyučovaného písma by se tak mělo přistoupit na úrovni konkrétní evropské školy. Na úrovni školy je za výuku a vzdělávání zodpovědný příslušný ředitel školy.[19] Ředitel školy svolává rady, které mají napomáhat koordinovat výuku napříč cykly, ročníky a jazykovými sekcemi v dané škole.[20] Mezi nimi je i předmětová rada (Subject Council), která má za úkol koordinovat výuku stejných nebo podobných předmětů.[21] Členy předmětové rady jsou všichni zaměstnanci, kteří daný předmět na škole vyučují. Domnívám se, že k přijetí rozhodnutí o zavedení písma CS do výuky českého jazyka na konkrétní evropské škole je oprávněna právě tato předmětová rada, případně ředitel školy. C.4 Role MŠMT a ČŠI v systému evropských škol Preambule Statutu říká, že jeho smluvní strany " ... plně uznávají odpovědnost členských států za obsah výuky a za uspořádání jejich vzdělávacího systému ..." Obsah a uspořádání výuky je tak především v rukách jednotlivých smluvních států na rozdíl od EU, která zajišťuje chod evropských škol především po stránce finanční.[22] MŠMT i ČŠI ve svých vyjádřeních souladně uvedly, že ze své pozice ústředních národních orgánů pro oblast školství poskytují evropským školám výklad k přijímání některých opatření. MŠMT a ČŠI tím tak napomáhají tomu, aby výuka na evropských školách byla kompatibilní s výukou na českých školách a aby přechod žáka z evropské školy na českou školu byl bezproblémový. C.5 Posouzení zavádění písma CS na evropské škole A Je nutné zdůraznit, že český veřejný ochránce práv nemá působnost vůči evropské škole ani vůči jejím orgánům. To vyplývá ze statusu evropských škol jako subjektů mezinárodního práva. Podobně se k tomu staví i evropský ombudsman, který nemůže posuzovat správnost úředního postupu evropské školy, jelikož se nejedná o orgán EU. Evropský ombudsman ovšem prošetřuje správnost úředního postupu Evropské komise, která skrze svého zástupce působí v Nejvyšší radě evropských škol.[23] Evropská komise by tedy měla v Nejvyšší radě prosazovat taková rozhodnutí, která budou v souladu s principy dobré správy a práva na spravedlivý proces. Analogicky může i český veřejný ochránce práv posoudit správnost postupu MŠMT při rozhodování v rámci Nejvyšší rady. Ochránce může rovněž posoudit správnost postupu MŠMT a ČŠI při poskytování výkladu k přijetí opatření. Vzhledem k tomu, že rozhodování Nejvyšší rady nesehrálo roli při zavádění písma CS na evropské škole A, zaměřím se ve svém posouzení pouze na poskytnutý výklad (doporučení). Náměstek ministra školství JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D., ve svém dopisu ze dne 18. července 2014, adresovaném paní H., uvedl, že MŠMT nemá námitky k vyučování písma CS v prvním ročníku na evropské škole A ve školním roce 2014/2015. Zohlednilo především hlasování rodičů žáků evropské školy A, pozitivní průběh výuky tohoto písma na jiné evropské škole, multikulturní a multilingvální systém evropských škol, snadnější osvojení a lepší čitelnost písma CS oproti písmu vázanému a kvalifikační a materiální zajištění jeho výuky. V dalším dopisu ze dne 21. listopadu 2014, adresovaném rodičům žáků evropské školy A, náměstek ministra zdůraznil, že principiálně lze vyučovat vázané i nevázané písmo, případně obě písma souběžně. Ústřední školní inspektor Mgr. Tomáš Zatloukal ve svém vyjádření ze dne 21. října 2014, adresovaném některým rodičům žáků evropské školy A, uvedl, že ČŠI nemá námitek proti souběžné výuce obou písem. Konkrétní organizace a způsob výuky se však musí dohodnout na úrovni školy. Domnívám se, že MŠMT a ČŠI na začátku pochybily, poněvadž podaly výše uvedený výklad. MŠMT a ČŠI měly při poskytování výkladu vzít v úvahu účel evropských škol. Účelem je společné vzdělávání dětí zaměstnanců orgánů EU. Evropské školy by se tak měly snažit vyjít vstříc rodičům - zaměstnancům EU - tak, aby nebylo ohroženo řádné fungování orgánů EU. Obsah výuky v evropských školách by neměl odrazovat potenciální uchazeče o zaměstnání v orgánech EU. MŠMT a ČSI mělo rovněž vzít v potaz i velkou fluktuaci žáků na evropských školách a fakt, že písmo CS se vyučuje pouze na 137 českých školách z celkového počtu 3337 škol (4,1 %).[24] V posledním dopisu náměstka ministra školství JUDr. PhDr. Petra Mlsny, Ph.D., ze dne 27. února 2015 řediteli evropské školy A panu P. P. MŠMT žádá, aby evropská škola A respektovala preference rodičů a umožnila souběžnou výuku písma CS a písma vázaného. Zároveň MŠMT a ČŠI jsou připraveny poskytnout vedení učitelům, jak takovou výuku realizovat. S novým přístupem MŠMT se plně ztotožňuji. S ohledem na účel evropských škol považuji za vhodnější doporučit výuku písma CS pouze za předpokladu, že žákům rodičů, kteří s touto výukou nesouhlasí, škola umožní souběžnou výuku písma vázaného, nebo dodatečnou výuku písma vázaného. Rodiče žáků na evropských školách totiž nemají možnost, tak jako rodiče žáků na českých školách, zapsat své děti na jinou školu nebo do jiné třídy, kde by probíhala v rámci českého jazyka výuka vázaného písma. Zároveň upozorňuji na to, že podobný výklad nelze použít v opačném případě, kdy škola bude chtít vyučovat vázané písmo, ale část rodičů se bude dožadovat výuky písma CS. A to z toho důvodu, že škola nemusí mít k dispozici kvalifikovaného učitele s příslušnou certifikací a nezbytné vyučovací pomůcky. Škola nemá povinnost toto zajistit, a nemůže se tak po ní vyžadovat, aby výuku písma CS poskytovala. Konkrétní podmínky realizace výuky písma CS spolu s písmem vázaným je již na možnostech evropské školy A. Ideálním řešením se jeví souběžná výuka obou písem v rámci standardní vyučovací hodiny za předpokladu, že učitel takovou výuku zvládne. Alternativním řešením může být výuka vázaného písma po vyučování v podobě zájmového kroužku. MŠMT, případně ČŠI, by měly i nadále aktivně komunikovat s evropskou školou A a ověřit si, zda skutečně naplnila cíle posledního doporučení, tedy poskytnout žákům výuku jak písma CS, tak písma vázaného. C.6 K vyřízení stížnosti paní M. ze dne 16. července 2014 Paní M. si také stěžovala na vyřízení své stížnosti ze dne 16. července 2014, kterou se domáhala nápravy rozdílného přístupu MŠMT při zavádění písma CS na evropské škole A ve školním roce 2013/2014 a 2014/2015. MŠMT na její stížnost nereagovalo. Vzhledem k tomu, že se jednalo o stížnost ve smyslu ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, MŠMT mělo povinnost do 60 dnů stížnost vyřídit a stěžovatelku vyrozumět. Za správný nemohu považovat postup, kdy správní orgán v zájmu transparentnosti upřednostní souhrnnou odpověď na úkor individuálního vyřízení stížnosti, jak uvedl ministr ve svém vyjádření. MŠMT pochybilo, jelikož na stížnost stěžovatelky nereagovalo v zákonné 60denní lhůtě. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že MŠMT a ČŠI částečně napravily pochybení spočívající v poskytnutí nesprávného doporučení evropské škole A ve věci zavádění písma Comenia Script. MŠMT, popřípadě ČŠI, by měly nadále komunikovat s evropskou školou A a poskytnout nezbytnou součinnost pro interpretaci posledního doporučení (na které třídy se vztahuje, zda platí i zpětně, jak by výuka mohla probíhat konkrétně apod.). Rovněž jsem došla k závěru, že MŠMT pochybilo, neboť nereagovalo na stížnost paní M. ze dne 16. července 2014. Vzhledem k tomu, že v tomto případě není náprava chybného postupu již účelná, navrhuji v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv jako opatření k nápravě, aby se MŠMT řídilo shora formulovanými závěry ve své budoucí praxi. Zprávu o šetření zasílám MŠMT a ČŠI se žádostí, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřily ke zjištěným pochybením a informovaly mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatelky. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] Blíže k evropským školám viz http://www.eursc.eu/. [2] Blíže viz http://lencova.eu/cs/uvod/comenia_script. [3] Dle vyjádření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 29. září 2014 byli v červnu 2013 o této skutečnosti rodiče žáků informováni dopisem zaslaným prostřednictvím vedení školy. Paní M. uvedla, že dopis byl vložen do agendy žáka (žákovské knížky). O výuce písma CS se tak někteří rodiče dozvěděli až ze seznamu učebních pomůcek. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dále ve svém vyjádření uvedlo, že v roce 2013/2014 žádný z rodičů nesdělil, že s výukou písma CS nesouhlasí. [4] Výuka na evropských školách probíhá ve třech cyklech - předškolní (nursery/maternelle), základní (primary/primaire) a střední (secondary/secondaire). [5] Schola Europaea - Office of the Secretary-General. Czech Language I - Syllabus for Nursery and Primary Cycle of the European Schools, sp. zn. 2009-D-441-cs-3 [dokument pdf]. Září 2009 [cit. 13. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.eursc.eu/getfile/1289/2. [6] Ustanovení § 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. [7] Právní základ systému evropských škol tvořily na počátku dva právní nástroje - Statut Evropské školy, podepsaný v Lucemburku dne 12. dubna 1957 (United Nations Treaties series, svazek 443, s. 1293) a Protokol o zřizování evropských škol podle statutu Evropské školy, podepsaným v Lucemburku dne 13. dubna 1962 (United Nations Treaties series, svazek 752, s. 267). [8] Jedná se o Lucembursko, Belgii, Itálii, Německo, Nizozemsko, Velkou Británii a Španělsko. [9] Úmluva o statutu evropských škol, uzavřená v Lucemburku dne 21. června 1994 (Úř. věst. L 212, s. 3; Zvl. vyd. 16/01, s. 16) [10] sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/2005 Sb. m. s., o přístupu České republiky k Úmluvě o statutu Evropských škol. [11] SDEU je příslušný rozhodovat spory o výkladu Statutu (čl. 26 Statutu). [12] Rozsudek soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2011, Paul Miles a další proti Evropským školám, C-196/09 Sb. rozh., s. 5105, bod 39. [13] Tamtéž, bod 42; GRUBER, Joachim. European Schools: A Subject of International Law Integrated into the European Union. International Organizations Law Review. Leiden: Martinus Nijhoff Publishers, 2011, 8, 175-196, s. 176. [14] Ustanovení čl. 1 věta druhá Statutu. [15] Rozsudek soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2011, Paul Miles a další proti Evropským školám, C-196/09 Sb. rozh., s. 5105, bod 39. [16] Ustanovení § 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [17] Schola Europaea - Office of the Secretary-General. Czech Language I - Syllabus for Nursery and Primary Cycle of the European Schools, sp. zn. 2009-D-441-cs-3 [dokument pdf]. Září 2009 [cit. 13. 3. 2015], s. 9. Dostupné z: http://www.eursc.eu/getfile/1289/2. [18] Tamtéž. [19] Ustanovení kapitoly první věta druhá obecného školní řádu; European Schools - Office of the Secretary-General. General Rules of the European Schools, sp. zn. 2014-03-D-14-en-1 [dokument pdf]. 1. září 2014 [cit. 13. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.eeb2.eu/site/files/information/General_rules_European_schools.pdf. [20] Ustanovení čl. 3 odst. 3 obecného školního řádu. [21] Ustanovení čl. 19 obecného školního řádu. [22] V roce 2013 pocházelo 61 % celkového rozpočtu evropských škol od Evropské komise. Blíže viz Schola Europaea - Office of the Secretary-General. Report of the Secretary-General to the Board of Governors of the European Schools for the year 2013, sp. zn. 2014-01-D-23-en-2 [dokument pdf]. Duben 2014 [cit. 13. 3. 2015], s. 20. Dostupné z: http://www.eursc.eu/getfile/1945/2. [23] Rozhodnutí evropského ombudsmana ze dne 6. listopadu 2006, sp. zn. 3403/2004/GG. Dostupné z: http://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/decision.faces/en/2335/html.bookmark. [24] Česká školní inspekce. Informace - Alternativní metody výuky [dokument pdf]. Praha: prosinec 2014 [cit. 13. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/0543f26a-1f1a-4f52-b0cc-509ced20b168.