Právní věty

Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 9. března 2015 Sp. zn.: 5460/2014/VOP/MJ Vaše č. j.: OSV/78586/2014/Hg Vážená paní primátorko, dovoluji si Vás seznámit se se svými zjištěními a závěry ve věci výkonu sociálně-právní ochrany nezletilého K. M., nar. XXX, Magistrátem města Děčín (dále jen "OSPOD"). Vycházela jsem především z vyjádření Vašeho předchůdce pana Františka Pelanta ze dne 17. 9. 2014, ze zaslané spisové dokumentace a z komunikace jak s pracovníky OSPOD, tak i s panem M. B., který rodinu M. ve věci zastupoval. Považuji za uspokojivé, že intervence OSPOD v rodině započala záhy po oznámení problémů v rodině dětskou lékařkou, jakož i to, že OSPOD prováděl nebývale četná šetření[1], během nichž rodiče konstantně upozorňoval na podmínky nevyhovující pro výchovu a péči o novorozené dítě, spolupracoval na finanční podpoře rodiny s oddělením sociální práce Magistrátu města Děčín a nabízel jí podporu neziskové organizace poskytující sociálně-aktivizační službu. Potud musím zhodnotit činnost OSPOD jako dobrou. Rovněž důvody podání návrhu na vydání předběžného opatření[2] (za účelem svěření K. do pěstounské péče na přechodnou dobu) OSPOD vyhodnotil správně potud, že nešlo o "zakázané důvody" pro odebrání dítěte z rodinného prostředí ve smyslu ustanovení § 971 odst. 3 občanského zákoníku a ustanovení § 14 odst. 3 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí[3]. Ačkoli se totiž může na první pohled zdát, že za nedostatečnými podmínkami v domácnosti stála pouze chudoba rodiny (tedy majetkové poměry rodičů), při bližší pohled nasvědčuje tomu, že rodiče nebyli "jinak způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti" (což lze spatřovat např. v opuštění K. v porodnici, v nezajištění řádné pediatrické péče dalším dětem či vůbec v počáteční neochotě rodičů cokoli ve své domácnosti měnit a zlehčování problematických podmínek v domácnosti, které byly způsobilé ohrozit život či normální vývoj nezletilého dítěte). Musím však poukázat na nesplnění povinnosti dle ustanovení § 14 odst. 2 písm. a) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, neboť rodiče nebyli zřetelně a prokazatelně informováni o možnosti odebrání dítěte z jejich péče. Ačkoli totiž byli při téměř všech šetřeních upozorňováni na nevyhovující situaci, ani v jednom záznamu o šetření není zmíněno, že by je pracovnice OSPOD výslovně upozornily na možnost odebrání dítěte a jeho umístění do náhradní péče (ať již ústavní, či rodinné formy).[4] Přitom (v rozporu s tím) v samotném návrhu na vydání předběžného opatření OSPOD (alespoň podle dokumentace) uvedl, že "oba rodiče byli informováni o tom, že nezletilý může být dočasně umístěn do kojeneckého ústavu, příp. do pěstounské péče na přechodnou dobu ..."[5] OSPOD také zřejmě před nařízením náhradní rodinné péče nevyčerpal všechny možnosti při zvažování svěření dítěte do péče osoby příbuzné či blízké (ve smyslu ustanovení § 954 odst. 2 občanského zákoníku a ustanovení § 15 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí). Sice v počátku akutní krize OSPOD promptně domluvil péči sestry matky, při téměř okamžitém selhání této varianty OSPOD nezvážil možnost oslovit rodinu otce, a to přesto, že prokazatelně projevila zájem.[6] Domnívám se, že již nemá smysl přemýšlet nad tím, zda by k odebrání dítěte z rodinného prostředí došlo i přes splnění obou popsaných zákonných požadavků na sociální práci s rodinou. Pro úplnost dodávám, že rodinná situace byla po odebrání K. z péče rodičů řešena intenzivně. Ve dnech 4., 10. a 15. září 2014 OSPOD navštěvoval rodinu, rodiče začali více spolupracovat, byla domluvena podpora neziskové organizace, připravována případová konference zaměřená na vyřešení rodinné krize a dne 18. 9. 2014 OSPOD podal návrh na zrušení předběžného opatření. S ohledem na to, že si je OSPOD obou výše popsaných pochybení vědom a uznává je,[7] šetření uzavírám ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Očekávám však, že OSPOD vezme tuto zkušenost v potaz při své další činnosti. Dovolte mi ještě dva stručné podstatné dovětky. Z dokumentace vyplynulo, že se o ponechání K. v porodnici OSPOD dozvěděl až dne 21. 8. 2014 během šetření v domácnosti rodičů, a to od samotné matky, nikoli od Nemocnice X. Upozorňuji proto na zákonnou povinnost, kterou má zdravotnické zařízení ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.[8] Proto považuji za vhodné, aby si OSPOD spolupráci s porodnicí v tomto směru upravil. Rovněž nemohu vyjádřit spokojenost s průběhem výkonu rozhodnutí předběžného opatření tak, jak mi byl popsán. Plně chápu, že odpovědnost za realizaci výkonu rozhodnutí nese Okresní soud Děčín[9] a je pouze na něm, zda si vyžádá účast OSPOD během zásahu, či nikoli.[10] Z metodického pokynu však jasně plyne jistá účast OSPOD v celém vykonávacím procesu; soudní vykonavatel má např. povinnost projednat postup s OSPOD již před zahájením vlastního výkonu rozhodnutí.[11] OSPOD by měl soudního vykonavatele "upozornit na nutnost zajištění zvláštních podmínek"[12]. Obstoupení matky větším počtem policistů mimo domácnost rodičů (tedy již nikoli v přirozeném prostředí tzv. vyloučené lokality) a odebrání dítěte přímo na ulici, za přítomnosti dalších jejích dětí, nepovažuji za souladné s požadavky zákona na výkon rozhodnutí (dle ustanovení § 497 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních je třeba při výkonu rozhodnutí "postupovat citlivě s ohledem na dítě tak, aby nedošlo k nepřijatelnému zásahu do jeho psychického a citového vývoje nebo jinému neodůvodněnému zásahu do jeho práv")[13]. Jsem si vědoma toho, že v praxi bude odpovědnost OSPOD za výkon rozhodnutí omezená právě tím, nakolik bude soudní vykonavatel aktivní a nakloněný ke spolupráci. OSPOD by v takovýchto případech měl alespoň vyvinout snahu o to, aby v rámci předběžně projednávaného postupu výkonu rozhodnutí se soudním vykonavatelem (čl. 7 odst. 1 věta první instrukce) doporučil svoji přítomnost během výkonu. Ohledně formy výkonu rozhodnutí jsem požádala o vyjádření předsedkyni Okresního soudu Děčín. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. [1] Dne 3. a 24. 6., 1., 4., 15. a 29. 7., 21. a 22. 8., 4., 9., 10. a 15. 9. 2014. [2] Dle ustanovení § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. [3] Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. [4] Během šetření dne 3. 6. 2014 OSPOD upozornil, že další přírůstek do rodiny je v současné době nad možnosti rodičů, tudíž by "nemohl doporučit převzetí dítěte do domácí péče". Během dalšího šetření dne 24. 6. 2014 OSPOD rodičům zopakoval, že "v současné situaci není situace v rodině příznivá pro příchod novorozeněte". Žádné důsledné explicitní varování nezaznělo ani během kritické návštěvy v rodině dne 21. 8. 2014, kdy OSPOD konstatoval, že i přítomnost ostatních dětí je na hranici únosnosti, natož potom novorozeněte; matce bylo sděleno, že OSPOD nedá souhlas s propuštěním dítěte do péče rodičů. [5] Návrh na nařízení předběžného opatření ze dne 26. 8. 2014. [6] Dne 27. 8. 2014 se na OSPOD dostavila otcovská babička a sdělila, že by se o narozené dítě mohla starat ona. Ačkoli byla situace v rodině projednávána, k návrhu babičky se OSPOD jakkoli nevyjádřil (alespoň to neplyne z protokolu o jednání). [7] Jak plyne z vyjádření pana Pelanta, důvody pochybení spočívaly ve ztížené práci s rodinou, která odmítala spolupracovat, emočně náročné situace v průběhu samotných šetření a orientace na řešení ochrany novorozence spojenou s nedostatkem času. [8] "Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení." [9] Dle ustanovení § 497 odst. 1 a § 498 zákona o zvláštních řízeních soudních. [10] Ustanovení § 7 odst. 1 společné ministerské instrukce č. 142/2007, kterou se upravuje postup při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí. [11] Ustanovení § 7 odst. 1 věta první citované instrukce. [12] Ustanovení § 7 odst. 1 věta druhá citované instrukce. [13] V podobném duchu je koncipována i instrukce: dle jejího ustanovení § 6 odst. 1 je "při provádění výkonu rozhodnutí třeba důsledně dbát ochrany práv a zájmů dítěte".