Text dokumentu

Příloha k PDCJ: 1664/2013 Připomínky veřejného ochránce práv k návrhu zákona o soudních znalcích OBECNÉ PŘIPOMÍNKY: Na úvod musím uvést, že jsem novou právní úpravu znalců přivítal, a to především z pohledu zavedení prováděcích vyhlášek, které by mohly přispět k transparentnímu řízení ve věcech znalců. Ve své činnosti jsem se setkal s formálním nedostatkem právní úpravy, který byl částečně řešen ministerskou instrukcí č.j. 90/2012-OSD-ZN a rovněž zveřejněním odborných podmínek pro jmenování znalců[1]. Vedle vyhlášky, která bude provádět ustanovení § 9 zákona o soudních znalcích, počítá předkladatel zákona rovněž s vyhláškou, která bude upravovat formu a průběh vstupní zkoušky (ustanovení § 11 odst. 1). Další vyhláška bude obsahovat formulář žádosti o vydání rozhodnutí o oprávnění vykonávat znaleckou činnost a formulář žádosti o rozšíření znaleckého oprávnění (ustanovení § 19 odst. 1). Čtvrtý prováděcí předpis má pak obsahovat formální náležitosti znaleckého posudku. Poslední plánovaný prováděcí předpis se vztahuje ke způsobu, formě a průběhu ověřování odborných znalostí. Společně s předkládaným návrhem zákona o soudních znalcích však nebyly k seznámení a případným připomínkám předloženy návrhy prováděcích předpisů, které budou znaleckou problematiku významně regulovat. Dovoluji si proto apelovat na jejich bezodkladné rozeslání k připomínkám. S navrhovanou koncepcí zákona o soudních znalcích, která je založena na právním nároku na udělení znaleckého oprávnění po splnění zákonných podmínek a kvalifikačních předpokladů, nesouhlasím. Výkon znalecké činnosti pro potřeby orgánů veřejné moci (soudy, orgány činné v trestním řízení a správní orgány) není v materiálním smyslu podnikáním, ale určitým typem státem regulované veřejné služby. Znalecké posudky jsou často klíčovými důkazy pro řízení před orgány veřejné moci. Četnost vypracovaných posudků je zpravidla přímo úměrná kvalitě znalecké činnosti. V případě přijetí nárokového systému nebude prakticky možné rovnoměrně ustanovovat znalce. S ohledem na ostatní profese regulované státem (např. notáři, soudní exekutoři), kde je již tradičně a odůvodněně zakotven numerus clausus, proto nepovažuji vybrané nárokové řešení za vhodné pro zkvalitnění znalecké činnosti. Stranou také nemůže zůstat finanční hledisko, které by státní správu krajských soudů a ministerstvo značně zatížilo. Domnívám se, že individuální posouzení žádostí uchazečů o výkon funkce znalce s výsledným odůvodněným rozhodnutím, proč žádosti bylo či nebylo vyhověno, by lépe odpovídalo požadavku vybrat jako znalce takové osoby, u kterých je ve své podstatě správní trestání předem vyloučeno. Cílem by proto nemělo být zapsání všech odborníků, kteří projeví zájem a splní podmínky. Jako další nedostatek návrhu vnímám absenci opatření, kterým by orgány dohledu mohly řešit méně závažná porušení znaleckých povinností. Domnívám se, že jako sankce (sui generis) by měla být zařazena písemné výtka (napomenutí). Mnohdy se však v praxi stává, že jednání znalce (znalecké kanceláře, znaleckého ústavu) není takové intenzity, aby směřovalo k rozhodnutí o přestupku (správním deliktu). V souvislosti s navrhovanou účinností návrhu zákona (ode dne 1. 1. 2015) považuji za vhodné upozornit, že v té době bude již rok v novém občanském zákoníku platit speciální odpovědnost odborníků[2] (osob, které se hlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu nebo vystupuje jako odborník). Tato specializovaná odpovědnost by proto měla být reflektována i v zákoně o soudních znalcích. Závěrem obecných připomínek si nemohu odpustit několik poznámek k samotnému názvu zákona i s uvedením názvů předchozí právní úpravy znalecké činnosti: - vládní nařízení č. 269/1939 Sb., o seznamech stálých soudních znalců - zákon č. 167/1949 Sb., o stálých přísežných znalcích a tlumočnících - zákon č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků - zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících Věcný záměr počítal s označením "zákon o zapsaných znalcích". Domnívám se, že název zákona o soudních znalcích je zavádějící, jelikož znalec není soudní osobou a navíc nevykonává znaleckou činnost pouze pro soud, ale také pro správní orgány a orgány činné v trestním řízení. Navíc označení "soudní" je v textu zákona pouze u znalců, nikoli u znaleckých ústavů a kanceláří. V návrhu je větší počet gramatických chyb a stylistických nepřesností, které by v praxi mohly vést k výkladovým problémům (viz některé konkrétní připomínky). Tato připomínka je zásadní. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 1) K § 9 odst. 2) Jako problematické se mi jeví možnost nahrazení odborné způsobilosti dle odst. 1 dosažením určitého stupně vzdělání, délky praxe a vykonání zvláštních zkoušek v případě, že je žadatel docentem či profesorem v oboru souvisejícím. Vágní formulace "související obor" může při posuzování žádostí v praxi způsobit značné problémy, zejména pokud habilitační obor nebo obor, ve kterém je žadatel jmenován profesorem, se úplně nekryje se znaleckým oborem či specializací. Odborná erudice vědeckého či výzkumného pracovníka vysoké školy navíc nezaručuje znalost právní úpravy znalecké činnosti, zejména formálních požadavků kladených na znalecký posudek, jehož hlavním atributem je vedle věcné správnosti také jeho přezkoumatelnost. Domnívám se, že žadatel by měl podstoupit vstupní zkoušku v rozsahu ověření znalostí příslušných právních předpisů a schopnosti vypracovat znalecký posudek[3]. Ve své praxi jsem se střetl s opodstatněnými podněty na průtahy v soudním řízení, které byly způsobeny neznalostí formálních požadavků na znalecký posudek. Tato připomínka je zásadní. 2) K § 12 odst. 2 Upozorňuji na terminologický nedostatek. Pojem "neudělí" neodpovídá textu "rozhodne o vzniku oprávnění" - ustanovení § 8. Tato připomínka je zásadní. 3) K § 19 odst. 2 Ustanovení § 19 odst. 2 nereflektuje kumulativně stanovené podmínky k výkonu znalecké činnosti, tj. složení slibu a následné doložení dokladu o uzavřeném pojištění → § 19 odst. 4 a § 30 odst. 2. Současně nekoresponduje termín "vyhoví-li žádosti" předchozímu termínu "rozhodnutí o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost" (§ 8, § 14 odst. 2, § 16). Tato připomínka je zásadní. 4) K § 19 odst. 3 Omezení platnosti oprávnění k výkonu znalecké činnosti patrně může vést k selekci znalců, kteří již nebudou mít zájem vykonávat znaleckou činnost (např. z důvodu věku). Na straně druhé bude toto prolongování oprávnění vyžadovat v pravidelných intervalech značnou zátěž orgánů dohledu. Nadto vlastní text naznačuje automatické prodloužení oprávnění, což považuji za problematické. Jde-li pak o stanovenou lhůtu (podání žádosti nejdříve 1 rok před uplynutím doby 5 let), mám za to, že by měla být současně zakotvena také lhůta, kdy lze žádost nejpozději podat, nejlépe 6 měsíců před uplynutím doby platnosti oprávnění. Kratší lhůta by mohla vést k situaci, že orgány dohledu nestihnou o žádosti rozhodnout. Ostatně návrh takovou situaci vůbec neřeší. Obdobně jako žádost o vydání rozhodnutí o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost by také žádost o prodloužení oprávnění měla být podávána na formuláři, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Součástí rozhodování o prodloužení by mělo být jednak posouzení trvání splnění podmínek pro vznik oprávnění a dále vyhodnocení údajů zapsaných do registru, zejména údajů uvedených v ustanovení § 35 odst. 1 písm. h) a § 36 odst. 2 písm. f), h), i), j), k) a l). Domnívám se, že řízení o prodloužení oprávnění by mělo směřovat k tomu, zda je znalec nadále způsobilý k výkonu znalecké činnosti. V případě pochybností k odbornosti znalce, by pak měl orgán dohledu postupovat dle ustanovení § 29. Tato připomínka je zásadní. 5) K § 26 Navrhuji slovo "předem" nahradit termínem "před ustanovením". Tato připomínka je zásadní. 6) K § 33 odst. 1 a 2 Předkladatel v těchto dvou odstavcích používá dva různé termíny "ukončení" a "zrušení"; navrhuji sjednocení terminologie. Tato připomínka je zásadní. 7) K § 33 odst. 2 písm. e) Vzhledem k názvu rubriky tohoto ustanovení (tato věta) do kontextu ustanovení nepatří, jelikož uplynutím lhůty oprávnění zaniká. Tato připomínka je zásadní. 8) K § 33 odst. 5 Poslední věta s předchozím textem vůbec nesouvisí. Tato připomínka je zásadní. 9) K § 35 odst. 1 d) Mezi povinnými údaji zapsanými v registru by vždy mělo být telefonní číslo. Tato informace bude sloužit ke kontaktování znalce před jeho ustanovením, aby bylo možné ověřit jeho aktuální vytížení a předjednat lhůtu k vyhotovení posudku. Tato připomínka je zásadní. 10) K § 35 odst. 1 písm. h) Navrhuji vypuštění části věty "...., bylo-li rozhodnuto o jejich uveřejnění". Domnívám se, že by veškeré sankce měly být zapsány ve veřejné části registru, V tomto kontextu si dovoluji připomenout, že základním atributem registru je veřejnost a informační účel. Registr tedy bude informačním systémem veřejné správy, který zjednoduší jednak státní dohled nad znaleckou činností a také umožní, že veškeré informace budou orgánům veřejné moci vybírajících konkrétního znalce k dispozici prostřednictvím dálkového přístupu. Tato připomínka je zásadní. 11) K § 35 odst. 2 písm. b) Navrhuji vypustit (viz předchozí připomínka k § 35 odst. 1 písm. h) Tato připomínka je zásadní. 12) K § 36 odst. 2 Evidence znaleckých posudků, převážně v neveřejné části registru, se nejeví jako efektivní. Jelikož má registr plnit informační funkci, musí povinně uveřejňované údaje sloužit orgánům veřejné moci jako pomůcka při výběru vhodného znalce. K tomuto nepochybně potřebují mít přístup, k čemuž jim zejména poslouží údaje uvedené pod písmeny h), i), j), k) a l). Tato připomínka je zásadní. 13) K § 40 odst. 1 písm. a) Do výčtu informačních povinností, za které je možné uložit sankci, navrhuji přidat i ustanovení § 31 odst. 4. Do výčtu přestupků navrhuji dále přidat přestupek spočívající v jednání v rozporu s § 36, kdy znalec nevede nebo nevede řádně evidenci posudků. Tato připomínka je zásadní. 14) K § 40 odst. 6 a § 42 odst. 2 Navrhovanou právní úpravou je de facto zaváděna další samostatná sankce za týž přestupek/správní delikt (její uveřejnění v registru), která se ale v hlavě X. návrhu nevyskytuje a porušuje tedy zásadu nulla poenam sine lege. Navrhuji, aby všechna rozhodnutí, kterými byly uloženy sankce znalcům, znaleckým kancelářím či znaleckým ústavům, byla bez dalšího automaticky zapisována do veřejné části registru [viz také připomínka k § 35 odst. 1 písm. h)], a jejich uveřejnění v registru tak nebylo vázáno na správní uvážení orgánu dohledu. Tato připomínka je zásadní. 15) K § 44 odst. 1 Navrhovaná právní úprava postrádá výčet a úpravu nástrojů k výkonu státního dohledu nad znalci, znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy. Jako problematické vidím nezakotvení povinnosti znaleckých subjektů podrobit se kontrole výkonu znalecké činnosti a rovněž chybí konkretizace povinností kontrolovaných subjektů v rámci prováděného dozoru. Tato připomínka je zásadní. V Brně dne 20. 6. 2013 JUDr. Pavel Varvařovský v. r. veřejný ochránce práv [1] http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5863&d=321691 [2] viz ustanovení § 5 a § 2950 NOZ [3] Např. samostatnou kvalifikační podmínkou vedle vysokoškolského vzdělání v příslušném oboru, vypracování soudního znaleckého testu a bezúhonnosti, je v Litevské republice i složení právnického testu.