Spisová značka 7188/2013/VOP
Oblast práva Činnost pozemkových úřadů
Věc pozemkové úpravy
Forma zjištění ochránce Zpráva o šetření - § 17
Výsledek šetření Pochybení nezjištěno
Vztah k českým právním předpisům 139/2002 Sb., § 12 odst. 1
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 15. 11. 2013
Datum vydání 20. 02. 2015

Právní věty

I. Na přednostní realizaci konkrétního společného zařízení (např. cesty) ze schválené pozemkové úpravy (§ 12 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách) neexistuje právní nárok, neboť k realizaci těchto zařízení dochází se zřetelem na finanční zajištění ze státního rozpočtu. II. Polní cestu jakožto tzv. společné zařízení schválené pozemkové úpravy je možné k chůzi i jízdě užívat i v době před její faktickou stavební realizací.

Text dokumentu

Zástupce veřejné ochránkyně práv JUDr. Stanislav Křeček V Brně dne 23. února 2014 Sp. zn.: 7188/2013/VOP/DV Vážený pane K., z pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., odpovídám na Váš podnět doručený Kanceláři veřejného ochránce práv dne 15. 11. 2013. Ve svém podnětu jste žádal o radu ve věci zbudování přístupové cesty ke svému pozemku parc.č. xxx v katastrálním území B.(název katastrálního území nebudu dále uvádět). Z Vašeho podnětu vyplývá, že předmětná cesta měla být zbudována po provedení komplexní pozemkové úpravy na pozemcích parc.č. yyy a zzz, jež jsou ve vlastnictví obce B., a v současné době jsou evidovány v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace. Rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv (tzv. druhé rozhodnutí) nabylo podle informací dostupných na internetových stránkách Ministerstva zemědělství právní moci dne 15. září 2006. Více jak osm let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ale nikdo komunikace nevybudoval. Toto tvrzení potvrzuje letecký snímek dostupný v internetové aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí (obr. 1). Obrázek 1 - letecký snímek s výřezem katastrální mapy (modře zvýrazněna parcela č. xxx) Ve věci zbudování komunikace jste jednal s Krajským pozemkovým úřadem v Olomouci (dále také "krajský pozemkový úřad"), který Vám sdělil, že zhotovení komunikace on sám neprovádí. Následně jste se obrátil na obec B., se kterou jednáte bezvýsledně (do doby podání podnětu). Obec B.Vám umožnila pouze příjezd po jiném pozemku, který ale nesousedí s pozemkem parc.č. xxx. Ke svému pozemku tak musíte projíždět přes další pozemek, který je v soukromém vlastnictví a není zatížen věcným břemenem, jež by Vám umožňovalo tento pozemek využívat. Ve Vaší věci jsem se rozhodl zahájit šetření podle ustanovení § 14 zákona o veřejném ochránci práv.[1] V rámci šetření jsem se obrátil jak na krajský pozemkový úřad, tak na Státní pozemkový úřad v Praze se žádostí o vyjádření. Následně jsem se i osobně sešel s ústřední ředitelkou Státního pozemkového úřadu a ředitelem odboru metody a řízení pozemkových úprav. Z vyjádření a setkání vyplynulo, že v praxi okamžitá realizace všech prvků plánu společných zařízení není možná. Ani zákonodárce nepředpokládal bezprostřední realizaci všech prvků po skončení pozemkové úpravy, což vyplývá z ustanovení § 12 odst. 1 zákona o pozemkových úpravách,[2] kde je uvedeno: "Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad po projednání se zastupitelstvem obce a se sborem, byl-li zvolen a dosud nezanikl (§ 5 odst. 5), stanoví s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a se zřetelem na finanční zajištění postup realizace společných zařízení a dalších opatření vyplývajících ze schváleného návrhu." Z citovaného ustanovení vyplývá, že realizace prvků plánu společných zařízení má být prováděna postupně s ohledem na potřeby vlastníků a reálné možnosti pozemkových úřadů, resp. státu, který realizaci pozemkových úprav hradí. Z dlouholeté zkušenosti pozemkových úřadů je známo, že po skončení řízení o pozemkových úpravách je v katastrálním území zpravidla jeden nebo několik málo velkoplošně hospodařících subjektů, s nimiž mají vlastníci uzavřené nájemní smlouvy. Osob, které se chtějí ujmout hospodaření vlastními prostředky, je po skončení pozemkových úprav minimum. V území tak na zemědělské půdě hospodaří jen omezený počet zemědělských subjektů. Z tohoto hlediska by tedy bylo podle Státního pozemkového úřadu krajně nehospodárné realizovat veškerá společná zařízení (zejména cesty) navržená v plánu společných zařízení okamžitě po skončení pozemkových úprav. Naopak možnost výběru z hlediska priorit je pro vlastníky značným přínosem, neboť takto mohou sami ovlivňovat vývoj hospodaření v zemědělské krajině. V případě, že vlastník projeví zájem o samostatné hospodaření a tento záměr oznámí pozemkovému úřadu během probíhajícího řízení o pozemkových úpravách, je ze strany pozemkového úřadu i zpracovatele návrhu pozemkových úprav vyvinuta maximální snaha o takové uspořádání pozemků, které bude pro nově hospodařícího vlastníka vyhovující, a současně bude navrženo i zpřístupnění těchto pozemků. Dalším aspektem podle Státního pozemkového úřadu, proč není možné realizovat všechna společná zařízení okamžitě, a to zejména cest, je objem finančních prostředků a kapacitní možnosti pozemkových úřadů. Je třeba zdůraznit, že překotným realizováním prvků plánu společných zařízení by docházelo i k maření jak státních prostředků, tak i prostředků z evropských fondů. Vysvětlením je stálý vývoj života v zemědělské krajině, kdy se např. v době ukončení pozemkových úprav vyskytne několik vlastníků, kteří mají zájem na samostatném hospodaření, a pokud se pak v relativně krátké době změní jejich podnikatelský záměr nebo do této lokality vstoupí velkoplošný uživatel, který nabídne výhodné nájemní podmínky, popřípadě sem vstoupí zcela jiné záměry z hlediska územního plánování, obvykle okamžitě opadne zájem o realizaci prvků plánu společných zařízení. Pokud by tedy k realizaci navrhovaných cest ke zpřístupnění všech pozemků došlo bezprostředně po skončení pozemkových úprav, mohlo by dojít k marnému vynakládání milionových částek, jejichž účelné využití by tak bylo na zvážení. Co se týká Vašeho případu. V plánu společných zařízení v rámci komplexní pozemkové úpravy byla navržena a parcelně vymezena jako cesta CN 22, parc.č. zzz. Předmětná cesta byla navržena jako nezpevněná, travnatá v kategorii P 4/30, tj. jako polní cesta o šířce 4 metrů s návrhovou rychlostí 30 km/h, v délce 1 110 metrů. Cesta navazuje na pozemek parc.č. yyy - ostatní plocha, ostatní komunikace, který je ve vlastnictví obce a nachází se mimo obvod upravovaného území. Zastupitelstvo obce a sbor zástupců stanovily priority při budování jednotlivých prvků plánu společných zařízení. Termín na vybudování předmětné polní cesty na pozemku parc.č. zzz stanoven nebyl. Vybudování nebo rekonstrukce cesty na pozemku parc.č. yyy, která tvoří spojnici mezi cestou na pozemku parc.č. zzz a místní komunikací, je plně v kompetenci obce, neboť uvedený pozemek se nachází mimo obvod pozemkové úpravy. Pro zpřístupnění pozemku parc.č. xxx ve Vašem vlastnictví byl v roce 2011 v rámci technické pomoci vytyčen přístupový pás v délce 85 m řešící přístup pouze k Vašemu pozemku parc.č. xxx. Cesta se bude realizovat až po významnějším zájmu vlastníků ostatních pozemků. Nic by Vám však nemělo bránit užívat vytyčenou část pozemku parc.č. zzz jako přístupovou cestu k Vašemu pozemku a v průběhu času tak třeba i vyjezdit cestu. Argumentaci Státního pozemkového úřadu přijímám a nenalézám důvody, kterými bych ji mohl vyvrátit. Plně rozumím Vašemu rozhořčení, že navrženou cestu doposud nikdo nevybudoval, na druhou stranu chápu, že při realizaci komplexních pozemkových úprav musí být stanoven harmonogram a priority a že nelze očekávat, že požadavek jednotlivce na zbudování cesty bude zařazen mezi prioritní prvky. Jiná situace by asi panovala v okamžiku, kdy by požadavek zbudování cesty vzneslo více vlastníků pozemků, a na tento požadavek by nikdo nereagoval. Shrnu-li řečené, moje zjištění nenasvědčují tomu, že by ve Vašem případě pozemkový úřad pochybil. Z tohoto důvodu své šetření končím v souladu s ustanovením § 17 zákona o veřejném ochránci práv, tj. správní orgán nepochybil. Současně ale musím dodat, že nepovažuji za správné (a Státní pozemkový úřad se mnou souhlasí), aby osm let po skončení pozemkové úpravy nedošlo v předmětném katastrálním území k vybudování jediného prvku plánu společných zařízení. Tato otázka však nebyla předmětem mého šetření, navíc Státní pozemkový úřad si je problému vědom. Vážený pane K., je mi líto, že moje snaha neměla reálný dopad, který jste pravděpodobně očekával. Současně ale musím dodat, že Vaše situace není fatální, protože pozemky parc.č. yyy a zzz k příjezdu na Váš pozemek byste měl mít možnost používat. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček v. r. [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.