Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 21. února 2008 Sp. zn.: 4502/2007/VOP/JŠM Zpráva o průběhu šetření ve věci podnětu Dr. J. W. Z. A - Obsah podnětu Na veřejného ochránce práv se dne 21. 9. 2007 obrátil Dr. J. W. Z., zzz bytem sss, zastoupený Mgr. Alenou Straubovou, advokátkou ČAK č. 4738, sídlo advokátní kanceláře Smetanova 8, 602 00 Brno (dále jen "stěžovatel"). Podnět směřoval proti postupu dopravního inspektorátu Okresního ředitelství Policie ČR v Kolíně (dále jen "DI OŘ P ČR v Kolíně") při projednání dopravní nehody ze dne 7. 6. 2007 v obci Tuchoraz (pod čj. ORKO-753/DN-BRY-2007), na které měl stěžovatel účast, a jejím následným projednáním v blokovém řízení (DB/2005 č. 0039451). Ve svém podnětu uvedl stěžovatel výhrady k postupu DI OŘ P ČR v Kolíně při vyšetřování dopravní nehody a projednání v blokovém řízení. Podle názoru stěžovatele byly v protokolu pominuty některé skutečnosti, které měly vliv na průběh nehody. Dále mu nebyl obsah protokolu o dopravní nehodě řádně přetlumočen, neměl být ani náležitě poučen o důsledcích projednání dopravní nehody v blokovém řízení a jeho podpis měl na něm být vynucen pod hrozbou vysoké pokuty a zabavení vozidla, nebyly tudíž splněny předpoklady pro projednání přestupku v blokovém řízení. Nesouhlas s projednáním věci měl stěžovatel vyjádřit tím, že ke každému svému podpisu na protokolu o dopravní nehodě měl za přítomnosti svědků připojit v německém jazyce dovětek následujícího znění: "Dle mého mínění jsem zákon neporušil a pokutu si nezasloužím". V této souvislosti se stěžovatel obracel na DI OŘ P ČR v Kolíně s žádostí (dopis právní zástupkyně ze dne 21. 6. 2007) o kopie ze spisu vedeného pod čj. ORKO-753/DN-BRY-2007. Jmenovitě měl žádat o kopie protokolu o dopravní nehodě, náčrtu dopravní nehody a fotodokumentace. Jeho žádosti nebylo vyhověno, stěžovatelovi byla zaslána pouze kopie "informace o dopravní nehodě pro pojišťovnu" a stěžovatel byl se svojí žádostí odkázán na Českou kancelář pojistitelů. S opětovnou žádostí o poskytnutí kopií ze spisové dokumentace se právní zástupkyně stěžovatele obrátila na DI OŘ P ČR v Kolíně dopisem ze dne 3. 9. 2007. Ani této žádosti nebylo vyhověno s poukazem na ustanovení čl. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 83/2006, kterým se upravuje postup orgánů P ČR v souvislosti s řízením o přestupcích (dále jen "ZP PP č. 83/2006"). Stěžovatel požaduje, aby výše uvedený postup DI OŘ P ČR v Kolíně byl prošetřen a v případě, že bude v jeho postupu shledáno pochybení, bylo nařízeno nové projednání dopravní nehody. B - Skutková zjištění Na základě výše uvedeného podnětu bylo ve věci v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, zahájeno šetření. Z pověření veřejného ochránce práv se vedoucí oddělení veřejného pořádku, justice a financí Kanceláře veřejného ochránce práv obrátil s výzvou podle ustanovení § 15 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, na DI OŘ P ČR v Kolíně o vyjádření k podnětu a postoupení příslušné spisové dokumentace. Dne 18. 10. 2007 byla do Kanceláře veřejného ochránce práv doručena odpověď ředitele Okresního ředitelství P ČR v Kolíně plk. JUDr. Františka Churého (čj. ORKO-12204/ČJ-KR-2007, ze dne 15. 10. 2007) a kopie vyžádaného správního spisu (k dopravní nehodě šetřené pod čj. ORKO-753/DN-BRY-2007). V textu dále uvádím pouze skutečnosti, které jsem shledal jako relevantní pro posouzení (viz část C) stěžovatelových námitek. Ze spisové dokumentace jsem zjistil následující. Součástí spisového materiálu je "protokol o nehodě v silničním provozu s projednáním" (čj. ORKO-753/DN-BRY-2007) ze dne 7. 6. 2007. K průběhu dopravní nehody se v něm uvádí: "Dne 7. 6. 2007 v 20:00 h došlo v obci Tuchoraz k DN, a to tím způsobem, že řidič OA Rover 620 J. W. Z. jedoucí ve směru od Českého Brodu na Kostelec nad Černými Lesy najel před domem čp. 47. Začal couvat a neviděl OA VW Golf řidiče B. M., které ho v té době předjíždělo, a tím došlo ke střetu. Řidič OA VW Golf ve snaze vyhnout se střetu vjel vlevo mimo vozovku, kde poškodil keře před domem čp. 54. Vznikla tím celková hmotná škoda ve výši 26.000,- Kč ..." (str. 1 protokolu). Správní spis obsahuje nákres postavení vozidel po dopravní nehodě, údaje o provedených měřeních a popis stop zjištěných na místě dopravní nehody. Jako viník dopravní nehody byl v předmětném protokolu označen stěžovatel, neboť měl svým jednáním porušit ustanovení § 4 písm. a), § 4 písm. b) a § 24 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o silničním provozu"), čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích"). V souladu s ustanovením § 22 odst. 10 zákona o přestupcích mu byla za toto jednání v blokovém řízení uložena pokuta v částce 500,- Kč. K zaplacení pokuty byl jmenovanému vydán blok na pokutu na místě nezaplacenou, číslo bloku série DB/2005 0039451. Přestupce měl být rovněž poučen, že proti pokutě uložené v blokovém řízení není odvolání. Každá strana zmíněného protokolu je podepsaná stěžovatelem, panem B. M (druhý z účastníků dopravní nehody, poškozený) a paní M. V. (majitelka poškozeného porostu, poškozená). Na závěrečné straně s obsahem protokolu vyjádřili výše jmenovaní souhlas, což stvrdili opět svými podpisy. Zde je uveden i podpis policisty inspektora prap. Martina Bryndy. Správní spis obsahuje dále protokoly o podání vysvětlení, které k věci podal pan B. M. (dne 10. 8. 2007), paní M. V. (dne 10. 8. 2007) a pan D. E. (dne 10. 8. 2007). Všichni tři potvrdili, že průběh vyšetřování nehody byl stěžovateli tlumočen do německého jazyka panem D. E. Rovněž z jejich výpovědí nevyplývá, že by byl na stěžovatele činěn ze strany policie jakýkoliv nátlak, aby byla věc projednána na místě v blokovém řízení. Vysvětlení byla podávána inspektoru prap. Martinovi Bryndovi, na protokolech jsou kromě podpisů policisty uvedeny i podpisy osob podávajících vysvětlení. Ve spisu je založen dopis právní zástupkyně stěžovatele ze dne 29. 6. 2007, kterým se na DI OŘ P ČR v Kolíně obrátila s podnětem k provedení přezkumu, ve kterém mimojiné uvádí: "... protokol nebyl našemu klientovi coby cizímu státnímu příslušníkovi řádně přetlumočen do mateřského jazyka, a byl tak podepsán bez vědomí jeho skutečného obsahu na výzvu P ČR, kdy klientovi bylo sděleno, že nebude-li z jeho strany tento protokol podepsán, bude tento pokutován vysokou částkou a může dojít i k zabavení vozidla." Podnětem k provedení přezkumu se zabýval dopravní inspektorát Správy Středočeského kraje, který nedospěl k závěru, že by byly dány důvody pro provedení přezkumného řízení. Právní zástupkyně stěžovatele byla o vyřízení podnětu k provedení přezkumného řízení vyrozuměna dopisem (pod čj. PSC-6906/ČJ-DP-2007) ze dne 23. 8. 2007. Z neznámých důvodů není ve správním spisu založena žádost právní zástupkyně stěžovatele o kopii spisu ze dne 21. 6. 2007, ani dopis vedoucího DI OŘ P ČR v Kolíně npor. Jiřího Procházky (čj. ORKO-753/DN-BRY-2007) ze dne 29. 6. 2007. Žádost o poskytnutí kopií ze spisu je znovu vyjádřena v dopisu právní zástupkyně stěžovatele ze dne 3. 9. 2007. V něm právní zástupkyně poukazuje na právo účastníka dopravní nehody nahlížet do spisu a pořizovat z něj kopie. Vedoucí DI OŘ P ČR v Kolíně npor. Jiří Procházka k žádosti uvedl, že "V případech nahlížení do spisu postupuje policejní orgán v souladu s čl. 6 ZP PP č. 83/2006, kterým se upravuje postup orgánů P ČR v souvislosti s řízením o přestupcích. Zasílat kopie předmětných listin je nepřípustné. Nahlédnout do předmětného spisu dopravní nehody lze po vzájemné dohodě na termínu s vedoucím skupiny dopravních nehod npor. Tomášem Gajdošem na telefonu 974 874 251." K problematice poskytování (resp. neposkytování) kopií ze správního spisu stěžovateli se vyjádřil ředitel Okresního ředitelství P ČR Kolín v dopisu (čj. ORKO-12204/ČJ-KR-2007, ze dne 15. 10. 2007) následovně: "...předmětná nehoda byla vyřízena v blokovém řízení ve smyslu zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení § 84 a násl. neupravuje nahlížení do spisů. Pokud ve spisovém materiálu vedoucí DI vysvětluje odepření kopií spisu čl. 6 ZP PP č. 83/2006, tak tento článek zužuje obecné ustanovení § 38 zák. č. 500/2004 Sb. správního řádu pouze na případy zpracovaného spisu za účelem oznámení přestupku, popřípadě odevzdání věci." C - Právní hodnocení postupu DI OŘ P ČR v Kolíně K tvrzení stěžovatele, že svoji vinu na dopravní nehodě neuznal a s projednáním přestupku v blokovém řízení nesouhlasil, uvádím následující. Z obsahu spisu mám za prokázané, že stěžovatelovo tvrzení není pravdivé, neboť skutečnosti zjištěné v průběhu šetření svědčí o pravém opaku. Na každé straně "protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním" (čj. ORKO-753/DN-BRY-2007) ze dne 7. 6. 2007 je uveden stěžovatelův podpis bez jakéhokoliv dodatku. Kopie první strany protokolu, kterou ke svému podnětu stěžovatel přiložil, není zřejmě autentická. Nelze přehlédnout, že na rozdíl od protokolu není jím přiložená kopie protokolu na první straně podepsaná poškozenými (pan M. a paní V.). Navíc obsah protokolů se od sebe nepatrně liší, z toho usuzuji, že protokol byl nejprve vytištěn, do obsahu protokolu byly následně zapracovány připomínky účastníků dopravní nehody a teprve poté jako správný podepsán. Z protokolu rovněž vyplývá, že s vyřízením věci v blokovém řízení stěžovatel souhlasil, byl poučen, že proti blokové pokutě není odvolání a nebyl na něj ze strany policie činěn žádný nátlak na takovéto vyřízení dopravní nehody. Neztotožňuji se s námitkou stěžovatele, že protokol podepsal bez znalosti jeho skutečného obsahu, neboť mu nebylo zabezpečeno řádné tlumočení do jeho mateřského jazyka. Za prvé nemůže být omluvou a činit právní úkon neplatným (konkrétně souhlas stěžovatele s projednáním přestupku v blokovém řízení) pouze skutečnost, že stěžovatel podepsal pokutový blok bez znalosti jeho obsahu. Tato okolnost by mohla být významná pouze za situace, kdyby stěžovatel byl k podpisu nucen. Nic takového však zjištěno nebylo. V protokolech o vysvětlení, které k věci podal pan M., paní V. a pan E., není o tom jakákoliv zmínka. Pan M. a paní V. výslovně uvedli, že stěžovatel se způsobem vyřízení věci souhlasil. Podle názoru stěžovatele mělo být rovněž porušeno právo stěžovatele na tlumočníka, neboť tlumočení do německého jazyka obstarával pan D. E., přičemž jeho znalosti němčiny na úplný překlad nepostačovaly. Podle ustanovení čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod: "Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka." Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"): "V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském." Podle ustanovení § 16 odst. 3 správního řádu: "Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak." V řízení vedeném z moci úřední, jakým je i řízení o přestupku, má obviněný z přestupku právo, aby mu tlumočníka ze seznamu tlumočníků obstaral správní orgán na své náklady. Lze to dovodit logickým a systematickým výkladem celého ustanovení § 16 odst. 3. Jiný výklad by byl ostatně i v rozporu s čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Podle ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu: "Správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné." Z výše uvedeného přehledu je patrné, že podle stávající právní úpravy je jednacím jazykem čeština. Stěžovatel měl možnost prohlásit, že neovládá jazyk, jímž se vede řízení a požádat, aby mu byl obsah jednání tlumočen. Stěžovatel nicméně této možnosti nevyužil a spokojil se s tlumočením do německého jazyka, které mu zajišťoval pan D. E. DI OŘ P ČR v Kolíně proto neporušil právo stěžovatele na tlumočníka. Nedomnívám se ani, že by DI OŘ P ČR v Kolíně nesplnil poučovací povinnost podle ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu. Z okolností případu je patrné, že po celou dobu prošetřování dopravní nehody až po vyřízení přestupku v blokovém řízení byl na místě dopravní nehody přítomen pan D. E., který tlumočil obsah jednání do německého jazyka. Pro rozsah poučovací povinnosti správních orgánů je v ustanovení § 4 odst. 2 stanoveno kriterium přiměřenosti a potřebnosti ve vztahu k důležitosti úkonu a osobním poměrům dotčené osoby. Pokud byl obsah jednání stěžovatelovi po celou dobu tlumočen jeho známým, stěžovatel nevyjádřil nespokojenost s úrovní tlumočení, nebylo, podle mého názoru, nutné poučovat stěžovatele o právu na tlumočníka ze seznamu tlumočníků. Přestože jsem v postupu policie při plnění poučovací povinnosti o právu na tlumočení tlumočníkem ze seznamu tlumočníků pochybení neshledal, lze však do budoucna doporučit, aby pro vyloučení veškerých pochybností bylo v protokolu o dopravní nehodě toto poučení uváděno. Osoba, které se poučení týká, by mohla krátkým vyjádřením ve svém jazyce potvrdit, že poučení porozuměla. Pochybení jsem nezjistil ani v postupu dopravního inspektorátu Správy Středočeského kraje, který se zabýval podnětem stěžovatele k provedení přezkumného řízení. Popis dopravní nehody uvedený v protokolu o dopravní nehodě nasvědčuje závěru, že stěžovatel při couvání přehlédl vozidlo druhého z účastníků dopravní nehody (viz protokol), a došlo tak ke střetu. Tím porušil ustanovení § 24 odst. 2 zákona o silničním provozu, a byla tak naplněna skutková podstata přestupku podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích. Za jednoznačné pochybení DI OŘ P ČR v Kolíně naopak považuji způsob, jakým byla vyřízena žádost právní zástupkyně stěžovatele o poskytnutí kopií ze správního spisu. V průběhu šetření bylo zjištěno, že právní zástupkyně stěžovatele se na DI OŘ P ČR v Kolíně obracela opakovaně (dopis ze dne 21. 6. 2007 a ze dne 3. 9. 2007), přičemž ani v jenom případě nebylo žádostem vyhověno. Blokové řízení zakotvené v ustanovení § 84 - 86 zákona o přestupcích je vedle příkazního řízení zkráceným řízením o přestupku. Úprava blokového řízení je lex specialis ve vztahu k obecné úpravě přestupkového řízení obsažené v zákoně o přestupcích a správním řádu. Obecně uznávaná zásada subsidiarity správního řádu vůči jiným procesním úpravám je vyjádřena v ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu: "Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup." S ohledem na skutečnost, že uložení pokuty v blokovém řízení je rozhodnutím ve správním řízení,[1] lze subsidiárně na postup správního orgánu použít část druhou správního řádu. Zákon o přestupcích vlastní úpravu nahlížení do správního spisu neobsahuje, je tedy zcela na místě aplikovat ustanovení § 38 správního řádu. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích je účastníkem řízení o přestupku obviněný z přestupku. Podle ustanovení § 38 odst. 1 správního řádu: "Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci." Z ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu vyplývá, že právo na nahlížení do spisu v sobě implicitně zahrnuje i právo na pořízení kopie spisu nebo jeho části. Účastník řízení, případně další osoba (podle ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu), se tedy může rozhodnout, jakou formou a v jakém rozsahu svoje oprávnění využije, tj. zda se dostaví do sídla správního orgánu a bude do správního spisu nahlížet osobně nebo požádá správní orgán o kopie jím specifikovaných částí správního spisu, případně zda využije obě tyto možnosti. Výše uvedená interpretace zcela odpovídá zásadám správního řízení, které jsou vyjádřeny v ustanovení § 4 odst. 1[2] a odst. 4[3] a § 6[4] správního řádu. S ohledem na výše uvedené mám za to, že vedoucí DI OŘ P ČR v Kolíně nepostupoval správně, když žádost o zaslání kopií zamítl (čj. ORKO-753/DN-BRY-2007, ze dne 19. 9. 2007). Na konkrétní případ nebylo možné uplatnit ani čl. 6 ZP PP č. 83/2006, neboť ten dopadá na kvalitativně odlišnou situaci, kdy řízení o přestupku nebylo ještě ani zahájeno (věc bude oznámena nebo odevzdána věcně příslušnému správnímu orgánu k projednání), a z toho důvodu neexistuje ani účastník řízení. Ve své podstatě jde o metodické rozpracování postupu policejního orgánu podle ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu pro fázi před zahájením řízení o přestupku. V případě stěžovatele došlo k projednání přestupku v blokovém řízení, řízení o přestupku bylo pravomocně skončené, přičemž stěžovatel byl jeho účastníkem. Za pochybení DI OŘ P ČR v Kolíně musím označit i skutečnost, že postoupená kopie správního spisu neobsahuje žádost právní zástupkyně stěžovatele o kopii spisu ze dne 21. 6. 2007, ani dopis vedoucího DI OŘ P ČR v Kolíně npor. Jiřího Procházky (čj. ORKO-753/DN-BRY-2007) ze dne 29. 6. 2007. V kopii správního spisu nebyla založena fotodokumentace pořízená na místě dopravní nehody. Ke spisu nebyl připojen soupis všech jeho písemností a příloh. Přitom podle ustanovení § 17 odst. 1 správního řádu: "V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy." D - Závěr Na základě výše uvedených skutečností konstatuji, že jsem v postupu policistů Okresního ředitelství P ČR v Kolíně shledal pochybení, které je specifikováno v části C této zprávy. Svoje šetření končím v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv a na výše jmenovaný správní orgán se obracím s žádostí, aby se k mým závěrům do 30 dnů od doručení dopisu vyjádřil. Jeho vyjádření bude podkladem pro vydání mého závěrečného stanoviska ve věci. Zprávu o průběhu šetření obdrží rovněž právní zástupkyně stěžovatele. JUDr. Otakar Motejl veřejný ochránce práv [1] Povahou pokutového bloku a posouzením právního charakteru aktu spočívajícího v uložení blokové pokuty se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí čj. 6 As 49/2003-46, ze dne 29. 12. 2004 (zdroj www.nssoud.cz). [2] Podle ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu: "Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc." [3] Podle ustanovení § 4 odst. 4 správního řádu: "Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy." [4] Podle ustanovení § 6 odst. 2 věta první správního řádu: "Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje."