Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 12. února 2015 Sp. zn.: 5403/2014/VOP/MPO Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Brna a Úřadu městské části Brno-sever ve věci uložení náhrady nákladů řízení o odstranění stavby, doručování tohoto rozhodnutí prostřednictvím veřejné datové sítě a postupu pověřené úřední osoby při kontrolní prohlídce stavby A - Předmět šetření Podnětem se na veřejného ochránce práv dne 28. 8. 2014 obrátil Mgr. M. K., M. XXX/XX, 644 00 Brno (dále jen "stěžovatel"), který žádal o prošetření postupu Úřadu městské části Brno-sever (dále také "ÚMČ Brno-sever") a Magistrátu města Brna (dále také "MMB"), ve věci uložení náhrady nákladů řízení o odstranění stavby rozhodnutím č. j. MCBSev/026979/13, ze dne 9. 9. 2013 (dále "předmětné rozhodnutí"), doručování tohoto rozhodnutí prostřednictvím veřejné datové sítě a postupu pověřené úřední osoby při kontrolní prohlídce stavby prováděné dne 6. 9. 2013. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ujal já, neboť veřejná ochránkyně práv využila své možnosti, dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast stavebního řádu, do níž podnět spadá. Z předložených podkladů jsem zjistil, že ÚMČ Brno-sever vydal předmětné rozhodnutí, kterým stěžovateli uložil uhradit náklady řízení o odstranění stavby. Z dostupných materiálů se jevilo, že předmětné rozhodnutí bylo stěžovateli zasláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a fiktivně doručeno dne 21. 9. 2013, ačkoli stěžovatel měl zřízenou datovou schránku. Ze sdělení[1] odboru územního a stavebního řízení MMB ze dne 13. 3. 2014 bylo patrné, že tento postup byl zvolen na základě ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že orgán veřejné moci doručuje dokument fyzické osobě, která má zpřístupněnou datovou schránku, umožňuje-li to povaha dokumentu; pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. MMB ve sdělení dále uvádí, že součástí předmětného rozhodnutí byla v příloze připojená složenka na úhradu nákladů řízení. Podle sdělení byla složenka důvodem, proč ÚMČ Brno-sever doručoval rozhodnutí "tradiční" cestou. Písemnost byla podle sdělení uložena na poště Brno 38 a byla stěžovateli zanechána výzva k vyzvednutí písemnosti s poučením o důsledcích jejího nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí. Rozhodnutí mělo být doručeno fikcí dne 21. 9. 2013. Stěžovatel v dopisu, kterým se na ochránkyni obrátil, uváděl, že se proti předmětnému rozhodnutí ze dne 9. 9. 2013 odvolal okamžitě poté, co se o něm dozvěděl, když nahlédl do spisu. MMB však jeho odvolání rozhodnutím[2] ze dne 13. 11. 2013 jako opožděné zamítl. V odůvodnění je uvedeno, že předmětné rozhodnutí bylo doručeno fikcí dne 21. 9. 2013, přičemž odvolání stěžovatele bylo ÚMČ Brno-sever doručeno dne 14. 10. 2013 poté, co mu je MMB postoupil usnesením[3] ze dne 10. 10. 2013. Stěžovatel nesouhlasil s platbou úhrady nákladů řízení o odstranění stavby, neboť dle jeho názoru nemělo být vůbec vedeno. Rovněž rozporoval postup ÚMČ Brno-sever a MMB ve vazbě na doručení předmětného rozhodnutí prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Nesouhlasil také se způsobem provedení kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013 oprávněnou úřední osobou. B - Skutková zjištění Po posouzení podnětu z hlediska věcné působnosti jsem se rozhodl v souladu s ustanovením § 14 zákona o veřejném ochránci práv ve věci zahájit šetření, v jehož rámci jsem o stanoviska požádal Magistrát města Brna a ÚMČ Brno-sever. B.1 Vyjádření Magistrátu města Brna Dne 10. 12. 2014 mi bylo doručeno stanovisko[4] Magistrátu města Brna, v němž jsou uvedeny následující relevantní skutečnosti. Magistrát města Brna sdělil, že se věcí zabýval v souvislosti s odvoláním stěžovatele proti předmětnému rozhodnutí. Uvedl, že spolu se spisovým materiálem bylo odvolání stěžovatele postoupeno MMB dne 16. 10. 2013, který rozhodnutí přezkoumal a odvolání zamítl svým rozhodnutím[5] ze dne 13. 11. 2013 jako odvolání opožděné, neboť bylo nepochybně podáno po uplynutí zákonem stanovené odvolací lhůty. MMB rovněž ve stanovisku píše, že stěžovatel se na MMB obrátil dále dopisem ze dne 5. 3. 2014, ve kterém požádal o doložení způsobu doručení rozhodnutí o odvolání s tím, že toto rozhodnutí mu nebylo doručeno. Jak bylo následně zjištěno, toto rozhodnutí bylo pochybením výpravny MMB doručováno do vlastních rukou místo do datové schránky. Protože si stěžovatel tuto zásilku opět, i přes oznámení doručovatele, nevyzvedl, považoval MMB rozhodnutí za doručené fikcí. MMB dne 12. 3. 2014 zjednal nápravu a své rozhodnutí o odvolání doručil do datové schránky stěžovatele. Dále MMB uvádí, že podatel ve svém dopisu ze dne 5. 3. 2014 současně uvedl, že se nezakládá na pravdě tvrzení stavebního úřadu, že mu bylo do poštovní schránky doručeno oznámení o uložení poštovní zásilky, neboť žádnou poštovní schránku nevlastní. K tomu MMB sdělil, že pracovnice MMB na adrese, kterou stěžovatel sám uvádí na všech jím zasílaných písemnostech, ověřila dne 10. 3. 2014, že přímo vedle dveří do rodinného domku je na zdi umístěna schránka s jeho jménem. MMB píše, že stěžovatelovo tvrzení o neexistenci schránky tak zpochybňuje zejména úkon doručovatelky provozovatele poštovních služeb, která vyznačila na doručence rozhodnutí ÚMČ Brno-sever, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky dne 29. 11. 2013 a současně bylo ve schránce ponecháno poučení. Z doručenky samotné, jejíž originál je součástí spisového materiálu vedeného stavebním úřadem, navíc vyplývá, že obálka s předmětným rozhodnutím byla dne 24. 9. 2013 vložena do schránky. MMB je proto názoru, že se tak stěžovatel o vydaném předmětném rozhodnutí měl možnost dovědět mnohem dříve než dne 9. 10. 2013 při nahlížení do spisu u ÚMČ Brno-sever. MMB má za to, že postup ÚMČ Brno-sever byl správný, neboť byly naplněny podmínky pro tento způsob doručování, a to s ohledem na ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky. MMB sděluje, že z kontrolní činnosti je mu známo, že tento způsob je některými stavebními úřady také používán, a to jak v řízeních o úhradě nákladů řízení v souvislosti s řízením o odstranění stavby, tak v řízeních sankčních, kdy jsou přikládány jak složenky pro úhradu pokut, tak složenky pro úhradu nákladů řízení. MMB jako nadřízený správní orgán nepovažuje takový postup za nezákonný. Pokud jsou současně dodrženy zákonné požadavky, týkající se oznámení uložení zásilky apod., považuje v případě jejího nevyzvednutí vždy písemnost za doručenou fikcí. Některé stavební úřady složenky již nepřikládají, pouze do rozhodnutí k údajům pro bezhotovostní převod uvedou možnosti dalších způsobů platby. Dále MMB uvádí, že oslovil stavební úřady, aby sdělily, zda je jejich praxe taková, že jsou náklady řízení vedených z moci úřední uloženy rozhodnutím již v okamžiku zahájení takového řízení. MMB píše, že z jejich jednotlivých sdělení vyplývá, že většina stavebních úřadů ukládá náhradu nákladů až po ukončení řízení, a to buď samostatným rozhodnutím, nebo jako součást rozhodnutí o odstranění. Některé stavební úřady však také vydávají samostatné rozhodnutí v průběhu řízení, a to buď při zahájení, nebo např. v době, kdy je podána žádost o dodatečné povolení a řízení o odstranění stavby je tedy přerušováno. Z uvedeného vyplývá, že stavební úřady tak využívají všech možností daných zákonem. MMB ve stanovisku považuje za potřebné reagovat také na tvrzení stěžovatele, že předmětné řízení o odstranění stavby nemělo být vůbec vedeno a odkazuje na přípis[6] ze dne 14. 5. 2014, který v kopii přiložil. Shrnuje, že postup ÚMČ Brno-sever, který zahájil řízení o odstranění stavby, byl proto zcela legitimní, stejně jako další krok, ve kterém v souladu s ustanovením § 79 odst. 5 správního řádu[7] uložil stěžovateli povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou. MMB píše, že podle odst. 2 téhož ustanovení může být rozhodnutí ve věci nákladů řízení jak ve výrokové části jiného rozhodnutí, tak může být vydáno samostatně nebo je lze vydat i v průběhu řízení. Je tedy zřejmé, že vydání rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady řízení hned poté, kdy bylo řízení o odstranění stavby zahájeno, není nijak v rozporu s platnými právními předpisy. B.2 Vyjádření ÚMČ Brno-sever Dne 17. 12. 2014 jsem obdržel sdělení[8] ÚMČ Brno-sever, ve kterém bylo, mimo jiné, uvedeno, že předmětné rozhodnutí bylo stavebníkovi zasláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, protože součástí rozhodnutí byla složenka, která byla vystavena v programu "Radní", kde byly všechny údaje vytištěny (částka, č. ú., adresát, příjemce). ÚMČ Brno-sever píše, že zasílat složenku jako přílohu rozhodnutí byl obvyklý postup, protože řada povinných preferovala buď osobní platbu v pokladně úřadu, nebo platbu složenkou. Pro zasílání poštou nebyl vydán žádný metodický pokyn, rozhodnutí bylo zasláno v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění - správní orgán doručuje dokument fyzické osobě do datové schránky, umožňuje-li to povaha dokumentu. ÚMČ Brno-sever dále uvádí, že příloha, tj. složenka, neumožnila zaslat výše uvedené rozhodnutí stěžovateli do datové schránky. Pošta se pokusila předmětné rozhodnutí doručit dne 11. 9. 2013, a jelikož adresát nebyl v tento den zastižen, byla zásilka uložena u provozovatele poštovní služby po dobu 10 dnů; v určené lhůtě nebyla uložená zásilka adresátem vyzvednuta, proto poštovní služba doručila zásilku adresátovi dne 24. 9. 2014 vložením do schránky. V daném případě byla zásilka doručena fikcí dne 21. 9. 2014. S ohledem na tvrzení stěžovatele, že se proti předmětnému rozhodnutí odvolal okamžitě poté, co se o něm dozvěděl, když nahlédl do spisu, jsem požádal ÚMČ Brno-sever o informaci, kterého dne po vydání předmětného rozhodnutí stěžovatel do spisu nahlížel, a mohl se tak o vydání předmětného rozhodnutí dozvědět. K tomu ÚMČ Brno-sever uvedl, že ve spisovém materiálu pod spis. zn. STU/04/018539/12 je záznam o nahlížení do spisu stěžovatele ze dne 15. 10. 2013, kde je specifikováno, do kterých spisů nahlížel. Úřad přiložil kopii záznamu. Spis. zn. spisu STU/04/026946/13/Ptac, jehož součástí je předmětné rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, v záznamu uvedena není. Protokol o nahlížení do spisu je stěžovatelem podepsán. ÚMČ Brno-sever mě ve sdělení informuje, že řízení o odstranění stavby bylo zastaveno usnesením[9] ze dne 2. 12. 2014. Uvádí, že stěžovatel podal žádost o vydání dodatečného povolení stavby sklepa a terasy dne 9. 9. 2013 prostřednictvím veřejné datové sítě, následně bylo vydáno dodatečné povolení stavby dne 5. 3. 2014, které nabylo právní moci dne 15. 4. 2014. Protože stavba byla dodatečně povolena, stavební úřad podle ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona[10] řízení o odstranění stavby zastavil. ÚMČ Brno-sever dále píše, že současně s oznámením o zahájení řízení o odstranění stavby vyhotovuje rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vedeného podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona; je to běžná praxe. K námitkám stěžovatele ohledně způsobu provedení kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013 ÚMČ Brno-sever uvedl, že výzvu k provedení kontrolní prohlídky zaslal stěžovateli na základě zjištění ze dne 15. 8. 2013, kdy byla prováděna kontrolní prohlídka na sousedním pozemku parc. č. XXXX/X v k. ú. Soběšice (na podnět stěžovatele). Úřad při své kontrolní činnosti dne 15. 8. 2013 zjistil, že stavba, původně povolená pouze na sousedním pozemku parc. č. YYYY/Y v k. ú. Soběšice (katastrální území již nebude dále uváděno) ve vlastnictví stěžovatele, ze kterého byl později oddělen pozemek parc. č. ZZZZ/Z (v KN byla již v době konání kontrolní prohlídky rozestavěná stavba zapsána na pozemku parc. č. ZZZZ/Z) je prováděna jinak, než je povolena. ÚMČ Brno-sever přiložil fotodokumentaci. Ke způsobu provedení kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013 úřad uvedl, že probíhala za účasti zplnomocněného zástupce stěžovatele, Ing. L., a Městské policie Brno - stavební policie (Ing. Machová, p. Mašková) a byla provedena za účelem zjištění, zda je stavba rodinného domu prováděna podle schválené projektové dokumentace pouze na tomto pozemku a zda dne 15. 8. 2013 zjištěná nepovolená stavba případně změna stavby je součástí stavby RD, zda se jedná o stavbu trvalou a za jakým účelem je provedena. Z kontrolní prohlídky byl vyhotoven protokol. ÚMČ Brno-sever píše, že Ing. L. pozvala účastníky kontrolní prohlídky dovnitř rozestavěného objektu na pozemku parc. č. ZZZZ/Z a na požádání je pustila prosklenými dveřmi z budoucího obývacího prostoru na pozemek parc. č. YYYY/Y, kde byla pořízena fotodokumentace. Úřad uvádí, že Ing. L. se chovala zcela standardně a vstřícně, na pozemek účastníky kontrolní prohlídky pustila dobrovolně, nebyly překonávány žádné překážky. Podle úřadu jsou nedílné součásti stavby rodinného domu i na pozemku parc. č. YYYY/Y - je zde umístěn vsak dešťové vody a byla zde povolena terasa navazující na obytný prostor, ovšem v jiných rozměrech. V době kontrolní prohlídky se jednalo o rozestavěnou stavbu rodinného domu, neobydlenou, neschopnou užívání - nebyly provedeny schody do 2. NP, chyběly podlahy, zařizovací předměty, obklady, byly částečně provedeny omítky, v budoucím obývacím prostoru byl složen stavební materiál. Byla osazena okna, dveře, provedena venkovní omítka na kontaktním zateplovacím systému a byla provedena střešní krytina včetně oplechování. Dřevostavba byla z exteriéru dokončena. C - Hodnocení věci zástupcem ochránkyně Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. V této části zprávy se proto budu věnovat postupu správních orgánů v šetřeném případě z hlediska dodržení právních předpisů a principů dobré správy. Úvodem si však dovolím Magistrátu města Brna a ÚMČ Brno-sever poděkovat, že se bezezbytku vyjádřily k položeným otázkám a zaslaly mi podklady, které jsem si za účelem objektivního hodnocení věci vyžádal. C.1 Úhrada nákladů řízení Z materiálů, které mám k dispozici, je zřejmé, že ÚMČ Brno-sever zahájil řízení o odstranění stavby dne 9. 9. 2013. Řízení o odstranění stavby se týkalo stavby "Změna stavby před jejím dokončením - přístavba sklepa a terasy k rodinnému domu, poz. parc. č. YYYY/Y, k. ú. Soběšice" (dále jen "změna stavby"). Týž den, tj. dne 9. 9. 2013, podal stěžovatel podání na formuláři "Ohlášení stavby"[11]. Proběhlo řízení o dodatečném povolení změny stavby, které bylo ukončeno rozhodnutím[12] ze dne 5. 3. 2014 (nabylo právní moci 15. 4. 2014), kterým byla změna stavby dodatečně povolena. Řízení o odstranění změny stavby bylo následně zastaveno. Podle sdělení ÚMČ Brno-sever bylo řízení o odstranění změny stavby zastaveno usnesením ze dne 2. 12. 2014 podle ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona, neboť došlo k dodatečnému povolení změny stavby. Dne 9. 9. 2013 bylo vydáno také předmětné rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že stěžovateli byla uložena úhrada nákladů řízení o odstranění stavby, které měl vyvolat porušením své právní povinnosti. Otázku, zda byl stěžovatel (dále také "stavebník") povinen uhradit náklady za zahájené řízení o odstranění změny stavby, je třeba posuzovat ve vazbě na výše uvedené okolnosti věci. Řízení o odstranění stavby je stavebním úřadem zahajováno v případě porušení právní povinnosti spočívající v tom, že stavba byla provedena bez rozhodnutí či opatření, které je vyžadováno stavebním zákonem. V daném případě ÚMČ Brno-sever řízení zahájil, neboť při kontrolní prohlídce zjistil, že stavebník provádí změnu stavby, spočívající ve vybudování sklepa na SV straně rodinného domu, bez opatření vydaného stavebním úřadem. Jsem názoru, že zahájením řízení o odstranění stavby byl otevřen prostor pro uplatnění ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu, které říká, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Citované ustanovení správního řádu se uplatní i v případě, že je řízení následně zastaveno podle ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona, neboť dané ustanovení hovoří o vyvolání správního řízení a nestanoví jako podmínku úhrady nákladů ukončení řízení pravomocným rozhodnutím ve věci. Zpravidla je k uložení náhrady nákladů řízení podle výše uvedeného ustanovení správního řádu třeba prokázat porušení právní povinnosti. Pokud je však řízení zastaveno z důvodu, že právní řád umožňuje porušení právní povinnosti zhojit (v daném případě nepovolenou změnu stavby dodatečně povolit), je možné o uložení povinnosti hradit náklady řízení paušální částkou také uvažovat.[13] Je podstatné, že pojem "vyvolání řízení" nepredikuje nutně rozhodnutí o protiprávním jednání. Jedná se o způsobení stavu, který vede správní orgán k zahájení řízení.[14] Uložení náhrady nákladů řízení rovněž není možné považovat za správní trest.[15] Stěžovatel k podnětu doložil také kopii rozhodnutí[16] ze dne 6. 1. 2014, kterým bylo zastaveno řízení o přestupku vedené podle ustanovení § 178 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, kterého se měl stěžovatel dopustit tím, že prováděl podzemní stavby sklepního prostoru blíže určeného v rozhodnutí, bez souhlasu stavebního úřadu. Z obsahu odůvodnění rozhodnutí je patrné, že řízení o přestupku bylo zastaveno z důvodu, že nebylo možné spolehlivě prokázat konkrétní datum provádění stavby sklepního prostoru, přičemž ve výroku rozhodnutí o vině je nezbytné uvést přesný čas spáchání přestupku, neboť tento údaj má vliv na zánik odpovědnosti za přestupek. Důvodem pro zastavení řízení tedy nebyla skutečnost, že se o nepovolenou změnu stavby nejednalo. Tomuto závěru nasvědčuje také to, že si stěžovatel (stavebník) požádal o dodatečné povolení změny stavby. Obecně lze přitom uvést, že o dodatečné povolení stavby stavebník žádá zpravidla v situaci, kdy chce svou nepovolenou stavbu legalizovat a uvést ji do souladu s právními předpisy. Rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby bylo stěžovateli vydáno dne 6. 1. 2014. S ohledem na skutečnost, že si stěžovatel (stavebník) požádal o dodatečné povolení změny stavby, se mi jeví, že k porušení právní povinnosti podle stavebního zákona došlo, neboť o dodatečné povolení stavebník žádá v případě, že chce uvést nepovolenou stavbu do souladu s právními předpisy. V návaznosti na to lze usuzovat, že v době provádění změny stavby stavebník nedisponoval příslušným opatřením podle stavebního zákona.[17] Porušením právní povinnosti podle stavebního zákona pak bylo vyvoláno zahájení řízení o odstranění stavby. Ve vazbě na tuto skutečnost je možné uplatnit ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu a uložit osobě, vůči níž bylo zahájeno řízení o odstranění stavby, úhradu nákladů řízení paušální částkou. V šetřeném případě proto nepovažuji za nesprávný postup ÚMČ Brno-sever, který stěžovateli úhradu nákladů řízení o odstranění stavby uložil předmětným rozhodnutím. Právní úprava nevylučuje, aby úhrada nákladů řízení byla uložena samostatným rozhodnutím bezprostředně po zahájení řízení zahájeném pro porušení právní povinnosti. Dovolím si však doplnit, že příslušný úřad musí mít, dle mého názoru, skutečně postaveno najisto, že k porušení právní povinnosti došlo. V opačném případě považuji ukládání náhrady nákladů řízení bezprostředně po zahájení řízení z pohledu správního orgánu za rizikové pro případ, že by se později prokázalo, že k porušení právní povinnosti, pro kterou bylo řízení zahájeno, nedošlo. C.2 Doručování do datové schránky Stěžovatel v podnětu poukazoval na skutečnost, že mu předmětné rozhodnutí jako fyzické nepodnikající osobě nebylo doručeno v souladu se správním řádem. V ustanovení § 19 odst. 2 správního řádu je uvedeno, že není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Stěžovatel měl v době vydání předmětného rozhodnutí zřízenou datovou schránku. Předmětné rozhodnutí mu však bylo doručováno poštou. Důvodem pro tento postup byla skutečnost, že k předmětnému rozhodnutí byla přiložena složenka (poštovní poukázka), která neumožňuje, aby rozhodnutí bylo zasláno prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Fyzická nepodnikající osoba, která si zřídí datovou schránku a zpřístupní jí, očekává a předpokládá, že úřední písemnosti obdrží do datové schránky, pokud to bude s ohledem na doručovaný dokument technicky možné. V šetřeném případě je stěžejním dokumentem předmětné rozhodnutí, kterým byla stěžovateli uložena náhrada nákladů řízení. Povaha tohoto dokumentu nevylučuje zaslání adresátovi prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Obecně se předpokládá, že písemnosti vytvořené a vydané správními orgány lze běžně doručovat do datových schránek; v opačném případě by institut datových schránek postrádal důvod své existence. Obdobné očekávání měl rovněž stěžovatel. Jestliže nebylo předmětné rozhodnutí doručeno do jeho datové schránky, jak lze s ohledem na jeho povahu předpokládat, bylo, dle mého názoru, zasaženo do procesního postavení stěžovatele jako účastníka řízení. Nemohu se ztotožnit s argumentem, že předmětné rozhodnutí muselo být doručováno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, neboť povaha dokumentu (složenky), který byl k rozhodnutí přiložen, to vylučovala. Složenka, jež byla přílohou předmětného rozhodnutí, není podle ustanovení § 68 správního řádu náležitostí rozhodnutí. V případech, kdy je účastníkovi řízení doručováno poštou, lze přiložení složenky vnímat jako vstřícný krok úřadu vůči účastníkovi (pokud by chtěl platit složenkou, již ji má částečně předvyplněnou - částka, č. ú., adresát, příjemce). Avšak v případech, kdy by rozhodnutí mělo být doručováno do datové schránky a vlivem přiložení složenky by bylo doručení touto cestou znemožněno, lze vnímat postup správního orgánu jako přitěžující adresátovi. Takový postup považuji za nesprávný a v rozporu se zásadami správního práva, zejména se zásadou šetření oprávněných zájmů osob a zásadou, která spočívá v tom, že správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Přiložení složenky nemůže být důvodem pro omezování právního postavení fyzické nepodnikající osoby, která má zřízenou datovou schránku a oprávněně očekává, že rozhodnutí správních orgánů jí budou do datové schránky doručována. Správní orgán nemůže bez zákonné úpravy přiložením poštovní poukázky (složenky) fakticky přímo rozhodovat, resp. předurčovat způsob úhrady uložené finanční částky, pouze musí v souladu s principy dobré správy sdělit, jakou formou (např. v hotovosti, převodem, poštovní poukázkou) a za jakých podmínek lze platbu provést. Předmětné rozhodnutí proto nepovažuji za doručené v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 správního řádu. V případě, že má fyzická osoba zřízenu datovou schránku a správní orgán jí písemnost, jež by jí měla být doručena do datové schránky, doručuje podle ustanovení § 20 správního řádu (tedy bez ohledu na zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), neuplatní se fikce doručení dle ustanovení § 24 správního řádu. Účinky doručení však nastanou v případě, že daná osoba písemnost převezme při pokusu o doručení či ve lhůtě 10 dnů od tohoto pokusu, pokud při pokusu o doručení nebyla zastižena.[18] Nesprávný postup správního orgánu při doručování tedy nemůže jít k tíži adresáta v tom smyslu, že by se uplatnila fikce doručení podle ustanovení § 24 správního řádu, ačkoliv adresát legitimně očekával doručení do datové schránky. V šetřeném případě ÚMČ Brno-sever a MMB považují předmětné rozhodnutí za doručené fikcí. Jsem názoru, že předmětné rozhodnutí mělo být doručováno prostřednictvím veřejné datové sítě (bez složenky, jestliže to povaha složenky vylučuje) a fikce doručení při doručování provozovatelem poštovních služeb by se u něj proto neměla uplatnit. Stěžovatel si předmětné rozhodnutí nepřevzal ani při pokusu o doručení, ani ve lhůtě 10 dnů od tohoto pokusu. Uvádí však, že se s předmětným rozhodnutím seznámil na ÚMČ Brno-sever, když nahlížel do spisu, a okamžitě podal odvolání. Blíže nespecifikuje, o jaký konkrétní spis se jednalo a kterého dne do spisu nahlížel. ÚMČ Brno-sever mi na žádost zaslal protokol o nahlížení do spisů ze dne 15. 10. 2013, který je stěžovatelem podepsán. Mezi spisy není uvedena spisová značka STU/04/026946/13/Ptac, pod níž je vydáno předmětné rozhodnutí. Doložený protokol o nahlížení do spisů byl však sepsán až poté, co stěžovatel podal odvolání. V odůvodnění rozhodnutí MMB, kterým bylo odvolání zamítnuto jako opožděné, se uvádí, že "dne 10. 10. 2013 odvolatel podal odvolání u odvolacího správního orgánu". Je tudíž zřejmé, že se o existenci předmětného rozhodnutí musel stěžovatel dozvědět již před sepsáním protokolu o nahlížení do spisů ze dne 15. 10. 2013. MMB ve svém vyjádření, které jsem obdržel dne 10. 12. 2014, uvádí, že je názoru, že se stěžovatel o vydaném předmětném rozhodnutí měl možnost dovědět mnohem dříve než dne 9. 10. 2013 při nahlížení do spisu u ÚMČ Brno-sever. Žádný jiný protokol o nahlížení do spisu mi však nebyl předložen. Za předpokladu, že dotčené úřady nedisponují důkazem, kterého dne se stěžovatel s předmětným rozhodnutím prokazatelně seznámil, a jeví se, že se s předmětným rozhodnutím seznámil až dne 9. 10. 2013 při nahlížení do spisu, jsem názoru, že se měl MMB odvoláním stěžovatele řádně zabývat a ne jej zamítnout jako opožděné. U písemností, které mají být doručovány do datové schránky, ale jsou doručovány prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, a účinky doručení nenastanou při převzetí písemnosti adresátem, nelze usuzovat na jejich doručení fikcí. Považuji proto postup MMB ohledně odvolání za nesprávný. S ohledem na výše uvedené považuji postup ÚMČ Brno-sever a MMB ohledně doručování předmětného rozhodnutí a rozhodování o odvolání proti tomuto rozhodnutí za rozporný s právními předpisy. Tato skutečnost by byla důvodem pro podání podnětu k zahájení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí ze dne 13. 11. 2013, kterým bylo zamítnuto odvolání proti předmětnému rozhodnutí a které nabylo právní moci dne 17. 3. 2014. Protože jsem ale dospěl k názoru (viz bod C.1), že náhradu nákladů řízení o odstranění stavby je stěžovatel povinen uhradit, mohlo by být výsledkem přezkumného řízení potvrzení předmětného rozhodnutí, nikoli jeho zrušení. Za takové situace nepovažuji za efektivní podávat podnět k zahájení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí ze dne 13. 11. 2013. Ponechávám na stěžovateli, zda tuto možnost využije.[19] Jen pro doplnění uvádím, že usnesení o zahájení přezkumného řízení je možné vydat nejpozději do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.[20] C.3 Způsob provedení kontrolní prohlídky Stěžovatel v podnětu namítal, že oprávněná úřední osoba při provádění kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013 neměla vstupovat na pozemek parc. č. YYYY/Y. Uvádí, že úřední osoba měla pověření ke kontrole stavby na pozemku parc. č. ZZZZ/Z. Píše, že na pozemek vstoupila přes uzavřené dveře rozestavěné stavby i přes vyslovený zákaz zmocněnce, který byl kontrole přítomen. ÚMČ Brno-sever ve svém sdělení píše, že Ing. L. (zástupce stavebníka) pozvala účastníky kontrolní prohlídky dovnitř rozestavěného objektu na pozemku parc. č. ZZZZ/Z v k. ú. Soběšice a na požádání je pustila prosklenými dveřmi z budoucího obývacího prostoru na pozemek parc. č. YYYY/Y, kde byla pořízena fotodokumentace. Úřad uvádí, že se zástupce stavebníka choval zcela standardně a vstřícně, na pozemek účastníky kontrolní prohlídky pustil dobrovolně, nebyly překonávány žádné překážky. Podle úřadu jsou nedílné součásti stavby rodinného domu i na pozemku parc. č. YYYY/Y - je zde umístěn vsak dešťové vody a byla zde povolena terasa navazující na obytný prostor, ovšem v jiných rozměrech. Při posouzení způsobu provedení kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013 jsem vycházel z tvrzení stěžovatele a ÚMČ Brno-sever a předložených podkladů. Vyjádření stěžovatele a ÚMČ Brno-sever ohledně průběhu kontrolní prohlídky jsou však odlišná. S ohledem na tuto skutečnost jsem zohlednil především protokol z kontrolní prohlídky, ve kterém by měl být způsob provedení a průběh kontrolní prohlídky zachycen. V protokolu nejsou uvedeny žádné námitky zástupce stavebníka ohledně postupu oprávněné úřední osoby při kontrolní prohlídce. Protokol je zástupcem stavebníka podepsán. Protokol tedy námitky stěžovatele, týkající se průběhu kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013, nepotvrzuje. Podle ustanovení § 172 a násl. stavebního zákona, může oprávněná úřední osoba vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků, resp. jejich zmocněnců.[21] Není tedy vyžadován souhlas vlastníka se vstupem na pozemek či na stavbu, či do ní.[22] Při vstupu by však neměla být překonávána žádná překážka. Z materiálů, které mám k dispozici, není zřejmé, že by pracovnice ÚMČ Brno-sever nějakou takovou překážku překonávala, a postupovala tak při provádění kontrolní prohlídky v rozporu se stavebním zákonem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nepovažuji postup ÚMČ Brno-sever (resp. jeho pracovnice při provádění kontrolní prohlídky dne 6. 9. 2013) za nesprávný a v rozporu s právními předpisy. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se ÚMČ Brno-sever a MMB dopustily pochybení spočívajícího v nesprávném doručení předmětného rozhodnutí stěžovateli a v návaznosti na to MMB nesprávně posoudil včasnost odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí. Zprávu o šetření zasílám Úřadu městské části Brno-sever a Magistrátu města Brna a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřily ke zjištěným pochybením a informovaly mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele. JUDr. Stanislav Křeček v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Č. j. MMB/0106840/2014. [2] Č. j. MMB/0412638/2013. [3] Č. j. MMB/0369576/2013. [4] Sp. zn. OUSR/MMB/0449256/2014. [5] Č. j. MMB/0412638/2013 [6] Č. j. MMB/0147529/2014. [7] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [8] Č. j. MCBSev/035180/2014. [9] Č. j. MCBSev/036807/14. [10] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na: www.portal.gov.cz. [11] Z odůvodnění rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby ze dne 5. 3. 2014 se jeví, že toto podání bylo vyhodnoceno podle obsahu jako žádost o dodatečné povolení změny stavby. [12] Č. j. MCBSev/006275/14. [13] VEDRAL, JOSEF. Správní řád. Komentář. 2. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. 1448 s. ISBN 978-80-7273-166-4. Str. 687. [14] Viz Ministerstvo vnitra. Závěr č. 134 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 [pdf]. [cit. 9. 2. 2015]. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimu-radu.aspx. [15] Tamtéž. [16] Č. j. MCBSev/000215/14. [17] K tomu viz také sdělení Magistrátu města Brna ze dne 14. 5. 2014, č. j. MMB/0147529/2014, ve kterém je blíže uvedeno, z jakých důvodů je změna stavby považována za nepovolenou. [18] Viz Ministerstvo vnitra. Závěr č. 86 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 [pdf]. [cit. 9. 2. 2015]. Dostupný na: http://www.mvcr.cz/clanek/zavery-poradniho-sboru-ministra-vnitra-ke-spravnimu-radu.aspx. [19] Viz ustanovení § 94 a násl. správního řádu. [20] Viz ustanovení § 96 odst. 1 správního řádu. [21] Do obydlí může oprávněná úřední osoba vstoupit, jen pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. S ohledem na stav stavby v době provádění kontrolní prohlídky (viz vyjádření ÚMČ Brno-sever), usuzuji, že stavba pojem "obydlí" nenaplňovala. [22] POTĚŠÍL, LUKÁŠ a kol. Stavební zákon - online komentář [online]. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2014. [cit. 9. 2. 2015]. Dostupný na: https://www.beck-online.cz. Přístup je placený.