Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 28. srpna 2014 Sp. zn.: 3788/2014/VOP/AV Zpráva o šetření ve věci paní K. K. Podnětem ze dne 17. června 2014 se na mě obrátila paní K. K., narozená xxx, trvale xyz(dále také "stěžovatelka"). Vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště BX (dále také "úřad práce"), ze dne 11. dubna 2014, kterým jí úřad práce nepřiznal doplatek na bydlení, neboť neuplatnila nárok na příspěvek na bydlení, nenahlásila si trvalé bydliště v místě skutečného pobytu, neuvedla závažný důvod, proč nemůže nahlásit trvalý pobyt na danou adresu, a nedoložila doklad o zaplacení nájemného za tři předcházející kalendářní měsíce. Stěžovatelka uvedla, že úřadu práce doložila zaplacení nájemného za prosinec 2013, leden až únor 2014, a sdělila, že podmínku pro přiznání doplatku na bydlení splňuje, neboť má trvalý pobyt v obci, v níž je byt, trvalý pobyt na danou adresu nemůže nahlásit z důvodu nesouhlasu pronajímatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítlo odvolání stěžovatelky jako opožděné. Stěžovatelka dále uvedla, že úřad práce jí nepřiznal doplatek na bydlení již na základě žádosti podané v březnu roku 2013. A - Předmět šetření Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájila v souladu s § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, šetření postupu Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Brně, v záležitosti nepřiznání doplatku na bydlení. V souladu s § 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv jsem požádala ředitele krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Brně o poskytnutí vyjádření a kopie spisové dokumentace. B - Skutková zjištění Stěžovatelka požádala o doplatek na bydlení dne 12. března 2013. Doložila úřadu práce smlouvu o podnájmu bytu na adrese abc. Úřad práce rozhodnutím ze dne 25. března 2013[1] doplatek na bydlení nepřiznal, neboť podnájemní smlouvu vyhodnotil jako neplatnou, pokud ji stěžovatelka uzavřela s vlastníkem bytu. Další žádost o doplatek na bydlení stěžovatelka uplatnila dne 10. března 2014. Doložila nájemní smlouvu, jejímž předmětem je užívání bytu na adrese abc. Úřad práce rozhodnutím ze dne 11. dubna 2014[2] doplatek na bydlení nepřiznal, neboť stěžovatelka neuposlechla jeho výzvu, tj. neuplatnila nárok na příspěvek na bydlení, nenahlásila si trvalý pobyt na danou adresu, nedoložila doklad o zaplacení nájemného za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci podání žádosti. Od dubna 2014 se stěžovatelka přestěhovala a na základě nájemní smlouvy užívá byt na adrese efg. C - Hodnocení věci ochránkyní C.1 K postupu úřadu práce v řízení o doplatku na bydlení od března 2013 Ze spisové dokumentace je zřejmé, že stěžovatelka předložila úřadu práce smlouvu nájemní, nikoliv podnájemní. Přestože je smlouva označena jako smlouva o podnájmu bytu, měl ji úřad práce posoudit podle obsahu a vyhodnotit, že jde o smlouvu nájemní. V souladu s § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013[3], bylo třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Stěžovatelka uzavřela smlouvu o užívání bytu o velikosti 1+1 v domě v ulici abc se spoluvlastnicí bytového domu a zavázala se hradit za užívání bytu nájemné ve výši 7.700,- Kč měsíčně včetně služeb a energií. Smlouva obsahuje označení bytu, rozsah jeho užívání, výši nájemného a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu a byla sjednána v písemné formě. Splňuje tak náležitosti nájemní smlouvy, jejímž předmětem je užívání bytu, dle občanského zákoníku ve znění účinném do 31. prosince 2013. Je patrné, že stěžovatelka zamýšlela sjednat s vlastníkem bytu smlouvu, jejímž předmětem je užívání bytu k bydlení za nájemné, tedy smlouvu nájemní. Nesprávné označení smlouvy je nutné v daném případě přičítat tomu, že ji uzavřely osoby bez právního vzdělání. Ve smlouvě navíc smluvní strany střídavě hovoří o "podnájmu" a "nájmu", pokud uvádějí, že tato nájemní smlouva se uzavírá na dobu určitou nebo že práva a povinnosti spojené s nájmem bytu vyplývají z občanského zákoníku § 687−695 (ustanovení vztahující se k nájmu bytu). Měl-li úřad práce pochybnosti o obsahu a platnosti smlouvy, měl se pokusit o odstranění nejasností a vyzvat stěžovatelku, aby upřesnila, jakou smlouvu zamýšlela s pronajímatelem uzavřít, a sdělila, v jaké výši hradí nájemné a v jaké výši služby a dodávky energií. V případě, že přichází v úvahu více výkladů smluv, je třeba upřednostnit ten výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy.[4] Pokud by orgán pomoci v hmotné nouzi správně vyhodnotil, že stěžovatelka uzavřela smlouvu nájemní, musel by doplatek na bydlení přiznat, neboť stěžovatelka splňovala i další podmínky nároku na dávku, mimo jiné i podmínku trvalého pobytu, neboť měla hlášen trvalý pobyt v Brně. I v případě, že by orgán pomoci v hmotné nouzi vyhodnotil, že daná písemnost je skutečně podnájemní smlouvou podle obsahu, byl povinen posoudit, zda nemá náležitosti jiného platného právního úkonu, v tomto případě nájemní smlouvy.[5] C.2 K postupu úřadu práce v řízení o doplatku na bydlení od března 2014 Stěžovatelka splnila podmínky nároku na doplatek na bydlení také v březnu 2014. Podmínkou pro vznik nároku na doplatek na bydlení je, aby měl nájemce bytu trvalý pobyt v obci, v níž je byt.[6] V době podání žádosti o doplatek na bydlení měla stěžovatelka hlášen trvalý pobyt na adrese xyz. Současně byl příjem stěžovatelky zvýšený o příspěvek na živobytí po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka živobytí.[7] Stěžovatelka získala nárok na příspěvek na živobytí.[8] Zákon o pomoci v hmotné nouzi jako jednu z podmínek vzniku nároku na doplatek na bydlení již nevymezuje existenci nároku na dávku státní sociální podpory − příspěvek na bydlení. Možnost zvýšení příjmu vlastním přičiněním, tj. možnost zvýšení příjmu uplatněním nároku na příspěvek na bydlení,[9] zkoumá orgán pomoci v hmotné nouzi při posuzování nároku na příspěvek na živobytí, nikoliv při hodnocení nároku na doplatek na bydlení.[10] Pokud klient neuplatní nárok na příspěvek na bydlení, tedy nepodá žádost o dávku[11], může orgán pomoci v hmotné nouzi snížit částku živobytí, a tudíž i příspěvek na živobytí, a následně i dávku odejmout.[12] O tento případ se však v dané věci nejednalo, neboť jak plyne z podkladů doložených stěžovatelkou, stěžovatelka požádala o příspěvek na bydlení, úřad práce rozhodnutím ze dne 17. 3. 2014[13] dávku nepřiznal. Stěžovatelka tak splnila svou povinnost uplatnit zákonný nárok na dávku státní sociální podpory. V daném případě úřad práce nemohl spravedlivě žádat, aby si stěžovatelka v rámci uplatňování nároku na příspěvek na bydlení nahlásila také trvalý pobyt na adresu bytu, který užívá, za účelem získání dávky státní sociální podpory, neboť stěžovatelka uvedla, že pronajímatel by neprodloužil trvání nájemní smlouvy, pokud by si trvalý pobyt nahlásila bez jeho souhlasu. Tento postup zmiňuje také normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 10/2013 k doplatku na bydlení.[14] Úřad práce v rozporu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi žádal, aby stěžovatelka přiložila k žádosti o doplatek na bydlení potvrzení o zaplacení nájemného za prosinec 2013, leden 2014 a únor 2014, neboť se nejedná o náležitosti žádosti.[15] I pro účely doplatku na bydlení orgán pomoci v hmotné nouzi zohledňuje příjmy za tři kalendářní měsíce, které předcházejí měsíci, kdy je žádost podána[16], tyto však nesnižuje o přiměřené náklady na bydlení. Žadatel o doplatek na bydlení je povinen doložit náklady na bydlení za měsíc, kdy je žádost podána, z povahy věci tak nemusí mít tyto náklady ještě uhrazeny.[17] Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo rozhodnutí úřadu práce[18], kterým úřad práce nepřiznal doplatek na bydlení stěžovatelce na základě žádosti z března 2014, v přezkumném řízení. Úřad práce vydal nové rozhodnutí, kterým stěžovatelce přiznal doplatek na bydlení od března 2014.[19] D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že se Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Brně, dopustil pochybení, pokud stěžovatelce nepřiznal doplatek na bydlení na základě žádostí z března 2013 a z března 2014. Zprávu o šetření zasílám řediteli krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Brně a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. V záležitosti doplatku na bydlení od března 2014 již orgán pomoci v hmotné nouzi nápravu přijal, další opatření k nápravě v této věci nevyžaduji. V záležitosti doplatku na bydlení od března 2013 si již nyní jako opatření k nápravě dovoluji navrhnout, aby úřad práce provedl řízení o neprávem odepřené dávce, v souladu s § 45 odst. 1 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] č. j. MPSV-UP/1722790/13/HMN [2] č. j. 157346/2014/BBA [3] S účinností od 1. ledna 2014 jej nahradil zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [4] Nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, dostupné na http://nalus.usoud.cz. [5] ustanovení § 41a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (konverze právního úkonu) [6] ustanovení § 33 odst. 7 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů [7] ustanovení § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi [8] ustanovení § 33 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi [9] ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi [10] ustanovení § 11 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi [11] Podle Nejvyššího správního soudu je k získání nároku na přiznání příspěvku na bydlení nutné uplatnit žádost o přiznání dávky na tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí u příslušného úřadu státní sociální podpory, nelze přistoupit na konstrukci, že orgán pomoci v hmotné nouzi by měl v rámci rozhodování o dávce pomoci v hmotné nouzi posoudit, zda má žadatel o dávku pomoci v hmotné nouzi nárok i na příspěvek na bydlení, aniž by si žadatel o dávku pomoci v hmotné nouzi nepodal žádost také o příspěvek na bydlení. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. srpna 2011, čj. 3 Ads 102/2011-50, dostupný na www.nssoud.cz. [12] ustanovení § 27 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi [13] sp. zn. 17973-14-BM [14] normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 10/2013, k postupu v řízení o doplatek na bydlení podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, č. j.: 2013/34349-23 [15] ustanovení § 72 odst. 4 zákona o pomoci v hmotné nouzi [16] ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi [17] Z ustanovení § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi plyne, že výše doplatku na bydlení se počítá z nákladů na bydlení za aktuální kalendářní měsíc. [18] rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. 7. 2014, č. j. MPSV-UM/8527/14/4S-JMK [19] rozhodnutí ze dne 31. 7. 2014, č. j. 267955/2014/BBA