Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 20. ledna 2015 Sp. zn.: 6999/2014/VOP/AV Zpráva o šetření ve věci příspěvku na živobytí pana V. J. Obrátil se na mě pan V. J., nar. xxx, bytem xyz (dále také "stěžovatel"). Vyjádřil výhrady k postupu Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Chomutov (dále také "úřad práce"), při vyřizování jeho příspěvku na živobytí. Orgán pomoci v hmotné nouzi žádá po stěžovateli, aby každý měsíc dokládal skutečnosti, které jsou ovšem úřadu práce známy z úřední činnosti (jedná se zejména o potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání). Jak plyne z dokladu, který stěžovatel k podnětu přiložil, úřad práce vyžaduje při podání žádosti o dávku potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti, oznámení o výši dávek státní sociální podpory. A - Předmět šetření Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájila v souladu s § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, šetření postupu Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem v řízení o příspěvku na živobytí. V souladu s § 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv jsem požádala ředitele Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem o poskytnutí vyjádření a kopie spisové dokumentace. B - Skutková zjištění Z vyjádření Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem vyplynulo, že úřad práce vyžaduje při podání žádosti o příspěvek na živobytí potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, rozhodnutí o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, a to z důvodu, zda neprobíhá správní řízení ve věci sankčního vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, kdy se správní orgán není jinak schopen o této skutečnosti dozvědět. Z vyjádření je patrné, že programové aplikace OK Práce a OK Nouze nejsou zcela propojeny, každá žádost podaná v jiné agendě s sebou navíc nese nové skutečnosti a jiné podmínky jejich dokládání. Technická podpora IT systémů úřadu práce běžnému uživateli neumožňuje předávání jednotlivých dat agendy jedné k využití dat pro agendy další. Spolupracují spolu pouze v sehrávání částek, které daná agenda poskytla. Z vyjádření orgánu pomoci v hmotné nouzi dále vyplynulo, že příjemce příspěvku na živobytí by měl docházet osobně na úřad práce alespoň jednou měsíčně, aby doložil podklady k vyhodnocení měsíční sociální dávky a zapojil se při osobním kontaktu se sociálním pracovníkem do řešení své nepříznivé sociální situace. Stěžovatel odmítá osobně spolupracovat, při sporadických osobních návštěvách úřadu práce verbálně napadá zaměstnankyně úřadu práce. Jako příjemce dávky je povinen doložit každý měsíc rozhodné skutečnosti k vyhodnocení trvání nároku na dávku. C - Hodnocení věci ochránkyní Souhlasím s vyjádřením Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem, že příjemce příspěvku na živobytí má podle zákona o pomoci v hmotné nouzi povinnost každý měsíc osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na živobytí, jeho výši či výplatu,[1] neboť orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen každý měsíc na základě těchto podkladů vyhodnotit, zda trvají podmínky nároku na dávku, a určit její výši. Skutečnostmi rozhodnými pro nárok na příspěvek na živobytí a pro určení jeho výše jsou například výše příjmu za předcházející kalendářní měsíc, výše nákladů na bydlení, okruh společně posuzovaných osob, hrazení výživného, existence zvýšených nákladů na dietní stravování, vlastnictví majetku atd. Tyto skutečnosti musí příjemce příspěvku na živobytí opakovaně každý měsíc úřadu práce dokládat (osobně či zasláním podkladů). V případě, že nedochází ke změně v těchto skutečnostech, postačuje, že příjemce dávky prohlásí, že nenastala změna, eventuálně jejich změnu úřadu práce neoznámí. Zákon o pomoci v hmotné nouzi nestanoví přímo povinnost příjemci příspěvku na živobytí, aby se každý měsíc dostavil na úřad práce a svým podpisem stvrdil, že se rozhodné skutečnosti pro posouzení nároku na příspěvek na živobytí, které již jednou osvědčil, nezměnily. Příjemce příspěvku na živobytí má zákonnou povinnost písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.[2] Zákon o pomoci v hmotné nouzi ovšem současně nevylučuje, aby úřad práce každý měsíc příjemce příspěvku na živobytí vyzýval k osobní návštěvě za účelem dodání podkladů k vyhodnocení nároku na dávku či poskytnutí prohlášení, že se rozhodné skutečnosti nezměnily.[3] Záleží na úřadu práce, jaký způsob dokladování informací pro trvání nároku na příspěvek na živobytí zvolí. Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Ústí nad Labem tak postupoval v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi, pokud stěžovatele každý měsíc vyzýval k opakované pravidelné návštěvě úřadu za účelem osvědčení trvání rozhodných skutečností pro nárok na příspěvek na živobytí. Osobní kontakt příjemce příspěvku na živobytí je důležitý rovněž z hlediska sociální práce s klientem. Sociální pracovníci úřadu práce jsou povinni v souvislosti s posuzováním stavu hmotné nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně posuzovaných osob, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí, shromažďovat a analyzovat údaje o osobě v hmotné nouzi potřebné pro posouzení její situace, dohodnout postup řešení situace hmotné nouze, používat přitom vhodné metody a postupy a vést nezbytnou dokumentaci o této sociální práci.[4] Taková sociální práce jistě předpokládá pravidelný intenzivní osobní kontakt klienta a sociálního pracovníka. Nutno dodat, že ze spisové dokumentace, kterou mám k dispozici, není výkon sociální práce vedoucí k řešení situace klienta patrný. Uzavírám, že stěžovatel tedy má jako dlouhodobý příjemce příspěvku na živobytí povinnost spolupracovat s úřadem práce a na jeho výzvu orgán pomoci v hmotné nouzi osobně navštívit za účelem osvědčení rozhodných skutečností pro nárok na dávku a pro určení její výše a za účelem řešení životní situace v rámci sociální práce. V daném případě ovšem stěžovatel upozorňoval na to, že je povinen úřadu práce dokládat také svou účast v evidenci uchazečů o zaměstnání, nárok na dávku státní sociální podpory a podporu v nezaměstnanosti. Tyto informace si však dle názoru stěžovatele může úřad práce zjistit z úřední evidence, kterou sám vede, neboť jak vyplácení příspěvku na živobytí, tak vyplácení příspěvku na bydlení a evidence uchazečů o zaměstnání je v působnosti Úřadu práce České republiky. K této námitce stěžovatele uvádím následující. Správní orgán je obecně povinen v souladu se zásadou hospodárnosti a minimálního zatěžování dotčených osob postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby by měl co nejméně zatěžovat. Podklady by měl od dotčené osoby vyžadovat jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.[5] Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání příspěvku na bydlení či podpory v nezaměstnanosti jsou jistě rozhodnými skutečnostmi k posouzení trvání nároku na příspěvek na živobytí, které by měl příjemce dávky osvědčit.[6] Nicméně i tehdy, kdy právní předpis (v tomto případě zákon o pomoci v hmotné nouzi) ukládá dotčené osobě předložit správnímu orgánu určité podklady pro vydání rozhodnutí, má správní orgán povinnost za určitých podmínek tyto podklady sám zajistit.[7] Podmínkou je, že tyto podklady může správní orgán získat z úřední evidence, kterou sám vede, a dotčená osoba musí o tento postup požádat.[8] Úřad práce České republiky rozhoduje o dávkách pomoci v hmotné nouzi,[9] dávkách státní sociální podpory[10] a vede též evidenci uchazečů o zaměstnání a rozhoduje o přiznání podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.[11] První podmínka pro postup dle § 6 odst. 2 správního řádu je tedy splněna. Druhý předpoklad je, že dotčená osoba o tento postup správní orgán požádá. Jestliže tak učiní, musí správní orgán tomuto požadavku vyhovět.[12] Po dobu nezbytnou k opatření údajů podle § 6 odst. 2 správního řádu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí,[13] o čemž by měl správní orgán dotčenou osobu poučit.[14] Ze spisové dokumentace je zřejmé, že stěžovatel vyjádřil při jednání na úřadu práce nesouhlas s povinností dostavit se každý měsíc na úřad práce a osvědčit rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku.[15] Jako důvod svého postoje stěžovatel uvedl, že informace o tom, že není zaměstnaný a nepobírá podporu v nezaměstnanosti, by si měl zjišťovat sám úřad práce.[16] Tuto námitku stěžovatel uvedl ve své výpovědi na Policii České republiky. Spisová dokumentace, kterou mi úřad práce poskytl, neobsahuje přímo žádost stěžovatele[17] o to, aby si úřad práce sám ze své úřední evidence ověřil, že stěžovatel je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci, uplatnil si nárok na příspěvek na bydlení. I když toto podání výslovně stěžovatel vůči správnímu orgánu neučinil (nemám však k dispozici kompletní spisovou dokumentaci řízení o příspěvku na živobytí), je zřejmé, že správní orgán věděl o tom, že stěžovatel odmítá dokládat úřadu práce některé skutečnosti, neboť si je úřad práce může zjistit sám ze své úřední evidence. Bylo zákonnou povinností orgánu pomoci v hmotné nouzi poučit stěžovatele o tom, že správní orgán obstará tyto informace ze své úřední evidence, jestliže o to stěžovatel požádá. Správní orgán má povinnost poskytovat dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné.[18] Je logické, že stěžovatel považuje požadavek na doložení potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a o případné podpoře v nezaměstnanosti a příspěvku na bydlení za nadměrně zatěžující, pokud si pracovník orgánu pomoci v hmotné nouzi může bez obtíží a nákladů zjistit tyto informace sám z úřední evidence, například telefonicky od kolegy či kolegyně - zaměstnance úřadu práce - či v ideálním případě z informačního systému pro zpracování dávek. Přesun nepojistných sociálních dávek na Úřad práce České republiky, který zároveň vede evidenci uchazečů o zaměstnání a rozhoduje o podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, měl znamenat jisté zjednodušení. V oficiálních informačních materiálech o Sociální reformě I., v důsledku které došlo k přesunu agendy nepojistných sociálních dávek na Úřad práce České republiky, je možné se dočíst, že podpora státu bude vyplácena na jednom místě a "již nebude nutné s různými žádostmi a formuláři obíhat více úřadů, veškerý kontakt zajistí úřad práce."[19] Přestože se oddělení zprostředkování zaměstnání i oddělení nepojistných sociálních dávek kontaktního pracoviště úřadu práce Chomutov nacházejí ve dvou sousedících budovách na stejné ulici,[20] je mnohem jednodušší, aby tyto údaje obstaral zaměstnanec úřadu práce z úřední evidence, a předešel tak zmíněnému obíhání úřadů, tedy situaci, kdy klient opakovaně navštěvuje různá oddělení téhož správního orgánu z důvodu získání potvrzení. Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Ústí nad Labem tak pochybil, pokud nepoučil stěžovatele o tom, že na jeho žádost získá informace k posouzení trvání nároku na příspěvek na živobytí, kterými úřad práce disponuje, z úřední evidence. D - Závěry Orgán pomoci v hmotné nouzi je povinen poučit příjemce příspěvku na živobytí o tom, že na jeho žádost obstará ze své úřední evidence podklady nezbytné pro vyhodnocení trvání nároku na příspěvek na živobytí a pro určení jeho výše (potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, o přiznání podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, o nároku na dávky státní sociální podpory). Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že se Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Ústí nad Labem dopustil pochybení, pokud nepoučil stěžovatele o tom, že na jeho žádost získá některé potřebné informace k posouzení trvání nároku na příspěvek na živobytí z úřední evidence. Zprávu o šetření zasílám řediteli Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ústí nad Labem a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě, jak v případě stěžovatele, tak v obecné praxi. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] V souladu s § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ustanovení § 49 odst. 2 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi. [3] Ustanovení § 49 odst. 2 písm. b) zákona o pomoci v hmotné nouzi. [4] Ustanovení § 64 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi. [5] Ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. [6] Orgán pomoci v hmotné nouzi může také tyto informace sám zjišťovat v souladu s § 50 zákona o pomoci v hmotné nouzi. [7] VEDRAL, Josef. Správní řád. Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, s. 137. ISBN 978-80-7273-166-4. [8] Podle § 6 odst. 2 správního řádu platí, že lze-li potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit. [9] Ustanovení § 6 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi. [10] Ustanovení § 2a písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. [11] Ustanovení § 8a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [12] VEDRAL, Josef. Správní řád. Komentář. II. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Bova Polygon, 2012, s. 138. ISBN 978-80-7273-166-4. [13] Ustanovení § 71 odst. 4 správního řádu. [14] V souladu s § 4 odst. 2 správního řádu. [15] Protokol o jednání s klientem ze dne 3. 9. 2014. [16] Jak plyne z výpovědi klienta na Policii České republiky, kterou má orgán pomoci v hmotné nouzi založenou ve spisové dokumentaci řízení o příspěvku na živobytí. [17] Podání ve smyslu § 37 správního řádu. [18] Ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu. [19] Sociální reforma. Základní otázky a odpovědi [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [cit. 13. 1. 2015]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/11233/plakat_soc_reforma_2012.pdf. [20] Podle informací zveřejněných na webových stránkách integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.