Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 7. srpna 2013 Sp. zn.: 4100/2013/VOP/JM Zpráva o šetření ve věci odsouzeného F. B. Na veřejného ochránce práv se obrátil dne 19. 6. 2013 odsouzený F.B., nar. XX. XX. XXXX. Na základě jeho podnětu zahájil ochránce šetření dle § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel uvádí, že vykonává trest odnětí svobody v současné době ve Věznici Příbram a od roku 2011 neustále žádá věznici i Generální ředitelství Vězeňské služby ČR o přemístění blíže místa svého bydliště a pobytu jemu blízkých osob, tj. do Věznice Kuřim a Věznice Heřmanice. Celá rodina odsouzeného pobývá na Slovensku. Vždy tyto žádosti byly zamítnuty z kapacitních důvodů. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského ujal já, neboť veřejný ochránce práv využil své možnosti dané mu ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast vězeňství, do níž spadá i tento podnět. A - Předmět šetření Své šetření jsem soustředil na tyto otázky: - kolik žádostí o přemístění odsouzený podal od začátku roku 2013, kdy byly tyto žádosti podány, do jakých věznic chtěl být odsouzený přemístěn a z jakého důvodu byly tyto žádosti zamítnuty - v případě, že žádosti odsouzeného byly zamítnuty z kapacitních důvodů, objasnění těchto důvodů. Šetření bylo realizováno písemnou výzvou řediteli Věznice Příbram k zaslání veškeré dokumentace ke všem žádostem o přemístění odsouzeného za období od začátku roku 2013[1] a místním šetřením ve Věznici Heřmanice k objasnění kapacitních důvodů k zamítnutým žádostem.[2] Další doplňující informace byly zjišťovány z týdenních statistických hlášení dostupných na webových stránkách Vězeňské služby ČR − www.vscr.cz. B - Skutková zjištění Odsouzený F.B. si podal od začátku roku 2013 celkem šest žádostí o přemístění do jiné věznice. Ve dnech 22. 1. 2013, 20. 3. 2013 a 30. 5. 2013 byly podány žádosti o přemístění do Věznice Heřmanice, které byly vždy zamítnuty z kapacitních důvodů. Dne 4. 3. 2013 a 28. 6. 2013 byly podány žádosti o přemístění do Věznice Kuřim, které byly taktéž zamítnuty z kapacitních důvodů. Dne 29. 4. 2013 si odsouzený podal žádost o přemístění do Vazební věznice Praha-Pankrác, která byla zamítnuta z kapacitních důvodů a z důvodu absence vhodné pracovní pozice. Všechny výše uvedené žádosti stěžovatele byly Věznicí Příbram vždy doporučeny k realizaci. B.1 Přemístění do Věznice Heřmanice Při místním šetření byly ředitelem Věznice Heřmanice sděleny následující skutečnosti. Velký počet odsouzených chce být přemístěn do Věznice Heřmanice. Důvodem těchto častých žádostí je menší hustota věznic na Moravě oproti Čechám, odlišná profilace věznic na severní Moravě oproti Věznici Heřmanice, kde je největší oddělení s ostrahou na Moravě. V souvislosti s harmonogramem plnění úkolů stanovených Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR k zajištění ustanovení § 17 odst. 6 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, (tedy k zajištění stanoveného minimálního prostoru 4m2 na jednoho vězně), v důsledku prezidentské amnestie, bylo v termínech 13. a 15. 2. 2013 přemístěno do Věznice Břeclav a Věznice Znojmo celkem 23, respektive 34 odsouzených. Následně po tomto přemístění se ředitel věznice vracel k dosud zamítnutým žádostem o přemístění, aby opět byla kapacita věznice naplněna. V souvislosti s harmonogramem plnění úkolů stanovených Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR k efektivnímu výkonu trestu odnětí svobody ve vybraných věznicích a vazebních věznicích bylo dne 2. 4. a 4. 4. 2013 v souvislosti s přípravou na zajištění výkonu trestního opatření odnětí svobody mladistvých ve Věznici Heřmanice vymístěno ze standardního oddělení s ostrahou dalších 10 odsouzených. Současná kapacita věznice je 711 odsouzených, aktuální stav odsouzených ke dni provedení místního šetření (16. 7. 2013) byl 650.[3] Ředitelem věznice byl předložen kapacitní stav ke dni 12. 7. 2013 (aktuální stav odsouzených 657). Za poslední tři měsíce je kapacita věznice stabilně využita na cca 92 %. V uvedené věznici se nachází 3 specializovaná oddělení: oddělení pro výkon trestu mladistvých (zřízeno v dubnu 2013), oddělení pro výkon trestu odsouzených s mentální retardací ve věznici s ostrahou a oddělení pro výkon trestu ochranného léčení protialkoholního a léčení pro patologické hráčství ve věznici s ostrahou. Přednostně je tedy třeba tzv. držet volná místa pro odsouzené, kteří budou vykonávat trest odnětí svobody na specializovaném oddělení. V průběhu měsíce září a října tohoto roku by do Věznice Heřmanice mělo být v rámci z jednoho uskutečňovaných projektů (GREPP - výchovně vzdělávací program pro pachatele odsouzené za násilné trestné činy na dětech) přijato 12 - 15 odsouzených. B.2 Přemístění do Věznice Kuřim Náhledem do týdenních statistických hlášení v období, kdy si odsouzený podával žádost o přemístění do Věznice Kuřim, byly zjištěny následující skutečnosti. V době podání žádosti ze dne 4. 3. 2013 byla daná věznice kapacitně obsazena na 96,71 % a v době podání žádosti ze dne 28. 6. 2013 byla tato obsazenost ve výši 97,74 %. Ve Věznici Kuřim se nacházejí dvě specializovaná oddělení: oddělení specializované pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním návykových látek ve věznici s ostrahou a oddělení specializované pro výkon ochranného léčení sexuologického ve věznici s ostrahou. B.3 Přemístění do Vazební věznice Praha-Pankrác Odsouzený namítal ve svém podnětu nevyhovění svých žádostí zejména do Věznice Heřmanice, potažmo do Věznice Kuřim, neboť odsouzený chce být co nejblíže pobytu svých blízkých, kteří se nacházejí na Slovensku. Odsouzený v žádosti o přemístění do této věznice uvádí jako hlavní důvod své žádosti skutečnost, že by zde chtěl být pracovně zařazen. C - Právní hodnocení Dle ustanovení § 2 odst. 2 zák. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se s odsouzenými ve výkonu trestu musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví, a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem. Odsouzený nastupuje výkon trestu ve věznici, kterou soud ve výzvě k nástupu trestu určil. Další umísťování odsouzených do jednotlivých věznic v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí Generální ředitelství Vězeňské služby ČR ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu (§ 9 odst. 2 a 3 zák. č. 169/1999 Sb.). Dle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, se při rozhodování o umísťování odsouzených Generální ředitelství Vězeňské služby ČR řídí zejména druhem programů zacházení s odsouzenými realizovaných v jednotlivých věznicích a podle možností též přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest odnětí svobody co nejblíže místu pobytu blízkých osob. Odsouzený se přemístí do jiné věznice na dobu nikoliv přechodnou: a) rozhodnutím Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské služby ČR, b) po vzájemné dohodě ředitelů věznic stejného základního typu uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu nebo na základě kladného rozhodnutí o žádosti odsouzeného nebo jemu blízkých osob (§ 10 odst. 1 cit. vyhl.). V uvedeném případě nebylo realizováno přemístění odsouzeného na jeho žádost způsobem uvedeným pod písm. b), neboť nedošlo k dohodě ředitelů věznic. Věznice Příbram doporučila přemístění odsouzeného ve všech výše uvedených případech, ale toto přemístění bylo z kapacitních důvodů Věznicí Heřmanice a Věznicí Kuřim nedoporučeno. U žádosti o přemístění do Vazební věznice Praha-Pankrác byl mimo kapacitních důvodů uveden i důvod absence vhodné pracovní pozice. C.1 Přemístění do Věznice Heřmanice Kapacitní důvody zamítnutí žádostí odsouzeného byly Věznicí Heřmanice náležitě prokázány. C.2 Přemístění do Věznice Kuřim Věznice Kuřim byla v obou časových okamžicích, kdy odsouzený o přemístění žádal, kapacitně využita téměř na 100 %. C.3 Přemístění do Vazební věznice Praha-Pankrác Odsouzený nenamítal ve svém podnětu jeho nepřemístění do uvedené věznice, a proto jsem se blíže šetřením řádného vyřízení žádosti o přemístění nezabýval. Jelikož hlavním důvodem žádosti o přemístění odsouzeného do této věznice byla snaha o pracovní zařazení, je důvod zamítnutí této žádosti kvůli absenci vhodné pracovní pozice pro odsouzeného pochopitelným. V uvedené věci lze po provedeném šetření za zcela relevantní považovat kapacitní důvody, pro které nebyl odsouzený přemístěn do Věznice Heřmanice a Věznice Kuřim. Ačkoliv má věznice volnou kapacitu několika míst, nemusí to vždy znamenat, že na straně věznice nelze argumentovat kapacitními důvody pro případ nedoporučení žádostí o přemístění odsouzených. Vždy je mít třeba na zřeteli kapacitní situaci věznice v celkovém kontextu (zejm. existenci dalších specializovaných oddělení), nikoliv pouze s ohledem na jediný číselný údaj, uvádějící procentní využitelnost kapacity věznice. Což podle mého názoru v prošetřovaném případě bylo věznicí osvědčeno, a tedy vylučuje její pochybení. D - Závěr 1. Základním kritériem pro přemístění odsouzeného do jiné věznice je dle ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb. druh programu zacházení. Toto pravidlo je nutno vnímat jako projev základních zásad výkonu trestu (§ 2 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb.). V případě některých odsouzených je toho dosaženo umístěním na specializovaných odděleních. 2. O naplněnosti věznic se specializovanými odděleními zcela nevypovídá číselný údaj o využití celkové kapacity věznice. Ten je vyjádřením průměru naplněnosti jednotlivých oddělení. Zamítnutí žádostí o přemístění do jiné věznice z kapacitních důvodů tak může být v souladu s výše uvedeným zákonným ustanovením, i pokud věznice není kapacitně zcela naplněna. Věznice by měly zvážit, zda jako vyřízení žádostí uvedou pouze "kapacitní důvody", či zda se při vyřízení těchto stížností budou snažit tyto kapacitní důvody odsouzeným stručně nastínit. Pokud odsouzený vychází pouze z údaje o naplněnosti věznice, může nabýt dojmu, že jeho žádost o přemístění byla nesprávně vyřízena. Z tohoto důvodu následují další žádosti o přemístění odsouzeného, příp. stížnosti, které věznici i odsouzeného zbytečně administrativně zatěžují. Ochránce již dříve navrhoval zavedení centrálního systému schopného zpracovávat všechny žádosti o přemístění odsouzených. Prostřednictvím tohoto systému by se bylo možné vracet k jednotlivým žádostem odsouzených a systém by se stal pro odsouzené transparentním, neboť by rozhodovalo mj. i časové podání žádosti o přemístění do jiné věznice. Jednotlivé věznice by mohly rychleji zaznamenat skutečnost "setkání nabídky a poptávky" a celý proces přemístění odsouzených by se tak stal efektivnějším. Takový systém však dosud neexistuje. Problematiku tohoto systému budu nadále řešit samostatně s Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR, od kterého očekávám odpověď na dotaz, zda se takový systém již připravuje, neboť tato problematika nemá konkrétní dopad do provedeného šetření. V této věci tedy neshledávám pochybení v postupu dotčených věznic a celé šetření uzavírám dle ustanovení § 17 zák. č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. JUDr. Stanislav K ř e č e k zástupce veřejného ochránce práv [1] Tedy za období od rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. 1. 2013. [2] Místní šetření ve Věznici Heřmanice bylo uskutečněno dne 16. 7. 2013. [3] Tento údaj byl získán z týdenních statistických hlášení Vězeňské služby ČR dostupných na webových stránkách www.vscr.cz a z předloženého aktuálního kapacitního stavu ke dni 12. 7. 2013.