Text dokumentu

V Brně dne 30. června 2010 Sp. zn.: 8/2009/DIS/JŠK Zpráva o šetření A. Obsah podnětu a skutková zjištění Sdružení R. zaslalo dne 18. 12. 2009 veřejnému ochránci práv tiskové prohlášení, ve kterém upozorňuje na, dle názoru sdružení, problematickou učební pomůcku - školní sešit "Tvrdé a měkké slabiky," vydaný nakladatelstvím N., s.r.o. Představitelé sdružení upozorňovali především na problematickou pasáž na straně 9 školního sešitu, kde bylo doslova uvedeno: "V našich zemích mluvíme: čes__, slovens__, maďars__, cikáns__." Dle sdružení nepřijatelné označení romského etnika bylo použito také na straně 15 sešitu. Dne 3. 2. 2010 obdržel ochránce další tiskové prohlášení, ve kterém předseda sdružení V. M. uvádí, že informoval o problematickém materiálu také ministryni školství. Ta v odpovědi mimo jiné uvedla, že Ministerstvo školství vyzve nakladatelství k nápravě, aby tedy došlo k odstranění slov cikánský a cikánsky. B. Průběh šetření a skutková zjištění Na základě zaslaných prohlášení bylo zahájeno šetření a nakladatelství N., s.r.o., které mělo být autorem problematického materiálu, bylo vyzváno k vyjádření a zodpovězení otázek, týkajících se pracovního sešitu. Ochránce zajímal zejména důvod, jenž vedl nakladatelství k užití problematického výrazu. Jednatelka nakladatelství Mgr. Z. J. se k otázkám ochránce vyjádřila v dopisu ze dne 15. 2. 2010. V dopisu uvádí, že nakladatelství nepovažovalo vyučování pravopisu na tomto slově za zakázané, a to například proto, že se jedná o slovo spisovné (s odkazem na Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost). Slovo také není samo o sobě slovem hanlivým, nemá podle slovníku ani citové zabarvení. Užití slova hájí také tím, že sami Romové slovo používají; odkazuje přímo na stránky www.romea.cz, kde lze inkriminované slovo najít ve spojeních "cikánská královna" či "Cikáni jdou do nebe." Mgr. Z. J. dále upozorňuje, že slovo nebylo použito v hanlivém kontextu. Nadto v době vytvoření školního materiálu (tj. v roce 1993) nikdo nemohl předpokládat, že by slovu mohl být hanlivý výraz vůbec přičítán. V závěru namítá, že se jedná o slovo, se kterým se děti mohou v životě setkávat, takže by měli vědět, jak se píše. Dle paní jednatelky právě stigmatizace těchto slov může mít negativní vliv na děti, protože pokud nebudou vědět, co tato slova znamenají, mohou je následně považovat za nadávky, bez pochopení původního historického významu, který vyjadřuje národnost. V tomto ohledu uvádí, že "Sinti Allianz Deutschland (jeden ze dvou velkých cikánských svazů v Německu) označení cikán považuje za neutrální a za správné, protože zahrnuje všechny cikánské národnostní skupiny."[1] Pro úplnost upozorňuji, že tento poslední - citovaný argument, který paní jednatelka ve vyjádření uvedla, byl převzat v doslovném znění z wikipedie, kde u tohoto tvrzení chybí jakýkoliv odkaz na zdroj.[2] Z dopisu vyplývá, že i když jsou představitelé nakladatelství přesvědčeni o nezávadnosti slova "Cikán," přistoupili k jeho výměně, takže v novém vydání školního sešitu již není namítaná pasáž uvedena. Dle Mgr. Z. J. k tomu došlo zejména kvůli vyostřené internetové diskuzi pod článkem, reagujícím na tiskové prohlášení stěžovatele, která "vedla k napadání různých skupin spoluobčanů."[3] C. Právní hodnocení Případ lze hodnotit v režimu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (dále jen "antidiskriminační zákon"). Ustanovení § 1 odst. 1 písm. i) antidiskriminačního zákona zakazuje diskriminaci v přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, přičemž dle ustanovení § 2 odst. 3 téhož zákona je jedním ze zakázaných diskriminačních důvodů též rasa a etnická příslušnost. Ustanovení § 2 odst. 2 antidiskriminačního zákona stanoví, že za diskriminaci se považuje také obtěžování, což je chování související se zakázanými diskriminačními důvody ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí (viz § 4 odst. 1 písm. a/ antidiskriminačního zákona). Aby se mohlo jednat o obtěžování, musí být naplněny kumulativně všechny tři zmíněné předpoklady, tedy chování, které je obětí považováno za obtěžující a nežádoucí (subjektivní podmínka) a jehož důsledkem je snížení důstojnosti, a zároveň vytvoření nepřátelského prostředí (objektivní podmínky). Je třeba připomenout, že není podstatné, zda iniciátor chápe jednání jako normální (tj. neobtěžující) - z hlediska naplnění subjektivní podmínky je tedy podstatné vnímání oběti.[4] Vzhledem k tomu, že zkoumání naplnění subjektivní podmínky je značně komplikované, lze vycházet z předpokladu, že pokud je osoba, která vznáší námitku obtěžování, zároveň nositelem znaku, jenž je důvodem obtěžování, je tato podmínka naplněna. V daném případě bude tedy třeba v prvé řadě určit, zda mohlo dojít k naplnění objektivní podmínky obtěžování. Slovo "Cikán" je tzv. exo-etnonymum, tj. označení, kterým určité etnikum nazývá společnost vně tohoto etnika (např. majoritní společnost), zatímco Rom je tzv. endo-etnonymum, tedy označení vzešlé od příslušníků etnika samotného.[5] Problematické je z tohoto hlediska již samotné použití exo-etnonyma v učebním materiálu, zvláště když užití tohoto označení v textu nemá žádný objektivní důvod. Zatímco bude-li jinak nekorektní exo-etnonymum užito například v učebnici dějepisu, kde by toto užití mohlo mít z hlediska kontextu svůj důvod (např. pokud by účelem bylo demonstrovat problematiku označení etnických skupin apod.), v případě učebnice gramatiky žádný zřejmý důvod dán není. Vzhledem k tomu, že se jedná o učební sešit zaměřeny na cvičení gramatiky, neobstojí argument, že stigmatizace slova "Cikán" může mít na děti negativní vliv.[6] Jednatelka nakladatelství sice uvádí, že by dítě mělo vědět, jak se slovo "Cikán" píše, nicméně tvrdé a měkké slabiky se dají stejně dobře vyučovat i na formulaci "v našich zemích mluvíme romsky." Takto získané poznatky dokáže dítě v budoucnu bezpochyby využít i při skloňování slova "Cikán". Navzdory argumentům jednatelky nakladatelství, že v době vytvoření školního materiálu nikdo nepředpokládal možný hanlivý nádech slova "Cikán", již v této době bylo možné chápat označení "Cikán" i jako označení hanlivé. Například Slovník spisovného jazyka českého z roku 1989 uvádí, že slovo "Cikán" lze použít jako synonymum pro tuláka, dobrodruha, v jiném kontextu lze tímto slovem rozumět například také lháře či zloděje (v sousloví: to je starý cikán, popř. je cikán a bezbožník).[7] Od exo-etnonyma "Cikán" jsou odvozena také další slova, vyjadřující veskrze negativní vlastnosti (srov. cikánit/cigánit - lhát, cigánstvo - lež, podvod, klam).[8],[9] Z výčtu uvedených přirovnání je patrné, že již v roce 1993 mohlo slovo "Cikán" z pohledu Romů obsahovat negativní konotaci. Nadto, od roku vytvoření pomůcky uběhlo již sedmnáct let; vyjádření jednatelky však neobsahuje jediný argument, proč nakladatelství tento minimálně rozporuplný výraz ze školní pomůcky v průběhu této doby neodstranilo, když se o problematice označování romského etnika vede už řadu let společenský diskurs. Pouze na okraj bych chtěla podotknout, že argument nakladatelství, podle kterého Sinti Allianz Deutschland považuje označení "Cikán" za neutrální a za správné, postrádá vzhledem k okolnostem případu jakýkoliv význam. Z hlediska obtěžování ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) antidiskriminačního zákona není podstatné, zda jednotlivci, či dokonce některé skupiny obyvatel daného etnika (v tomto případě němečtí Sinti), považují označení za korektní. Podstatné je, že je označení způsobilé naplnit objektivní znak, což vyplývá právě z negativní konotace, která může být ze strany Romů v tomto slově vnímána. Výše uvedené závěry však nelze za žádných okolností chápat tak, že jakékoliv užití slova "Cikán" v literárním či jiném díle lze považovat a priori za obtěžující, a to ani za situace, kdy je dílo v konkrétním případě užíváno při školní výuce. Naopak vždy je bezpodmínečně nutné dílo posuzovat v kontextu doby, kdy bylo vytvořeno, nebo z hlediska účelu, proč bylo označení v díle použito (např. z důvodu demonstrace vývoje označování etnik, viz výše; z důvodu umělecké licence - například u historické prózy apod.). V šetřeném případě však nevyšla najevo "důvodnost" užití pojmu ve školním sešitě. Vzhledem k tomu, že slovo "Cikán" obsahuje v současné době negativní konotaci, a protože v daném případě není myslitelný žádný relevantní důvod užití tohoto označení (a ani jednatelka nakladatelství žádný neuvedla), došlo k naplnění objektivního znaku obtěžování. Při absenci důvodu na této skutečnosti nic nemění ani argument, že slovo nebylo užito v hanlivém kontextu, jak uvádí jednatelka nakladatelství. D. Závěr V řešeném případě je podstatné, že sdružení R. není obětí diskriminace (obtěžování) ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 antidiskriminačního zákona (protože se nejedná o fyzickou osobu), a není ani aktivně legitimována v případném soudním řízení,[10] takže ochránce nemůže sdružení poskytnout metodickou pomoc ve smyslu ustanovení § 21b písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Navíc musím konstatovat, že sdružení R. ukončilo svoji činnost a na stránkách Ministerstva vnitra je nadále vedeno jako zaniklé.[11] Důležitá je rovněž skutečnost, že pokud by se v této souvislosti soudně bránila oběť diskriminace ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 antidiskriminačního zákona, pak by se mohla domáhat ve smyslu ustanovení § 10 tohoto zákona zejména toho, aby bylo upuštěno od diskriminace; jak vyplývá z vyjádření jednatelky nakladatelství N., s.r.o., inkriminovaný materiál byl již upraven, aby škodlivé části neobsahoval. Domnívám se proto, že v tomto ohledu bylo dosaženo nápravy, není třeba, i vzhledem k výše uvedenému (absence žalobní legitimace a zánik stěžovatele), činit v záležitosti další kroky. Tím samozřejmě není vyloučeno, že se na ochránce může obrátit jiná osoba, která mohla být touto učební pomůckou dotčena, a která bude připravena domáhat se soudní cestou i jiných nároků nežli upuštění od diskriminace. RNDr. Jitka S e i t l o v á zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Citováno z vyjádření jednatelky nakladatelství N, s. r. o., Mgr. Z. J. [2] Viz článek na wikipedii [3] Viz bod 1, tamtéž [4] Srov. KŘÍŽKOVÁ, A., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Sexualizovaná realita pracovních vztahů. Pozn. Č. 755, In: BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z. Rovnost a diskriminace - 1.vyd. Praha: C.H.BECK, 2007. s. 249 [5] Přání, aby i Neromové užívali endo-etnonyma "Rom", deklarovala Mezinárodní romská unie již na svém prvním kongresu, který se uskutečnil v roce1971 v Londýně. [6] Ostatně neužití tohoto slova v učebnici gramatiky samo o sobě nepředstavuje stigmatizaci slova. [7] HAVRÁNEK, B. Slovník spisovného jazyka českého - 2., nezměněné vyd. Praha: Academia, 1989. s. 210 [8] Viz bod 7, tamtéž [9] Srov. také MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. s. 85 [10] Dle ustanovení § 11 může právnická osoba založená na ochranu práv obětí diskriminace, nebo je-li ochrana před diskriminací předmětem její činnosti uvedené ve stanovách, toliko oprávněna podávat správním úřadům vykonávajícím kontrolu nad dodržováním práva na rovné zacházení podněty k provedení kontroly, popřípadě podněty k zahájení správního řízení. Ani z čl. 7 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, který stanoví, že "členské státy zajistí, aby sdružení mohly ve prospěch nebo na podporu žalobce s jeho souhlasem zahájit jakékoli soudní nebo správní řízení určené pro vymáhání plnění povinností vyplývajících z této směrnice," nevyplývá povinnost členského státu přímo zakotvit v právním řádu aktivní legitimaci těchto sdružení. [11] Viz http://aplikace.mvcr.cz/seznam-obcanskych-sdruzeni/SearchResult.aspx