Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 19. května 2014 Sp. zn.: 2050/2014/VOP/MS Zpráva o šetření ve věci L. L. Odsouzený L. L., narozený dne xxxx, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice (dále jen "stěžovatel"), se na ochránce obrátil s výhradou vůči umístění ve zvláštní části ostrahového oddělení zmíněné věznice, kde má být přísnější režim než na standardním oddělení. Stěžovatel dále namítal nevyhovující podmínky na tomto oddělení. A - Předmět šetření Ve věci jsem zahájila šetření s cílem prověřit výhrady vůči existenci samotného oddělení a tamějším podmínkám pro výkon trestu, jakož i zjistit, pro jaké odsouzené je oddělení určeno. Konkrétně námitky stěžovatele proti podmínkám na oddělení spočívaly zejména v tom, že cely mají být otevřeny 4 hodiny denně, přístup ke společné koupelně se studenou vodou 1x denně a jídlo má být donášeno do cel studené. Dotčené oddělení má být v tzv. celovém systému, který má fungovat jako forma trestu ("trestní oddělení"), nejde však o oddělení pro výkon kázeňských trestů. B - Skutková zjištění Dne 15. 4. 2014 provedli pověření pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "pracovníci Kanceláře") ve věznici místní šetření, během něhož hovořili s ředitelem věznice plk. Ing. Bc. Mrhalem, vedoucím oddělení výkonu trestu mjr. Mgr. Kroupou, odsouzenými na dotčeném oddělení i stěžovatelem a provedli prohlídku oddělení, přičemž byla pořízena fotodokumentace. Zvláštní oddíl s kapacitou 34 osob (fakticky v době šetření umístěno 23 odsouzených) byl zřízen v rámci rekonstrukce jedné z ubytoven, a to nově jako celový systém. Ve zbytku věznice funguje systém ložnicový. Oddíl je určen pro "problematické" odsouzené, kteří jsou umístěni do věznice s ostrahou. Původně sem byli umisťováni odsouzení ve druhé a třetí diferenciační skupině, od počátku dubna 2014 (po zásahu dozorového státního zástupce) pouze vězni ve třetí diferenciační skupině. Z výše uvedeného důvodu zde byl až do zásahu dozorového státního zástupce zařazen i stěžovatel, který je zařazen právě do druhé diferenciační skupiny. V době místního šetření vykonával stěžovatel trest na oddělení pro výkon kázeňských trestů. Pracovníci Kanceláře byli ujištěni, že po výkonu kázeňského trestu bude stěžovatel umístěn na standardní oddíl (právě s ohledem na to, že je zařazen ve druhé diferenciační skupině). Na každé cele dotčeného oddělení (označováno jako 1. ubytovna, levá strana), včetně kulturní místnosti, se nachází toaleta a nad ní umyvadlo "antivandal", které fungují "na zmáčknutí". Voda v umyvadle po zmáčknutí teče cca 8 vteřin. Na dobu, po kterou teče voda, si odsouzení stěžovali, neboť podle nich není přiměřená pro vykonání běžné hygieny. Proto byla nově (ještě před místním šetřením) odsouzeným na základě jejich stížnosti zpřístupněna ráno (od 5:00 hodin do 6:00 hodin) a večer (od 20:00 hodin do 21:00 hodin) klasická umývárna se studenou vodou, která slouží k provádění základní hygieny (např. čištění zubů apod.). Teplá voda na osprchování je přístupná na hodinu jednou týdně, podle časového rozvrhu. Pro zmiňované oddělení vždy v pátek od 20:00 hodin do 21:00 hodin. Pracovně zařazení vězni (aktuálně tři) se mohou sprchovat v teplé vodě po pracovní směně. Cely jsou otevírány podle časového rozvrhu, konkrétně v pracovních dnech: od 5:00 hodin do 6:00 hodin (hygiena), od 9:00 hodin do 10:00 hodin (vycházky), od 10:00 hodin do 11:00 hodin (kulturní místnost), od 17:00 hodin do 18:00 hodin (kulturní místnost), od 19:30 hodin do 21:00 hodin (sledování TV, hygiena). Mimoto mezi 15:00 a 16:00 hodinou se vybraní jedinci podílí na aktivitách programu zacházení. Během návštěvy dostali odsouzení jídlo teplé. Na dotazy během šetření odpověděli, že jídlo je jim podáváno teplé pokaždé. To bylo ověřeno i na cele pro výkon kázeňských trestů (v době místního šetření byl stěžovateli dovezen oběd). Stravu mají s dovážkou, tudíž nemusí umývat nádobí. Na chodbách se nachází konvice na ohřev vody, které odsouzení mohou používat pokaždé, když jsou jejich cely odemčeny. Vařiče zde nejsou. V rámci oddělení funguje i nekuřácká cela. V době šetření se v ní nacházel pouze jediný odsouzený. Kuřárna na oddělení není, ostatní odsouzení mohou kouřit na celách. Dále stěžovatel, jak bylo zjištěno během místního šetření, usiloval o přemístění do Věznice Heřmanice, které bylo dříve jejím ředitelem z kapacitních důvodů zamítnuto. Přemístění bylo během místního šetření ředitelem bělušické věznice dohodnuto výměnou za jiného odsouzeného. C - Hodnocení věci ochránkyní Zvláštní oddělení ve věznici bylo zřízeno za účelem umístění "problémových" odsouzených ze třetí diferenciační skupiny. Podotýkám, že podle ustanovení § 39 odst. 8 řádu výkonu trestu[1] se do třetí prostupné skupiny vnitřní diferenciace zařazují odsouzení, kteří převážně: a) program zacházení neplní nebo jej odmítají, b) neplní své povinnosti, c) chovají se a jednají v rozporu s vnitřním řádem. Podmínky na oddělení jsou po materiální stránce uspokojivé (jde o zrekonstruované oddělení). Jedinou, z mého pohledu, limitující skutečností na daném oddělení (ve vztahu k vězněným osobám) je fakt, že jsou vězněné osoby na celách uzamykány (s výjimkami viz výše). Podle ustanovení § 50 odst. 1 řádu výkonu trestu: "Pokud to podmínky ve věznici umožňují, jsou odsouzení během osmihodinové doby ke spánku uzamykáni v celách nebo v ložnicích." Dále podle druhého odstavce téhož ustanovení: "Doba, po kterou jsou odsouzení uzamykáni v celách nebo v ložnicích, může být ředitelem věznice v odůvodněných případech prodloužena s přihlédnutím na požadavky zachování pořádku a bezpečnosti ve věznici." V daném případě tedy bylo zapotřebí posoudit, zda fakt, že je odsouzený zařazen ve třetí diferenciační skupině, je oním odůvodněným případem, ve kterém lze prodloužit dobu uzamčení odsouzených na cele. Daným problémem se ochránce již zabýval v rámci systematických návštěv věznic v roce 2006, kdy uzavřel, že "trvalé prodloužení stanovené doby uzamykání představuje špatný postup, neboť ředitel věznice je zmocněn pouze k výjimečnému prodlužování stanovené doby v odůvodněných případech. Je možné tedy uzamknout odsouzeného např. po spáchání kázeňského přestupku do doby rozhodnutí o něm tak, aby odsouzený nemohl ovlivňovat svědky apod., popř. může dojít k uzamčení odsouzených např. po hromadném ničení majetku, opět do doby, než budou všichni pachatelé kázeňsky potrestáni, popř. dojde k nezbytným opravám technického zabezpečení atd. Uzamykání odsouzených podle § 50 odst. 2 řádu výkonu trestu musí vycházet z vyhodnocení individuálních rizik a bezpečnostní důvody musí být prokazatelně dány u každého odsouzeného, přičemž jejich trvání musí být průběžně sledováno."[2] Na tomto dřívějším stanovisku ochránce setrvávám. Nic na něm nemění ani fakt, že jsou cely odemykány na několik hodin denně (hygiena, program zacházení, vycházka apod.). To, že je odsouzený zařazen do třetí diferenciační skupiny, se negativně projeví např. v hodnocení pro soud pro účely podmíněného propuštění, rovněž jsou tito odsouzení "postiženi" omezením motivačních činitelů ve smyslu čl. 6 Metodického listu ředitele odboru výkonu vazby a trestu č. 11/2007, kterým se stanoví zásady při realizaci vnitřní diferenciace odsouzených ve věznicích a vazebních věznicích Vězeňské služby České republiky. Osobní hygienu mohou odsouzení provádět každé ráno a večer v umývárnách se studenou vodou, čímž je umožněno denní umývání podle ustanovení § 21 odst. 1 řádu výkonu trestu. Umyvadla na celách pak slouží především k omytí rukou před jídlem případně po použití toalety, na což by doba, po kterou voda teče, měla stačit. Naopak bych za pochybení považovala, pokud by odsouzení byli odkázáni na toto umyvadélko s veškerými denními hygienickými úkony. Nicméně je jim nově zpřístupněna v určitých časových intervalech umývárna. Koupání, tedy sprchování teplou vodou, je odsouzeným umožněno jednou týdně podle časového rozpisu, což je v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 vyhlášky, avšak neodpovídá evropskému standardu vycházejícímu z Evropských vězeňských pravidel, konkrétně pravidla č. 19.4, které ke koupání v teplé vodě říká: "pokud možno denně, nejméně však dvakrát týdně." S ohledem na to, že jde o praxi ve většině českých vězeňských zařízení (koupel v teplé vodě jednou týdně), budu se jí dále zabývat systematicky, nikoliv v tomto individuálním případě. Pokud v dohledné době dojde k novelizaci řádu výkonu trestu, uplatním tuto svou připomínku. Pokud ne, jsem připravena využít zvláštních oprávnění ochránce, tedy konkrétně navrhnout Ministerstvu spravedlnosti změnu právního předpisu (zde řádu výkonu trestu). D - Závěry Ředitel věznice je ustanovením § 50 odst. 2 řádu výkonu trestu zmocněn pouze k výjimečnému prodlužování stanovené doby pro uzamykání odsouzených na celách nebo v ložnicích v odůvodněných případech. Takovým odůvodněným případem ve smyslu odkazovaného ustanovení není fakt, že je odsouzený zařazen do 3. skupiny vnitřní diferenciace. Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že se Věznice Bělušice dopustila pochybení spočívajícího v uzamykání odsouzených na celách přes den v rozporu s řádem výkonu trestu. Zprávu o šetření zasílám řediteli bělušické věznice a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. [2] Veřejný ochránce práv: Zpráva z návštěv zařízení. Věznice. 2006, s. 18. Zpráva je dostupná on-line na http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/2006/Veznice_2006.pdf [cit. dne 13. 5. 2014].