Právní věty

Text dokumentu

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 25. srpna 2011 Sp. zn.: 1202/2011/VOP/IFH Vážená paní K., ve věci Vaší stížnosti na průtahy provázející řízení o návrhu na zrušení předběžného opatření vedeného u Okresního soudu v Tachově pod č.j.: 13P 88/2009-13, P a Nc 126/2010 jsem zahájil v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o veřejném ochránci práv"), šetření. Jeho předmětem byla plynulost opatrovnického řízení pouze v období od 4. 1. 2011 do 24. 1. 2011. V rámci šetření jsem se obrátil na předsedkyni Okresního soudu v Tachově (dále jen "paní předsedkyně"). Považuji za nutné předeslat, že správnost rozhodnutí Okresního soudu v Tachově, tedy zda měl vzhledem k namítaným skutečnostem a předloženým důkazům Vašemu návrhu vyhovět a předběžné opatření zrušit, nebylo a ani nemohlo být předmětem mého šetření. Zákon o veřejném ochránci práv v ustanovení § 1 odst. 7 stanovuje, že působnost ochránce se nevztahuje na soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů. Dosáhnout změny soudního rozhodnutí lze pouze cestou řádných či mimořádných opravných prostředků. Bližší informace o mé působnosti vůči soudům naleznete v informačním letáku "Veřejný ochránce práv a soudy", který Vám v příloze zasílám. Jak vyvozuji z aplikace infoSoud, proti usnesení o zastavení řízení ze dne 24. 1. 2011 jste se odvolala a rozhodnutí Okresního soudu v Tachově v odvolacím řízení přezkoumal nadřízený soud (Krajský soud v Plzni). Vydaná rozhodnutí mi nepřísluší nijak hodnotit či komentovat. Po prostudování Vašeho podnětu, poskytnuté dokumentace i vyjádření předsedkyně soudu musím konstatovat, že se Okresní soud v Tachově v řízení o návrhu na zrušení předběžného opatření nedopustil neodůvodněných průtahů. V případě návrhu na zrušení předběžného opatření dle ustanovení § 77 odst. 2 první části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."),[1] není stanovena lhůta pro vydání rozhodnutí, jak je tomu v případě návrhu na zrušení předběžného opatření dle ustanovení § 76a odst. 6 o.s.ř.,[2] jímž soud nařídí, aby bylo nezletilé dítě (které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jehož život nebo příznivý vývoj byly vážně ohroženy nebo narušeny) na nezbytně nutnou dobu umístěno ve vhodném prostředí. Zjednodušeně řečeno, o Vašem návrhu na zrušení předběžného opatření ze dne 4. 1. 2011 nebyl soud povinen rozhodnout bezodkladně, resp. do 7 dnů, jak nesprávně uvádíte v podnětu. Nicméně i v případech, kdy o.s.ř. nestanovuje soudu lhůtu pro vydání rozhodnutí, zastávám názor, že jedná-li se o zájem nezletilého dítěte, je nutné rozhodovat výrazně rychleji než v případě návrhů týkajících se např. práv majetkových. Váš případ je však specifický v tom, že potřebou upravit styk otce s dětmi se na základě Vašeho odvolání proti usnesením Okresního soudu v Tachově o vydání předběžného opatření č. j.: 13P 88/2009-13, P a Nc 126/2010 zabýval již Krajský soud v Plzni, který odvoláním napadené rozhodnutí dne 2. 12. 2010 potvrdil. Odvolací soud tedy dospěl ke stejnému závěru jako Okresní soud v Tachově, že je nutné a vhodné styk otce s dětmi předběžným opatřením upravit. Dne 4. 1. 2011 jste podala návrh na zrušení tohoto předběžného opatření. Následující den Vás soud vyzval k doplnění návrhu. Váš právní zástupce tak učinil doplněním odeslaným na Okresní soud v Tachově v pátek dne 7. 1. 2011. O návrhu na zrušení předběžného opatření rozhodl Okresní soud v Tachově dne 24. 1. 2011. Souhlasím s náhledem paní předsedkyně, že soud by měl sledovat akutnost návrhu na zrušení předběžného opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že se v krátkodobém horizontu jednalo již o Váš druhý návrh, fakticky směřující ke zrušení předběžného opatření, nepovažuji délku řízení (celkem 21 kalendářních dnů) za nepřiměřenou. S ohledem na uvedené své šetření v souladu s ustanovením § 17 zákona o veřejném ochránci práv končím a nebudu požadovat po orgánu státní správy soudu přijetí opatření k nápravě. Vážená paní K., jsem si vědom, že opatrovnické řízení dosud neskončilo, proto bych Vám chtěl doporučit důkladně vždy předem zvážit podání různých návrhů (s ohledem na jejich účelnost a efektivitu). Z mé zkušenosti plyne, že zvláště v opatrovnických věcech se soudy mohou dostat do průtahů právě v důsledku nadměrné procesní aktivity účastníků řízení. Souhlasím proto s názorem Evropského soudu pro lidská práva, že v takových případech nelze délku řízení přičítat soudu, potažmo státu.[3] [1] "Předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno; o zrušení předběžného opatření podle § 76a rozhodne předseda senátu soudu příslušného podle § 88 písm. c). Předběžné opatření předseda senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek jistoty." [2] "Rodiče nezletilého, orgán sociálně-právní ochrany dětí a opatrovník podle odstavce 3 mohou kdykoli soudu navrhnout zrušení předběžného opatření. O takovém návrhu musí soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů. Byl-li návrh zamítnut, může jej oprávněná osoba, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí." [3] Zde aplikuji závěry ESLP vyjádřené v rozsudcích Patta proti České republice ze dne 18. dubna 2006 (bod 69), rozsudek Herbst a ostatní proti České republice ze dne 12. dubna 2005 (bod 26), Dostál Vladimír proti České republice ze dne 25. května 2004 (bod 220)