Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 13. května 2014 Sp. zn.: 1080/2014/VOP/DV Zpráva o šetření ve věci posouzení podání S podnětem ze dne 23. 2. 2014 se na veřejnou ochránkyni práv obrátil pan J. K., bytem xxxxx (dále také "stěžovatel"). Ve svém podnětu si stěžuje na skutečnost, že Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav (dále také "katastrální pracoviště"), neprovedlo opravu chyby zákresu hranice mezi parcelami č. xx na jedné straně a parcelou č. zz, vše v k.ú. Nejdek u Lednice (název katastrálního území nebudu dále uvádět). Katastrální pracoviště totiž podání za návrh na opravu chyby nevyhodnotilo. Správnost závěru katastrálního pracoviště potvrdil následně i Český úřad zeměměřický a katastrální (dále také "ČÚZK"). Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ujal já, neboť veřejná ochránkyně práv využila své možnosti dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv[1] přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast správy katastru nemovitostí. A - Předmět šetření Předmětem šetření je to, zda: (1) katastrální pracoviště správně vyhodnotilo stěžovatelovo podání, (2) ČÚZK postupoval správně, když postup katastrálního pracoviště nerozporoval. B - Skutková zjištění Stěžovatel se obrátil na katastrální pracoviště s podáním označeným jako Žádost o opravu hranice pozemku xx v k.ú. Nejdek, ze dne 18. 8. 2013. V podání stěžovatel uvádí následující: "V roce 1989 jsme koupili pozemek p.č. yy, později byl přečíslován na parcelu xx. Tato parcela tvořila vždy se sousední parcelou, nyní p.č. zz přímku, viz přílohy 1, 2 a 3 [geometrické plány z roku 1989 a 2003, výřez geometrického plánu z roku 2003, pozn. ZVOP]. Z kopie katastrální mapy ze dne 13. 5. 2013 (příloha 4) ovšem vyplývá, že tato hranice je zalomená a parcela č. zz zasahuje do našeho pozemku. Hranice pozemku vždy tvořila přímka (vyznačená červeně) spojující roh rodinného domu čp. qq a zadního hraničníku (příloha 5). Žádáme o opravu uvedené hranice." Katastrální pracoviště na stěžovatelovu žádost reagovalo písemností nazvanou Vyrozumění o prošetření ze dne 19. 9. 2013, čj. PU-1826/2013-704, a stěžovateli sdělilo, že opravu zákresu neprovede. Zároveň je zřejmé, že stěžovatelovo podání vůbec neposoudilo jako návrh na opravu chyby podle ustanovení § 8 katastrálního zákona,[2] aniž by však uvedlo proč. Dále je zřejmé, že na něj reagovalo písemností v rámci řízení PU, tj. řízení, v jehož rámci se evidují zejména písemně a ústně podané žádosti o poskytnutí údajů z katastru podle vyhlášky o poskytování údajů z katastru nemovitostí[3] (čl. 48 odst. 1 Jednacího řádu katastrálního úřadu[4]). Stěžovatel se dopisem ze dne 11. 11. 2013 nazvaným Žádost o prošetření obrátil na ČÚZK, ve kterém mimo jiné uvedl, že mu katastrální pracoviště sdělilo, že opravu nelze provést. Přílohou této žádosti měla být jak původní žádost o opravu hranice, tak vyrozumění katastrálního pracoviště. ČÚZK na stěžovatelův dopis reagoval písemností nazvanou Žádost o prošetření hranice parcely v katastrálním území Nejdek u Lednice spolu se žádostí o opravu ze dne 5. 12. 2013, čj. ČÚZK-22405/2013-14. V této písemnosti mu jednak vysvětlil smysl řízení o opravě chyby a popsal jeho průběh, jednak zdůraznil skutečnost, že mu nepřísluší se vyjadřovat k věcnému názoru katastrálního pracoviště. O vyjádření jsem požádal jednak Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj (dále také "katastrální úřad"), jednak ČÚZK. B.1 Vyjádření katastrálního úřadu Katastrální úřad ve svém vyjádření uvedl, že dne 24. 1. 2004 vydalo katastrální pracoviště rozhodnutí ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, které bylo zahájeno z podnětu stěžovatele. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. OR-116/2003-704. Tímto rozhodnutím nebylo vyhověno jeho námitce týkající se domnělého nesprávného zákresu vlastnické hranice mezi shora uvedenými pozemky. Toto rozhodnutí obsahuje obsáhlé zdůvodnění a řádné poučení o opravném prostředku. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí bylo Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v Brně zamítnuto jako nedůvodné. Dne 19. 8. 2013 obdrželo katastrální pracoviště podání stěžovatele, které se opět týkalo zákresu uvedené vlastnické hranice. Stěžovatel však nově označoval za chybnou jinou část této hranice, která nebyla předmětem předchozího řízení. Katastrální pracoviště vyhodnotilo jeho podání pouze jako doplnění původního podnětu k opravě chyby a pouhým vyrozuměním o prošetření (čj. PU-1826/2013-704) ze dne 18. 9. 2013 mu sdělilo, že neshledalo důvod k provedení změny zákresu vlastnické hranice mezi dotčenými pozemky. Katastrální úřad se ztotožnil s mým předběžným závěrem, že postup katastrálního pracoviště nelze označit za procesně správný, neboť podání stěžovatele je přímo v nadpisu označeno jako Žádost o opravu hranice pozemku. V textu podání je uveden údaj, který je chybný, a stručně je popsáno, jak by měl být chybný údaj opraven. V návaznosti na uvedené katastrální úřad napsal, že katastrální pracoviště na základě podnětu stěžovatele založí řízení o opravě chyby, ve kterém znovu vyrozumí stěžovatele o svých zjištěních a současné jej poučí o možnosti podání nesouhlasu, pokud se bude domnívat, že katastrální pracoviště věc neposoudilo správně. Katastrální úřad rovněž přislíbil, že upozorní jím řízená katastrální pracoviště, aby podání nevyhodnocovala jen podle jejich označení, ale zejména podle jejich obsahu. B.2 Vyjádření ČÚZK ČÚZK ve svém vyjádření nejprve popsal komunikaci, kterou se stěžovatelem správní orgány na úseku katastru nemovitostí a zeměměřictví vedou od roku 1997. V této souvislosti ČÚZK uvedl, že v dopisu ze dne 10. 4. 2002, čj. 139/2002-21, stěžovatele poučil, co by měl návrh na opravu chyby v katastrálním operátu zahrnovat obecně i s poučením, co musí obsahovat, pokud žádá opravu geometrického určení nemovitostí. Dále popisuje i řízení o opravě chyby sp. zn. OR-116/2003, které ve svém vyjádření zmiňuje i katastrální úřad. K samotnému podání, jehož posouzení je předmětem mého šetření, uvádí následující: "Žádost podatele ze dne 18. 8. 2013, ..., je velmi strohá; v přílohách odkazuje nejen na hranici mezi parcelou č. xx ... a parcelou č. zz ..., ale i na pokračování této hranice mezi parcelami č. xx a č. ww, o níž již bylo v řízení sp. zn. OR-116/2003 pravomocně rozhodnuto. Důvod pro opravu hranice podatel opírá o výsledky zeměměřických činností, předcházejících obnově operátu novým mapováním (dokumentace je obsahem spisu sp. zn. OR-116/2003), a nikoliv o vnitřní rozporu jednotlivých částí dokumentace obnovy operátu novým mapováním. K věcnému obsahu podání podotýkám, že v příloze navrhovaná změna hranice mezi parcelami č. xx a č. zz z výsledků zeměměřických činností (předcházejících obnově operátu novým mapováním) ani nevychází. Písemné prohlášení o nespornosti průběhu hranice pak absentuje zcela. Z nadpisu ani textu podání nelze seznat, že by podatel (ač o tom byl již dříve a několikrát výslovně poučen) navrhoval provedení opravy chyby v katastrálním operátu ve smyslu tehdy platného znění § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "katastrální zákon"). Je na úvaze správního orgánu, jak v jednotlivých konkrétních případech posoudí taková podání, která nejenže nemají všechny náležitosti, ale jsou i po věcné stránce vnitřně rozporná. Lze mít za to, že po pravomocně ukončeném řízení sp. zn. OR-116/2003 vycházel katastrální úřad [Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav, pozn. ZVOP] již z toho, že podateli je znám nejen procesní rámec řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, ale i nevyužitelnost výsledků zeměměřických činností vyhotovených ještě před obnovou operátu novým mapováním (platnost obnoveného operátu byla vyhlášena ke dni 1. 4. 1992). Katastrální úřad vyřídil podání dopisem čj. PU-1826/2013-704, ze dne 18. 9. 2013, ve kterém podatele opětovně poučil, za jakých podmínek lze opravit geometrické a polohové určení nemovitosti a jaká dokumentace musí být k návrhu takové opravy doložena, aby ji bylo možné provést (viz § 8 katastrálního zákona a § 52 odst. 3 tehdy platné vyhlášky č. 26/2007 Sb.). Odbor kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu neposoudil úvahu katastrálního úřadu za nesprávnou. Podatel byl již vícekrát různými orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí poučen o tom, jaké náležitosti má řádný návrh na opravu chyby v katastrálním operátu obsahovat. Přes uvedená mnohá poučení tak ve svém podání ze dne 18. 8. 2013 neučinil. Odbor kontroly a dohledu proto považuje formu, jakou zvolil pro vyřízení tohoto podání (vysvětlující dopis) za adekvátní všem daným okolnostem tohoto konkrétního případu a postup katastrálního úřadu shledal akceptovatelným. Odbor kontroly a dohledu usoudil, že postup katastrálního úřadu nijak neupíral podateli nárok na vedení správního řízení a vybavil podatele informacemi potřebnými k uplatnění řádného návrhu. Pokud po podaném obšírném vysvětlení katastrálního úřadu podatel setrvává ve svém přesvědčení, že údaje katastru obsahují takovou chybu, kterou lze odstranit postupem podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve spojení s § 44 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), nic nebrání tomu, aby takový kvalifikovaný návrh katastrálnímu úřadu podal. Katastrální úřad je připraven takový případný návrh akceptovat." C - Hodnocení věci zástupcem ochránkyně S obsahem vyjádření katastrálního úřadu se ztotožňuji; názor, který vyslovil ČÚZK, nemohu přijmout. Důvody, které mě k tomuto závěru vedly, jsou v zásadě dva - jednoznačnost ustanovení § 37 správního řádu,[5] zvláštní povaha řízení o opravě chyby. Obecnou právní úpravu pro posuzování podání směřujících vůči správním orgánům obsahuje ustanovení § 37 správního řádu. Je třeba zdůraznit, že v daném případě uvedené ustanovení pravděpodobně není přímo použitelné, protože předmětné ustanovení je zařazeno v části druhé správního řádu upravující správní řízení. Jak je ale zřejmé z ustanovení § 8 odst. 5 katastrálního zákona, správní řízení je ve věci opravy chyby zahájeno až na základě nesouhlasu vysloveného s oznámením o provedení nebo neprovedení opravy chyby. S ohledem na skutečnost, že v řízení o opravě chyby se rozhoduje jak o původním návrhu podle ustanovení § 8 odst. 1 katastrálního zákona, tak o nesouhlasu podle ustanovení § 8 odst. 5 téhož zákona (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2012, čj. 2As 8/2012-74),[6] lze považovat za vhodné, aby už samotný návrh splňoval podmínky uvedené v ustanovení § 37 správního řádu. Uvedené ustanovení by tak mělo být aplikováno beze zbytku. Podle ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu a posuzuje se podle svého skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. Z podání pak dle ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu má být zřejmé, kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje. Dle mého soudu všechny uvedené podmínky stěžovatelovo podání splňovalo. Stěžovatel ve svém podání jednoznačně uvádí, že zákres hranice mezi parcelami č. zz a xx vždy tvořil přímku (viz obr. č. 1). Na tomto místě musím odmítnout tvrzení ČÚZK, že předmětem žádosti byl i zákres hranice mezi parcelami č. xx a ww. Je pravda, že červená čára v příloze stěžovatelova podání zasahuje i do této hranice, domnívám se, že tento zásah je tak nepatrný, že ve spojení s textem návrhu, kde se parcela č. pp nezmiňuje, lze dovodit - tak jak to učinilo i katastrální pracoviště - že návrh se týká jen hranice mezi parcelami č. zz a xx. Obr. č. 1 - výřez geometrického plánu se správným zákresem hranice Stěžovatel svá tvrzení dokládá geometrickým plánem z roku 1989 a geometrickým plánem z roku 2003 na jedné straně a katastrální mapou na straně druhé. Jsem si vědom, že geometrický plán z roku 1989 byl vytvořen před obnovou operátu evidence nemovitostí technicko-hospodářským mapováním, takže není přímo použitelný. Lze se ale domnívat, že stěžovatel jej použil pro dokreslení situace. Jeho hlavním podkladem byl bezesporu geometrický plán z roku 2003, vytvořený již po obnově operátu evidence nemovitostí, kde příslušná hranice je opět přímá. Vím, že geometrický plán z roku 2003 se uvedené hranice nijak netýká, protože pravděpodobně sloužil k zákresu budov na parcelách č. tt a xx, a tudíž jej není možné použít jako důkaz prokazující existenci chyby. Na druhou stranu ale stěžovatelovu argumentaci chápu - existují dva geometrické plány, kde je hranice přímá a v katastrální mapě přímá není, tudíž se lze domnívat, že v katastrální mapě je chyba. Je mi známo, že uvedená argumentace je nedostatečná, protože stěžovatel nemá k dispozici výsledek zeměměřické činnosti, který by se příslušné hranice týkal a jenž by prokazoval chybný zákres v katastrální mapě. Stěžovatelův návrh je možná nedostatečně odůvodněný, ale je evidentní, co žádá, a v této žádosti neshledávám žádné rozpory. O tom, zda byl návrh odůvodněný, nebo ne, pak má katastrální úřad rozhodnout v rámci procesu upraveného v ustanovení § 8 katastrálního zákona (dnes ustanovení § 36 katastrálního zákona[7]), nikoli pouhým sdělením, že k provedení opravy není důvod. Procesní postup katastrálního pracoviště je o to zarážející, že z obsahového hlediska by oznámení o neprovedení opravy chyby podle ustanovení § 8 odst. 4 katastrálního zákona bylo zcela jistě téměř totožné s odpovědí katastrálního pracoviště ze dne 19. 9. 2013, čj. PU-1826/2013-704. S námitkou ČÚZK, že stěžovatelovo podání neobsahovalo všechny náležitosti, konkrétně písemné prohlášení o nespornosti hranice, nesouhlasím. Je evidentní, že stěžovatel byl přesvědčen, že v období od roku 2003 až do podání návrhu došlo k neodůvodněné změně zákresu hranice. Pokud by ke změně zákresu došlo zřejmým omylem ve smyslu ustanovení § 8 katastrálního zákona a pokud by chyba byla z původního výsledku zeměměřické činnosti zřejmá, písemné prohlášení podle ustanovení § 52 odst. 3 písm. b) katastrální vyhlášky[8] by k provedení opravy nebylo potřeba. O tom, zda je zákres zatížen chybou vzniklou zřejmým omylem, mělo katastrální pracoviště rozhodnout v režimu ustanovení § 8 katastrálního zákona. Shrnu-li řečené - s názorem ČÚZK nemohu souhlasit, protože jsem přesvědčen, že stěžovatelovo podání ze dne 18. 8. 2013 bylo jednoznačně návrhem na opravu chyby ve smyslu ustanovení § 8 katastrálního zákona. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Český úřad zeměměřický a katastrální dopustil pochybení spočívajícího v potvrzení nesprávného procesního postupu katastrálního pracoviště. Ve vztahu ke Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj své šetření končím v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv, tj. správní orgán pochybil, ale své pochybení napravil. Zprávu o šetření zasílám Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj a Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, který žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), účinný do 31. 12. 2013. [3] Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, účinná do 31. prosince 2013. [4] Jednací řád katastrálního úřadu ve znění dodatku č. 1 a dodatku č. 2. [5] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [6] V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud vyslovil následující názor: "Správní řízení je zahajováno na návrh nebo z moci úřední. V daném případě je podáním, v jehož důsledku je správní orgán povinen vydat rozhodnutí ,ve věci' právě sdělený nesouhlas s oznámením. Tento nesouhlas je předmětem správního řízení, přičemž jej ovšem nelze oddělit od návrhu na opravu chyb, který je jeho podstatou. Byť formulace poučení podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona nasvědčuje závěru, že ,věcí' je původní návrh na opravu chyb, nelze tuto spjatost s nesouhlasem pominout." [7] Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), účinný od 1. 1. 2014. [8] Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), účinná do 31. 12. 2013.