Text dokumentu

Sp. zn.: 1694/2026/VOP/ASA Č. j.: KVOP-44049/2026 Datum: 10. září 2026 Zpráva o šetření ve věci vyřizování oznámení přestupků Pan A., [datum narození] (stěžovatel), nesouhlasil s postupem Komise pro projednávání přestupků statutárního města Olomouce (komise a magistrát) a Krajského úřadu Olomouckého kraje (krajský úřad). Komise odložila jeho oznámení o podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a v zaslaném vyrozumění mu nesdělila věcné důvody odložení; pouze odkázala na příslušné zákonné ustanovení. Krajský úřad postup komise potvrdil s tím, že je v souladu s právními předpisy. Na základě podnětu stěžovatele jsem šetřila, [1] zda komise a krajský úřad stěžovatele řádně vyrozuměly o důvodech odložení jeho oznámení přestupku. A. Shrnutí závěrů * Komise pochybila, když stěžovateli neposkytla bližší odůvodnění, proč odložila oznámení přestupku. * Nápravu nezjednal ani krajský úřad. B. Skutková zjištění Z doložené spisové dokumentace a písemných vyjádření správních orgánů vyplývají tyto skutečnosti. B.1 Oznámení přestupku Stěžovatel oznámil přestupek proti občanskému soužití, kterého se na něm měl dopustit pan B. tím, že na jednáních výboru Společenství vlastníků jednotek (SVJ) X. v Olomouci uváděl nepravdivá tvrzení o havarijním stavu balkónu a terasy stěžovatele, čímž měl poškodit jeho osobní a profesní čest lékaře. Komise věc vyhodnotila jako spor soukromoprávní povahy (možný zásah do osobnostních práv), jehož řešení náleží do pravomoci civilních soudů. Dne 28. 1. 2026 proto vyhotovila usnesení o odložení věci [2] podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (ZOP). Usnesení v souladu s § 76 odst. 3 ZOP poznamenala do spisu. Téhož dne komise odeslala stěžovateli vyrozumění o odložení věci, [3] ve kterém ho informovala, že věc byla odložena podle § 76 odst. 1 písm. a) ZOP, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. Konkrétní důvody (tj. na základě čeho usuzuje, že jde o soukromoprávní spor, a nikoli o přestupek) vyrozumění neobsahovalo. Stěžovatel s odložením nesouhlasil a dne 2. 2. 2026 podal "Odvolání proti usnesení o odložení věci", které komise vyhodnotila jako podnět k přezkumnému řízení a postoupila je krajskému úřadu. Krajský úřad dospěl k závěru, že komise věc odložila věcně správně a neshledal důvody pro opatření proti nečinnosti. Stěžovateli sdělil, že komise odložila oznámenou přestupkovou věc usnesením z důvodu dle § 76 odst. 1 písm. a) ZOP a že ze strany podezřelého nedošlo k jednání, které by mohlo být považováno za ublížení na cti ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. [4] Bližší vysvětlení důvodů odložení věci však neuvedl a vůči komisi neučinil žádné opatření. Následně stěžovatel znovu vyjádřil nesouhlas a trval na přezkumu usnesení o odložení věci. Opakované přešetření věci krajský úřad odmítl s poukazem na to, že věc již jednou přešetřil a neshledal pochybení. [5] B.2 Vyjádření úřadů k šetření ochránce Magistrát ve svém vyjádření [6] k zahájení šetření uvedl, že splnil všechny zákonné požadavky, neboť § 76 odst. 3 ZOP doručování odůvodněného usnesení oznamovateli neukládá. Zdůraznil však, že v souladu s principy dobré správy je správní orgán připraven na základě žádosti stěžovatele důvody odložení stěžovateli dodatečně v dostatečném rozsahu objasnit. Poukázal na to, že stěžovatel po doručení vyrozumění úřad s takovou žádostí nekontaktoval. Krajský úřad se ve svém vyjádření [7] s postupem komise ztotožnil jako se zákonným. Uvedl, že stěžovatel nemá na podrobné odůvodnění subjektivní veřejné právo a v případě zájmu mohl požádat o nahlédnutí do spisu, což by mu při prokázání právního zájmu bylo umožněno. C. Právní hodnocení Úkolem ochránce je posuzovat jednání úřadů nejen z hlediska zákonnosti, ale také z hlediska principů dobré správy, které představují standardy otevřenosti, vstřícnosti a přesvědčivosti vůči veřejnosti. C.1 Oznámení stěžovatele úřadům - odůvodnění odložení Na základě zaslané spisové dokumentace jsem dospěla k závěru, že věcné vyhodnocení podnětu komisí bylo správné. Komise v usnesení o odložení věci podrobně a logicky rozebrala, že spor mezi sousedy o technický stav terasy má soukromoprávní povahu a nedosahuje intenzity přestupku proti občanskému soužití. Věcné odložení podnětu podle § 76 odst. 1 písm. a) ZOP tedy bylo namístě. [8] Komise rovněž postupovala v souladu s doslovným zněním zákona. Podle § 76 odst. 3 ZOP se usnesení o odložení věci pouze poznamenává do spisu a komise má povinnost vyrozumět o odložení věci osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku. Do skupiny osob dotčených jednáním podezřelého z přestupku náležejí osoby přímo postižené spácháním přestupku. [9] Zákon přestupkovým orgánům výslovně neukládá povinnost doručovat oznamovatelům plné znění usnesení ani vyrozumění podrobně odůvodňovat. V souladu s principy dobré správy [10] má vyrozumění o odložení oznámeného přestupku obsahovat dostatečné odůvodnění, a to i bez toho, že by o ně oznamovatel musel napřed požádat. [11] K naplnění principů přesvědčivosti a otevřenosti, jež v této oblasti jako veřejná ochránkyně práv prosazuji, patří i to, že vyrozumění o nezahájení řízení obsahuje přiměřené odůvodnění v takovém rozsahu, který v oznamovateli či oznamovatelce nevzbudí podezření na svévolné uplatnění správního uvážení. [12] Vhodnou formou vyrozumívání správními orgány je obeslání osob přímo postižených spácháním přestupků stejnopisem předmětného usnesení o odložení věci poznamenaného do spisu. [13] Dostačuje i jiná vhodná forma sdělení, pokud ji úřad vyhodnotí jako oboustranně efektivnější. Smyslem vyrozumění osoby dotčené jednáním podezřelého je, aby měla dostatek informací k rozhodování, jak dále postupovat - zda uplatněním podnětu k přezkumnému řízení, podáním žaloby soudu atd. [14] Stěžovatel měl při projednávání skutku pozici osoby přímo postižené spácháním přestupku. Komise oznámení odložila, o čemž stěžovatele vyrozuměla. Odložení oznámení provedla komise usnesením, které poznamenala do spisu. Usnesení řádně odůvodnila. I přes to komise odůvodnění nepromítla do vyrozumění pro stěžovatele a omezila se pouze na citaci zákonného ustanovení, podle kterého oznámení odložila. [15] Tajemník magistrátu ve svém vyjádření uvedl, že úřad splnil všechny zákonné požadavky, neboť § 76 odst. 3 ZOP doručování odůvodněného usnesení oznamovateli neukládá. Zdůraznil však, že v souladu s principy dobré správy je správní orgán připraven na základě žádosti stěžovatele důvody odložení stěžovateli dodatečně v dostatečném rozsahu objasnit. Poukázal na to, že stěžovatel po doručení vyrozumění úřad s takovou žádostí nekontaktoval, a proto správní orgán neměl důvod poskytovat mu další vysvětlení. [16] I když nerozumím tomu, z jakého důvodu komise nemohla vysvětlit oznamovateli důvody odložení rovnou a proč má o bližší zdůvodnění dodatečně požádat, oceňuji připravenost úřadu důvody odložení v dostatečném rozsahu objasnit. Nesouhlasím však s tvrzením, že stěžovatel vysvětlení nepožadoval. Stěžovatel s postupem úřadu nesouhlasil, což podrobně odůvodnil v reakci na vyrozumění o odložení věci ve svém podání ze dne 2. 2. 2026 označeném jako "Odvolání proti usnesení o odložení věci". V něm mimo jiné namítal, že správní orgán neuvedl, jakými úvahami se řídil při hodnocení rozhodných skutečností. Snažil se tedy domoci vysvětlení, proč bylo jeho oznámení o přestupku odloženo. V takové situaci bych za vhodný postup považovala například zaslání kopie usnesení o odložení věci stěžovateli, aby se mohl s důvody odložení seznámit. K tomu však nedošlo. Ředitelka krajského úřadu se s postupem komise při odložení věci ztotožnila jako se zákonným. Uvedla, že oznamovatel nemá na podrobné odůvodnění subjektivní veřejné právo a v případě zájmu mohl požádat o nahlédnutí do spisu, což by mu při prokázání právního zájmu bylo umožněno. [17] Krajský úřad posuzoval postup komise pouze z hlediska zákonnosti, a proto neshledal v postupu komise porušení právních předpisů. Z pohledu dobré správy však považuji za vhodné, aby krajský úřad jako metodický orgán vedl podřízené úřady také k tomu, aby ve vyrozuměních o odložení uváděly alespoň stručné věcné důvody, případně zasílaly kopii usnesení o odložení věci. Ani jeden z doporučených postupů nepředstavuje pro úřady nepřiměřenou administrativní zátěž. Naopak může přispět k transparentnosti a vyšší přesvědčivosti rozhodnutí úřadů. Současně tak může eliminovat nápad dalších podání oznamovatelů dožadujících se vysvětlení odložení oznámení. K možnosti nahlédnutí do spisu při prokázání právního zájmu nebo jiného vážného důvodu jsem trochu skeptická. Prokazování právního důvodu nahlížení by mohlo spíše vytvořit další překážku pro oznamovatele. Neprokázání může naopak znamenat další administrativu pro úřad (vydání usnesení o odepření nahlížení dle § 38 odst. 5 správního řádu). V souladu s principy dobré správy, zejména principem přesvědčivosti a otevřenosti by správní orgány neměly vytvářet zbytečné překážky. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám stěžovateli spolu s kopií usnesení o odložení věci. Na vědomí ji posílám také primátorce města Olomouce a ředitelce Krajského úřadu Olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, že pochybení je tímto napraveno, šetření končím. [18] JUDr. Eva Kostolanská veřejná ochránkyně práv [1] Podle ustanovení § 14 a násl. zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [2] Usnesení komise, č. j. SMOL/030556/2026/OSC/PREST/Voj, ze dne 28. 1. 2026. [3] Vyrozumění komise, č. j. SMOL/043615/2026/OSC/PREST/Voj, ze dne 28. 1. 2026. [4] Sdělení krajského úřadu, č. j. KÚOK/23589/2026/OMPSČ-P/9286, ze dne 4. 3. 2026. [5] Sdělení krajského úřadu, č. j. KÚOK/23589/2026/OMPSČ-P/9286, ze dne 10. 3. 2026. [6] Vyjádření tajemníka Magistrátu města Olomouce ze dne 5. 5. 2026, č. j. SMOL/209934/2026/OKTA/Pos. [7] Vyjádření ředitelky Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 12. 5. 2026, č. j. KÚOK/23589/2026/OMPSČ-P/9286. [8] Kopii usnesení o odložení věci zasílám stěžovateli spolu s touto zprávou o šetření, aby se s důvody mohl seznámit. [9] Viz dokument Často kladené dotazy k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a zákonu č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů - aktualizace k únoru 2025 [online]. Praha, 2025, s. 6 [cit. 2026-08-10]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/zakon-o-odpovednosti-za-prestupky-a-rizeni-o-nich-ucinny-od-1-7-2017.aspx. [10] Srov. GABRIŠOVÁ, V.: Kontrolní orgány. Sborník Stanoviska veřejného ochránce práv. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv a Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha: 2017, s. 90 a 91. Sborník je dostupný on-line z https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/sborniky_stanoviska/Sbornik_Kontrolni-organy.pdf. [11] Srov. např. zprávu o šetření veřejného ochránce práv ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 5190/2017/VOP/JMA, a zprávu o šetření veřejného ochránce práv ze dne 12. 10. 2020, sp. zn. 986/2020/VOP/JMA, dostupné z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9234. [12] Srov. GABRIŠOVÁ, V.: Kontrolní orgány. Sborník Stanoviska veřejného ochránce práv. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv a Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha: 2017, s. 92. Sborník je dostupný on-line z https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/sborniky_stanoviska/Sbornik_Kontrolni-organy.pdf. [13] Srov. JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; Zákon o některých přestupcích. 3. vydání, s. 659. In: Beck - online [on-line]. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2025 [cit. 2026-08-10]. Tato publikace odkazuje v citované části i na komentář JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. 7. vydání, s. 576. In: Beck - online [on-line]. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2023 [cit. 2026-08-10]. S vhodností této formy vyrozumívání se ztotožnil i odbor legislativy a koordinace předpisů ministerstva při konzultačním dni k přestupkové problematice konaném dne 9. 6. 2020. Viz Zápis z konzultačního dne k přestupkové problematice konaného odborem všeobecné správy Ministerstva vnitra pro zpracovatele přestupkové agendy dne 9. 6. 2020, s. 4 [on-line]. Praha: (c) 2020 Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2026-08-10], dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/zapisy-z-konzultacnich-dnu-k-prestupkove-problematice.aspx. [14] Srov. Průvodce zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 3. doplněná verze [online]. Praha: (c) 2023 Ministerstvo vnitra České republiky, 72 s. [cit. 2026-08-10], dostupné z https://www.mvcr.cz/clanek/zakon-o-odpovednosti-za-prestupky-a-rizeni-o-nich-ucinny-od-1-7-2017.aspx. [15] Šlo o odložení podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť došlé oznámení neodůvodňovalo zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. [16] Vyjádření tajemníka Magistrátu města Olomouce ze dne 5. 5. 2026, č. j. SMOL/209934/2026/OKTA/Pos. [17] Vyjádření ředitelky Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 12. 5. 2026, č. j. KÚOK/23589/2026/OMPSČ-P/9286. [18] Podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí.