Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 1577/2026/VOP/MK Č. j.: KVOP-27785/2026 Brno 2. června 2026 Zpráva o šetření ve věci použití pout Paní A. (stěžovatelka) se na ochránce obrátila podnětem k prošetření zákroku Policie ČR ze dne 29. ledna 2026 vůči ní, při kterém jí byla přiložena pouta coby osobě zadržené. A. Shrnutí závěrů V postupu policie při použití pout jsem shledal pochybení a vydávám tuto zprávu o šetření. Policie chybovala, když stěžovatelce přiložila pouta, aniž k tomu byly splněny zákonné předpoklady. B. Skutková zjištění Okresní soud v Lounech vydal rozhodnutí o předběžném opatření, kterým (ve stručnosti) stěžovatelce uložil povinnost zdržet se kontaktů s bývalým partnerem a její dcerou vyjma stanovených výjimek. Tuto povinnost stěžovatelka mj. porušila ve dnech 28. a 29. ledna 2026. Dle protokolu o zadržení osoby podezřelé [1] došlo k zadržení stěžovatelky a převozu na služebnu; pouta použita nebyla. Následující den její bývalý partner oznámil na Policii ČR, že poté, co proběl plánovaný společný kontakt všech tří, a v 18:30 hod. se rozloučili, po příchodu domů zjistil, že stěžovatelka vnikla do domu, ačkoli by neměla mít klíče k dispozici, a porušila tak předběžné opatření vydané soudem. Stěžovatelka byla opět podezřelá z protiprávního jednání (porušila předběžné opatření ve věci ochrany před domácím násilím) a hlídka policie přivolaná na místo ji zadržela a převezla na služebnu. Po dobu převozu jí byla přiložena pouta (zepředu). Stěžovatelka je hlídkám Policie ČR známá z jejich činnosti, protože opakovaně vyjížděly řešit její přestupkové jednání i porušování výše uvedeného předběžného opatření. V protokolu o zadržení osoby podezřelé (ze dne 29. ledna 2026), které je předmětem mého šetření, se uvádí, že byla použita pouta a to dle § 54 zákona o Policii ČR, protože "byla dána důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku, ochrana veřejného pořádku a osoba se pokusí o útěk." Bližší vysvětlení, z čeho tato obava plyne, protokol neobsahuje. Policisté, kteří zákrok prováděli, se ve svých následných vyjádřeních ke stížnosti stěžovatelky omezili na konstatování, že pouta byla přiložena z důvodu obavy, že bude ohrožena bezpečnost osob a majetku na místě činu (prap. Krupička), resp. byla důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob a majetku (pprap. Spišáková). Prap. Krupička navíc do svého vyjádření ke stížnosti uvedl, že: "Zadržená osoba po celou dobu spolupracovala, nekladla odpor a komunikace s ní probíhala standardním způsobem." Žádné problematické chování stěžovatelky není zachyceno ani na audionahrávce pořízené při zákroku. Ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ve svém vyjádření k zahájení šetření uvedl, že pouta byla užita jako preventivní opatření, a to z titulu procesního postavení stěžovatelky, přičemž poukázal i na její hodnocení obsažené v odůvodnění usnesení Okresního soudu o nařízení předběžného opatření, v němž se uvádí, že dle zjištění OSPOD psychický stav stěžovatelky není stabilizován nebo neužívá předepsané léky, vyhrožovala sebevraždou i újmou dítěti. Z jejích lékařských zpráv vyplývá její neuspokojivý psychický stav [2]. C. Právní hodnocení C.1 Pravidlo pro použití pout Policie může použít pouta vůči zadržené osobě pouze tehdy, existuje-li důvodná obava z ohrožení některých zákonem chráněných zájmů; tato obava může plynout z okolností, které se týkají osoby omezované na svobodě, jejího jednání nebo jiných okolností. Použití pout upravuje zákon o Policii ČR, a to v § 53 a v § 54. Výklad těchto ustanovení podal Nejvyšší správní soud v rozsudku [3] č. j. 8 As 180/2019-59: Z výše citované právní úpravy plyne, že zákon o policii obsahuje v § 53 obecné podmínky pro použití donucovacích prostředků a vedle toho v § 54 speciální úpravu pouze pro použití pout. Z dikce § 54 zákona o policii (viz použití slova "také") lze dovodit, že pouta lze v souladu se zákonem použít jak v případě naplnění obecných podmínek, tak podmínek speciálních. Rozdílem je, že v případě obecných podmínek je nutná existence ohrožení hodnot uvedených v § 53 odst. 1 zákona policii, kdežto u speciálních podmínek postačuje s ohledem na postavení osoby, vůči níž je donucovací prostředek použit, "pouze" důvodná obava z možnosti ohrožení uvedených hodnot. Jelikož se speciální podmínky týkají výlučně osob omezených na svobodě, zákon předpokládá zvýšenou míru pravděpodobnosti agresivního chování nebo snahy o útěk, a proto policistovi dovoluje užít pout, i když ještě ani nenastalo ohrožení hodnot vymezených v obecných podmínkách pro použití donucovacích prostředků. [4] Citovaný rozsudek také odkazuje na komentář zmíněný ředitelem Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje v jeho vyjádření k zahájení šetření: Odborná literatura k tomu uvádí, že "důvodná obava může plynout z okolností, které se týkají např. osoby omezované na svobodě (nebezpečný pachatel, recidivista, pachatel s historií útěků, intoxikovaná osoba, osoba silně rozrušená), které se týkají jejího jednání (agresivně se chovající osoba, pachatel, jemuž hrozí vysoký trest) nebo jiných okolností, které odůvodňují obavu z výše uvedeného jednání" (Vangeli, B. Zákon o Policii České republiky. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 220). [5] Soud dále uvedl: Pokud jde o naplnění speciálních podmínek pro použití pout, kasační soud považuje za podstatné zdůraznit, že zákon o policii neumožňuje preventivní a paušální použití pout vůči každé osobě, která je omezena na osobní svobodě, ale spojuje tuto pravomoc s přítomností důvodné obavy z ohrožení některých zákonem chráněných zájmů. [6] C.2 Aplikace pravidla Ačkoliv zasahující policisté argumentují důvodnou obavou, z jejich popisu jednání stěžovatelky "Zadržená osoba po celou dobu spolupracovala, nekladla odpor a komunikace s ní probíhala standardním způsobem" není zřejmé, z čeho pramenila ona důvodná obava z možnosti ohrožení chráněných hodnot. Přiléhavěji tedy působí vysvětlení krajského ředitele, dle nějž šlo o preventivní opatření. Preventivní použití pout však zákon nedovoluje. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, zákon o policii neumožňuje preventivní a paušální použití pout vůči každé osobě, která je omezena na osobní svobodě, ale spojuje tuto pravomoc s přítomností důvodné obavy z ohrožení některých zákonem chráněných zájmů. C.3 Další důvody Dle citovaného komentáře důvodná obava může plynout z okolností, které se týkají např. osoby omezované na svobodě (nebezpečný pachatel, recidivista, pachatel s historií útěků, intoxikovaná osoba, osoba silně rozrušená), které se týkají jejího jednání (agresivně se chovající osoba, pachatel, jemuž hrozí vysoký trest) nebo jiných okolností, které odůvodňují obavu z výše uvedeného jednání. C.3.1 Okolnosti týkající se osoby Chápu, že policisté stěžovatelku znali ze své předchozí činnosti a věděli, že se dopouští problematického chování vůči své dceři i jejímu otci, případně dalším osobám opakovaně. Stejně tak jim mohl být znám popis jejího duševního zdraví obsažený v usnesení soudu z října 2025. Popis duševního zdraví je však popis stavu tehdy platného a nelze bez dalšího usuzovat, že i v lednu 2026, kdy k zákroku policie došlo, by na stěžovatelku bylo možno kontinuálně a bez dalšího nahlížet jako na osobu silně rozrušenou nebo jinak problematickou. Popis okolností odůvodňující použití pout mající původ v samotné osobě omezované na svobodě podaný v komentáři pracuje s aktuálním stavem platným v místě a čase zvažovaného použití pout (viz použitá slova: intoxikace, silné rozrušení). Další důvody zmíněné v této části komentáře (nebezpečný pachatel, recidivista, historie útěků) na stěžovatelku nejsou přiléhavé vůbec, resp. její opakované problematické chování by se za recidivu sice dalo považovat, avšak domnívám se, že nemá takovou podobu, jakou měl na mysli autor komentáře, který spíše cílil na osoby opakovaně trestané. Důvod pro přiložení pout mající původ v samotné osobě stěžovatelky jsem tedy neshledal. C.3.2 Okolnosti týkající se jednání a jiné okolnosti Důvod pro přiložení pout dále nevyplývá ani z povahy jejího jednání (nebyla agresivní, nehrozí jí vysoký trest atd.), ani z jiných okolností. Naopak lze zopakovat, že po celou dobu spolupracovala, nekladla odpor a komunikace s ní probíhala standardním způsobem. Policisté vůči stěžovatelce zasahovali již den před řešeným zákrokem, tedy 28. ledna 2026, a pouta vůči ní nepoužili. Druhý den, tj. 29. ledna 2026, však již k použití pout došlo, aniž bylo zřejmé, co se na jednání stěžovatelky změnilo. Žádné konkrétní důvody, které by specifikovaly přítomnost důvodné obavy z ohrožení některého ze zájmů chráněných zákonem, nelze v poskytnutém spisovém materiálu zjistit. Jakkoli kvituji, že z postupu policistů vyplývá, že pouta vůči zadrženým osobám nepoužívají automaticky (viz jejich nepoužití dne 28. ledna 2026), musím šetření uzavřít konstatováním pochybení policie, neboť jsem přesvědčen, že k užití pout vůči stěžovatelce nebyly splněny zákonné podmínky, neboť důvodná obava z ohrožení některých zákonem chráněných zájmů nevyplývá z poskytnutého spisového materiálu. D. Informace o dalším postupu Vzhledem k tomu, že se jednalo o použití pout po relativně krátkou dobu, v poloze vepředu a stěžovatelka vůči přiložení pout v danou dobu sama nijak aktivně nebrojila, a dále s přihlédnutím k tomu, že Policie ČR zjevně pouta v obdobných situacích nepřikládá automaticky, považuji toto pochybení za nepříliš závažné a své šetření proto tímto končím dle § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. Uvítám, bude-li obsah této zprávy o šetření, resp. pravidla pro užití pout dle § 54 zákona o Policii ČR připomenut policistům při některém z budoucích školení, metodických dnů či jinak dle uvážení ředitele Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ze dne 28. ledna 2026. [2] Viz odst. 12 a násl. Usnesení Okresního soudu v Lounech z října 2025 o návrhu na předběžné opatření. [3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2021, č. j. 8 As 180/2019-59 (uveřejněn ve Sb. NSS pod. č. 4233/2021); dostupný na https://sbirka.nssoud.cz/cz/policie-ceske-republiky-pouziti-pout.p4246.html. Preventivní a paušální použití pout dle § 53 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, vůči každé osobě, která se dopustila protiprávního jednání, je nepřípustné. K použití pout lze přistoupit pouze tehdy, pokud je v důsledku předchozího jednání poutané osoby bezprostředně ohrožen (je dána důvodná obava, že ohrožen bude) některý ze zákonem uvedených chráněných zájmů. Takové ohrožení ale nemůže vyplývat výlučně z postupu zvoleného policií (zde způsob eskorty), který si sama policie vyhodnotí jako obecně rizikový. (zvýrazněno VOP) [4] Viz bod 38 rozsudku. Zvýrazněno VOP. [5] Viz bod 38 rozsudku. Zvýrazněno VOP. [6] Viz bod 39 rozsudku. Zvýrazněno VOP.