Spisová značka 44/2025/DO
Oblast práva Výkon SPOD
Věc rodičovský spor
Forma zjištění ochránce Zpráva o šetření - § 17
Výsledek šetření Pochybení nezjištěno
Vztah k českým právním předpisům 89/ Sb., příl. 2012, § 888
359/ Sb., příl. 1999, § 6, příl. 1999, § 7 odst. 2, příl. 1999, § 9, příl. 1999, § 10 odst. 2, příl. 1999, § 17 písm. a)
500/ Sb., příl. 2004, § 7 odst. 1
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 09. 07. 2025
Datum vydání 15. 07. 2026

Poznámka/Výsledek případu

Dětský ombudsman neshledal pochybení v postupu OSPOD, který neodpověděl na každé jednotlivé podání otce. Otec upozorňoval na údajné týrání dětí ze strany matky, podání se však se opakovala a byla zároveň zahlcující. Dětský ombudsman zároveň zkontroloval, že OSPOD se tvrzeními otce zabýval a v pravidelných intervalech otce informoval o svém postupu, věc proto uzavřel.

Právní věty

OSPOD má povinnost vhodně prošetřit a vyhodnotit každé oznámení týkající se nedostatečné péče jednoho z rodičů [§ 7 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí]. To však neznamená, že OSPOD musí rodiči odpovídat zvlášť na každé jednotlivé podání, které se opakuje a je zároveň zahlcující. V takovém případě může OSPOD v zájmu zachování efektivity své činnosti [§ 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád] stanovit individuální postup, kdy například v pravidelných intervalech poskytuje rodiči informace o tom, jak naložil s jeho podněty. O takovém postupu by měl OSPOD rodiče předem informovat.

Text dokumentu

Sp. zn.: 44/2025/DO/DS Č. j.: KVOP-31869/2026 Zpráva o šetření ve věci sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezletilých Bedřicha a Roberta Pan A. si stěžoval na postup Městského úřadu Vyškov (OSPOD), konkrétně pracovnice Mgr. Kateřiny Stupkové při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví jeho synů Bedřicha (nar. xxx) a Roberta (nar. xxx). Uvedl, že OSPOD mu brání ve styku s dětmi, zamlčuje informace o dětech a že pracovnice jedná zaujatě ve prospěch matky. Zároveň měl za to, že se OSPOD dostatečně nezabývá jeho podněty, kterými upozorňuje na úrazy a zranění dětí. A. Shrnutí závěrů V šetření jsem hodnotil postup OSPOD: * při komunikaci s otcem s důrazem na to, zda je OSPOD nestranný a dostatečně aktivní v otázce realizace péče otce; [1] * při vyřizování podnětů otce, ve kterých upozorňoval na zranění a úrazy u dětí; * jako kolizního opatrovníka chlapců v řízení o péči. Dospěl jsem k závěru, že OSPOD postupoval správně ve všech šetřených bodech. B. Skutková zjištění V roce 2022 OSPOD vystupoval jako kolizní opatrovník v řízení o péči o Bedřicha. Soud svěřil Bedřicha do péče matky a stanovil otci výživné. Rodiče se později k sobě vrátili, definitivně se rozešli v říjnu 2024. Soud rozsudkem z ledna 2025 svěřil do péče matky i Roberta a stanovil otci výživné. Také v tomto řízení soud jmenoval OSPOD kolizním opatrovníkem dětí. O úpravě styku soud ani v jednom případě nerozhodoval. Na styku otce s dětmi se rodiče domlouvali. Domluva však dlouhodobě probíhala problémově, předávání dětí bylo spojené s konflikty mezi rodiči. Na základě incidentů mezi rodiči podal OSPOD v březnu 2025 podnět na státní zastupitelství k prošetření situace v rodině. V březnu 2025 soud rozhodl o asistovaném předávání dětí v organizaci B., z. s., v Brně. Poté, co organizace vypověděla otci službu kvůli jeho chování, rozhodl soud v květnu 2025 o asistovaných kontaktech otce s dětmi v rodinné poradně E., a to na jednu hodinu týdně. Soud v září 2025 nařídil otci povinnost zdržet se setkávání s matkou a také zákaz přiblížení na 50 m. Důvodem bylo opakované slovní i fyzické napadání matky otcem, ke kterému docházelo nejčastěji při předávání dětí. V lednu 2026 vypověděla otci spolupráci kvůli nevhodnému chování i rodinná poradna E. Soud při jednání v březnu 2026 rozhodl tak, že otec bude o syny pečovat jednu hodinu týdně formou asistovaného setkávání v Krizovém centru C. Soudce při jednání uvedl, že pokud se otec při setkávání osvědčí, bude zvažovat úpravu péče pouze s asistovaným předáváním, případně ve vícedenním časovém rozsahu. Soud následně nařídil ve věci vypracování znaleckých posudků. Na začátku dubna 2026, po třech setkáních, ukončilo spolupráci s otcem i krizové centrum. [2] C. Právní hodnocení C.1 Práce s rodinou, nestrannost a komunikace s otcem ohledně realizace péče OSPOD by měl usilovat o smírné řešení sporů mezi rodiči a nabízet jim pomoc. [3] OSPOD však nemá možnost ani pravomoc sám péči rodičů upravit. V případě platného rozsudku musí OSPOD rodiče upozornit na povinnost dodržování rozsudku. OSPOD také poučí rodiče o právech a povinnostech vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti. OSPOD má postupovat v zájmu dítěte a jeho nestranný přístup k oběma rodičům je nezbytným předpokladem řádného výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Na postup OSPOD jako správního orgánu se vztahuje ustanovení správního řádu, [4] které stanoví, že dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Otec ve svém podnětu uvedl, že se OSPOD dostatečně nesnaží o smírné řešení sporu mezi ním a matkou dětí. Podle jeho vyjádření je OSPOD zaujatý ve prospěch matky a s otcem dostatečně nekomunikuje. Měl též za to, že OSPOD mu zamlčoval informace o dětech v situaci, kdy mu matka odmítala sdělit svou adresu a také adresu školky, kam měl Bedřich nastoupit. OSPOD s rodinou spolupracoval již v roce 2022, kdy vedl Bedřicha jako tzv. ohrožené dítě z důvodu vyhroceného konfliktu mezi rodiči. [5] V říjnu 2023 se otec znovu obrátil na OSPOD s tím, že má s matkou další dítě a nedaří se jim se dohodnout na kontaktech. OSPOD následně svolal společnou schůzku s rodiči, kde jim poskytl sociální poradenství, instrukce a snažil se je vést k dohodě. Na konci února 2025 vyhodnotil OSPOD děti jako ohrožené z důvodu vyhroceného rodičovského konfliktu. Kontakty otce se syny probíhaly na základě domluvy rodičů, ale při předávání dětí docházelo ke konfliktům mezi rodiči, několikrát musela zasáhnout i policie. Podle OSPOD měli rodiče problém se dohodnout, dělali si naschvály, měli vzájemné výhrady k péči o děti. Matka si stěžovala, že ji otec napadá, je velmi vulgární, otec měl za to, že matka navádí děti proti němu. Otec také často nedodržoval domluvené časy. Na základě incidentu, kdy měl otec navádět syna, aby na matku použil nůž, podal OSPOD na otce trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožování mravní výchovy nezletilého a také znásilnění (matka OSPOD sdělila, že mladší syn se narodil ze znásilnění). Policie však ve věci dosud nepodnikla žádné kroky. Matku OSPOD odkázal na D., se kterým navázala spolupráci. Vzhledem k opakujícím se incidentům během předávání dětí OSPOD opakovaně rodiče poučil o možnosti žádat o soudní úpravu styku. Matka nakonec podala návrh v březnu 2025. Už před vydáním rozsudku OSPOD aktivně hledal organizaci, která by mohla zajistit službu asistovaného předávání. Soud stanovil otci asistované předávání dětí ke kontaktům v Brně v organizaci B. Předávání probíhalo tak, aby se matka s otcem nepotkali. Zde proběhlo celkem osm kontaktů, poslední v květnu 2025. Otec si syny vždy po převzetí začal vysvlékat a fotil jejich modřiny, ačkoliv jej pracovníci organizace opakovaně vyzývali, ať to nedělá, což vedlo ke konfliktům s pracovnicemi organizace. Kvůli vulgárnímu chování otce k pracovnici organizace, B. otci vypovědělo smlouvu. Otec namítal, že poté, co s ním organizace B. ukončila smlouvu, přišel o kontakt s dětmi. Pracovnice OSPOD o nastalé situaci věděla a aktivně se jí zabývala. Informovala soud a poučila otce, že může reagovat podáním návrhu na novou úpravu styku prostřednictvím předběžného opatření. Soud následně sám ještě v květnu 2025 upravil styk otce se syny asistovanou formou v rodinné poradně E. v rozsahu jedné hodiny týdně. OSPOD s oběma organizacemi komunikoval a žádal si od nich zprávy. Ze zpráv rodinné poradny E. plyne, že děti mají k otci pozitivní vztah, otec se jim naplno věnuje. Většina kontaktů proběhla bez komplikací, některá setkání měla komplikovaný průběh. OSPOD tak vycházel z předpokladu, že je v zájmu dětí dbát o udržení vztahu s otcem. Psychologové poradny se také snažili s rodiči pracovat. Podle zprávy oba rodiče přispívají ke konfliktu, mají výhrady ke vzájemné péči, otec má silné prožívání hněvu, když se vybouří, je schopen konstruktivní diskuze. V lednu 2026 vypověděla otci služby i rodinná poradna E. Důvodem bylo otcovo nevhodné chování, kterým porušil pravidla poskytování služeb poradny. [6] Ověřil jsem, že OSPOD o změně situace věděl a opakovaně o ní informoval soud. V březnu 2026 upravil soud péči otce asistovanou formou v krizovém centru v Brně. Krizové centrum po třech setkáních otci vypovědělo smlouvu pro jeho nevhodné chování. Z výše uvedeného vyplývá, že otec neumí ovládnout svůj hněv, což vede ke konfliktům s matkou i různými institucemi, u kterých má otec za to, že mu brání v péči o syny. V souvislosti s nevhodným chováním otce řešil OSPOD nabídku odborné pomoci pro rodiče. Matce v souvislosti s konflikty s otcem poskytl kontakt na D. S oběma rodiči se také snažili pracovat psychologové rodinné poradny E. Psycholožka na dotaz pracovnice OSPOD uvedla, že individuální psychologickou terapii otce nepovažuje za možnou. Otec sám projevil zájem o spolupráci s psychologem v září 2025. OSPOD otci poskytl kontakt na psychology, které prověřil. Podle dostupných informací otec zatím spolupráci s psychologem nenavázal. Zpráva z krizového centra z dubna 2026 doporučuje otci využít odbornou psychologickou pomoc, konkrétně absolvování psychoterapeutického pobytu zaměřeného na zvládání emocí a respekt k nastavenému režimu. Otec také ve svém podnětu uvedl, že mu OSPOD zamlčoval informace v situaci, kdy mu matka odmítala sdělit adresu, kde s dětmi bydlí a školku, kterou bude Bedřich navštěvovat. Zjistil jsem, že v rozhodné době tyto informace neměl ani OSPOD. OSPOD matku poučil, že otec nebyl zbaven rodičovských práv, a má tak právo mít informace o tom, kde dětí bydlí a jakou školku navštěvují. Na základě zjištěných skutečností mám za to, že se OSPOD řádně snažil motivovat obě strany sporu ke smírnému řešení, matku navázal na D., otci doporučoval využít pomoc psychologa, komunikoval s organizacemi poskytujícími služby asistovaného setkávání a předávání a vedl oba rodiče k dodržování platných soudních rozhodnutí. Ze spisu OSPOD také nevyplynulo nic, co by svědčilo o tom, že OSPOD nejedná s rodiči rovnocenně. OSPOD s oběma rodiči dostatečně komunikoval a řešil výhrady obou rodičů k asistovaným kontaktům. Shrnuji tak, že OSPOD byl ve věci dostatečně aktivní a snažil se o smírné řešení sporu mezi rodiči. Ze spisu také nevyplynulo, že by OSPOD jednal vůči otci zaujatě či mu úmyslně zatajoval informace o dětech. Bude nyní na OSPOD, jak zohlední aktuální situaci a informace z krizového centra ve svém dalším postupu. Terapii pro otce může zahrnout jako jeden z cílů Individuálního plánu ochrany dítěte, může otci také doporučit [7] nebo nařídit využití odborné psychologické pomoci. Terapie může nařídit také soud. C.2 Postup OSPOD při vyřizování podnětů otce týkajících se týrání dětí OSPOD má povinnost vhodně prošetřit a vyhodnotit každé oznámení týkající se nedostatečné péče jednoho z rodičů [8] (například věc s rodiči projednat, provést šetření v domácnosti dítěte či oslovit s žádostí o vyjádření spolupracující odborníky). [9] To však neznamená, že OSPOD musí rodiči odpovídat zvlášť na každé jednotlivé podání, které se opakuje a je zároveň zahlcující. V takovém případě může OSPOD v zájmu zachování efektivity své činnosti [10] stanovit individuální postup, kdy například v pravidelných intervalech poskytuje rodiči informace o tom, jak naložil s jeho podněty. O takovém postupu by měl OSPOD rodiče předem informovat. Otec opakovaně upozorňuje OSPOD na nedostatečnou péči o děti ze strany matky. Téměř po každém kontaktu s dětmi se obrací na OSPOD, často i na policii, s podezřením, že matka děti týrá. Svá tvrzení dokládá fotografiemi modřin, odřenin, případně dalších zranění, které na těle dětí nalezne. Ve spisu jsem ověřil, že na základě podnětů otce OSPOD situaci prošetřil. Opakovaně si vyžádal zprávy od ošetřující dětské lékařky i vyjádření matky. Matka sdělila, že kluci jsou živí a jedná se o běžná dětská zranění, která vznikají při hře a pohybu. Ze zpráv a vyjádření dětské lékařky vyplynulo, že Bedřich má projevy hyperaktivity. Lékařka ve zprávách uvedla, že děti nikdy nejevily známky zanedbávání, týrání či špatné péče. Ve zprávě ze srpna 2025 lékařka upozornila na nevhodné chování otce v minulosti (v roce 2022), a to jak v ordinaci, tak na zahlcující a výhružné telefonáty. Ve zprávě zároveň uvedla, že je vidět, že otec má o syny zájem a má je rád, má však problém s chováním a ovládáním. Jediné zranění, které otec OSPOD nahlásil a které OSPOD vyhodnotil jako závažné, byla Bedřichova opařená ruka. OSPOD však následně u matky ověřil, že se jednalo o nehodu, kdy se Bedřich dotknul rozpálených kamen. Matka svá tvrzení doložila zprávou z pohotovosti, kde nechala syna ošetřit. OSPOD také opakovaně provedl šetření v domácnosti matky, prohlédl si chlapce, hovořil s matkou i babičkou dětí. Vždy shledal pouze zranění úměrná věku, případně projevy alergického ekzému u Roberta, který však matka konzultuje s lékaři. Robert je podle zpráv lékaře alergický na mléčné bílkoviny. Jeho dietní omezení bylo jednou z příčin sporu mezi rodiči. Soud v rozsudku z března 2026 uložil otci povinnost dietu respektovat a zdržet se podávání Robertovi potravin s obsahem mléčných bílkovin. Z šetření OSPOD ani lékařských zpráv nevyplynuly žádné okolnosti, které by svědčily o závažných nedostatcích v péči matky. OSPOD o vyřízení podnětů a svých závěrech otce také pravidelně informoval. Jelikož se otec obracel na OSPOD s totožnými podněty každý týden, pracovnice OSPOD jej požádala, aby OSPOD nezahlcoval a zasílal jen materiál nasvědčující ohrožení dětí. Pracovnice také nereagovala otci na každé jednotlivé podání, ale informovala jej v pravidelných intervalech. Za výše popsané situace považuji takový postup za správný. Uzavírám, že OSPOD se řádně vypořádal s podněty otce. C.3 Výkon kolizního opatrovnictví a zohlednění nejlepšího zájmu dítěte v řízení o péči Při výkonu kolizního opatrovnictví [11] musí OSPOD hájit nejlepší zájem dítěte, [12] a za tímto účelem činit potřebné procesní úkony a podávat návrhy k řešení situace dítěte. Nejlepší zájem dítěte je neurčitý pojem, který by měl OSPOD vždy posuzovat a určovat individuálně s ohledem na konkrétní situaci, v níž se dotčené dítě nachází, přičemž pozornost je třeba věnovat jeho osobním poměrům, situaci a potřebám. [13] OSPOD jako kolizní opatrovník zastupoval oba chlapce před soudem v řízení o péči. Soudu zasílal písemné zprávy, ve kterých shrnoval informace o spolupráci s rodinou a uváděl svá stanoviska a návrhy a přikládal zprávy od spolupracujících odborníků. Kontaktoval soud v obou případech, kdy organizace poskytující služby asistovaného předávání a kontaktu vypověděly otci služby. OSPOD se také účastnil soudních jednání. Samostatný pohovor s dětmi OSPOD vzhledem k jejich věku neuskutečnil, v řízení ale opakovaně upozorňoval na to, že chlapci mají k otci pěkný vztah a je v jejich zájmu jej udržovat. Zároveň však upozornil na nevhodný vliv otce, který se opakovaně před dětmi vyjadřuje vulgárně o matce. Podpořil také asistovanou formu kontaktů či alespoň předávání, a to vzhledem ke konfliktnímu jednání rodičů a psychickému dopadu těchto konfliktů na děti. Shrnuji tak, že OSPOD jako kolizní opatrovník řádně vyhodnotil a zastupoval nejlepší zájem dětí. D. Informace o dalším postupu Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem dospěl k závěru, že Městský úřad Vyškov při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví Bedřicha a Roberta postupoval správně. Šetření tím končím. [14] Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Brno 15. července 2026 Mgr. Martin Beneš ochránce práv dětí [1] Podle zákona č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, s platností od 1. 1. 2026 již soudy nerozhodují o úpravě styku, ale pouze o úpravě péče rodičů. [2] Zpráva z krizového centra z dubna 2026 upozorňuje na nevhodné chování otce před dětmi, ale i vůči dětem, a to včetně fyzického ohrožování dětí (otec podle zprávy mimo jiné podával dětem nevhodné potraviny včetně mléčných výrobků, což mu zakázal usnesením opatrovnický soud). Zpráva hodnotí situaci jako "vysoce rizikovou z hlediska emoční pohody a bezpečí nezletilých dětí" a doporučuje "zvážit vydání zákazu styku otce s nezletilými dětmi". [3] Podle § 888 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s § 9 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [4] Podle § 7 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. [5] Podle § 6 ve spojení s § 10 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí je OSPOD povinen pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny z hlediska posouzení, zda se jedná o ohrožené dítě. Vyhodnocení dítěte jako ohroženého je určujícím kritériem pro další kroky orgánu sociálně-právní ochrany dětí a práci s rodinou. Příčinou ohrožení dětí může být mj. i přetrvávající a vyhrocený rodičovský konflikt. [6] Otec sice namítá, že pravidla poradny podepsal pod nátlakem, je však třeba zdůraznit, že bez podpisu pravidel nemůže poradna služby poskytovat, a to i když asistované setkávání v poradně nařídil soud. [7] Odborné terapie zaměřené na zvládání hněvu nabízí např. organizace SPONDEA, z. ú., viz Vztek bez násilí | SPONDEA. [8] Podle § 7 odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí je každý oprávněn upozornit OSPOD na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, stejně jako na podezření, že je dítě například péčí rodičů ohroženo a OSPOD v souladu s § 9a zákona o sociálně-právní ochraně dětí je povinen přijmout potřebná opatření sociálně-právní ochrany dětí v případě, nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte. [9] Podle § 10 odst. 1 písm. c), 52 odst. 1 a § 53 odst. 2 písm. c) a § 53 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [10] Podle § 6 správního řádu patří mezi zásady postupu správních orgánů ve věci také zásada rychlosti a hospodárnosti. [11] Podle § 17 písm. a) zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [12] Nejlepší zájem a blaho dítěte jsou předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí (viz § 5 zákona o sociálně-právní ochraně dětí). [13] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16, bod 30 (N 116/85 SbNU 879). [14] Podle ustanovení § 17 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí.