Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn.: 691/2025/DO/KŠ Č. j.: KVOP-25479/2026 Zpráva o šetření ve věci výkonu sociálně-právní ochrany Lukáše Paní A. nebyla spokojená s postupem Městského úřadu Sokolov (OSPOD) při výkonu sociálně-právní ochrany jejího syna Lukáše, nar. xxx. Zjišťoval jsem, proč OSPOD podal návrh na umístění Lukáše do péče přechodné pěstounky, jak s rodinou pracoval a jak zajistil kontakty matky se synem po jeho umístění do přechodné pěstounské péče. Současně upozorňuji, že se nevyjadřuji k postupu a rozhodnutí soudu, protože mi to zákon neumožňuje. [1] A. Shrnutí závěrů (1) OSPOD postupoval správně, když navrhl umístění Lukáše do přechodné pěstounské péče. Měl důvodné obavy z možného ohrožení jeho zdraví a vývoje. (2) OSPOD matku správně vedl ke spolupráci s odbornými službami, aby zvládla péči o syna. (3) OSPOD postupoval správně při zajištění kontaktu matky se synem. B. Skutková zjištění OSPOD zná matku ještě jako nezletilou, sama žila v ústavní péči. Nedostatečnou péči matky o Lukáše OSPOD řešil krátce po jeho narození. Jednalo se o nevhodné podmínky, podezření na užívání drog u matky. OSPOD vyhodnotil dítě jako ohrožené. [2] Matka chvíli po narození syna bydlela u svých příbuzných, kde měla podmínky pro péči o novorozence. Po pár týdnech domácnost opustila a šla do zcela nevyhovujících podmínek. V bytě nebyla elektřina a matka neměla pro syna základní potřeby. OSPOD vyhodnotil, že matka nemá podmínky pro péči o syna a není schopna si je zajistit. Matka souhlasila, aby soud Lukáše umístil do přechodné pěstounské péče. Otec Lukáše nebyl uvedený v rodném listě. OSPOD matce vysvětlil, že se může se synem vídat, i když je syn v pěstounské péči. Matka byla v pravidelném kontaktu s pěstounkou, o syna se zajímala. Snažila se uspořádat si poměry tak, aby mohla o syna pečovat. To se matce podařilo, zajistila si bydlení a vhodné podmínky. Souhlasila se sociálně rehabilitačním pobytem v Dětském centru B., kde si měla prohlubovat rodičovské kompetence a naučit se pečovat o dítě. Na základě těchto skutečností soud rozhodl v červnu 2023 o navrácení Lukáše do péče matky a nad jeho výchovou stanovil soudní dohled. Matka se v zařízení zpočátku snažila, dodržovala pravidla. Svůj pobyt však předčasně ukončila na konci června 2023. OSPOD toto rozhodnutí matky respektoval, péče matky byla přiměřená potřebám dítěte, zprávy od dětské lékařky byly také v pořádku, domácnost matka udržovala. OSPOD matku vedl k navázání spolupráce se sociálně aktivizační službou (SAS). Matka v říjnu 2023 obnovila soužití s panem C., otcem Lukáše. OSPOD rodiče opakovaně vedl k navázání spolupráce se SAS, matka tomu byla nakloněna, ale otec se bránil a jakoukoli spolupráci odmítal. V červnu 2024 se matce narodila dcera Lenka a otec se vrátil do výkonu trestu. Matka žila sama s dětmi. OSPOD v té době neshledával nedostatky v péči matky. S matkou spolupracoval, chodil na šetření do domácnosti. Ke změně došlo v srpnu 2025, kdy OSPOD dostal anonymní udání, že matka užívá drogy a děti nechává doma samotné. Matka to popřela. OSPOD matce doporučil, aby obnovila spolupráci s organizací D., kde se již dříve matka nechávala dobrovolně testovat na přítomnost drog. Dne 19. 9. 2025 matka nechala syna ošetřit v nemocnici pro údajný pád z komody. Lékařka po prohlédnutí Lukáše vyslovila podezření, že by se mohlo jednat o týrané dítě. Toto sdělení předala nemocnice OSPOD i na policii. OSPOD na základě těchto informací podal na soud návrh na svěření Lukáše do pěstounské péče na přechodnou dobu. Městský úřad Sokolov i nadále vede spis Lukáše a vykonává sociálně-právní ochranu. Kolizním opatrovnictvím byl soudem pověřen Městský úřad Kraslice. C. Právní posouzení C.1 Sociální práce s rodinou před odebráním Lukáše z péče matky Povinností OSPOD je využít všech potřebných opatření sociálně-právní ochrany dětí před tím, než podá návrh na odebrání dítěte z péče rodičů, které je krajním zásahem do rodinného života. [3] Ze spisu vyplývá, že OSPOD s rodinou pracuje dlouhodobě. Nad výchovou Lukáše soud stanovil dohled. OSPOD rodinu pravidelně navštěvoval, žádal o zprávy dětskou lékařku, monitoroval situaci rodiny a poskytoval matce sociální poradenství. Navázal matku i na odbornou pomoc, do rodiny docházela pracovnice SAS. Matce doporučoval spolupráci s organizací D. kvůli podezření, že užívá drogy. OSPOD s matkou osobně jednal dne 22. 9. 2025, vysvětlil jí, že s ohledem na závažné podezření z nemocnice je potřeba, aby Lukáš měl zajištěné bezpečné prostředí. S matkou hovořil i o možnosti svěření Lukáše do přechodné pěstounské péče do ukončení policejního vyšetřování. Matka na OSPOD uvedla, že se jí to nelíbí, ale tento postup by respektovala. Lze tak shrnout, že OSPOD řádně využil mírnějších opatření směřujících k nápravě narušených funkcí rodiny. C.2 Důvodnost podání návrhu odebrání dítěte z péče matky v září 2025 Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku péče, anebo je jeho život, normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, je OSPOD povinen podat soudu neprodleně návrh na vydání předběžného opatření. [4] Oddělení rodičů a dětí je chápáno jako krajní možnost, k níž by se mělo přistoupit až po náležitém zvážení, že by jiná (mírnější) opatření na podporu rodiny nebyla dostatečná. [5] Rodinné vazby mohou být zpřetrhány jen za velmi výjimečných okolností a musí se učinit vše pro jejich zachování. [6] Dítě však má současně právo na výchovu ve zdravém prostředí. [7] OSPOD podal soudu návrh na odebrání Lukáše z péče matky poté, co ho kontaktovala Nemocnice E. s podezřením, že by zranění mohla způsobit matka týráním syna. Nemocnice současně podala na matku trestní oznámení. OSPOD se bezprostředně poté, co tuto informaci dostal, spojil s matkou a ta se téhož dne na OSPOD dostavila k řešení situace. Matka jakékoli nevhodné zacházení se synem popřela. Uvedla, že je syn divoký, často nezvladatelný a ubližuje sám sobě. OSPOD zkontroloval mladší, tehdy roční dceru Lenku, nebyly na ní žádné známky špatného zacházení. Podnět, který jsem šetřil, se však týkal pouze Lukáše, proto se k situaci dalšího dítěte nebudu více vyjadřovat. Navíc situaci každého dítěte v rodině musí OSPOD posuzovat a vyhodnocovat zvlášť. [8] OSPOD sice neměl ověřené, co se v rodině stalo, ale měl k dispozici zprávu nemocnice, která poukazovala na možné týrání chlapce. V takové situaci musí OSPOD jednat rychle, aby dítě ochránil. Ze své praxe mám poznatek, že nemocnice či lékaři se obvykle zdráhají OSPOD informovat o možném týrání či zanedbávání dětí. Dělají to většinou až v krajních případech. OSPOD postupoval správně, když podal soudu návrh na odebrání Lukáše z péče matky. V tu chvíli bylo podezření na týrání chlapce ze strany matky. Vznikla tedy důvodná obava o ohrožení Lukáše, a tím pádem měl OSPOD povinnost jednat. C.3 Výkon sociálně-právní ochrany dětí po odebrání chlapce z péče matky OSPOD je povinen dál aktivně spolupracovat s rodiči i po odebrání dítěte z jejich péče za účelem návratu dítěte do rodiny. [9] K tomu musí využít všechna opatření, která mu nabízí zákon a jsou v zájmu dítěte. Mezi tato opatření se řadí zejména vypracování individuálního plánu ochrany dítěte, doporučování či nařizování odborné poradenské pomoci, pořádání případových konferencí. [10] O všech krocích by měl OSPOD pravidelně komunikovat s rodiči a konzultovat je s nimi, aby byly rodičům jasné, srozumitelné a vedly k sanaci rodiny. Je nutné rozlišovat mezi výkonem sociálně-právní ochrany dětí a výkonem kolizního opatrovnictví. V rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí úřad (tj. OSPOD) vykonává ochrannou, podpůrnou a preventivní funkci. Rodině poskytuje pomoc při řešení nepříznivé situace a činí kroky k ochraně práv a zájmů dítěte, včetně podpory zachování či obnovení rodinných vazeb. Kolizní opatrovník oproti tomu procesně zastupuje dítě před soudem, hájí jeho zájmy v konkrétním řízení. Zejména tam, kde může dojít ke střetu zájmů mezi dítětem a rodičem. OSPOD s rodinou i po odebrání pracuje, matce poskytuje poradenství, doporučoval jí spolupráci se SAS, organizací D. a doprovázející organizací F.. S matkou je v pravidelném kontaktu, dochází k matce na místní šetření, sestavil s matkou individuální plán ochrany dítěte, kde uvedl kroky pro možné navrácení Lukáše do péče matky. Matka souhlasila se spoluprací se SAS a s testováním na přítomnost drog v organizaci D. Testování matky na drogy začátkem října 2025 bylo pozitivní, matka odmítla, že by požila jakoukoli návykovou látku. OSPOD na konci října 2025 zjistil, že organizace D. spolupráci s matkou ukončila, protože je matka neaktivní, nereaguje na telefonáty ani zprávy, nedochází na testy. OSPOD po tomto sdělení kontaktoval matku a znovu s ní hovořil o nutnosti spolupráce. Matka sdělila, že chce spolupracovat, ráda by syna získala zpět do péče. Matka nebyla sama iniciativní ani v další spolupráci se SAS. OSPOD matce znovu předal kontakt na SAS a poučil ji, že by měla začít spolupracovat, spolupráci matka nakonec navázala. S doprovázející organizací F. matka spolupracovala, zajímala se o syna a kroky, které by mohly vést k jeho návratu domů. V říjnu 2025 matka navázala spolupráci s panem G., kterého následně zmocnila k jednání ve všech věcech týkajících se Lukáše. Matka prostřednictvím svého zmocněnce požádala OSPOD o nahlížení do spisové dokumentace syna. OSPOD dal matce na výběr dva termíny, aby vhodný termín potvrdila. Matka toto neučinila a na OSPOD přišla bez předchozí domluvy. OSPOD se proto s matkou domluvil na náhradním termínu a nahlížení do spisu jí umožnil. Zároveň matku poučil o možnosti pořízení kopií ze spisu. V prosinci 2025 OSPOD obdržel usnesení policie o odložení podezření z týrání svěřené osoby. Ještě ten den se snažil matku kontaktovat a dohodnout se s ní na dalším postupu a navrácení Lukáše do její péče do Vánoc. S matkou se dohodli na schůzce na další den. Matka se nedostavila a na telefon neodpovídala. OSPOD o tomto informoval soud a navrhl prodloužit předběžné opatření. V lednu 2026 proběhlo jednání ve věci samé, matka navrhovala svěření syna do pěstounské péče na dobu jednoho roku. Tuto dobu by matka ráda využila ke stabilizaci svého špatného psychického stavu. Mám za to, že OSPOD postupoval správně, když matku vedl k navázání spolupráce s odbornými zařízeními a službami. OSPOD využíval všechna dostupná a adekvátní opatření a nástroje, které mohly vést ke zlepšení situace u matky a následně po ukončení policejního vyšetřování k navrácení Lukáše do její péče. C.4 Kontakt matky se synem Rodiče dětí v pěstounské péči mají právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat a mají právo na informace o dítěti, jestliže soud nerozhodl jinak. Stejně tak mají děti v pěstounské péči právo na kontakt se svými rodiči. O četnosti i podobě styku rodičů s dětmi může autoritativně rozhodovat pouze soud. [11] OSPOD má pěstounům a rodičům pomáhat k tomu, aby dospěli k dohodě na kontaktech. Pěstoun musí kontakt rodiče s dítětem umožnit, pokud soud nerozhodl jinak. [12] OSPOD by ho v tom měl podporovat. [13] Matka si v podnětu stěžovala, že se nemůže se synem vídat. Poukazovala také na své omezené možnosti dopravit se ke kontaktu se synem mimo Sokolov. Cestovat na kontakt se synem až do Mariánských Lázní je pro ni problematické. Matka dostala od OSPOD kontakt na doprovázející organizaci F., která jí zprostředkovává pravidelné informace o synovi. OSPOD svolal případovou konferenci s cílem sestavit plán kontaktu matky se synem. Na konferenci si matka dohodla termíny setkání se synem v doprovázející organizaci v Sokolově na prosinec a začátek ledna a následně pravidelně každých 14 dní. Pouze jeden kontakt před Vánocemi matka společně s organizací dohodla v Mariánských Lázních, protože nebylo možné ho uskutečnit v Sokolově. Zjistil jsem, že kontakty matky se synem probíhají pravidelně. OSPOD pracuje s matkou a dbá na to, aby měla matka zajištěný kontakt se synem. Jeho postup je proto správný. D. Informace o dalším postupu Na základě zjištěných skutečností a úvah jsem podle ustanovení § 17 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí dospěl k závěru, že Městský úřad Sokolov při výkonu sociálně-právní ochrany Lukáše postupoval správně. Šetření tím končím. V Brně dne 18. května 2026 Mgr. Martin Beneš ochránce práv dětí [1] Podle § 1b odst. 5 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [2] Podle § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. [3] V souladu s § 9a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [4] Podle § 16 odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. [5] Např. nálezy Ústavního soudu ze dne 12. května 2015, sp. zn. I. ÚS 2903/14, bod 33; ze dne 20. července 2010, sp. zn. IV. ÚS 2244/09, bod 43; usnesení Ústavního soudu ze dne 17. října 2017, sp. zn. II. ÚS 859/17, bod 17; ze dne 29. června 2017, sp. zn. I. ÚS 1393/17, bod 32; nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2022, sp. zn. III. ÚS 3146/21, bod 24. [6] Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. září 2019, Strand Lobben a ostatní proti Norsku, č. 37283/13, bod 207. [7] Např. článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb., nedovoluje rodiči, aby činil kroky, které by mohly ohrozit zdraví a rozvoj dítěte. [8] Lenku OSPOD také vede jako ohrožené dítě dle § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [9] Podle § 11 odst. 1 písm. f) zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [10] Podle § 10 odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. [11] Podle § 960 odst. 2 a § 967 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku. [12] Podle § 967 občanského zákoníku. [13] Zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 18. 12. 2020, sp. zn. 6985/2020/VOP/PŠ, eso.ochrance.