Spisová značka 7111/2025/VOP
Oblast práva Řízení o odstranění staveb
Věc řízení o dodatečném povolení stavby
Forma zjištění ochránce Závěrečné stanovisko - § 19
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 183/2006 Sb., § 178 odst. 2 písm. d), § 178 odst. 2 písm. e)
500/2006 Sb., § 80 odst. 2
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 16. 10. 2025
Datum vydání 27. 01. 2026
Časová osa případu
Sp. zn. 7111/2025/VOP

Text dokumentu

Sp. zn.: 7111/2025/VOP/MH Č. j.: KVOP-4244/2026 Brno 27. ledna 2026 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci nezahájení řízení o přestupku s obcí Potštejn z důvodu provedení nepovolené opravy místní komunikace v ulici B Ve zprávě o šetření ze dne 18. 12. 2025 jsem uvedl, že se Městský úřad Rychnov nad Kněžnou (stavební úřad) dopustil nečinnosti, když s obcí Potštejn (obec) nezahájil řízení o přestupku za porušení stavebního zákona [1] z důvodu provedení nepovolené opravy místní komunikace v ulici B. Krajský úřad Královéhradeckého kraje (krajský úřad) pochybil, když vůči nečinnosti stavebního úřadu nepřijal opatření k nápravě. Vyzval jsem proto oba úřady, aby se ke zprávě vyjádřily a seznámily mě s opatřeními k nápravě, která přijaly. A. Vyhodnocení vyjádření úřadů a navržená opatření k nápravě Úřady neuznaly pochybení a nepřijaly žádná opatření k nápravě. Vydávám proto závěrečné stanovisko. [2] A.1 Stavebnímu úřadu navrhuji, aby přijal toto opatření k nápravě: Zahájil s obcí řízení o přestupku za porušení stavebního zákona (provedení stavby bez stavebního povolení), pokud již nedošlo k jeho prekluzi. A.2 Krajskému úřadu navrhuji, aby přijal toto opatření k nápravě: V případě, že stavební úřad řízení o přestupku s obcí nezahájí, aby v rámci přijetí opatření proti nečinnosti přikázal stavebnímu úřadu řízení o přestupku zahájit. B. Odůvodnění Postupně shrnu jednotlivé závěry ze zprávy o šetření, pak obsah vyjádření úřadů a nakonec připojím své závěrečné hodnocení postupu úřadů. B.1 Pochybení stavebního úřadu B.1.1 Závěr šetření Stavební úřad se dopustil nečinnosti, když s obcí nezahájil řízení o přestupku za porušení stavebního zákona. B.1.2 Vyjádření stavebního úřadu Stavební úřad nesouhlasí s tím, že by v tomto případě byla materiální stránka přestupku naplněna pouhým naplněním formálních znaků. Společenská nebezpečnost je z principu právní vědy samostatným a esenciálním znakem přestupku, který musí úřad zvážit vždy. Pokud je takový znak nepatrný, popřípadě zcela chybí, nelze hovořit o spáchání přestupku. Stavební úřad mi dále sdělil, že v tomto případě je společenská nebezpečnost jednání velmi nízká a nedosahuje intenzity potřebné k naplnění všech znaků přestupku. Vzhledem k tomu, že v přestupkových věcech je stavební úřad žalobcem i soudcem, nepovažuje za účelné i časově hospodárné za daného stavu přestupkové řízení zahajovat a následně je zastavovat. B.1.3 Závěrečné hodnocení S vyjádřením stavebního úřadu nesouhlasím. Trvám na tom, že provedení stavby bez stavebního povolení je závažným přestupkem na úseku stavebního řádu. Okolnosti provedení stavby bez povolení mohou být zohledněny při stanovení výše pokuty, nikoliv jako hledisko pro posouzení společenské škodlivosti jednání jako naplnění materiální stránky přestupku. B.2 Pochybení krajského úřadu B.2.1 Závěr šetření Krajský úřad pochybil, když vůči nečinnosti stavebního úřadu nepřijal opatření k nápravě. B.2.2 Vyjádření krajského úřadu Krajský úřad mi sdělil, že se obecně ztotožňuje s názorem, že zpravidla při standardních situacích je při naplnění formální stránky přestupku naplněna i stránka materiální. Podle krajského úřadu se však v dané věci o takový případ nejedná. Krajský úřad má za to, že materiální stránka přestupku nemohla být naplněna proto, že stavebník podal žádost o dodatečné povolení, stavební činnost nevyžadovala územní rozhodnutí ani územní souhlas, provedením stavby nedošlo k zásahu do chráněných veřejných zájmů a práv vlastníků okolních nemovitostí, stavebník doložil veškeré podklady pro dodatečné povolení a toto povolení následně získal. Dále krajský úřad s odkazem na judikaturu [3] a stanovisko veřejného ochránce práv [4] poukázal na to, že mohou nastat výjimečné případy, kdy materiální stránka přestupku samotným naplněním formální stránky dána nebude. Krajský úřad konstatoval, že jediným důvodem, pro který stavba vyžadovala povolení, bylo to, že "šla do hloubky", tj. došlo k narušení konstrukční vrstvy vozovky. Podle krajského úřadu není uvedená činnost z povahy věci taková, že by mohla ohrozit bezpečnost silničního provozu nebo práva třetích osob. Krajský úřad své vyjádření uzavřel s tím, že materiální stránka naplněna nebyla. B.2.3 Závěrečné hodnocení S vyjádřením krajského úřadu nesouhlasím. Provedení stavby části komunikace bez povolení nelze ve spojení s tím, že obec požádala o dodatečné povolení, jež následně získala, považovat za žádnou výjimečnou situaci, která by vylučovala naplnění materiální stránky přestupku. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2020, č. j. 3 As 80/2018-32, z něhož krajský úřad cituje a na který odkazuje ve svém vyjádření, se týkal přestupku proti pořádku v územní samosprávě, konkrétně přecházení po zeleni na středovém pásu oddělujícím jízdní pruhy. V daném případě krajský soud vyšel z toho, že předmětem sporu je to, jaké jednání vyhláška zakazuje, užívá-li neurčitý právní pojem "přecházet" (po veřejné zeleni). V mnou šetřeném případě se však nejedná o nějak vágně či neurčitě vymezenou skutkovou podstatu přestupku, ale o zcela jasně popsanou a určitou skutkovou podstatu spočívající v provedení stavby bez stavebního povolení. To, že stavba nevyžadovala územní rozhodnutí ani územní souhlas, je v tomto směru zcela bezpředmětné. Úspěšné podání žádosti o dodatečné povolení a vydání dodatečného povolení nemůže mít vliv na posouzení naplnění materiální stránky přestupku. Rovněž nesouhlasím s tím, že nedošlo k ohrožení veřejného zájmu a práv třetích osob. Veřejný zájem na úseku stavebního řádu byl ohrožen, respektive narušen provedením stavby bez potřebného povolení. Jedním z klíčových veřejných zájmů na úseku stavebního řádu je totiž zájem na tom, aby stavebníci prováděli stavby v souladu se stavebním zákonem a stavební úřad mohl stavebně-technické parametry stavby vyžadující povolení předem posoudit. K zásahu do práv třetích osob (vlastníků okolních nemovitostí) také došlo, a to tím, že se ke stavbě nemohli před jejím provedením vyjádřit (uplatnit své případné námitky). Pro úplnost uvádím, že ani rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, není pro účely posouzení tohoto případu přiléhavý, neboť se týká dopravního přestupku překročení nejvyšší dovolené rychlosti, konkrétně situace, kdy řidič v obci překročil rychlost o 2 km/h. Takové překročení rychlosti je zcela marginální a dochází k němu zpravidla z nedbalosti, což není případ nepovolené stavby. Totéž platí i ve vztahu k případu, jímž se v minulosti zabýval veřejný ochránce práv, který se týkal jízdy cyklisty po lesní cestě uzavřené závorou (zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 18. 7. 2016, sp. zn.: 1388/2016/VOP/MBČ). Zde šlo o nedbalost a hlavně o to, že dotyčný svým jednáním způsobil zranění a škodu sám sobě, a byl tedy již potrestán dost a veřejnoprávní postih postrádal smysl. V mnou šetřeném případě by okolnosti uváděné krajským úřadem mohly mít vliv toliko na výši uložené pokuty, nikoliv na posouzení, zda provedení stavby bez stavebního povolení je natolik společensky škodlivé, že naplňuje materiální znak skutkové podstaty daného přestupku. C. Výzva ke zjednání nápravy Závěrečné stanovisko zasílám starostovi města Rychnov nad Kněžnou a řediteli Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a žádám je, aby mi do 30 dnů od jeho doručení sdělili, zda provedli navržená opatření k nápravě. [5] Pokud úřady nepřijmou navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, vyrozumím nadřízený úřad. [6] Také mohu případ zveřejnit (včetně jmen osob oprávněných jednat jménem úřadů). [7] Závěrečné stanovisko zasílám také stěžovateli. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [2] Podle § 18 odst. 2 a § 19 písm. a) a b) zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2020, č. j. 3 As 80/2018-32, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 75 Ca 2/2008, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45. [4] Zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 18. 7. 2016, sp. zn.: 1388/2016/VOP/MBČ. [5] Podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [6] Podle § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [7] Podle § 20 odst. 2 písm. b) zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí.