Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 20. října 2011 V Brně dne 20. října 2011 Sp. zn.: 4742/2010/VOP/MJR Zpráva o šetření podnětu pana B. S. A - Obsah podnětu Na veřejného ochránce práv se obrátil pan B. S. (dále také "stěžovatel"), se stížností na postup Úřadu městské části B. (dále také "ÚMČ B."). Pan S. se dostavil do Kanceláře veřejného ochránce práv na osobní příjem podnětů s tím, že mu byly rozhodnutím ÚMČ B. zamítnuty žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi (mimořádná okamžitá pomoc na jednorázový výdaj a mimořádná okamžitá pomoc z důvodu vážné újmy na zdraví). Z dokumentace, kterou stěžovatel doložil, vyplynulo, že v inkriminovaném období pan S. pobíral starobní důchod ve výši 8.735,- Kč a příspěvek na bydlení ve výši 2.195,- Kč. Za nájem v této době platil 4.300,- Kč, dále pak za elektřinu 1.000,- Kč a za plyn 167,- Kč. Na živobytí mu tedy zůstávalo 5.466,- Kč. Stěžovatel uvedl, že mu v červnu 2010 vznikly náklady spojené se stěhováním (cca 9 až 16 tisíc Kč), na to si musel vypůjčit a dostal se do dluhové pasti. Pan B. S. proto úřad v červenci 2010 požádal o dávku mimořádné okamžité pomoci. Žádosti o dávky mimořádné okamžité pomoci mu ovšem byly prvoinstančním orgánem zamítnuty. Protože stěžovatel s těmito rozhodnutími nesouhlasil, podal odvolání. Pan S. ve svém podání adresovaném ochránci rovněž uvedl, že rozhodnutí o nepřiznání mimořádné okamžité pomoci převzal na úřadě osobně od úřednice A. G.. Teprve poté, kdy následně podal odvolání, se dozvěděl, že se měl práva na tento opravný prostředek písemně vzdát. Stěžovatel uvádí, že obě uvedená rozhodnutí sice osobně převzal a převzetí opravdu stvrdil svým podpisem. Avšak podpisem potvrdil pouze převzetí dokumentu a neměl v úmyslu se vzdát práva na opravné prostředky. B - Skutková zjištění Abych mohl záležitost objektivně posoudit a stěžovateli poskytnout vysvětlení, zahájil jsem v této věci v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, šetření za účelem ověření postupu Úřadu městské části B. (dále také "ÚMČ B."). Z písemného vyjádření vedoucího sociálního odboru J. R. ze dne 16. 12. 2010 vyplynulo následující: - Dne 12. 7. 2010 se pan S. dostavil bez ohlášení na odbor sociální ÚMČ B. k pověřené pracovnici A. G. s dotazem, zdali mu byly přiznány dávky mimořádné okamžité pomoci. Pověřená pracovnice mu sdělila, že rozhodnutí jsou již vyhotovená, dávky mu přiznány nebyly a pokud má zájem, může si tato vyhotovená rozhodnutí převzít osobně. - Pan S. s převzetím rozhodnutí osobně souhlasil. Na to ho pověřená pracovnice poučila, že pokud převezme rozhodnutí osobně, vzdává se práva na odvolání. - Na základě toho pracovnice před jeho zraky orazila obě vyhotovená rozhodnutí razítkem s textem "Převzal/a osobně dne... Vzdávám se opravných prostředků" a dalším razítkem "Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne...". - Pokud by pan S. sdělil pracovnici, že se hodlá odvolat, byla by mu rozhodnutí zaslána poštou a pan S. by mohl podat odvolání do 15 dnů od data následujícího po doručení písemných vyhotovení rozhodnutí na Magistrát města B. prostřednictvím ÚMČ B.. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 12. 7. 2010. - Pan S. byl poučen o možnosti podat si žádost o mimořádný opravný prostředek, obnovu řízení, což také udělal. - Zdůrazňujeme, že tvrzení pana S., že rozhodnutí byla označena razítkem dodatečně, není pravdivé, neboť podpisy pana S. na obou rozhodnutích zasahují přes razítko. Toto je možné ověřit ve spisu. Dne 9. 6. 2011 tak bylo pověřenými pracovnicemi Kanceláře veřejného ochránce práv provedeno místní šetření přímo na ÚMČ B., a to za účelem nahlédnutí do spisu pana S. a za účelem ověření praxe při používání razítka, kterým se žadatel o dávku při osobním převzetí vzdá práva na odvolání. Nahlédnutím do spisu bylo zjištěno, že nadřízený správní orgán Magistrát města B. přijal podání pana S. jako podnět k přezkumu. Následně v přezkumném řízení obě rozhodnutí první instance zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. ÚMČ B. pak dne 8. 2. 2011 vydal rozhodnutí o nepřiznání dávky mimořádné okamžité pomoci z důvodu vážné újmy na zdraví a rovněž vydal oznámení o přiznání dávky mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje ve výši 3.000,- Kč. Pokud jde o praxi užívání dotčeného razítka, bylo na odboru sociálním zjištěno, že používání zmíněného razítka[1] je běžnou praxí, která vyplývá ze zažitého zvyku. Z provedeného místního šetření a dále vyjádření pověřené pracovnice A. G., jakož i vedoucího sociálního odboru J. R., nevyplynulo, že by zde docházelo k úmyslnému zneužívání, či přímo manipulování s klienty. C - Právní hodnocení Právní úprava dávek pomoci v hmotné nouzi je zakotvena v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o pomoci v hmotné nouzi"). Dávka mimořádné okamžité pomoci je poskytována osobám, jež se ocitnou v tíživé situaci, kterou je nutno vyřešit bezodkladně. Z dikce zákona vyplývá, že mimořádná okamžitá pomoc tak může být přiznána i osobě, která nesplňuje základní podmínky zákona o pomoci v hmotné nouzi (zejména podmínky pro přiznání dávky příspěvek na živobytí). Jelikož byla záležitost týkající se nepřiznání dávek mimořádné okamžité pomoci již vyřešena tím, že po zrušení rozhodnutí v přezkumném řízení byla stěžovateli v únoru 2011 přiznána mimořádná okamžitá pomoc na nezbytný jednorázový výdaj ve výši 3.000,- Kč a stěžovatel pak již k postupu úřadu neměl dalších námitek, nebudu se touto otázkou ve své zprávě o šetření dále podrobněji zabývat. Na tomto místě bych pouze rád zdůraznil, že ani za předpokladu, že žadatel o dávku má opakovaný příjem, nelze automaticky dovozovat, že je tímto příjmem v daném měsíci plně saturován, a tudíž nárok na mimořádnou okamžitou pomoc za žádných okolností nemá. Při posouzení nároku na poskytnutí mimořádné okamžité pomoci je s ohledem na podstatu této dávky pomoci v hmotné nouzi vždy nutné pečlivě každý případ zhodnotit. A vzhledem k tomu, že rozhodnutí úřadu závisí na jeho správním uvážení, je nezbytně nutné se s tvrzeními žadatele o tom, že se aktuálně ocitl ve stavu hmotné nouze, vždy náležitě a odpovídajícím způsobem vypořádat. Jak vyplývá ze zákona o veřejném ochránci práv, ochránce je ze zákona povinen chránit osoby nejen před porušováním práva ze strany úřadů, ale i před takovým jednáním, které neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy. Pokud jde o praxi používání dotčeného razítka, v němž je spojeno úsloví Převzal/a dne a Vzdávám se práva na opravný prostředek, je zřejmé, že toto jednání není upraveno žádným obecně závazným právním předpisem, který by stanovil přesné a přípustné znění textu razítka. Tuto praxi však lze jistě podřadit pod to, co nazýváme principy dobré správy.[2] Domnívám se tedy, že užívání razítka, kde je spojeno převzetí dokumentu a vzdání se práva na opravný prostředek, neodpovídá principům dobré správy, zejména pak principu přiměřenosti a principu přesvědčivosti.[3] Podpis převzetí dokumentu je jistě běžným a každému vlastním úkonem a jeho význam i následky jsou evidentní. Vzdání se práva na opravný prostředek je v této souvislosti však mnohem závažnějším úkonem, a to zejména s ohledem na právní následky takového konání. I přes adresné poučení, co takové vzdání se práva na opravný prostředek znamená, vzbuzuje používání razítka ve výše uvedeném spojení nežádoucí pochybnosti o tom, zda si dotčená osoba při podpisu převzetí dokumentu dostatečně uvědomuje následky podpisu takového razítka, a to obzvláště v případě, pokud je takové vydané rozhodnutí v neprospěch této osoby. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že existují situace, kdy je po vydání rozhodnutí vzdání se práva na odvolání a okamžité nabytí právní moci (výslovně pak u vyhovujících rozhodnutí) žádoucí a ve prospěch dotčené osoby. I v takovém případě by ovšem bylo přiměřené, aby razítko Vzdávám se práva na opravný prostředek bylo samostatné, a popřípadě obsahovalo i sdělení, že osoba byla o následcích vzdání se tohoto práva poučena, resp. vzdání se práva na opravný prostředek může sepsat vlastními slovy přímo dotčená osoba sama. V této souvislosti jsem pak byl dopisem tajemníka ÚMČ B. RNDr. J. K. ze dne 21. 9. 2011 informován o tom, že razítko se spojeným úslovím Převzal/a dne a Vzdávám se práva na opravný prostředek již odborem sociálním používáno není. Na jiných odborech ÚMČ B. toto razítko ani jiné obdobné používáno není, a ani nikdy používáno nebylo. Rád bych se dále vyjádřil i k tvrzení vedoucího sociálního odboru, který ve svém písemném vyjádření uvedl, že "stěžovatel byl pověřenou pracovnicí poučen o tom, že pokud převezme rozhodnutí osobně, vzdává se práva na odvolání". Je nutné konstatovat, že zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, žádné takové pravidlo nestanoví, z čehož vyplývá, že i v případě, kdy si klient převezme rozhodnutí osobně, je mu zachována lhůta pro uplatnění opravného prostředku, pokud se tohoto práva sám a standardním způsobem nevzdá. Závěrem pak k námitce stěžovatele týkající se oražení dotčených dokumentů pověřenou pracovnicí úřadu A. G. až po odchodu stěžovatele (čímž mu měla úmyslně znemožnit se proti zamítavému rozhodnutí odvolat) konstatuji, že toto tvrzení se nepodařilo místním šetřením prokázat.[4] D - Závěr Dle ustanovení § 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, působí ochránce k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí vykonávajících státní správu, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. Po provedeném šetření konstatuji, že jsem v postupu Úřadu městské části B. shledal pochybení spočívající v nepřiměřeném užívání razítka, jehož podpisem se klient vzdal práva na opravné prostředky, což bylo v rozporu s principem přiměřenosti a principem přesvědčivosti. Jelikož však situace byla Úřadem městské části B. napravena, šetření končím v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, konstatováním pochybení a po Úřadu městské části B. již nyní nežádám další opatření k nápravě. Zprávu nyní zasílám na vědomí panu B. S. a tajemníkovi Úřadu městské části B. RNDr. J. K.. JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv [1] Razítko, v němž je spojeno úsloví Převzal/a dne a Vzdávám se práva na opravný prostředek. [2] Blíže viz http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/stanoviska-ochrance/principy-dobre-spravy/. [3] Přiměřenost Úřad zasahuje do práv a oprávněných zájmů osob jen tam, kde je to nutné k dosažení účelu řízení a pouze v nezbytné míře. Úřad zohledňuje při uplatňování svých pravomocí mimořádnou situaci určité osoby tak, aby jeho postup vůči ní nebyl nepřiměřeně tvrdý. Po osobách požaduje pouze takovou míru součinnosti, která je k dosažení účelu řízení nezbytná. Ke splnění uložených povinností stanovuje osobám s ohledem na jejich osobní poměry přiměřenou lhůtu zahrnující i čas potřebný na přípravu k plnění nově uložených povinností. V zájmu racionality výkonu správy uplatňuje úřad zákony způsobem, který nevede k absurdním výsledkům a odpovídá cílům sledovaným zákonodárcem. Přesvědčivost Úředník při řízení poskytuje osobě přiměřené informace o zjištěných skutečnostech a o jejích povinnostech vůči úřadu a informuje ji o postupu úřadu tak, aby osoba plně pochopila účel řízení, orientovala se v jeho průběhu a mohla využívat svá procesní práva. Úředník se snaží podávat přesné informace takovým způsobem, aby nikoho neuvedl v omyl. Při komunikaci s osobou přihlíží k jejím dorozumívacím a intelektuálním schopnostem a snaží se všechny její dotazy řádně zodpovědět. Úřední dokumenty určené osobám jsou psány jednoduchým a jasným jazykem, aby jim osoby snadno porozuměly. Písemné odůvodnění rozhodnutí úřadu je přehledné, srozumitelné a jednoznačné. Úřad poučí osobu o možnosti použití opravných prostředků proti svému rozhodnutí, a to včetně soudního přezkumu. Úřad vždy podnikne účinné kroky k tomu, aby se osoba, jíž se rozhodnutí týká, o něm dozvěděla. Úřad také poctivým způsobem informuje veřejnost o přípravě rozhodnutí obecného dosahu a dá jí možnost vyjádřit se k jeho obsahu. [4] Nadto podotýkám, že se touto záležitostí na popud pana S. zabývala i Policie ČR, která daná rozhodnutí a podpisy zkoumala, přičemž věc odložila.