Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 16. dubna 2014 Sp. zn.: 843/2014/VOP/AV Zpráva o šetření ve věci pana B.K. Obrátil se na mě pan B.K. (dále také "stěžovatel"). Vyjádřil stížnost na postup sociální pracovnice Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Český Krumlov, podle které je povinen pro účely přiznání a vyplacení doplatku na bydlení vždy v daném měsíci doložit, že skutečně uhradil nájemné a zálohu za dodávku a spotřebu elektrické energie. Pan K. pobírá také příspěvek na bydlení. Ten ovšem na úhradu nákladů na bydlení nestačí. Stěžovatel tedy nemá z čeho náklady na bydlení uhradit, aby mu mohly být následně doplatkem na bydlení proplaceny. Současně stěžovatel uvedl, že příspěvek na živobytí mu byl vyplacen až po uplynutí čtyřiceti dnů. A - Předmět šetření Po seznámení s obsahem podnětu jsem zahájila v souladu s § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, šetření ve věci postupu Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Český Krumlov. S ohledem na obsah podnětu stěžovatele jsem požádala v souladu s § 15 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona o veřejném ochránci práv ředitele krajské pobočky Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích o poskytnutí vyjádření a kopie spisové dokumentace. Předmětem mého šetření byl postup orgánu pomoci v hmotné nouzi při vyplácení příspěvku na živobytí a při rozhodování o doplatku na bydlení, neboť dle § 35 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely určení výše doplatku na bydlení využívají náklady za aktuální kalendářní měsíc, které tak z povahy věci ještě nemusí být uhrazeny. B - Skutková zjištění Obdržela jsem vyjádření vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek krajské pobočky Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích, z něhož plyne, že zaměstnanci příslušného kontaktního pracoviště nepostupovali v souladu s legislativou a prováděcími metodickými pokyny. Proto přijala krajská pobočka Úřadu práce ČR v Českých Budějovicích opatření k nápravě spočívající v poučení vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek kontaktního pracoviště Český Krumlov a v opětovném proškolení všech kontaktních pracovišť Jihočeského kraje. Z vyjádření příslušného kontaktního pracoviště plyne, že se při výpočtu doplatku na bydlení zohledňovaly náklady na bydlení za předcházející kalendářní měsíc, v němž se dávka vyplácí. Na základě dokladů o úhradě nákladů za předchozí měsíc doložených klientem na začátku měsíce vyhodnotilo kontaktní pracoviště doplatek na bydlení v aktuálním měsíci. Kontaktní pracoviště nevyžadovalo, aby klienti fakticky uhradili náklady na bydlení před vyhodnocením nároku na doplatek na bydlení v měsíci vyplácení dávky. Na základě mé výzvy k vyjádření k podnětu stěžovatele kontaktní pracoviště zjistilo, že tento postup není v souladu s Normativní instrukcí Ministerstva práce a sociálních věcí č. 10/2013. Doplatek na bydlení bude tedy nyní vyplácen klientům bez ohledu na uhrazené náklady spojené s bydlením za předchozí kalendářní měsíc, budou se započítávat náklady na bydlení v aktuálním měsíci. Kontaktní pracoviště bude vyžadovat předložení dokladů o úhradě nákladů na bydlení pouze pro kontrolu uhrazených nákladů. Stěžovatel pobírá též příspěvek na bydlení. Obě dávky na bydlení jsou na základě dohody se stěžovatelem zasílány pronajímateli bytu, obci Větřní (doplatek na bydlení od prosince 2013, příspěvek na bydlení od ledna 2014). Stěžovatel byl proto vyzván, aby doložil doklady o úhradě elektřiny za měsíce leden a únor 2014 tak, aby mohlo být zpětně zkontrolováno, zda byly vyplacené dávky použity ke správnému účelu. Příspěvek na živobytí za měsíc prosinec 2013 byl stěžovateli odeslán dne 5. 12. 2013 tak, aby byl vyplacen před vánočními svátky. Příspěvek na živobytí za měsíc leden 2014 byl vyplacen až dne 17. 1. 2014, což je delší období, než je běžné, nastalo však v důsledku problémů s aplikacemi pro zpracování dávek pomoci v hmotné nouzi. C - Hodnocení věci ochránkyní C.1 K postupu Úřadu práce ČR při vyplácení příspěvku na živobytí Stěžovatel pobírá dlouhodobě příspěvek na živobytí ve výši 2.200,- Kč měsíčně. Stěžovatel nemá žádný příjem. Částka živobytí činí 2.200,- Kč v důsledku neplacení výživného stěžovatelem v souladu s § 24 odst. 1 písm. d) zákona o pomoci v hmotné nouzi. Výše příspěvku na živobytí je tak stanovena v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Z výpisu z aplikace pro zpracování dávek je zřejmé, že příspěvek na živobytí za měsíc září 2013 byl odeslán k výplatě dne 11. 9. 2013, za měsíc říjen 2013 byl odeslán k výplatě dne 11. 10. 2013, za měsíc listopad 2013 byl odeslán k výplatě dne 13. 11. 2013, za měsíc prosinec 2013 byl odeslán k výplatě dne 5. 12. 2013, za měsíc leden 2014 byl odeslán k výplatě dne 17. 1. 2014, za měsíc únor 2014 byl odeslán k výplatě dne 17. 2. 2014. Podle § 43 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi se příspěvek na živobytí vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví povinnost, aby příspěvek na živobytí byl vyplacen vždy nejpozději do konce měsíce, za který náleží (tj. příspěvek na živobytí za leden 2014 by měl být vyplacen v lednu 2014). Současně ovšem zakotvuje výplatu dávky v měsíčních lhůtách, které určí Úřad práce ČR. Jinými slovy, při výplatě dávky musí být splněny dva zákonné požadavky. Příspěvek na živobytí má být vyplacen v měsíci, za který je přiznán, mezi výplatou příspěvků na živobytí za jednotlivé měsíce by neměla uběhnout více než měsíční lhůta. Příjemci příspěvku na živobytí jsou často na finančních prostředcích z dávky existenčně závislí. Výše dávky je stanovena tak, aby pokryla zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na měsíc, v případě, že je dávka vyplácena ve výši existenčního minima, jde o minimální měsíční částku, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.[1] Je proto důležité, aby příjemce příspěvku na živobytí obdržel dávku v následujícím měsíci skutečně maximálně po uplynutí měsíční lhůty tak, aby nehrozila vážná újma na zdraví. Orgán pomoci v hmotné nouzi by měl stanovit jeden výplatní termín příspěvku na živobytí v daném měsíci i s ohledem na to, aby příjemci příspěvku na živobytí mohli s pravidelně očekávaným příjmem hospodařit. V daném případě nebyl příspěvek na živobytí za měsíc leden 2014 vyplacen po uplynutí měsíční lhůty od poslední výplaty příspěvku na živobytí za měsíc prosinec 2013. Vysvětlení orgánu pomoci v hmotné nouzi, z jakého důvodu se tak stalo, lze ovšem akceptovat. V jiných měsících orgán pomoci v hmotné nouzi postupoval při výplatě příspěvku na živobytí v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi. C.2 K postupu Úřadu práce ČR ve věci doplatku na bydlení Podle § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi činí výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem osoby zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby. Vzhledem k tomu, že zákon o pomoci v hmotné nouzi využívá pro konstrukci výše doplatku na bydlení náklady na bydlení za aktuální kalendářní měsíc, tj. za měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a pro který se stanoví výše dávky,[2] není možné z povahy věci žádat, aby příjemce dávky tyto náklady před vyhodnocením nároku na doplatek na bydlení a před vyhodnocením jeho výše fakticky uhradil. Výše uvedené plyne také z Normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 10/2013: "Jelikož se doplatek na bydlení vyplácí v aktuálním kalendářním měsíci a odůvodněné náklady na bydlení se posuzují také z tohoto měsíce, nelze po osobě požadovat, aby v tomto měsíci měla náklady na bydlení již uhrazené. Hrazení nákladů na bydlení se kontroluje zpětně."[3] Z vyjádření Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, kontaktního pracoviště Český Krumlov, plyne, že ve věci stěžovatele nepostupoval v souladu s § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi a v souladu s metodickým vedením, pokud pro účely vyhodnocení nároku na doplatek na bydlení a stanovení jeho výše zohledňoval uhrazené náklady na bydlení za předchozí kalendářní měsíc. Stěžovatel hradí od 1. 1. 2014 tyto měsíční náklady na bydlení: nájemné ve výši 395,- Kč, služby ve výši 1.705,- Kč (do 31. 12. 2013 ve výši 1.474,- Kč), tj. celkem 2.100,- Kč (do 31. 12. 2013 činily tyto náklady 1.869,- Kč), zálohu za dodávku a spotřebu elektrické energie ve výši 550,- Kč. Od prosince 2013 byl stěžovateli zvýšen doplatek na bydlení z částky 1.023,- Kč na částku 1.363,- Kč (oznámení ze dne 5. 12. 2013, č. j.: MPSV-UP/7117374/13/HMN). Od ledna 2014 byl zvýšen doplatek na bydlení stěžovateli z částky 1.363,- Kč na částku 1.594,- Kč (oznámení ze dne 9. 1. 2014, č. j.: MPSV-UP/150654/14/HMN). Od února 2014 byl stěžovateli přiznán doplatek na bydlení ve výši 1.594,- Kč (oznámení ze dne 13. 2. 2014, č. j.: 12885/2014/CKR). Příspěvek na bydlení byl vyplácen od července do září 2013 ve výši 1.396,- Kč měsíčně, od října do prosince 2013 ve výši 1.056,- Kč měsíčně, od ledna do března 2014 ve výši 946,- Kč měsíčně. Ověření výše příspěvku na bydlení nebylo předmětem mého šetření, proto vycházím z údajů, které mi poskytl Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, kontaktní pracoviště Český Krumlov. Výše doplatku na bydlení by měla být určena dle § 35 zákona o pomoci v hmotné nouzi jako rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem osoby zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby. Stěžovatel nemá žádný příjem, tudíž výše doplatku na bydlení činí rozdíl mezi odůvodněnými náklady na bydlení v daném měsíci a příspěvkem na bydlení vyplaceným v předchozím měsíci. Stěžovatel má nízké nájemné a zálohu za dodávku a spotřebu elektrické energie, proto mám za to, že tyto částky jsou v plné výši zohledněny v odůvodněných nákladech na bydlení dle § 34 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Výše dávky za listopad 2013 měla být stanovena jako rozdíl mezi částkou 2.419,- Kč a částkou 1.396,- Kč, tj. 1.023,- Kč. Z vyjádření úřadu plyne, že bylo zohledněno nájemné a úhrada elektřiny v říjnu 2013. Mělo být ovšem zohledněno nájemné a úhrada elektřiny v měsíci listopadu 2013. Vzhledem k tomu, že se výše nákladů na bydlení nezměnila, nebyl klient poškozen. Výše dávky za prosinec 2013 měla být stanovena jako rozdíl mezi částkou 2.419,- Kč a částkou 1.056,- Kč, tj. 1.363,- Kč. Z vyjádření úřadu plyne, že bylo zohledněno skutečné uhrazené nájemné ve výši 1.023,- Kč a úhrada elektřiny ve výši 550,- Kč. Tomu však neodpovídá výpočet výše dávky. Od prosince 2013 byl stěžovateli zvýšen doplatek na bydlení z částky 1.023,- Kč na částku 1.363,- Kč (oznámení ze dne 5. 12. 2013, č. j.: MPSV-UP/7117374/13/HMN). Výše dávky za leden 2014 měla být stanovena jako rozdíl mezi částkou 2.650,- Kč a částkou 1.056,- Kč, tj. 1.594,- Kč. Z vyjádření úřadu práce plyne, že bylo zohledněno nájemné ve výši 1.363,- Kč a elektřina ve výši 550,- Kč. Tomuto však neodpovídá výpočet výše dávky. Od ledna 2014 byl zvýšen doplatek na bydlení stěžovateli z částky 1.363,- Kč na částku 1.594,- Kč (oznámení ze dne 9. 1. 2014, č. j.: MPSV-UP/150654/14/HMN). Výše dávky za únor 2014 by měla být stanovena jako rozdíl mezi částkou 2.650,- Kč a částkou 1.056,- Kč, tj. 1.594,- Kč. Z vyjádření úřadu práce plyne, že zohlednil výši nájemného za leden 2014, tj. částku 2.100,- Kč. Doklad o úhradě elektřiny stěžovatel nedoložil. Z přiznané výše dávky ovšem plyne, že úhrada elektřiny byla zohledněna. Vzhledem k tomu, že výše nákladů na bydlení byla v lednu a v únoru 2014 stejná, stěžovatel nebyl při stanovení výše doplatku na bydlení za únor 2014 poškozen. Od února 2014 byl stěžovateli přiznán doplatek na bydlení ve výši 1.594,- Kč (oznámení ze dne 13. 2. 2014, č. j.: 12885/2014/CKR). Vzhledem k tomu, že vyjádření orgánu pomoci v hmotné nouzi nekoresponduje s částkami vyplacenými na doplatku na bydlení, nemohu ověřit, zda měl být v některých měsících přiznán doplatek na bydlení vyšší (v důsledku nesprávného postupu orgánu pomoci v hmotné nouzi, který zohledňoval náklady na bydlení za předcházející kalendářní měsíc, nikoli náklady na bydlení za měsíc aktuální). Doplatek na bydlení je určen na úhradu nákladů na bydlení. Pokud není využit k úhradě nákladů na bydlení, jedná se o přeplatek pouze tehdy, jestliže jsou splněny podmínky v § 51 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Tedy jestliže příjemce doplatku na bydlení přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů sdělených příjemcem. Jiná výslovná úprava je u mimořádné okamžité pomoci, v případě které vzniká přeplatek i tehdy, pokud příjemce dávky nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její část.[4] V případě doplatku na bydlení ovšem tato úprava stanovena není. Zpětné dokládání úhrady nákladů na bydlení tak orgán pomoci v hmotné nouzi může vyžadovat pouze za účelem výkonu sociální práce s dlouhodobým příjemcem příspěvku na živobytí dle § 64 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi a za účelem zvážení, zda nejsou dány důvody pro ustanovení zvláštního příjemce doplatku na bydlení dle § 40 odst. 2 zákona o pomoci v hmotné nouzi či pro přímé zasílání dávky pronajímateli dle § 42 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi. V této souvislosti pouze uvádím, že dávky na bydlení by měly být přednostně používány k úhradě aktuálně vzniklých nákladů na bydlení, nikoliv k postupnému umořování starého dluhu na nájemném.[5] Vzhledem k tomu, že klient hradí převážnou část nákladů na bydlení prostřednictvím dávek na bydlení, které jsou zasílány přímo pronajímateli (obci), má navíc Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, úhradu nákladů na bydlení doloženou (vyjma elektřiny) a již není třeba, aby klient každý měsíc úhradu nákladů na bydlení zvlášť osvědčoval. Z vyjádření orgánu pomoci v hmotné nouzi plyne, že dokládání úhrady nákladů vyžaduje pouze za účelem kontroly, zda byla dávka využita ke správnému účelu. D - Závěry Příspěvek na živobytí je určen k zajištění výživy a základních potřeb v jednom měsíci, proto by mezi dvěma výplatami dávky neměla uplynout doba delší než jeden měsíc. Orgán pomoci v hmotné nouzi má předem stanovit pravidelný výplatní termín tak, aby klient mohl s finančními prostředky hospodařit. Pro účely doplatku na bydlení se zohledňují náklady na bydlení v aktuálním měsíci, příjemce dávky není povinen dokládat úhradu těchto nákladů, neboť ty z povahy věci ještě nemusí být zaplaceny. Orgán pomoci v hmotné nouzi může v případě pochybnosti zpětně kontrolovat, zda klient využil doplatek na bydlení k úhradě nákladů na bydlení. Podklady mohou být využity pro zahájení sociální práce s klientem, rozhodnutí o zvláštním příjemci dávky či o přímém zasílání doplatku na bydlení pronajímateli či poskytovali služeb. Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že se Úřad práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích, kontaktní pracoviště Český Krumlov, dopustil pochybení při rozhodování o nároku na doplatek na bydlení a při stanovení jeho výše, neboť zohledňoval náklady na bydlení za předchozí kalendářní měsíc, nikoli náklady na bydlení v měsíci aktuálním. Zprávu o šetření zasílám řediteli Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Českých Budějovicích, a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Ačkoliv v této fázi nenavrhuji opatření k nápravě, dovolím si již nyní doporučit, aby orgán pomoci v hmotné nouzi přepočítal výši doplatku na bydlení s využitím nákladů na bydlení stěžovatele za aktuální kalendářní měsíce a případně vyplatil stěžovateli doplatek na dávce. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ustanovení § 10 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi. [3] Normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 10/2013, ze dne 1. 8. 2013, č. j.: 2013/34349-23, s. 41. Z instrukce rovněž plyne, že pokud by příjemce doplatku na bydlení nevyužíval dávku k hrazení nákladů na bydlení, je potřeba v rámci sociální práce i ve spolupráci se sociálními pracovníky obcí naučit příjemce s dávkou hospodařit a také lze v tomto případě zvolit přímou úhradu či ustanovit zvláštního příjemce. V žádném případě však není možné z důvodu neuhrazení nákladů na bydlení za předchozí měsíce doplatek na bydlení odejmout a vystavit tak klienta riziku, že se stane osobou bez přístřeší. V těchto případech je pak vždy bezpodmínečně nutné využít postupů sociální práce a opatření pro zajištění úhrady nákladů na bydlení. [4] Ustanovení § 51 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi. [5] Viz zpráva o šetření veřejného ochránce práv, sp. zn. 6057/2011/VOP/JČ, ze dne 8. října 2013. Veřejný ochránce práv [online]. Brno: (c) Kancelář veřejného ochránce práv [vid. 10. 4. 2014]. Dostupné z www.ochrance.cz. Path: úvod/stížnosti na úřady/případy a stanoviska ochránce/stanoviska - sociální zabezpečení.