Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn. 15/2025/NZ/AM Č. j. KVOP-22937/2025 Zpráva ze sledování vyhoštění Z: Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty Do: Lagos, Nigérie Druh sledování: Správní vyhoštění, Návratová operace agentury Frontex Vyhošťované osoby: pan A.; pan B.; pan C. Datum realizace: 28 a 29. dubna 2025 Datum vydání zprávy: 5. srpna 2025 Sledování provedly: Mgr. Anna Makarenko a Mgr. Bc. Kristýna Molková Foukalová, MSc. JUDr. Vít Alexander Schorm zástupce veřejného ochránce práv Obsah Úvodní informace Shrnutí Příprava na vyhoštění Použití donucovacích prostředků Plánovaní eskorty a další poznatky Přehled opatření k nápravě Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění a jeho cíl Veřejný ochránce práv od roku 2011 sleduje zajištění cizinců a výkon správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a výkon trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "vyhoštění" nebo "nucené navracení"). [1] Česká republika tak splnila povinnost zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení podle takzvané návratové směrnice. [2] Kromě toho ochránce již od roku 2006 chrání lidi před špatným zacházením v různých zařízeních tím, že tato zařízení systematicky navštěvuje. [3] Plní tak úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] Kombinace obou mechanismů zajišťuje účinnou preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi při vyhošťování. Cílem sledování vyhoštění je zajistit dodržování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaný cizinec" nebo "vyhošťovaná osoba"), zvyšovat standard zacházení s cizinci a posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, jimiž jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém vyhoštění informován s předstihem. Provedením sledování konkrétního vyhoštění pak pověřuji zaměstnance (právníky) Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí (dále jen "Kancelář"). [5] Policie České republiky jim při sledování vhoštění poskytuje nezbytnou součinnost podle zákona o pobytu cizinců. [6] Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou zejména oprávněni * s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se nachází vyhošťovaná osoba, * klást otázky osobám podílejícím se na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, * hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a * nahlížet do dokumentace související s nuceným návratem včetně zdravotnické. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob zaručuje Listina základních práv a svobod, řada mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také právo Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie, [9] návratová směrnice apod.). Konkrétně stanoví práva a povinnosti vyhošťovaných osob právní předpisy upravující působnost subjektů, které se podílejí na vyhoštění. Jde zejména o Policii České republiky, které zákon svěřuje výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta. [11] Při hodnocení zacházení s vyhošťovanými osobami ochránce vychází rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy, [13] Evropskou pohraniční a pobřežní stráží (Frontex) [14] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [15] Zpráva ze sledování vyhoštění Po každém sledování vyhoštění sepíši zprávu. Obsahuje má zjištění, hodnocení a většinou také návrhy opatření k nápravě. Zprávu pošlu dotčeným orgánům a zařízením se žádostí o vyjádření. [16] Pečlivě se pak zabývám sděleními (vysvětleními), která mi zašlou. Navržená opatření k nápravě se liší svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Pro snazší orientaci obsahuje zpráva na konci přehled opatření. Navrhuji také termín provedení: * Bezodkladná opatření je třeba provést zpravidla do 7 dnů od obdržení zprávy. Není-li to možné, provedou se v nejkratší možné době. Za bezodkladná označuji opatření, která považuji za naléhavá a velmi důležitá, anebo opatření běžně snadno proveditelná. * Opatření s delší lhůtou je třeba provést ve stanovené lhůtě, zpravidla do jednoho měsíce, tří měsíců, šesti měsíců nebo jednoho roku. * Opatření s průběžným plněním navrhuji tam, kde je třeba zavést určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Očekávám, že zařízení (oslovený orgán) opatření zavede co nejdříve a bude dbát na dodržování doporučené praxe. Rád bych, aby oslovené orgány a zařízení ve vyjádření ke zprávě sdělily, že (1) opatření provedly a jak, nebo (2) kdy a jak opatření provedou, nebo (3) navrhly jiné vhodné opatření a termín. Pokud budu vyjádření považovat za dostatečná, vyrozumím o tom oslovené orgány a zařízení. Mohu si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je vysvětlení zjištěných pochybení, doložení opatření k nápravě či věrohodný příslib jejich provedení. Pokud vyjádření nebudu považovat za dostatečná, vyrozumím o tom nadřízený úřad (vládu, není-li nadřízeného úřadu), případně informuji veřejnost. [17] Po ukončení vzájemné komunikace zveřejním anonymizovanou zprávu ze sledování vyhoštění (s výjimkou jmen osob pověřených vedením zařízení) v databázi Evidence stanovisek ochránce (ESO). [18] Informace o vyhošťovaných osobách V rámci společné návratové operace do Nigérie policie vyhostila celkem tři cizince. Dva z nich byli dříve držiteli pobytových oprávnění v Itálii, takže doufali, že budou vyhoštěni do Itálie. To opakovaně zaznělo i v průběhu eskorty i při jednání u jejich předání místní policii v Nigérii. Pan A. měl povolení k pobytu v Itálii od 17. září 2024 do 12. ledna 2034, avšak ještě před tím jej dne 17. června 2024 (s platností do r. 2029) Švýcarsko zadalo do evidence SIS II jako státního příslušníka, kterému byl odepřen vstup a pobyt, opatření - zamítnutí vstupu. Důvodem byl trestný čin vraždy a těžká újma na zdraví. Zároveň měl uloženo soudní vyhoštění trestním příkazem českého soudu. Pan B. měl v dokladu udělen trvalý pobyt v Itálii, ale i v tomto případě jej Švýcarsko zadalo do evidence SIS II jako nežádoucí osobu. Pan C. byl v České republice vícekrát odsouzen. Jedním z trestů byl i trest vyhoštění na dobu 10 let. Policie mu také uložila správní vyhoštění, avšak cizinec nevycestoval. Nejdříve byli všichni tři umístěni v Zařízení pro zajištění cizinců v Balkové a později je policie přemístila do Zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách, kde setrvali až do výkonu rozhodnutí o vyhoštění. Všichni hovořili plynně anglicky, žádný z nich nehovořil česky. Nikdo neměl rodinné příslušníky na území České republiky. Průběh sledování vyhoštění Ředitelství služby cizinecké policie (ŘSCP) informovalo zaměstnance Kanceláře o chystaném vyhoštění s dostatečným předstihem. Poskytlo veškerou nezbytnou podporu a součinnost při plánování zapojení Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí do vyhoštění. Vyhoštění proběhlo v rámci společné návratové operace koordinované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Cizinci byli vypraveni ze Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty pozemní cestou a následně letecky - s odletem z Mnichova a příletem v Nigérii. Sledování vyhoštění provedly právničky Kanceláře Mgr. Anna Makarenko a Mgr. Bc. Kristýna Molková Foukalová, MSc. Byly přítomny všem procesům spojeným s propuštěním cizinců ze zařízení. Mgr. Anna Makarenko pak pokračovala v doprovodu cizinců a policejní eskorty nejdříve na pracoviště Oddělení doprovodu letadel (ODL) v Praze, poté do Mnichova a následně letecky až do Nigérie. Právničky Kanceláře na místě nahlédly do osobního spisu cizinců i do jejich sociální dokumentace. [19] Na místě provedly pohovory se sociálními pracovníky. Cizincům nebyl předem sdělen termín vyhoštění, právničky Kanceláře s nimi ani proto na místě neprovedly pohovory. [20] Cizinci podstoupili výstupní lékařskou prohlídku. Podle jejích výsledků byli všichni zdravotně způsobilí a schopni podstoupit leteckou eskortu. Bezprostředně před opuštěním zařízení měli ještě naposledy možnost řešit jakékoliv zdravotní obtíže s přítomnou zdravotní sestrou. Při odchodu ze zařízení obdrželi balíček s jídlem i pitím, uložené osobní věci a také konečné vyúčtování nákladů za pobyt v zařízení a vyúčtování nákladů spojených s vyhoštěním. Veškerou dokumentaci související s jejich propuštěním a vyhoštěním odmítli podepsat. Pozemní část vyhoštění provedli eskortující policisté ze zařízení pro zajištění cizinců, resp. mobilní jednotky. Vedoucí eskorty poučil cizince o průběhu eskorty, o právech a povinnostech i o provedení osobní prohlídky. Osobní prohlídku provedli policisté stejného pohlaví při dodržování standardů a za zachování soukromí a důstojnosti cizinců. Při přejezdu ze zařízení na pracoviště policie Oddělení doprovodu letadel při Letišti Václava Havla nebyly použity žádné donucovací prostředky. Na pracovišti policie později situace rychle eskalovala a po zbytek vyhoštění měli cizinci přiložen tzv. bodycuff - poutací pás, příp. i helmu. Incident je podrobněji popsán v předkládané zprávě. Leteckou část eskorty provedli policisté z Oddělení doprovodu letadel z Ředitelství služby cizinecké policie. Předání cizinců v zemi původu proběhlo bez výrazných komplikací. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabýval zejména tím, zda byli cizinci připraveni na realizaci správního vyhoštění a jak proběhly výstupní procedury. Ve zprávě upozorňuji na nezbytnost informování a řádné přípravy vyhošťovaných cizinců na jejich návrat zpět do země původu. Pokud cizinci nedostanou potřebné informace včas (a současně nejsou zákonné důvody informace nesdělit), přechází tíha řešení eskalované situace na eskortní tým, a to v nejméně vhodnou chvíli, pod tlakem, v časové tísni a bez prostoru pro individuální přístup. Právě nedostatečná příprava měla zřejmě vliv na eskalaci situace a nezbytnost následného použití síly a donucovacích prostředků v průběhu tohoto vyhoštění. Detailně popisuji celý incident, k použití síly nenavrhuji žádné opatření k nápravě, ale upozorňuji hned na několik slabých míst v postupu a přípravě na samotnou eskortu. Závěrem chci velmi ocenit součinnost, kterou všichni zúčastnění z řad různých složek policie i Správy uprchlických zařízení poskytli, před i v průběhu výkonu nuceného návratu. Příprava na vyhoštění Policie je povinna informovat cizince o termínu vyhoštění, a to nejpozději 24 hodin předem. Tuto povinnost má, pokud nepanují důvodné obavy, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území. [21] Správa uprchlických zařízení pak má zajistit, se souhlasem zajištěného cizince, jeho přípravu na vycestování z území. [22] 1. Zjištění 1.1 Nedostatek přípravy v průběhu zajištění Zaměstnanci Správy uprchlických zařízení (SUZ) právničkám Kanceláře sdělili, že cizinci o svém odjezdu nebyli informováni. Policie vydala pokyn, aby SUZ informace o odjezdu cizincům nesdělovala. Z tohoto důvodu právničky s cizinci neprovedly před odjezdem žádné pohovory. Pokud jde o důvody, proč se cizincům neměl sdělovat termín, zaměstnanci SUZ tyto důvody neznali. Obdobně ani písemný pokyn policie neobsahoval jakékoliv zdůvodnění. Podotýkám, že pánové A. a B. termín svého odjezdu mohli tušit. Přesný termín vyhoštění byl totiž uveden v jejich rozhodnutí o prodloužení zajištění a jejich právní zástupce proti němu podal navíc i žalobu. Je tedy pravděpodobné, že měli k dispozici někoho, kdo jim obsah rozhodnutí mohl přetlumočit a upozornit je na blížící se termín odjezdu. I přesto s těmito dvěma cizinci SUZ ani Policie nepracovaly tak, aby byli na vycestování připraveni - termín jim nebyl sdělen a příprava na návrat neproběhla. Pan C. o termínu vědět nemohl; tyto údaje se v jeho rozhodnutí o prodloužení zajištění neobjevují. Podle posudků, které vypracovala SUZ na žádost ŘSCP, se všichni tři cizinci během zajištění chovali bezproblémově, spolupracovali se zaměstnanci a nevykazovali žádné známky rizikového chování či psychických obtíží. Pánové A. a B. prý uvedli, že si přejí návrat do Itálie, u pana C. se tato informace neobjevila. 1.2 Nedostatek podpory v průběhu eskorty Právničky Kanceláře byly přítomny okamžiku, kdy zaměstnanci SUZ oznámili všem třem cizincům, že si mají sbalit své věci, než budou během několika minut propuštěni a vycestují do Nigérie. S ohledem na časovou tíseň nebyl prostor sdělovat další informace. Cizinci tak neznali itinerář cesty (Praha - Mnichov - Nigérie), způsob dopravy (letecky s agenturou Frontex) ani předpokládaný čas příletu. Žádné dotazy k tomu nevznesli a nekladli odpor. Jeden z cizinců se sice zdráhal opustit pokoj, ale zaměstnanci SUZ reagovali klidně, nenaléhali na něj a nechali mu, v mezích možností, prostor pro odchod. Nakonec uposlechl. Ani během pozemní eskorty policie nesdělila cizincům žádné doplňující informace. V Praze na pracovišti ODL byli cizinci umístěni do vstupního prostoru, kde v poklidu čekali pod dohledem policistů. Policie jim zajistila jídlo, pití i přístup na toaletu, komunikace ze strany policistů však byla minimální. Odpovídali jen úsečně lámanou angličtinou ("yes", "no", "later") nebo pouze česky, případně na dotazy cizinců nereagovali vůbec. Pan C. například opakovaně žádal o možnost telefonovat, ale nevyhověli mu. Odpovědi policistů byly nesrozumitelné či vyhýbavé - například "potom, v Mnichově". Tato odpověď však z jeho pohledu postrádala význam, protože do té doby ani nevěděl o tom, že bude převezen do Mnichova. Žádný z cizinců neznal trasu ani další průběh vyhoštění, což přispělo k jejich pomalu rostoucí frustraci a rozčarování, a to zejména u pana C.. Krátce před půlnocí přišli členové eskorty z ODL a její vedoucí všem cizincům srozumitelnou a plynulou angličtinou vysvětlil, kdo jsou, jaký bude průběh cesty, kudy pojedou a v kolik odletí. Pro pana C. toto patrně byla vůbec první chvíle, kdy se dozvěděl podrobnosti o tom, co ho čeká. V návaznosti na to znovu požadoval možnost telefonovat a zmiňoval svého syna. Vedoucí eskorty mu sdělil, že vzhledem k pokročilé hodině bude možné volat až ráno v Mnichově. Okamžik informování popsali policisté ve svém úředním záznamu takto: "V ten moment bylo zjištěno negativní překvapení a údivu ze strany vyhoštěných osob, jelikož bylo zjištěno, že v ZZC Vyšní Lhoty jim nikdo žádné informace nesdělil a pouze byly přepraveni vozidlem mobilní jednotky na mezinárodní letiště v Praze. Osoby s informacemi od velitele eskorty ODL nesouhlasily a nechtěly dále spolupracovat."  [23] Krátce poté začali policisté ze zařízení odvádět cizince jednotlivě do vozidel. Dva z nich krátce protestovali, ale nechali se vyvést bez odporu a bez použití pout. Pan C. však zůstal sedět na svém místě, opakovaně uváděl, že nepojede, a na protest se svlékl do půli těla. Situace se postupně vyhrotila, popis eskalace následuje v další kapitole této zprávy. 2. Hodnocení Úvodem podotýkám, že emočně vypjaté reakce lze u návratů do země původu očekávat. Jedná se ostatně o nucený návrat. Včasná a průběžná komunikace je tedy klíčová pro to, aby bylo možné tyto emoce zachytit a citlivě s nimi pracovat. Zařízení, kde byli cizinci po dobu zajištění umístěni, k tomu poskytuje vhodné podmínky. Během pobytu je čas, prostor i odborný personál SUZ, který může situaci vysvětlit, zodpovědět otázky a zmírnit případné obavy. Pokud by zaměstnanci SUZ s informací o odjezdu pracovali v dostatečném předstihu, je pravděpodobné, že mohli zvládnout případné odmítavé reakce cizinců konstruktivně a bez dramatického průběhu. Tuto možnost však pracovníkům SUZ policie svým rozhodnutím odebrala. Z dokumentace na místě dostupné vyplynulo, že k neinformování nebyl zákonný důvod. Policie nedoložila žádné konkrétní obavy, že by cizinci mohli vyhoštění mařit nebo ztěžovat. Naopak, z posudků SUZ i ze záznamů o sociálních intervencích jasně vyplývalo, že všichni tři cizinci byli po celou dobu zajištění klidní, spolupracující a bezproblémoví. Mám za to, že následný incident byl do značné míry důsledkem chybějící informovanosti a nepřipravenosti. Řešení eskalace bylo přeneseno na přítomné policisty v nejméně vhodném okamžiku, tedy bezprostředně před odjezdem, v časové tísni, bez podpory odborného personálu a bez prostoru pro individuální přístup. Tento postup klade nepřiměřenou zátěž na policisty, kteří se těsně před odletem ocitají v roli jakýchsi krizových interventů. Jejich úloha je ovšem jiná, a to zajistit bezpečný a důstojný doprovod cizinců do cílové země. Opatření k nápravě určená Ředitelství služby cizinecké policie: 1) Informovat cizince o chystaném odjezdu. V případě možných obav z maření či ztěžování vycestování z území tyto obavy přesvědčivě odůvodnit. Použití donucovacích prostředků Používání donucovacích prostředků v průběhu vyhošťování je dlouhodobě jedno ze zásadních témat, kterým se mí předchůdci věnovali. Aniž bych opakoval do podrobností argumentaci z předchozích případů, [24] níže shrnuji myšlenky a zásady, z nichž vycházím. Tuto kapitolu zařazuji i přesto, nebo právě proto, že zasahující policisté eskalovanou situaci zvládli v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti. Chci ukázat, do jaké míry může nedostatečná příprava na návrat ovlivnit následný průběh vyhoštění. 3. K použití donucovacích/zajišťovacích prostředků obecně Vyhoštění by mělo být vždy prováděno za současného dodržování základních lidských práv. Eskortující policisté jsou povinni zacházet s cizinci tak, aby neporušili jejich lidskou důstojnost a tělesnou integritu. [25] Policista je oprávněn použít vůči zajištěné osobě pouta, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku, anebo že se osoba pokusí o útěk. [26] Zásadu přiměřenosti, která představuje mantinely pro činnost policistů, zakotvuje ustanovení § 11 zákona o policii. Oprávnění nasadit pouta je omezeno na odůvodněné případy, kdy použití omezovacího prostředku je odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovaným cizincem a pouze po nezbytně nutnou dobu. [27] Podle doporučení Rady Evropy musí poutání představovat přiměřenou reakci na skutečný nebo rozumně předpokládaný odpor osoby. [28] Paušální a rutinní nasazování pout eskortovaným cizincům je i dle názoru Ústavního soudu nepřijatelné. [29] Odůvodnění v rozhodnutí o eskortě by mělo být individualizované a obsahovat konkrétní okolnosti, které vedly vedoucího eskorty k nasazení pout cizinci. 4. Zjištění 4.1 Vestibul pracoviště ODL Okolo půlnoci v předvečer odletu začali policisté postupně odvádět cizince z vestibulu pracoviště ODL do eskortního vozidla. Dva odešli po krátkém váhání dobrovolně a bez pout. Pan C. odmítl spolupracovat a na protest se vysvlékl do půl těla. Vedoucí eskorty z ODL, ač ho formálně neměl na starosti, se pokoušel situaci zklidnit, zatímco vedoucí pozemní eskorty se v tomto okamžiku nezapojil. Bylo už zjevné, že cizinec nebude spolupracovat. Nikdo po celou dobu nevysvětlil cizinci, že poletí společnou návratovou operací s agenturou Frontex, tedy bez účasti veřejnosti, pouze ve společnosti dalších policistů a vyhošťovaných cizinců, a že tedy ani pasivní či aktivní odpor v tomto případě (pravděpodobně) nepovede k přerušení jeho vyhoštění. [30] Vedoucí pozemní eskorty rozhodl o použití donucovacího prostředku - poutacího pásu (bodycuff) a také helmy. Poutací prostředek si vypůjčil od policistů z ODL, protože ho sama pozemní eskorta neměla s sebou. Zákrok provedli společně členové ODL eskorty a policisté z pozemní eskorty. Vedoucí eskorty ODL naposledy vyzval pana C., aby spolupracoval. Informoval ho, že v opačném případě přistoupí k použití donucovacího prostředku. Cizinec i přes výzvu odmítl spolupracovat. Policisté ho svedli na zem do polohy na břiše, kde ho postupně navlékli do bodycuffu včetně velcro pásu na fixaci dolních končetin. Při upevňování poutacího prostředku policisté dbali na to, aby mu neklečeli na zádech (zaklekli mu bedra), a nedošlo tak k utlačování hrudníku. Pan C. přesto intenzivně naříkal, že nemůže dýchat. V průběhu zákroku kladl aktivní odpor, bránil se vší silou a pokusil se kousnout jednoho z policistů do hlavy a druhému natrhl triko. Součástí zákroku bylo i nasazení ochranné helmy, protože pan C. se opakovaně pokoušel udeřit hlavou o podlahu. Po celou dobu hlasitě křičel či naříkal. [31] Několik policistů jej přeneslo z vestibulu ven na chodník před budovu. Policisté mu při přenosu chránili i hlavu, aby si nemohl ublížit. Rovněž během přenášení pokračoval v aktivním odporu a opakovaně se snažil udeřit hlavou o zem i chodník i přes nasazenou ochrannou helmu. 4.2 Na chodníku před budovou V okamžiku, kdy policisté vynesli ven zmítajícího se pana C. a zbylí dva cizinci spatřili, co se děje, odpověděli na to hlasitými výkřiky, svlékli se do naha, začali zevnitř silně bušit do stěn a znečišťovat vnitřní prostory vozidla. Usadit pana C. do vozidla mezi ostatní bylo již nemyslitelné a situace nadále eskalovala. Ukázalo se, že pro pana C. není připraveno žádné další eskortní vozidlo. Po určité chvíli policisté zajistili druhé policejní vozidlo, do kterého byl cizinec později přenesen a improvizovaně přivázán k sedadlu (popruhy přes hruď a přes helmu). Po dobu, po kterou policisté sháněli a upravovali druhé vozidlo, byl pan C. na chodníku před budovou. Nejprve krátce v poloze na břiše, poté na boku a později vsedě. Pan C. se naříkáním domáhal lékaře a stále křičel, že nemůže dýchat a umírá. Na místo byla postupně přivolána jednotka z Oddělení mobilního zásahu (zásahová jednotka) a také záchranná služba s lékařským týmem. Zákrok proběhl bez zranění a přítomný lékař shledal, že cizinec je schopen vyhoštění. Policisté pohotově instruovali lékaře, aby byli cizinci stále na dohled. Počet přítomných policistů se postupně navyšoval. Zásahová jednotka převzala kontrolu nad dvěma cizinci v autě a postupně z auta vytáhli oba dva, aby jim přiložili poutací pás. Panu B. šlo pás připevnit bez významných obtíží, pan A. kladl odpor. Po spoutání bodycuffem zůstal více než deset minut sedět na chodníku, nahý, pod dohledem policistů, kteří jej v kruhu obklopili. Jeden z nich mu po celou dobu mířil na záda taserem. Kolem půl druhé ráno byli všichni tři cizinci usazeni ve vozidlech. Pan C. cestoval odděleně od ostatních. Stále kladl odpor, takže byl přivázán k sedadlu přes hruď i přes helmu. Mohl dýchat i mluvit, jinak byl zcela znehybněn. Po celou dobu cesty do Mnichova si dle vyjádření eskortujících policistů stěžoval či naříkal. Pánové B. a A. cestovali ve standardním eskortním voze. Poté eskortní tým pokračoval směrem k hraničnímu přechodu a za doprovodu zástupců z řad německé policie následně na letiště v Mnichově. 4.3 Letiště v Mnichově a letecká eskorta Podle dokumentace, kterou mi policie zaslala, byla pouta sejmuta v 6:00 hodin ráno. Ve skutečnosti však byli cizinci poutáni i po dobu pobytu na letišti v Mnichově i v průběhu letecké eskorty. [32] Pan C. kladl aktivní odpor v průběhu čekání na odlet, při nástupu do letadla i v průběhu vzletu. Později v průběhu letu byl verbálně agresivní vůči svému okolí. Policisté mu sejmuli bodycuff až po poledni, po příletu do Nigérie, a to za přítomnosti místních policistů. Zbylým dvěma cizincům byl bodycuff sejmut už v průběhu letecké eskorty - spolupracovali, dbali pokynů a jejich omezení již v daný moment nebylo nezbytné. 5. Hodnocení Incident záměrně popisuji velmi podrobně. Hodnocení situace musím začít tím, že se jednalo o společnou návratovou operaci agentury Frontex, tedy bez účasti veřejnosti, pouze za doprovodu policistů, lékařů a několika monitorů z různých členských států Evropské unie. Co je možné při neveřejném letu, by při letu běžnou komerční linkou často nešlo přijmout. V obou případech platí, že existuje určitá mez, kdy vedoucí eskorty musí být schopen zastavit probíhající návratovou operaci v souladu se zásadou "žádný návrat za každou cenu". Ten okamžik je u různých typů návratových operací i v návaznosti na další podmínky nastaven různě. Platí také, že použití síly musí vždy naplnit legitimní účel. Tím je i realizace vyhoštění. V případě civilní linky s běžnými cestujícími lze předpokládat, že letecká společnost, potažmo kapitán letadla, nepřijme na palubu osobu, která se s vypětím všech sil brání odletu. V tu chvíli už použití síly ani tento legitimní účel neplní a je třeba použití síly zastavit. U neveřejných letů organizovaných agenturou Frontex je však situace jiná. Podmínky jsou zde uzpůsobeny tak, aby mohl být vyhoštěn i cizinec, který se odjezdu aktivně brání. Moje zhodnocení výrazně zohledňuje skutečnost, že se jednalo právě o neveřejný let. Celý popisovaný incident probíhal v časové tísni a při napjatých podmínkách. Organizace situace byla náročná, komunikace komplikovaná a koordinace všech složek musela probíhat takříkajíc za pochodu. Zákroku se účastnilo více než dvacet policistů a postupně se přidávali další. Přesto vedoucí eskorty z ODL spolu s policisty situaci postupně zklidnil, alespoň do té míry, že mohli pokračovat v eskortě. Policisté přizpůsobili sílu i zvolené prostředky intenzitě odporu, který cizinci kladli. Jejich použití bylo nezbytně nutné pro překonání odporu cizinců, kteří se zjevně odmítli podrobit správnímu vyhoštění. Použití síly, zejména ve vztahu k panu C., bylo vynuceno jejich vlastním chováním a síla byla použita až jako reakce na toto chování, ovšem nikoliv jako trest či odplata. Oceňuji, že policisté při zákroku, i přes rychle eskalovanou situaci, postupovali koordinovaně a dbali na prevenci poziční asfyxie. Poutací prostředky byly použity cíleně a omezeně, policisté aktivně dbali na bezpečnost zákroku i tělesnou integritu cizinců. Běžným pohledem nebyly vidět žádné pohmožděniny či oděrky a zákroku byl přítomen i lékařský tým, který měl situaci pod dohledem. Plánování eskorty a další poznatky V následující kapitole se stručně věnuji několika praktickým poznatkům k plánování eskorty. Nejde o zásadní pochybení, která by přímo zasahovala do základních práv cizinců, a proto nenavrhuji opatření k nápravě. Přesto považuji za důležité tyto poznatky zaznamenat, neboť mohou sloužit jako užitečná prevence do budoucna. 6. Neúčelné prodloužení pozemní eskorty Dne 11. dubna 2025 policie přemístila tři cizince ze zařízení v Balkové u Karlových Varů do zařízení ve Vyšních Lhotách u Frýdku-Místku. V té době už však bylo známo, že o několik dnů později bude probíhat eskorta do Mnichova. Namísto přímé čtyřhodinové cesty tedy bylo nutné absolvovat osmihodinovou trasu napříč republikou, s následným čekáním v Praze. Z organizačního hlediska by dávalo spíše smysl ponechat cizince v Balkové, odkud by byla pozemní přeprava výrazně kratší. Delší cesta představuje větší zátěž pro eskortní tým i samotné cizince. V tomto případě došlo k několikahodinovému čekání ve vestibulu policejní budovy, které výrazně zkomplikovalo plynulost celé eskorty. Kratší pozemní přesun znamená méně stresových situací a nižší riziko narušení průběhu eskorty. 7. Chybějící vybavení během eskorty Policisté neměli k dispozici vlastní poutací prostředky ani ochranné helmy. Považuji za důležité, aby eskortní tým byl připraven na různé možnosti průběhu návratové operace. Pokud by se situace vyvinula tak, že by bylo nutné přistoupit k použití donucovacích prostředků už v průběhu eskorty bez asistence policistů z ODL, absence vybavení by mohla vést k improvizaci, zmatku nebo výraznému prodlení s eskortou. Na chybějící vybavení upozorňuji ne proto, abych podpořil jeho rutinní používání, ale odpovědnou přípravu na eskortu. 8. Záměna identity během eskorty Další připomínka se týká organizační chyby, ke které došlo při rozdělení cizinců do vozidel. Po odjezdu z Prahy policisté nevěděli, který z cizinců se nachází v odděleném vozidle (pan C.). Tato neznalost jen ukazuje, že pozemní část eskorty nebyla plně připravena na různé varianty průběhu. Nabízí se otázka, jak podrobně se eskortní tým seznamuje s informacemi o konkrétních osobách, které doprovází, zda je schopen s nimi komunikovat individuálně a přizpůsobit přístup jejich situaci. Pokud dochází k takto zásadní záměně, vyvolává to pochybnosti o úrovni přípravy i o míře osobního přístupu při eskortách. 9. Pořízení videozáznamu V momentu, kdy situace začala být nepřehledná, jeden z policistů natočil část incidentu na mobilní telefon. Nemám najisto zjištěno, jestli někteří z uniformovaných příslušníků měli na výstroji i kameru. Používání kamer na výstroji může z mého pohledu sloužit jako pojistka proti špatnému zacházení a také jako podpora příslušníků v případě neopodstatněného nařčení. 10. Náhradní oděv Upozorňuji, že kdyby incident proběhl na místě přístupném veřejnosti, příp. v jinou roční dobu, věnoval bych se i tomu, po jak dlouhou dobu nechali policisté sedět pana A. nahého na chodníku. Apeluji proto, aby v případě podobných incidentů v budoucnu policisté pamatovali i na poskytnutí náhradního oděvu či přikrývky. V tomto případě chybějící oděv cizincům předali až němečtí policisté bezprostředně po příjezdu na letiště v Mnichově a v prostorách letiště už se pohybovali všichni zahalení. S ohledem na průběh incidentu, venkovní teplotu i absenci veřejnosti k tomuto nyní nenavrhuji opatření k nápravě. Dodávám, že zmínka o usazení nahého cizince na chodníku po delší dobu v úředních záznamech policistů chybí. V případě, že by si cizinec zpětně stěžoval, mohla by absence těchto poznatků v úředních záznamech představovat pro policii problém. Ostatně, plakáty a letáky ke stížnostnímu mechanismu jsou při návratových operacích agentury Frontex vyvěšeny tak, aby o této možnosti každý z vyhošťovaných cizinců skutečně věděl. Stížnostní formuláře jsou také zpravidla připraveny k dispozici i u vedoucího celé návratové operace. Tak tomu bylo i zde. 11. Vozidlo Považuji za nutné se vyjádřit k úpravě dodatečného eskortního vozidla, do kterého nechal vedoucí z ODL eskorty improvizovaně přivázat popruhy přes hruď a přes helmu pana C.. Tento způsob přivázání nyní akceptuji jen proto, že tomu byl přítomen jeden ze zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, byl přítomen lékař a současně se jednalo o společnou návratovou operaci agentury Frontex. O specifikách návratových operací agentury Frontex píši v úvodu hodnocení použití donucovacích prostředků. Přehled opatření k nápravě Průběžně Informovat cizince o chystaném odjezdu. V případě možných obav z maření či ztěžování vycestování z území, tyto obavy přesvědčivě odůvodnit. [1] Podle § 1a odst. 1 písm. d) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [2] Článek 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. [3] Na základě § 1a odst. 1 písm. c) a § 1b odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [4] Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, vyhlášený pod č. 78/2006 Sb. m. s. [5] Podle § 25 odst. 7 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [6] Podle § 21c odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí a § 178d odst. 1 a 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. [7] Podle § 25 odst. 7 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí a § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). [8] Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená pod č. 209/1992 Sb. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391. [10] Podle § 152 a § 163 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců; podle § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c) European Court of Human Rights 2016 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: http://www.echr. coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source /MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [14] European Border and Coast Guard. Code of Conduct for Return Operations and Return Interventions coordinated or organised by Frontex [online]. Warsaw (c) Frontex 2018 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://frontex.europa.eu/assets/Key_Documents/Code_of_Conduct/Code_of_Conduct_for_Return_Operations_and_Return_Interventions.pdf nebo European Border and Coast Guard. Code of Conduct for all Persons participating in Frontex activities [online]. Warsaw (c) Frontex 2019 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: https://frontex.europa.eu/assets/Key_Documents/Code_of_Conduct/Code_ of_Conduct_applicable_to_all_persons_participating_in_Frontex_operational_activities.pdf. [15] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2025-07-20]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf. [16] Ustanovení § 21c odst. 3 a 4 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [17] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [18] Evidence stanovisek ochrance (ESO) je dostupná z https://eso.ochrance.cz. [19] Zdravotnická dokumentace mi na vyžádání byla zaslána zpětně. [20] Důvodem je, aby zaměstnankyně Kanceláře nebyly těmi, kdo termín vyhoštění oznámí, případně těmi, kdo by na místě musel snižovat nebo suplovat roli Správy uprchlických zařízení při zajišťování přípravy na vycestování. [21] Podle ustanovení § 147 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. [22] Podle ustanovení § 134 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. [23] Úřední záznam policie ze dne 6. května 2025, č. j. CPR-11992-24/ČJ-2025-930020-FRONT. [24] Příkladem 11/2021/NZ, 7/2018/NZ nebo 13/2018/NZ. V posledních dvou uvedených případech moje předchůdkyně uložila i sankci podle ustavení § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [25] International Centre for Migration Policy Development. Guidelines and Monitoring Tools for Forced Return Monitoring. Vienna 2012. ISBN: 978-3-902880-51-2. [26] Ustanovení § 53 odst. 1 a § 54 zákona o policii ve spojení s čl. 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách. [27] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe, 2005 [cit. 2021-06-29]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source /MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [28] Rada Evropy. Twenty Guidelines on Force d Return Strasbourg (c) Council of Europe 2005. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [29] Nález Ústavního soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. I. ÚS 860/15. Body 78-79. Dostupné na: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-860-15_1 (rozhodnutí publikované pouze v NALUS). [30] Jsem si vědom webových stránek a materiálů, které navádějí cizince i spolucestující ke způsobům, kterým mohou zmařit vyhoštění. [31] "I'm gonna die!", "I can't breathe!", "Where are my human rights?", "Doctor, doctor!" [32] Před vydáním této zprávy vedoucí Odboru dohledu nad omezováním osobní svobody vyzval Ředitelství služby cizinecké policie k dodání všech dokumentů týkajících se použití donucovacích prostředků při vyhoštění zmiňovaných cizinců, zejména rozhodnutí o eskortě a úřední záznamy. Obdržel pouze ty dokumenty, které se týkaly použití donucovacích prostředků na pracovišti ODL, nikoliv ty, které se týkaly pobytu na letišti v Mnichově a v průběhu letecké eskorty.