Právní věty

Text dokumentu

Brno 24. června 2025 Sp. zn.: 2387/2025/VOP/AV Č. j.: KVOP-26134/2025 Zpráva o šetření ve věci rodičovského příspěvku paní A. Paní A., nar. xxx, bytem xxx (stěžovatelka), mě ve svém podnětu požádala, abych prověřil postup Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě, kontaktního pracoviště Ostrava, při rozhodování o zániku nároku na rodičovský příspěvek, který pobírala z důvodu péče o syna Adama. A. Shrnutí závěrů Šetřením jsem zjistil, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Ostrava (úřad práce), pochybil, když stěžovatelce nevyplatil zbývající částku rodičovského příspěvku jednorázově. B. Skutková zjištění Stěžovatelka pobírala rodičovský příspěvek z důvodu péče o syna Adama, nar. xxx. Úřad práce jí oznámil, [1] že jí zanikl nárok na dávku od ledna 2025, protože Adam není od 8. 1. 2025 nejmladším dítětem v rodině. Stěžovatelka úřadu práce sdělila, že její manžel je důchodově pojištěn a k datu narození dítěte byl důchodově pojištěn z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti. Přesto nemohla zbývající část rodičovského příspěvku ve výši 29 000 Kč jednorázově vyčerpat. Z vyjádření úřadu práce vyplynulo, že stěžovatelce odňal rodičovský příspěvek k 31. 12. 2024 z důvodu narození Jana (nar. xxx), který se stal nejmladším dítětem v rodině. Pracovnice úřadu práce nepřesně stěžovatelku informovala, aby doložila potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňující výši rodičovského příspěvku pro manžela. Po sdělení stěžovatelky, že je manžel osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a neplatil si dobrovolnou nemocenskou, ji už neinformovala, že pro výplatu zbývající částky rodičovského příspěvku stačí doložit potvrzení z okresní správy sociálního zabezpečení, že je manžel ke dni narození nejmladšího dítěte veden jako OSVČ s účastí na důchodovém pojištění. Poté, co jsem zahájil šetření, úřad práce bezodkladně vyzval stěžovatelku, aby potvrzení o samostatné výdělečné činnosti manžela doložila. Stěžovatelka jej doložila téhož dne a úřad práce rodičovský příspěvek ve výši 29 000 Kč stěžovatelce doplatil. Všichni zaměstnanci oddělení státní sociální podpory a dávek pěstounské péče úřadu práce byli ve věci proškoleni. C. Právní hodnocení Zákon o státní sociální podpoře [2] umožňuje vyčerpat zbývající částku rodičovského příspěvku jednorázově při narození dalšího dítěte. Podmínkou je, že k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině lze rodiči stanovit denní vyměřovací základ nebo je k tomuto datu osobou samostatně výdělečně činnou a je z této činnosti důchodově pojištěn. Jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost. Pracovníci úřadu práce jsou povinni poskytovat v souvislosti s plněním svých úkolů poučení o právech a povinnostech dotčené osobě. [3] Poučovací povinnost je též projevem zásady, že veřejná správa je službou veřejnosti. [4] Naplnění poučovací povinnosti nelze v rovině sociální chápat toliko jako poskytnutí poučení o procesních právech a povinnostech účastníka správního řízení, neboť v sociální oblasti je poučovací povinnost širší a vztahuje se i na informace o hmotném právu. [5] Širší poučovací povinnost o hmotném právu v sociálním zabezpečení, tj. o podmínkách pro poskytnutí sociálních dávek, zdůrazňuje ve své ustálené judikatuře Nejvyšší správní soud. [6] Jako jeden ze základních principů dobré správy jej formuloval rovněž ombudsman. [7] Stěžovatelka oznámila úřadu práce narození dalšího dítěte v lednu 2025. Pracovnice úřadu práce jí poskytla chybné informace. Nesdělila jí, že má doložit potvrzení o účasti manžela na důchodovém pojištění jako OSVČ pro vyčerpání zbývající částky rodičovského příspěvku. Úřad práce zbývající část rodičovského příspěvku stěžovatelce nevyplatil, přestože na něj měla nárok. Úřad práce se dopustil pochybení, které ale sám uznal a napravil. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě a šetření uzavírám podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Oznámení ze dne 21. 2. 2025, č. j. 158871/25/OT. [2] Ustanovení § 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. [3] Ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. [4] Ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu. [5] Srov. VAŠÍČKOVÁ, A., PAULUSOVÁ, M. Poučovací povinnost o nepojistných sociálních dávkách. Listy sociální práce, 2013, roč. 1, č. 0, s. 10-11. [6] Rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dnů 10. srpna 2007, č. j. 4 Ads 54/2006-68, a 24. října 2007, č. j. 6 Ads 80/2007-44, poučovací povinnost zmiňuje též Nejvyšší soud, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2013, č. j. 30 Cdo 737/2013. [7] https://www.ochrance.cz/dokument/principy-dobre-spravy/