Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Vaše značka Sp. zn. Č. j. Datum MSK 45654/2025 388/2025/VOP/VB KVOP-23216/2025 4. června 2025 Vážený pan Ing. Tomáš Kotyza, MBA ředitel Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 2771/117 702 00 Ostrava Vážený pane řediteli, děkuji Vám za vyjádření ve věci neshod rodičů o vzdělávání dětí. Pan A. (stěžovatel a otec dětí), matka i děti žili v Hradci Králové. Na jaře 2024 ale matka učinila kroky k tomu, aby se s dětmi mohla přestěhovat do města X. Konkrétně požádala o přestup syna do místní základní školy a přijetí dcery do mateřské školy. Ředitelé škol jí vyhověli. Stěžovatel se o tom následně dozvěděl a usiloval o zrušení souvisejících rozhodnutí. Stěžovatel namítá nesprávný postup Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ), který nevyhověl jeho odvoláním [1] a nezahájil přezkumné řízení. [2] V rámci šetření jsem dospěl k těmto závěrům: (1) KÚ měl v případě odvolání proti přestupu syna do školy v X stěžovatele poučit, že odvolání podal nesprávně zastoupený účastník, a vyzvat ho k nápravě. (2) Souhlasím s KÚ, že odvolání proti přijetí dcery do mateřské školy bylo potřeba jako nepřípustné zamítnout. Důvodem ale mělo být to, že se účastnice řízení před podáním odvolání práva na odvolání vzdala. (3) Souhlasím s KÚ, že nebyl důvod pro zahájení přezkumného řízení. Ze správního spisu totiž nevyplynulo, že by ředitelé škol věděli o neshodách rodičů před vydáním svých rozhodnutí. (4) Pokud měl KÚ potřebu upřesnit si matčino tvrzení z protokolu o jednání před soudem, měl jej ověřit u nezávislé osoby (orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo soudu). Podrobnější odůvodnění mých závěrů uvádím níže. Nyní Vás prosím, abyste se do 30 dnů vyjádřil ke zjištěným pochybením (body 1, 2 a 4) a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. [3] Jelikož o rodinných poměrech a vzdělávání dětí již rozhodl opatrovnický soud (odvolací soud děti vrátil zpět k otci do Hradce Králové), [4] považoval bych za vhodné opatření k nápravě například zohlednění mých závěrů v činnosti KÚ do budoucna. Zamítnutí stěžovatelových odvolání Rodiče zastupují dítě společně, ale jednat může každý z nich. [5] Jedná-li přitom jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. [6] Nedohodnou-li se rodiče o významné záležitosti dítěte (např. volbě vzdělání), rozhodne na návrh rodiče soud. [7] Žádost o přijetí dítěte do školy tak může podat i jeden z rodičů. Ředitel školy nemusí aktivně zjišťovat postoj druhého rodiče, pokud nic nenasvědčuje tomu, že by rodiče spolu nesouhlasili. Účastníkem řízení o přestupu nebo přijetí do školy je dítě. [8] Zákonný zástupce je pouze zastupuje, není samostatným účastníkem řízení. Odvolání proti přestupu syna do základní školy ve městě X Včasnost podaného odvolání Lhůta pro podání odvolání činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. [9] Pokud se rozhodnutí oznamuje doručením do datové schránky, považuje se za doručené v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která k ní má přístup. [10] Do běhu odvolací lhůty se nezapočítává den, kdy došlo k oznámení rozhodnutí. Připadne-li konec lhůty na sobotu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta je zachována, pokud poslední den lhůty je odvolání podáno na poštu. [11] Pravomocné je takové rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému se nelze odvolat. Rozhodnutí se tím stává závazným pro účastníka řízení a pro všechny správní orgány. [12] Ředitel školy, pokud rozhodoval v posledním stupni, vyznačí na rozhodnutí jeho právní moc (doložku právní moci). [13] Matka požádala v dubnu 2024 o přestup syna do základní školy v X. Ředitel školy žádosti vyhověl. [14] Matce bylo rozhodnutí oznámeno doručením do datové schránky dne 12. dubna 2024. Na rozhodnutí je doložka právní moci s datem 25. dubna 2024. Stěžovatel se jménem dcery proti rozhodnutí odvolal. Odvolání je ze dne 23. dubna 2024 a škole bylo doručeno dne 25. dubna 2024. Ve správním spisu chybí obálka, ze které by bylo patrné, který den stěžovatel odvolání podal na poštu. Z kontextu ale usuzuji, že tak učinil mezi 23. a 25. dubnem 2024. Rozhodnutí si matka převzala v datové schránce dne 12. dubna 2024, počátek běhu lhůty tak spadá na 13. dubna 2024 a patnáctým dnem je sobota 27. dubna 2024. Konec odvolací lhůty proto nastal v pondělí 29. dubna 2024. Není tedy jasné, z jakého důvodu je na rozhodnutí doložka právní moci s datem 25. dubna 2024. Ve spisu jsem nenašel záznam o tom, že by se syn prostřednictvím matky vzdal práva na odvolání, které by vyvolalo dřívější nabytí právní moci. Z toho usuzuji, že se stěžovatel proti rozhodnutí ředitele školy odvolal včas. Nepřípustnost podaného odvolání Nepřípustné odvolání krajský úřad zamítne. [15] Podle odborné literatury odvolání nelze bez dalšího hodnotit jako nepřípustné, pokud je podal zástupce účastníka řízení bez současného předložení plné moci. [16] Nejvyšší správní soud (NSS) k tomu uvedl, že odvolací správní orgán má povinnost takto nesprávně zastoupeného účastníka řízení vyzvat k předložení plné moci a poučit ho o následcích nesplnění výzvy. [17] Mám za to, že nepřípustným odvoláním může být v duchu tohoto závěru NSS i odvolání, které podalo nesprávně zastoupené dítě. Takovým je dítě zastoupené pouze jedním z rodičů za současného projevení nesouhlasu druhého rodiče. Ředitel školy by tak měl vyzvat účastníka řízení k odstranění tohoto nedostatku (doložení souhlasu druhého rodiče nebo nahrazení jeho souhlasu soudem). Takový postup je v souladu se základní zásadou činnosti správních orgánů, podle které je veřejná správa službou veřejnosti. Správní orgán má podle možností vycházet vstříc dotčeným osobám, přiměřeně je poučit o jejich právech a povinnostech a umožnit jim jejich práva a oprávněné zájmy uplatňovat. [18] Správní orgán má pomoci podateli odstranit nedostatky odvolání nebo ho vyzvat k jejich odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu. [19] Stěžovatel se proti rozhodnutí ředitele školy jménem syna odvolal. Krajský úřad stěžovatelovo odvolání jako nepřípustné zamítl, protože je podal otec, který nebyl samostatným účastníkem řízení. KÚ k tomu dospěl z obsahu odvolání, které shrnovalo především nesouhlasnou pozici obou rodičů. [20] V reakci na mou výzvu KÚ dále sdílel právní názor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2019 v obdobném případě, že odvolání druhého rodiče není přípustné, protože je podal nedostatečně zastoupený účastník řízení. [21] V okamžiku podání odvolání se totiž ředitel školy dozvěděl o neshodách mezi rodiči a pozbyl dobrou víru. Podle ministerstva má krajský úřad takové odvolání zamítnout jako nepřípustné. Předně nesouhlasím s hodnocením krajského úřadu, že bylo potřeba stěžovatelovo odvolání zamítnout jako nepřípustné kvůli tomu, že je otec podal sám za sebe, a nikoliv jako účastník řízení. Z odvolání je patrné, že je stěžovatel podává jako zákonný zástupce syna, nikoliv jako samostatná fyzická osoba. [22] Ostatně i krajský úřad ve výrokové části svého rozhodnutí hovoří o "odvolacím řízení ve věci odvolání účastníka řízení B. [dítě] ... zastoupeného zákonnou zástupkyní C. [matka] ... a zákonným zástupcem A.". [23] Podobně i v odůvodnění KÚ uvádí, že "obdržel... od správního orgánu spisový materiál... k odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí... o přestupu účastníka řízení do základní školy..., které podal prostřednictvím svého zákonného zástupce (otce)". [24] Částečně ale souhlasím s argumentací ministerstva školství. V okamžiku, kdy druhý rodič podá odvolání proti rozhodnutí ředitele školy, dozvídá se ředitel o sporu mezi rodiči (pokud nevyšel najevo již dříve) a ztrácí tím dobrou víru, že rodiče jednají ve vzájemné shodě. Na rozdíl od ministerstva si ale nemyslím, že by správným postupem v takovém případě bylo automatické zamítnutí odvolání pro nepřípustnost. Mám za to, že ředitel by měl odvolávajícího se rodiče poučit o tom, že jeho odvolání má vadu (nedostatečné zastoupení účastníka řízení), vyzvat ho k nápravě, uložit mu přiměřenou lhůtu a poučit ho o následcích nesplnění výzvy. Jelikož to ředitel školy neudělal, měl obdobně postupovat krajský úřad. Nad rámec se krajský úřad v rozhodnutí o odvolání stěžovatele věcně věnoval i tomu, zda byl ředitel školy v dobré víře. KÚ nezjistil, že by ředitel školy o neshodách rodičů před vydáním rozhodnutí věděl. O neshodách se prokazatelně dozvěděl až ze stěžovatelova odvolání. KÚ v rozhodnutí uvedl, že kdyby ředitel školy věděl o neshodách rodičů před vydáním rozhodnutí, mohl by se odvoláním věcně zabývat. Domnívám se, že taková úvaha je chybná. Pokud je odvolání nepřípustné, jde o nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek a bez ní nelze odvolání věcně hodnotit. [25] Kdyby KÚ zjistil, že ředitel školy o neshodách rodičů před vydáním rozhodnutí věděl, mohl formálně správně rozhodnutí ředitele zrušit v přezkumném řízení, nikoliv v řízení odvolacím. Odvolání proti přijetí dcery do mateřské školy v městě X Účastník řízení se nemůže proti rozhodnutí odvolat, pokud se práva na odvolání vzdal. [26] Takové odvolání se věcně neposuzuje a zamítne se jako nepřípustné. [27] Matka požádala v dubnu 2024 o přijetí dcery do mateřské školy v X. Této žádosti ředitel školy vyhověl. Dne 31. května 2024 si matka převzala jeho rozhodnutí a zároveň se vzdala práva na odvolání. [28] Tímto dnem tak rozhodnutí nabylo právní moci a stalo se závazné jak pro dceru, tak pro všechny správní orgány. [29] V červnu 2024 podal otec za svou dceru proti tomuto rozhodnutí odvolání. Krajský úřad ale odvolání jako nepřípustné zamítl, protože je podal otec, který nebyl samostatným účastníkem řízení. Mám za to, že KÚ postupoval správně, když stěžovatelovo odvolání zamítl pro nepřípustnost. Formálně správně však mělo být důvodem nepřípustnosti to, že se dcera prostřednictvím matky před podáním odvolání práva uplatnit tento opravný prostředek vzdala. Nezahájení přezkumného řízení V přezkumném řízení krajský úřad přezkoumává pravomocné rozhodnutí, pokud lze pochybovat o tom, že je rozhodnutí v souladu s právními předpisy. [30] Tento soulad se posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době vydání rozhodnutí. [31] Posiluje se tím právní jistota spojená s pravomocným rozhodnutím. Podle odborné literatury nemůže KÚ přihlížet ke změnám skutkových okolností, které nastaly mezi vydáním přezkoumávaného rozhodnutí a jeho právní mocí. Nesmí ani do přezkumného řízení vtáhnout skutkové okolnosti, které sice v době vydání přezkoumávaného rozhodnutí existovaly, ale v původním řízení nevyšly najevo. [32] V srpnu 2024 stěžovatel požádal o přezkum obou rozhodnutí, kterými KÚ zamítl jeho odvolání. KÚ ale stěžovateli sdělil, že ředitelé škol v době vydání svých rozhodnutí o neshodách rodičů nevěděli, byli v dobré víře, a pro zahájení přezkumného řízení tak není důvod. [33] Ze správního spisu není patrné, že by se ředitelé škol o sporech rodičů prokazatelně dozvěděli před vydáním rozhodnutí. Zdá se, že ředitelé škol tuto informaci získali až ze stěžovatelova odvolání. Pro přezkumné řízení je relevantní pouze to, zda ředitelé škol o neshodách věděli před vydáním svých rozhodnutí. Proto mám za to, že KÚ postupoval správně, když přezkumné řízení nezahájil. Na okraj se ještě vyjádřím k obnově řízení. Obnova řízení je totiž stejně jako přezkumné řízení mimořádným opravným prostředkem. Krajský úřad má v případě nepřípustného odvolání zkoumat, zda existují důvody pro zahájení přezkumného řízení, obnovu řízení nebo vydání nového rozhodnutí. [34] V tomto případě by mohla být relevantní obnova řízení, pokud by se později vyjevený nesouhlas rodičů považoval za dříve neznámou skutečnost, která by odůvodňovala jiné řešení věci. [35] K tomu se už ale vyjádřil Krajský soud v Brně tak, že později projevený nesouhlas není důvodem obnovy řízení, neboť se nejedná o skutečnost existující v době původního řízení. [36] KÚ tak nemohl stěžovateli vyhovět ani cestou obnovy řízení. Ověření informací z protokolu o jednání před soudem Krajský úřad musí postupovat v souladu se zásadou materiální pravdy a zjišťovat stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. [37] KÚ je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. [38] K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. [39] Každý, kdo není účastníkem řízení, je povinen vypovídat jako svědek, ledaže by tím porušil státem uloženou povinnost mlčenlivosti, které nebyl zproštěn. [40] Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli při své činnosti, pokud zákon nestanoví něco jiného. OSPOD je povinen na žádost správního úřadu poskytnout údaje potřebné pro správní řízení. [41] Soudci mají povinnost mlčenlivosti. Té je ale může z vážných důvodů zprostit předseda soudu. [42] Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, soudce na žádost povolí, aby nahlédl do spisu, včetně audiozáznamu ze soudního jednání. [43] Stěžovatel v reakci na zamítavá rozhodnutí o odvolání poslal krajskému úřadu protokol o jednání před soudem, ve kterém se píše: "K dotazu opatrovníka matka uvádí: Syn je zapsán do ZŠ v X. Dcera zatím do MŠ v témže městě zapsaná není, neboť nyní probíhají zápisy. Rozhodováno bude až po skončení zápisu. Obě školská zařízení jsem informovala o tom, že s otcem vedeme soudní řízení týkající se i školní docházky."  [44] Stěžovatel v podnětu k přezkumnému řízení argumentoval tím, že ředitelé škol a KÚ nezohlednili vyjádření matky před opatrovnickým soudem, podle kterého obě školy o neshodách rodičů informovala. Dle KÚ ale z protokolu jednoznačně nevyplývalo, které dvě školy matka o neshodách informovala, a požádal ji o upřesnění. Matka uvedla, že informovala původní školy v Hradci Králové, nikoliv školy v X. [45] KÚ si ještě dodatečně u ředitelů škol ověřil, zda skutečně o neshodách nevěděli, což ředitelé potvrdili. [46] Stěžovatel tvrdí, že z audiozáznamu soudního jednání je zřejmé, že matka hovořila o školách v X. Domnívám se, že z kontextu protokolu plyne, že matka o neshodách informovala školy v X. Bezprostředně před konstatováním, že obě školská zařízení informovala, totiž matka hovoří o školách v X. Považuji proto za logické, že její vyjádření se váže k těmto školám. Pokud měl KÚ potřebu si matčino tvrzení upřesnit, považoval bych za vhodnější, aby je ověřil u nezávislé osoby, která se jednání účastnila. Tím je opatrovník (zaměstnanec OSPOD) nebo soudkyně. Takový postup by lépe odpovídal zásadě materiální pravdy. Lze totiž předpokládat, že matka bude sledovat svůj cíl zajistit dětem vzdělávání v X a tvrdit, že informovala původní školy v Hradci Králové. Zdá se, že opatrovník by s odkazem na povinnost poskytnout údaje potřebné pro správní řízení krajskému úřadu sdělil, jak vyjádření matky na jednání pochopil. Podobné vyjádření by krajskému úřadu zřejmě mohla dát i soudkyně, pokud by ji předsedkyně soudu zbavila mlčenlivosti. KÚ také mohl soudkyni požádat o audiozáznam ze soudního jednání. I kdyby ale KÚ u nezávislé osoby zjistil, že matka před soudem mluvila o školách v X, zřejmě by nešlo o dostatečný důkaz, že ředitelé škol nebyli v dobré víře. Matka totiž mohla před soudem tvrdit, že školy informovala, ale ve skutečnosti neshody ředitelům zatajit. Proto se domnívám, že protokol o jednání před soudem není dostatečným důkazem, který by spolehlivě prokazoval, že ředitelé škol nebyli v dobré víře. Informace o dalším postupu Vážený pane řediteli, vzhledem k mým závěrům Vás žádám, abyste se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto dopisu vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Tato zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro mé závěrečné stanovisko. [47] Děkuji Vám za spolupráci a jsem s pozdravem JUDr. Vít Alexander Schorm zástupce veřejného ochránce práv [1] Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 17. června 2024, č. j. MSK 70511/2024, a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. července 2024, č. j. MSK 94125/2024. [2] Sdělení o nezahájení přezkumného řízení ze dne 27. září 2024, č. j. MSK 122633/2024. [3] Ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. [4] Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. listopadu 2024, č. j. 21 Co 330/2024-454. [5] Ustanovení § 892 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [6] Ustanovení § 876 odst. 3 občanského zákoníku. [7] Ustanovení § 877 občanského zákoníku. [8] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. března 2016, č. j. 4 As 280/2015-36, nssoud.cz. [9] Ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. [10] Ustanovení § 17 odst. 1 a 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. [11] Ustanovení § 40 odst. 1 písm. a), c) a d) správního řádu. [12] Ustanovení § 73 správního řádu. [13] Ustanovení § 75 odst. 1 správního řádu. [14] Rozhodnutí ředitele Základní školy X ze dne 10. dubna 2024, č. j. ZS11/328/24. [15] Ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu. [16] VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4, s. 792 a 794. [17] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. prosince 2003, č. j. 5 A 41/2001-28 (č. 333/2004 Sb. NSS), nssoud.cz. [18] Ustanovení § 4 odst. 1, 2 a 4 správního řádu. [19] Ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu. [20] V rozhodnutí KÚ uvádí, že obsahem odvolání je zejména popis neshod rodičů, absence informování otce o přestupu syna, jednání bez společného rozhodnutí rodičů, proti vůli a zájmu syna, bez respektování relevantních institucí a navzdory probíhajícímu soudnímu řízení. Blíže viz rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 17. června 2024, č. j. MSK 70511/2024. [21] Vyjádření Ing. Tomáše Kotyzy, MBA, ředitele Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, ze dne 28. března 2025, č. j. MSK 45654/2025. Protokol o kontrole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 4. listopadu 2019, č. j. MSMT-29627/2019-5, a vyřízení námitek proti protokolu o kontrole ze dne 13. prosince 2019, č. j. MSMT-29627/2019-8. [22] Odvolání je uvozeno textem: "Pan A.... jakožto zákonný zástupce syna: B.... dovolte, abych tímto podal odvolání proti rozhodnutí o přestupu žáka (mého syna B.)..." [23] Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 17. června 2024, č. j. MSK 70511/2024, s. 1. [24] Tamtéž. [25] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2010, č. j. 5 As 41/2009-91 (č. 2127/2010 Sb. NSS), nssoud.cz. [26] Ustanovení § 81 odst. 2 správního řádu. [27] Ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu a dále též VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4, s. 792. [28] V rozhodnutí pod podpisem matky se uvádí: "Převzal/a dne 31. 5. 2024 a vzdává se práva na odvolání a doručení." Blíže viz rozhodnutí ředitele Mateřské školy Y., ze dne 13. května 2024, č. j. MŠP-56/2024. [29] Ustanovení § 73 odst. 1 a 2 správního řádu. [30] Ustanovení § 94 odst. 1 správního řádu. [31] Ustanovení § 96 odst. 2 správního řádu. [32] JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 6. vydání. Beckova edice komentované zákony. V Praze: C. H. Beck, 2019. ISBN 978-80-7400-751-4, s. 706 až 707. [33] Sdělení o nezahájení přezkumného řízení ze dne 27. září 2024, č. j. MSK 122633/2024. [34] Ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu. [35] Ustanovení § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. [36] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. listopadu 2024, č. j. 62 A 44/2024-76, nssoud.cz. Proti rozhodnutí byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten ale řízení zastavil, jelikož stěžovatel zaplatil soudní poplatek pozdě (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. ledna 2025, č. j. 4 As 279/2024-26). [37] Ustanovení § 3 správního řádu. [38] Ustanovení § 50 odst. 3 správního řádu. [39] Ustanovení § 51 odst. 1 správního řádu. [40] Ustanovení § 55 odst. 1 a 3 správního řádu. [41] Ustanovení § 51 odst. 5 písm. a) bod 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. [42] Ustanovení § 81 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). [43] Ustanovení § 44 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. [44] Protokol o jednání přes soudem prvního stupně ze dne 29. dubna 2024, č. j. 0 P 201/2022, s. 4. [45] Vyjádření matky k podnětu k přezkumnému řízení ze dne 24. září 2024. [46] Vyjádření ředitele Základní školy X ze dne 8. listopadu 2024, č. j. ZS11/1080/24, a ředitele Mateřské školy Y ze dne 8. listopadu 2024. [47] Ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv.