Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn.: 6180/2024/VOP/JM Č. j.: KVOP-7297/2025 Brno 24. února 2025 Zpráva o šetření ve věci umožnění telefonického kontaktu odsouzenému s postižením Na veřejného ochránce práv se dne 13. října 2024 obrátil pan A., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici B. Stěžovatel vykonává trest odnětí svobody a má sluchové postižení (oboustranná hluchota). Z tohoto důvodu žádal neúspěšně o užívání tabletu, zejména aby mohl přes tablet vizuálně (odezíráním) komunikovat s osobami blízkými, příp. s advokátem. A. Shrnutí závěrů Věznice B. nepostupovala správně, když neumožnila stěžovateli telefonovat v takovém rozsahu jako jiným odsouzeným bez zdravotního postižení. B. Skutková zjištění Se slyšícími komunikuje stěžovatel tak, že odezírá jejich mluvený projev (vizualizace mluvené češtiny). Stěžovatel požádal věznici o tablet, aby mohl komunikovat s osobami blízkými, příp. s advokátem. Věznice jeho požadavek odmítla a umožnila mu pouze telefonický kontakt, při němž jiný odsouzený opakuje, co říká stěžovatelova blízká osoba, a stěžovatel odsouzenému odezírá ze rtů. Věznice neuvedla, v čem by pro ni poskytnutí tabletu znamenalo nepřiměřené nebo nadměrné zatížení. Ředitel věznice pouze uvedl, že používání tabletu s datovou SIM kartou je nepřípustné, jedná se o nepovolené zařízení. Stěžovatel je schopen odezírat z obrazovky a má povolen 1x měsíčně po dobu 20 minut Skype hovor (nemá automatický nárok). [1] C. Právní hodnocení Neslyšící [2] odsouzený ve výkonu trestu má právo zvolit si komunikaci prostřednictvím vizualizované češtiny [3] při kontaktu s blízkými osobami. Věznice musí jeho volbu v maximální možné míře respektovat, aby měl rovnoprávné postavení při uplatňování zákonných práv s ostatními odsouzenými. [4] Tuto povinnost věznice splní tím, že přijme přiměřené opatření, [5] ledaže to pro ni představuje nepřiměřené nebo nadměrné zatížení. [6] Důvody pro odepření přijmout přiměřené opatření musejí být založeny na objektivních kritériích. V opačném případě může věznice porušit zákaz diskriminace z důvodu postižení v oblasti ochrany soukromého a rodinného života neslyšícího odsouzeného. [7] Po dobu výkonu trestu jsou odsouzení povinni podrobit se omezením některých práv a svobod, jejichž výkon by byl v rozporu s účelem výkonu trestu nebo která nemohou být vzhledem k výkonu trestu uplatněna. [8] Naproti tomu však odsouzeným ve výkonu trestu přísluší stejná práva za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem. [9] Sama Vězeňská služba ČR prohlašuje ve svém vnitřním předpisu, že při umožnění telefonického hovoru je dodržována zásada rovnosti práv odsouzených. [10] Odsouzený má právo na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou v době vymezené vnitřním řádem věznice; při tom může použít pouze telefon určený pro tento účel věznicí. Toto právo odsouzeného lze omezit pouze v odůvodněných případech, zejména je-li to nutné k ochraně bezpečnosti nebo práv jiných osob. [11] Odsouzený má právo na použití telefonu v době vymezené vnitřním řádem věznice ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci. [12] Nejde-li o telefonáty s obhájcem, právním zástupcem, státními orgány (a dalšími), je vězeňská služba oprávněna se seznamovat formou odposlechu s telefonáty a pořizovat jejich záznam. [13] Věznice nerespektovala volbu komunikačního systému stěžovatele. Tím, že nepřijala přiměřené opatření, aby stěžovatel mohl komunikovat s blízkými osobami na rovnoprávném základě s ostatními odsouzenými, se dopustila diskriminačního zásahu do jeho soukromého a rodinného života na základě postižení. Stěžovateli musí být zajištěno stejné právo telefonovat jako kterémukoliv jinému odsouzenému. Lze přijmout, že ve výkonu trestu nelze bez dalšího umožnit odsouzeným samostatně používat zařízení připojené k internetu, protože by to mohlo znamenat bezpečnostní riziko. Považuji ale za nepřijatelné, aby při soukromých hovorech stěžovatele a jeho rodiny byl přítomen a asistoval u nich jiný odsouzený. Tyto hovory mohou mít ryze soukromý a intimní charakter a takto nabyté informace by mohly být zneužity v rámci komunity odsouzených. V rámci telefonického styku s advokátem nebo státními orgány je taková asistence daleko hůře obhajitelná; s těmito telefonickými hovory se nesmí seznamovat ani vězeňská služba. Telefonický kontakt stěžovatele pouze za asistence jiného odsouzeného + 1x měsíčně 20 minut Skype hovoru považuji za nedostatečný. Pomoc jiného odsouzeného s telefonováním může být i v dalších ohledech problematická, například v situaci, kdy takový odsouzený je přemístěn nebo propuštěn, a stěžovatel tak musí hledat dalšího takového odsouzeného, anebo v situaci, kdy vybraný odsouzený není schopen stěžovateli zajistit pomoc v požadovaný den či konkrétní čas (třeba s ohledem na jeho účast na aktivitách, pracovním zařazení, návštěvě lékaře, hospitalizaci). Pro stěžovatele je obtížné najít odsouzeného, který mu pomůže a může mu důvěřovat. Je nezbytné docílit takového stavu, kdy stěžovatel bude moci hovořit se svou rodinou denně po dobu alespoň 20 minut, [14] případně i za účasti a s pomocí zaměstnance věznice, a zcela bez dohledu zaměstnance a neomezeně se svým obhájcem nebo advokátem. Jaký postup k zajištění možnosti komunikace stěžovatele vězeňská služba zvolí, je na jejím uvážení. Může při tom zohlednit klíčové prvky, které doporučuje Výbor pro práva osob se zdravotním postižením. [15] D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Věznice B. a žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a vyrozuměl mě o přijatých opatřeních k nápravě. [16] Pokud nepřijme opatření k nápravě, nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, vydám závěrečné stanovisko, v němž navrhnu opatření k nápravě. [17] Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Brno 24. února 2025 JUDr. Vít Alexander Schorm zástupce veřejného ochránce práv [1] Nárok na Skype hovor mají odsouzení s nezletilými dětmi, dále je na posouzení věznice, zda jsou individuální důvody k povolení Skype hovoru na základě neočekávané rodinné situace /Pravidla (metodika) realizace videohovorů v rámci platformy Skype v organizačních jednotkách Vězeňské služby ČR, č. j. VS-114719/ČJ-2024-800030-IVOJ, účinné od 15. června 2024/. [2] Dle § 2 odst. 1 zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, se za neslyšící považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. [3] Dle § 6 odst. 4 zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob je vizualizace mluvené češtiny zřetelná artikulace jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu osobami, které ovládají český jazyk a odezírání preferují jako prostředek své komunikace. [4] Dle § 1 odst. 2 zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. [5] "Přiměřená úprava" znamená nezbytné a odpovídající změny a úpravy, které nepředstavují nepřiměřené nebo nadměrné zatížení, a které jsou prováděny, pokud to konkrétní případ vyžaduje, s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením uplatnění nebo užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními [6] Článek 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010 Sb. m. s.). [7] Článek 3 odst. 1 ve spojení s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.). [8] Ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. [9] Ustanovení § 15 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [10] Ustanovení § 17 odst. 2 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 13/2017, k realizaci telefonních hovorů obviněných, odsouzených a chovanců. [11] Ustanovení § 18 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [12] Ustanovení § 18 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [13] Ustanovení § 18 odst. 5 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [14] Dle § 7 odst. 3 citovaného nařízení je odsouzenému umožněno užívání telefonu ke kontaktu s osobou blízkou nebo s osobou jinou než blízkou, s obhájcem nebo zplnomocněným advokátem, zpravidla denně. Délka telefonního hovoru (telefonních hovorů) s osobou blízkou (osobami blízkými) je zpravidla 20 minut denně. Telefonní hovory s obhájcem a zplnomocněným advokátem nejsou časově omezeny. [15] Více v článku 26 Obecného komentáře č. 6 (2018) o rovnosti a nediskriminaci, ze dne 26. dubna 2018, dostupné z: https://www.ochrance.cz/media/obecny_komentar_c._6.pdf. [16] Podle § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. [17] Podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv.