Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Brno 4. dubna 2024 Sp. zn.: 4318/2023/VOP/JVČ Č. j.: KVOP-13007/2024 Zpráva o šetření z vlastní iniciativy ve věci postupu úřadů při úniku závadných látek do vodního toku Trkmanka Na základě informací z médií [1] jsem zahájil šetření z vlastní iniciativy ohledně postupu úřadů ve věci úniku závadných látek do vodního toku Trkmanka, ke kterému došlo následkem požáru galvanovny ve Ždánicích dne 9. 6. 2023. Důvodem zahájení šetření byly především mé poznatky o nedostatcích právní úpravy havárie na vodách, které vyplynuly ze šetření ve věci úniku závadných látek do řeky Bečvy [2]. V souvislosti s havárií na Trkmance [3] jsem chtěl prověřit, zda úřady využily praktické poznatky z řešení havárie na Bečvě (ať už přímé, nebo zprostředkované) a v případě Trkmanky už věděly, jak mají při zmáhání havárie postupovat. Zaměřil jsem se přitom na aspekty ohlášení havárie a řízení prací při zneškodňování havárie. V rámci šetření jsem oslovil dotčené vodoprávní úřady na úrovni obcí s rozšířenou působností: Městský úřad Kyjov (vodoprávní úřad pro místo vzniku havárie), Městský úřad Hodonín, Městský úřad Hustopeče a Městský úřad Břeclav (vodoprávní úřady pro území, jež havárie rovněž zasáhla). O vyjádření jsem dále požádal Krajský úřad Jihomoravského kraje (krajský úřad) jako vodoprávní úřad na krajské úrovni a Českou inspekci životního prostředí (inspekce). V rámci součinnosti [4] jsem oslovil Povodí Moravy, s. p., jako správce vodního toku (Povodí Moravy) a Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (HZS), který řešil požár galvanovny. A. Shrnutí závěrů V postupu úřadů při ohlašování havárie jsem nedostatky neshledal. Došlo však k pochybení při řízení prací při zneškodňování havárie. Řízení prací při zneškodňování havárie přísluší vodoprávnímu úřadu, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností, příp. krajský úřad, přesáhne-li havárie území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností [§ 41 odst. 3 ve spojení s § 106 odst. 1 a § 107 odst. 1 písm. d) vodního zákona]. Z podkladů, které mám k dispozici, lze dle mého názoru dovodit, že v případě havárie na vodním toku Trkmanka řídila práce při zneškodňování havárie Česká inspekce životního prostředí. Vodoprávní úřad Kyjov a Krajský úřad Jihomoravského kraje proto pochybily, když neřídily práce při zneškodňování havárie a řízení prací nechaly na inspekci. Bližší právní rozbor uvádím v části C této zprávy. B. Skutková zjištění Dne 9. 6. 2023 (pátek) ve večerních hodinách vznikl v areálu galvanovny ve Ždánicích požár, který poškodil nádrže s nebezpečnými látkami skladovanými v areálu. Tyto látky vytekly, kontaminovaly hasební vodu a spolu s ní unikly do vodního toku Trkmanka. Tím došlo k mimořádnému závažnému zhoršení kvality vody v toku. Havárii na toku a její následky řešili zúčastnění až do 25. 7. 2023. Z vyjádření oslovených subjektů a z podkladů, které mi zaslaly, jsem zjistil následující skutečnosti. [5] HZS o požáru a následném úniku nebezpečných látek do toku informoval mimo jiné Policii ČR, vodoprávní úřad Kyjov, krajský úřad, inspekci (Oblastní inspektorát Brno) a Povodí Moravy. Vodoprávní úřad Kyjov se dostavil na místo zhruba do hodiny po oznámení havárie (před devátou hodinou večer). Informoval subjekty, které mohly být havárií dotčeny: inspekci (žádost o výjezd na místo), Povodí Moravy, krajský úřad, rybářský svaz (zabezpečení rybníků), VaK Hodonín (zabezpečení čistírny odpadních vod Ždánice) a další. Po konzultaci s inspekcí opustil lokalitu po půlnoci s tím, že situaci bude monitorovat inspekce (včetně odběru vzorků a měření pH). Následující den se na vyžádání účastnil schůzky, kterou svolala inspekce, informoval o havárii vedení dotčených obcí a vodoprávní úřad Hodonín. Ze záznamu inspekce vyplývá, že ta na schůzce upozornila vodoprávní úřad Kyjov, že právě on by měl řídit práce při zneškodňování havárie. Požadovala, aby zaměstnanci úřadu zůstali na místě, řídili práce a nadále poskytovali zasahujícím složkám součinnost. Zaměstnanci úřadu předali inspekci písemné sdělení, že nechávají řešení nápravných opatření na ní, z místa havárie odjeli a již se nevrátili. Krajský úřad vyjel k místu události poté, co obdržel oznámení o požáru galvanovny. Zároveň o výjezdu informoval inspekci a vodoprávní úřad Kyjov. Na místo se dostavil zhruba ve 22:40 hod., zúčastnil se schůzky, na které HZS předal přítomným subjektům aktuální informace o havárii, a následně z místa havárie odjel. Následující dny především telefonicky přijímal informace o stavu věci od vodoprávních úřadů. Účastnil se také závěrečné schůzky, na které se přítomní dohodli, že již není nutné pokračovat v dalším monitoringu toku. Inspekce vyjela k místu události poté, co obdržela oznámení o požáru galvanovny na linku služební pohotovosti. Učinila tak přesto, že její přítomnost HZS v té době ještě nevyžadoval. Na místo dorazila zhruba ve 22:30 hod. Protože během noci z 9. na 10. 6. stále probíhaly hasební práce, inspekce ve spolupráci s HZS (včetně chemické laboratoře Tišnov) a Povodím Moravy: * zjišťovala orientačním měřením, kde se nachází čelo kontaminačního mraku a jaká je rychlost jeho pohybu v toku, * odebírala vzorky vody z toku, * konzultovala možné způsoby zastavení či omezení šíření kontaminace a zmírnění následků havárie. Inspekce rovněž udělila původci havárie pokyny k odstranění příčin a následků havárie dle § 41 odst. 1 vodního zákona (např. odstranit kontaminované sedimenty z koryta, odstranit uhynulé ryby z vodní hladiny či odčerpávat kontaminované vody z toku). Dne 10. 6. inspekce informovala o havárii vodoprávní úřady, na jejichž území se měl kontaminační mrak přesouvat. Dne 11. 6. v dopoledních hodinách potom telefonicky sdělila krajskému úřadu, že se kontaminační mrak v nejbližší době přesune z území obce s rozšířenou působností Kyjov na území obce s rozšířenou působností Hodonín a následně Hustopeče. Dne 10. 6. a v průběhu dalších dnů inspekce také nadále prováděla kontrolní obhlídky okolí toku, účastnila se předání požářiště, sledovala provádění sanačních prací, v součinnosti s Povodím Moravy a vodoprávními úřady Hustopeče, Hodonín a následně i Břeclav monitorovala tok a řešila další možnosti omezení šíření kontaminace, účastnila se řady jednání s HZS, Povodím Moravy, původcem havárie i vedením dotčených obcí. Většinu koordinačních schůzek sama svolávala. Vodoprávní úřady Hodonín, Hustopeče a Břeclav informovaly o havárii starosty dotčených obcí. Na žádost inspekce poskytly potřebnou součinnost. Účastnily se svolaných schůzek, monitorovaly situaci na toku, operativně komunikovaly s dalšími dotčenými subjekty a řešily s nimi mimo jiné ředění vodního toku Trkmanka. Oslovené subjekty k mému dotazu, kdo řídil práce při zneškodňování havárie, odpověděly následující. Vodoprávní úřad Kyjov: "Ve večerních hodinách byl na místě požáru Městský úřad Kyjov, inspekce a krajský úřad. Po tuto dobu stále probíhalo hašení požáru, a to do ranních hodin. (...) Vodoprávní úřad informoval dotčené subjekty, monitoring prováděli hasiči, nadlepšení vodního toku nebylo možné. Řešení následků havárie i odběry vzorků ponechal vodoprávní úřad inspekci." Vodoprávní úřad Hodonín: "Práce při likvidaci havárie řídila inspekce." Vodoprávní úřad Hustopeče: "Práce při zneškodňování havárie řídila inspekce v součinnosti s vodoprávním úřadem Hustopeče na území svého správního obvodu." Vodoprávní úřad Břeclav: "Inspekce." Krajský úřad: "V první fázi (...) řídil práce při zneškodňování havárie Městský úřad Kyjov. Dále byla na místě inspekce, která následně v souladu s § 41 odst. 1 vodního zákona vydávala pokyny při odstraňování následků havárie. Krajský úřad nebyl řídícím orgánem." Krajský úřad ve vazbě na připravovanou novelu vodního zákona doplnil, že řešení a šetření havárií, které se stávají spíše ojediněle, je pro vodoprávní úřad obtížné. Úřady nejsou schopny v tak závažných a stresových situacích reagovat vždy pružně a adekvátně, nemají kapacity k zajištění důkazů (materiální ani personální). Řešení havárií by dle krajského úřadu mělo být v gesci inspekce s tím, že jí vodoprávní úřad poskytne součinnost. "Tento postup se osvědčil právě při řešení následků havárie na vodním toku Trkmanka." Inspekce: "Inspekce při zneškodňování havárie spolupracovala s vodoprávním úřadem Hodonín, Hustopeče a Břeclav, s HZS, Povodím Moravy a dále se starosty obcí v nejvíce zasažené části toku." Povodí Moravy: "Po celou dobu havárie se Povodí Moravy řídilo pokyny a spolupracovalo s inspekcí - OI Brno. (...) Terénní práce a měření kvality vody v toku Trkmanka z důvodu zachycení postupu znečištění probíhaly ve spolupráci s některými územně příslušnými vodoprávními úřady ORP, především ORP Hustopeče." HZS: "Na likvidaci této mimořádné události HZS spolupracoval s vodoprávním úřadem Kyjov, inspekcí a krajským úřadem. Všechny subjekty s HZS aktivně spolupracovaly a stanovovaly postup při řešení havárie. Koordinační roli přebrala inspekce. Inspekce i po protokolárním předání místa požáru dále prováděla monitoring toku s měřením koncentrace nebezpečných látek." C. Právní hodnocení C.1 Základní právní rámec Právní úprava havárie na vodách je na zákonné úrovni zakotvená především v § 40-42 vodního zákona a je poměrně strohá. Bližší podrobnosti stanoví především vyhláška č. 450/2005 Sb., [6] která upřesňuje způsoby a rozsah ohlašování havárie (§ 7) a specifikuje postup při bezprostředním odstraňování příčin havárie (§ 9), zneškodňování havárie (§ 10) a při odstraňování (dalších) následků havárie (§ 11). Zatímco vodní zákon stanoví, který subjekt řídí práce při zneškodňování havárie (k tomu viz blíže část C.3), obsahová náplň řízení prací při zneškodňování havárií není v právních předpisech uceleně zakotvená. Zmínky o obsahové náplni řízení prací se objevují spíše výjimečně. Např. vyhláška č. 450/2005 Sb. stanoví, že postupy při zneškodňování havárie, jako je např. nadlepšování průtoků ve vodních tocích, se použijí pouze podle pokynů vodoprávního úřadu udělených jím v rámci řízení prací při zneškodňování havárie. V rámci řízení prací při zneškodňování havárie vodoprávní úřad rovněž určuje podle potřeby podrobnosti účelového monitoringu jakosti vod prováděného v dotčeném území po celou dobu prací za účelem "ověření účinnosti a úplnosti zásahu" při zneškodňování havárie a jejích následků (§ 10 odst. 4 a 5 vyhlášky). I když to z vodního zákona ani předmětné vyhlášky výslovně nevyplývá, řízení prací představuje dle mého názoru především koordinaci kroků jednotlivých subjektů, které se na zneškodňování havárie podílejí, a zajištění vzájemné informovanosti všech zúčastněných o aktuálním stavu. V rámci šetření postupu úřadů při řešení havárie na Bečvě, ke které došlo v roce 2020, jsem konstatoval, že současná právní úprava je pro řešení havárií na vodách nedostatečná. Kritizoval jsem mimo jiné nepřehlednost při ohlašování havárie a nejasnosti v tom, co obnáší řízení prací při zneškodňování havárie. Nedokonalosti právní úpravy si uvědomovalo i Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo). Proto připravilo tzv. havarijní novelu vodního zákona, kterou v současné době projednává Poslanecká sněmovna. Novela má za cíl napravit nedostatky a nejasnosti právní úpravy, které vyšly najevo při havárii na Bečvě. [7] Vzhledem k tomu, že havarijní novela prozatím není schválená, vyhodnotím postup úřadů ve vztahu k současné právní úpravě. K havarijní novele se krátce vyjádřím pouze okrajově. C.2 Ohlášení havárie Dle § 41 odst. 2 a 3 vodního zákona, kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí. Hasičský záchranný sbor, policie a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí. Příslušný vodoprávní úřad, který řídí zneškodňování havárie, o havárii neprodleně informuje správce povodí. V nyní šetřeném případě ohlásil původce havárie požár hasičskému záchrannému sboru. Když HZS během hašení požáru zjistil, že následkem požáru došlo k havárii na vodním toku, informoval o havárii vodoprávní úřad na obecní i krajské úrovni, inspekci i správce povodí (Povodí Moravy). Jednotlivé subjekty se potom informovaly o svých krocích navzájem ‒ krajský úřad informoval inspekci i vodoprávní úřad Kyjov, že vyráží na místo, vodoprávní úřad Kyjov informoval o havárii Povodí Moravy a požádal inspekci o výjezd na místo. Informování o havárii první den události tedy proběhlo v souladu s požadavky vodního zákona. Doplňuji, že ohlášení havárie by bylo plně v souladu i s navrhovanou havarijní novelou vodního zákona. Podle ní má původce havárie nebo ten, kdo zjistí havárii, povinnost ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Ten o nahlášené havárii neprodleně informuje příslušný vodoprávní úřad, správce povodí, Českou inspekci životního prostředí a Policii České republiky. [8] Pokud jde o oznámení havárie vodoprávním úřadům, jejichž území zasáhla havárie (díky posunu kontaminačního mraku) až posléze, uvádím následující. Z vodního zákona nelze jednoznačně vyčíst, kdo má tyto vodoprávní úřady o havárii informovat. Dle mého názoru je tento úkon součástí řídicích prací, a proto by tuto povinnost měl mít vodoprávní úřad, který (v té době) řídí práce při zneškodňování havárie. V šetřeném případě vodoprávní úřad Kyjov informoval o havárii vodoprávní úřad Hodonín. Postupoval tak v souladu s výše uvedeným. Pokud jde o oznámení havárie vodoprávním úřadům Hustopeče a Břeclav, nemohu postup úřadů zhodnotit, protože pro to nemám dostatek podkladů. Uvedené úřady jako první informovala o havárii inspekce. Dozvěděly se tedy o havárii včas. Zda je ale o havárii informoval i krajský úřad, který měl dle mého názoru v té době práce při zneškodňování havárie řídit (blíže k tomu viz část C.3), z podkladů, které mám k dispozici, nevyplývá. C.3 Řízení prací při zneškodňování havárie Jak jsem uvedl výše, řízení prací představuje především koordinaci kroků jednotlivých subjektů, které se na zneškodňování havárie podílejí, a zajištění vzájemné informovanosti všech zúčastněných o aktuálním stavu. Ustanovení § 41 odst. 3 vodního zákona stanoví, že řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu. Příslušným vodoprávním úřadem je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 106 odst. 1 vodního zákona). Krajský úřad přebírá řízení prací v případech, kdy havárie přesáhne území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností [§ 107 odst. 1 písm. d) vodního zákona]. V šetřeném případě tedy měl práce při zneškodňování havárie řídit nejprve vodoprávní úřad Kyjov a následně, když havárie přesáhla jeho správní obvod, měl řízení prací převzít krajský úřad. Většina mnou oslovených subjektů odpověděla, že práce při zneškodňování havárie na vodním toku Trkmanka řídila inspekce. Pouze krajský úřad uvedl, že práce řídil vodoprávní úřad Kyjov. Po prostudování podkladů, které mám k dispozici, se přikláním k závěru většiny oslovených, že práce při zneškodňování havárie fakticky řídila inspekce. Vyplývá to jak z vyjádření oslovených úřadů na moji výzvu, tak ze zápisů jednotlivých aktérů o havárii. Z těchto zápisů je patrné, že právě inspekce koordinovala kroky zúčastněných subjektů. Monitoring toku se rovněž prováděl dle jejích pokynů (od okamžiku, kdy se dostavila na místo). Možnosti ředění kontaminace v toku potom inspekce projednávala s Povodím Moravy, HZS a vodoprávními úřady příslušnými dle místa, ve kterém mělo k ředění dojít. Vodoprávní úřad Kyjov sice některé kroky s prvky řízení také provedl (např. informoval o havárii správce povodí a vodoprávní úřad níže po toku), nicméně většinu "řídicích" prací po celou dobu zneškodňování havárie dle mého názoru činila inspekce. Jak je uvedeno výše, řízení prací při zneškodňování havárií přísluší nikoli inspekci, ale vodoprávním úřadům. Inspekce výslovně upozorňovala vodoprávní úřad Kyjov, že právě on je příslušný k řízení prací při zneškodňování havárie. Stejně tak upozornila krajský úřad na to, že kontaminace přesáhne správní obvod vodoprávního úřadu Kyjov. Z podkladů, které mám k dispozici, vyplývá, že vodoprávní úřad Kyjov inspekci "řešení následků havárie" ponechal. Ani krajský úřad se k řízení prací nehlásil. Inspekci tak prakticky nezbylo nic jiného než se řízení prací ujmout. Vodoprávní úřad Kyjov a Krajský úřad Jihomoravského kraje proto pochybily, když neřídily práce při zneškodňování havárie. C.4 Souhrnné zhodnocení Zatímco v případě havárie na Bečvě média postup úřadů kritizovala, zneškodnění havárie na Trkmance hodnotila pozitivně. Povodí Moravy ve svém vyjádření na moji výzvu uvedlo: "Havárie byla způsobena únikem hasebních vod z hašení požáru galvanovny do poměrně málo vodného toku Trkmanka, v rámci kterého se znečištění šířilo relativně malou rychlostí, což umožnilo operativně reagovat. Již od začátku byl znám zdroj znečištění i místo jeho vstupu do toku. Současně byla také konkrétní představa o látkách, které se do toku dostaly a způsobily zhoršení kvality vody. (...) Firma, v jejímž výrobním areálu k požáru došlo, aktivně spolupracovala na řešení havárie. (...). Všechny výše uvedené skutečnosti (znalost zdroje a charakter znečištění, místa jeho vstupu do povrchových vod, dobrá spolupráce s Inspekcí a původcem znečištění) umožnily (...) dobrou koordinaci prací a zmírnění následků havárie. Nejedná se však o běžný stav. V řadě případů není znám ani původce ani charakter znečištění (např. havárie na toku Bečva v roce 2020)." Cílem mého šetření bylo zhodnotit, zda dotčené úřady postupovaly při řešení havárie na vodním toku Trkmanka v souladu s právní úpravou. I přesto, že havárie byla "dobře zvládnutá", musím uzavřít, že vodoprávní úřad Kyjov a krajský úřad nepostupovaly v souladu s vodním zákonem, když neřídily práce při zneškodňování havárie. Vnímám argumenty krajského úřadu ohledně toho, že pro vodoprávní úřady je obtížné havárie řešit. Stejně tak souhlasím s tím, že právní úprava havárie na vodách je v řadě ohledů nejasná. Domnívám se však, že zmíněné úřady si i přes výše uvedené měly být vědomy toho, že mají práce při zneškodňování havárie řídit. Doplňuji, že i připravovaná havarijní novela svěřuje řízení prací při zneškodňování havárie vodoprávnímu úřadu na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností, eventuálně na úrovni krajského úřadu. Inspekce má na vyžádání úřadu při řízení prací "pouze" spolupracovat. V případě havárie, kterou lze řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí, může inspekce řízení prací od vodoprávního úřadu převzít. [9] V budoucnu by tedy výše uvedený postup mohl být v souladu s vodním zákonem, pokud by byly splněny předpoklady předvídané zákonem. V současnosti však zákon s převzetím řízení prací inspekcí nepočítá. V každém případě setrvávám na svém závěru, který jsem vyslovil již v rámci šetření havárie na Bečvě, a sice že je nutné, aby byl postup vodoprávního úřadu při zneškodňování havárie (včetně upřesnění obsahové náplně řízení prací při zneškodňování havárie) blíže specifikovaný v metodickém pokynu, ideálně v návaznosti na přijetí novely vodního zákona. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám starostovi města Kyjova a řediteli Krajského úřadu Jihomoravského kraje a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv je žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž řediteli České inspekce životního prostředí, starostům měst Hodonín, Hustopeče a Břeclav, generálnímu řediteli Povodí Moravy, s. p., a řediteli Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Především články na stránkách https://hodoninsky.denik.cz/. [2] Zpráva o šetření ze dne 7. 6. 2021, sp. zn. 7643/2020/VOP, dostupná na: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9238. [3] Vycházím z vyjádření oslovených subjektů, jež se shodují, že se v daném případě jednalo o havárii na vodách ve smyslu § 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [4] Ustanovení § 16 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. [5] Zaměřuji se přitom na kroky úřadů, neboť pouze jejich postup mi přísluší posuzovat. [6] Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. [7] Blíže viz důvodovou zprávu k havarijní novele: "Předkládaný návrh zákona reaguje na dosavadní zkušenosti z praxe ve vztahu k řešení havárií, které ukazují, že stávající právní úprava kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na řešení havárií je nedostatečná a v případě havárií přesahujících území několika krajů rovněž nejasná. Nedostatečné určení kompetencí se rovněž projevilo v případě havárie na řece Bečvě, k níž došlo v září 2020 (...). Dosavadní praxe zejména ukazuje, že vodoprávní úřady nejsou k řízení likvidačních prací při haváriích dostatečně vybaveny, a to zejména personálně, odborně a materiálně. Platná právní úprava kompetencí jednotlivých orgánů (obsažená zejména v § 41 vodního zákona) podílejících se na likvidaci havárií, jakož i na šetření jejich příčin a následků je pro praxi nevyhovující a nejasná." (Dostupné z: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCNPDPHKV/ ) [8] Vycházím z poslední verze návrhu havarijní novely [cit. 11. 3. 2024], dostupné z: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCNPDPHKV/. [9] Vycházím z poslední verze návrhu havarijní novely [cit. 11. 3. 2024], dostupné z: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCNPDPHKV/.