Text dokumentu

Vaše značka MZP/2022/410/1722 MZP/2023/820/406 Sp. zn. 34/2021/SZD/JVČ 3/2023/SZD/JVČ Č. j. KVOP-41637/2024 Datum 21. října 2024 Vážený pan Mgr. Petr Hladík ministr Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10 Vážený pane ministře, obracím se na Vás v záležitosti novelizace právní úpravy havárií na vodách a regulace obtěžování zápachem. Havárie na vodách Již v roce 2021 jsem seznámil Vaše ministerstvo s nedostatky právní úpravy havárií na vodách, které jsem identifikoval v rámci šetření postupu úřadů ve věci úniku závadných látek do řeky Bečvy [1]. Podával jsem připomínky k jednotlivým verzím návrhu novely vodního zákona [2] a komunikoval s Vašimi předchůdci, kteří se se mnou shodli na potřebě změny právní úpravy. Nutnost a naléhavost novelizace právní úpravy se potvrdila i v mém aktuálním šetření postupu úřadů při řešení havárie na vodním toku Trkmanka [3]. Tzv. havarijní novela vodního zákona byla schválena v polovině tohoto roku [4], s účinností od 1. 8. 2024. Sama novela vodního zákona však všechny nedostatky právní úpravy neodstraňuje. Už v připomínkovém řízení jsem upozorňoval na to, že novela neřeší, kdo bude řídit práce, které budou jak záchrannými či likvidačními pracemi při havárii [5], tak pracemi při zneškodňování havárie [6]. Mé připomínky ministerstvo nevyslyšelo. Novela vodního zákona rovněž neřeší, co je obsahovou náplní řízení prací při zneškodňování havárie. Má šetření přitom ukazují, že právě to je kámen úrazu. Bez toho, aby vodoprávní úřad věděl, jak má zneškodňování havárie řídit, postrádá novela vodního zákona smysl. Řešení havárie na vodním toku Trkmanka ukázalo i na další problémy, jako je nejasnost ohledně převzetí řízení prací krajským vodoprávním úřadem. Upřesnění kompetencí a obsahové náplně řízení prací při zneškodňování havárie či obecněji specifikace kompetencí jednotlivých subjektů, které se na řešení havárií na vodách podílejí, má upravit novela havarijní vyhlášky [7] a metodický pokyn. Dle sdělení Vašeho ministerstva by novela havarijní vyhlášky měla být připravena do připomínkového řízení na konci tohoto roku nebo na začátku roku příštího. Bezprostředně na ni má navazovat vydání metodického pokynu. Vážený pane ministře, vyzývám Vás, abyste osobně dohlédl na to, že Vaše ministerstvo plánovaný termín dodrží a novelizaci havarijní vyhlášky a vydání metodického pokynu nebude dále odkládat. Pokud mohu být v této věci jakkoli nápomocen, neváhejte se na mě obrátit. Zároveň budu rád, pokud mi metodický pokyn následně zašlete k případným připomínkám. Obtěžování zápachem V roce 2023 jsem Vás informoval o výsledcích mého výzkumného šetření [8], které jsem zaměřil na otázku efektivity současné regulace pachových látek v ovzduší. Shodli jsme se na potřebě přijetí legislativních změn v této oblasti. Návrh novely zákona o ochraně ovzduší [9], který nyní projednává Poslanecká sněmovna, zavádí nový institut tzv. minimálních vzdáleností obytné zástavby od vybraných průmyslových a zemědělských provozů. Navrhované řešení koresponduje s mým závěrem o nutnosti klást důraz na preventivní opatření už ve fázi územního plánování a může být vhodným nástrojem k řešení obtěžování zápachem u budoucí výstavby. V tomto ohledu tedy zavedení nového institutu vítám. Mrzí mě nicméně, že oproti původní verzi, předložené do připomínkového řízení, došlo k řadě ústupků provozovatelům zdrojů znečišťování ovzduší. [10] Zda i za takového stavu přinese nový institut minimálních vzdáleností kýžený efekt, ukáže až jeho uplatnění v praxi. Pokud v rámci svých šetření zjistím, že ani nová právní úprava není dostatečná, předpokládám, že se budu problematikou regulace pachových látek opět komplexně zabývat. Zavedení minimálních vzdáleností bohužel nevyřeší ani problém obtěžování zápachem z tzv. nevyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší. Z mých šetření přitom vyplývá, že i tyto provozy často zápachem obtěžují. Jedná se zejména o zdroje uvedené v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, které však nedosahují požadované kapacity (jsou podlimitní). Od letošního roku nezajišťuje ochranu ovzduší při povolování takových zdrojů orgán ochrany ovzduší, ale přímo stavební úřad. Aby mohly stavební úřady obtěžování zápachem z povolovaného provozu náležitě posoudit, musejí k tomu mít dostatečné znalosti též z oblasti ochrany ovzduší. Prosím proto, aby Vaše ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj zvážilo zajištění školení pro pracovníky stavebních úřadů. Při školení doporučuji věnovat pozornost nejen ochraně ovzduší při povolování provozů, které jako nevyjmenované zdroje mohou obtěžovat zápachem, ale i při povolování obytné zástavby v blízkosti vyjmenovaných zdrojů za situace, kdy územní plán (nevhodně) vymezil plochy určené k bydlení ještě před zavedením institutu minimálních vzdáleností. [11] Vážený pane ministře, děkuji Vám i zaměstnancům Vašeho ministerstva za spolupráci, včetně zapojení právníků Kanceláře veřejného ochránce práv do pracovní skupiny k minimálním vzdálenostem. Věřím, že naše spolupráce na zlepšování právní úpravy v oblasti ochrany životního prostředí bude nadále pokračovat. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv Příloha Zpráva o šetření ze dne 4. 4. 2024, sp. zn. 4318/2023/VOP/JVČ Vyrozumění Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Městského úřadu Kyjov o ukončení šetření sp. zn. 4318/2023/VOP/JVČ [1] Šetření bylo vedené pod sp. zn. 7643/2020/VOP. [2] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [3] Šetření bylo vedené pod sp. zn. 4318/2023/VOP. Zprávu o šetření i ukončení šetření zasílám k bližšímu seznámení v příloze. [4] Pod č. 182/2024 Sb. [5] Ty má řídit Hasičský záchranný sbor České republiky. [6] Ty má řídit vodoprávní úřad. [7] Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. [8] Výzkumné šetření bylo vedené pod sp. zn. 19/2021/SZD. [9] Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. [10] Minimální vzdálenosti se např. neuplatní při modernizaci provozů, přičemž modernizací má být i rozšiřování a rozvoj výroby či zvýšení kapacity a rozsahu nebo změny technologie. Neuplatní se ani při (jakýchkoli?) změnách povolení provozu stacionárních zdrojů, pro které bylo povolení provozu již vydáno. Orgán ochrany ovzduší může stanovit, že se minimální vzdálenosti neuplatní ani tam, kde by se podle zákona uplatnit měly... [11] V těchto případech je dle mého názoru vhodné, aby stavební úřad upozornil stavebníka, že se v blízkosti jeho záměru již nachází provoz, který jej může obtěžovat zápachem.