Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn.: 5120/2024/VOP/AV Č. j.: KVOP-41998/2024 Brno 22. října 2024 Zpráva o šetření ve věci rodičovského příspěvku paní A. Paní A. (stěžovatelka) požádala o český rodičovský příspěvek od 1. 4. 2022, který nezískala, protože jak ona, tak otec dítěte pracují v Portugalsku. Byť rodina žije v České republice, úřad určil, že rodičovský příspěvek má rodině vyplácet Portugalsko. A. Shrnutí závěrů Šetřením jsem zjistil, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Olomouci, kontaktní pracoviště Prostějov (úřad práce), a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV): (1) Postupovaly správně, když při rozhodování o rodičovském příspěvku stěžovatelce aplikovaly koordinační nařízení. (2) Pochybily, když určily, že primárně příslušné k výplatě rodičovského příspěvku je Portugalsko. B. Skutková zjištění Stěžovatelka žádala dne 2. 3. 2022 o přiznání českého rodičovského příspěvku z důvodu péče o dítě narozené dne 14. 7. 2021. Úřad práce rozhodnutím ze dne 11. 4. 2022 nepřiznal stěžovatelce český rodičovský příspěvek od 1. 4. 2022, protože oba rodiče pracují v Portugalsku. MPSV rozhodnutím ze dne 27. 5. 2022 rozhodnutí úřadu práce potvrdilo, neboť jediným státem příslušným k výplatě rodičovského příspěvku je Portugalsko a Česká republika není kompetentní k přiznání a výplatě dávky. Stěžovatelka v průběhu řízení prokázala, že má s dětmi bydliště na území České republiky. Doložila nájemní smlouvu na byt ve městě X. (trvání nájemní smlouvy potvrdil také pronajímatel), potvrzení o registraci u zubního lékaře, doklad o prohlídkách dítěte lékařkou v České republice, doklad o úhradě odpadů ve městě X. Současně úřadu práce oznámila, že pracuje mimo kancelář z místa bydliště do 3 let věku dítěte tak, jak to portugalské zákony umožňují. C. Právní hodnocení C.1 Použití koordinačního nařízení - osobní rozsah nařízení Občané členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají právo migrovat mezi členskými státy. K zajištění toho, aby v důsledku migrace nepřišli o svá práva v oblasti sociálního zabezpečení, slouží nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, ze dne 29. dubna 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (koordinační nařízení). Toto nařízení se použije tehdy, pokud osoby podléhají nebo podléhaly právním předpisům vícero členských států a požádaly o některou z dávek sociálního zabezpečení. Stěžovatelka požádala o rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek je dávkou sociálního zabezpečení, jedná se o tzv. rodinnou dávku. [1] Při rozhodování o rodinných dávkách se přihlíží k osobní situaci všech členů rodiny. Úřad práce proto musel vyhodnotit situaci obou rodičů a jejich dítěte. Stěžovatelka, občanka ČR, pracuje pro zaměstnavatele s provozovnou v Portugalsku, otec dítěte, občan Portugalska, vykonává samostatnou výdělečnou činnost v Portugalsku. Matka s dítětem mají bydliště v ČR. Členové rodiny mají vztah k různým členským státům, Úřad práce proto byl povinen při rozhodování o rodinných dávkách pro rodinu stěžovatelky aplikovat koordinační nařízení. Úřad práce postupoval správně, když při rozhodování o rodičovském příspěvku aplikoval koordinační nařízení. C.2 Určení primárně příslušného státu Jedním ze základních principů, na němž je postaven systém koordinace sociálního zabezpečení, je princip aplikace předpisů jednoho členského státu. [2] Podle tohoto principu je k výplatě rodinných dávek vždy přednostně (primárně) příslušný pouze jeden členský stát. Ten rodině poskytuje dávky podle svých předpisů. Podle koordinačních pravidel přednostně vždy vyplácí rodinné dávky stát výkonu výdělečné činnosti rodiče dítěte. [3] Jsou-li rodiče výdělečně činní v různých členských státech, vyplácí rodinné dávky přednostně stát, v němž jeden z rodičů vykonává výdělečnou činnost a současně v něm má dítě bydliště. [4] I v souvislosti s pandemií covid-19 byla stanovena zvláštní pravidla pro situace, kdy rodič pracuje z místa bydliště na dálku (telework) pro zaměstnavatele s provozovnou v jiném členském státě a pomocí informačních technologií zůstává ve spojení s pracovním prostředím zaměstnavatele a klienty za účelem plnění pracovních povinností. Vykonává-li zaměstnanec podstatný výkon činnosti ve státě svého bydliště, použijí se právní předpisy členského státu bydliště zaměstnance. [5] Od 1. 7. 2023 se Česká republika navíc připojila k Rámcové dohodě k obvyklé přeshraniční práci na dálku (telework), [6] podle které zaměstnanec vykonávající práci na dálku pro zahraničního zaměstnavatele ve státě svého bydliště v rozsahu od 50 % výše podléhá právním předpisům státu svého bydliště. Otec dítěte pracuje v Portugalsku. Stěžovatelka pracuje pro zaměstnavatele se sídlem v Portugalsku. Prokázala úřadu práce, že v rozhodné době bydlela i s dítětem v České republice. Pracovala online z domova, což jí zaměstnavatel umožnil do 3 let věku dítěte. Do Portugalska k výkonu práce vůbec nejezdila, veškerá její výdělečná činnost měla charakter teleworku. Stěžovatelka tudíž vykonávala všechnu svoji výdělečnou činnost na území ČR. Úřad práce i MPSV určily, že oba rodiče pracují v Portugalsku. Vůbec si neuvědomily, že každý z rodičů pracuje v jiném členském státě a primárně příslušný stát musejí určit podle podpůrného kritéria bydliště dítěte. Bydliště dítěte bylo v České republice. Úřad práce i MPSV tudíž pochybily, když určily, že primárně příslušné k výplatě rodičovského příspěvku je Portugalsko. Stěžovatelka vykonávala práci pro portugalského zaměstnavatele v rozhodné době v podstatném rozsahu z České republiky, kde i s dítětem bydlela. Proto byla Česká republika primárně příslušná k výplatě rodičovského příspěvku. C.3 Určení sekundárně příslušného státu Stát, k němuž má rodina právní vztah, ale není primárně příslušný k výplatě dávek, je příslušný podpůrně (sekundárně). Rodině poskytuje pouze tzv. vyrovnávací doplatek ve třech situacích: * rodinná dávka v sekundárně příslušném státě je vyšší než v primárně příslušném státě (poskytuje tedy rozdíl mezi dávkami), * v primárně příslušném státě určitá rodinná dávka vůbec neexistuje nebo * v primárně příslušném státě nevznikl rodině na rodinnou dávku nárok. [7] Otec dítěte pracuje v Portugalsku. Stěžovatelka pracovala v rozhodné době na dálku pro zaměstnavatele s provozovnou v Portugalsku a bydlela s dítětem v České republice. Portugalsko tak bylo sekundárně příslušné k výplatě rodinných dávek rodině stěžovatelky. C.4 Určení sekundární příslušnosti, pokud oba rodiče pracují ve stejném státě a rodina bydlí jinde V souvislosti s případem stěžovatelky považuji za nezbytné ještě zmínit, že sekundární příslušnost k výplatě rodinných dávek vzniká i tehdy, pracují-li oba rodiče ve stejném členském státě a dítě bydlí v jiném členském státě. [8] V tomto případě je primárně příslušný stát výkonu zaměstnání a sekundárně stát bydliště dítěte. Ke stejnému závěru dospěl v nedávné době i Nejvyšší správní soud. [9] Pokud by stěžovatelka podléhala na základě výkonu zaměstnání portugalským právním předpisům, byla by Česká republika sekundárně příslušná k výplatě rodičovského příspěvku, protože dítě mělo bydliště v ČR. Česká republika by navíc jako vyrovnávací doplatek musela poskytovat celou dávku, protože rodičovský příspěvek v Portugalsku neexistuje. Úřad práce i MPSV tedy nesprávně vyložily sociální právo Evropské unie, když v situaci, kdy oba rodiče podléhají jednomu členskému státu na základě výkonu výdělečné činnosti, zcela vyloučily sekundární příslušnost státu bydliště dítěte. [10] Oba úřady vycházely z metodického pokynu, [11] který vylučuje sekundární příslušnost ČR k poskytování rodinných dávek, když oba rodiče pracují v jiném členském státě EHP a rodina bydlí v ČR. Tento vnitřní předpis je v rozporu s právem, proto usiluji o jeho změnu. [12] MPSV mi sdělilo, že změnu metodického pokynu připravuje tak, aby byl v souladu s nejnovější judikaturou Nejvyššího správního soudu. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Olomouci a žádám jej, aby se ke zjištěnému pochybení vyjádřil a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Brno 22. října 2024 JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Čl. 3 odst. 1 písm. j) koordinačního nařízení. [2] Čl. 11 odst. 1 koordinačního nařízení. [3] Čl. 68 odst. 1 písm. a) koordinačního nařízení. [4] Čl. 68 odst. 1 písm. b) bod i) koordinačního nařízení. [5] Čl. 13 odst. 1 písm. a) koordinačního nařízení, nóta správní komise AC 125/22 REV2 pro telework. [6] Rámcová dohoda k aplikaci čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004 ve vztahu k obvyklé přeshraniční práci na dálku (telework). [7] Čl. 68 odst. 2 koordinačního nařízení. [8] Čl. 67 koordinačního nařízení. [9] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2023, č. j. 5 Ads 399/2021-27; www.nssoud.cz. [10] Na základě aplikace čl. 67 koordinačního nařízení. [11] Sdělení vedoucího oddělení NSD pro HN, SSP a sociální práci a vedoucí oddělení NSD pro OZP, dávky PP a IPSPO č. 29/2019 - Výplata rodinných dávek se zaměřením na dávku rodičovský příspěvek v souladu s koordinačními nařízeními (metodický pokyn).