-
Podání podnětu/založení spisu
24. 03. 2023
-
Zpráva o šetření - § 18
13. 05. 2024
-
Poznámka/Výsledek případu
Ředitel krajského úřadu seznámil se závěry šetření zaměstnance úřadu a uložil jim, aby v budoucnu postupovali v jejich souladu. Přislíbil, že v budoucnu se krajský úřad vypořádá i s námitkami, které se týkají chování zdravotníků, bude reago
Poznámka/Výsledek případu
Právní věty
Text dokumentu
Brno 13. května 2024 Sp. zn.: 1802/2023/VOP/MSE Č. j.: KVOP-17543/2024 Zpráva o šetření vyřízení stížnosti na poskytovatele zdravotních služeb ve věci přítomnosti u hospitalizovaného dítěte Stěžovatelé manželé A,, bytem xxxx, nejsou spokojeni s vyřízením stížnosti Krajským úřadem Jihomoravského kraje, kterou podali na poskytovatele zdravotních služeb - dětskou nemocnici. V nemocnici byl hospitalizován jejich syn. A. Shrnutí závěrů Na základě provedeného šetření jsem dospěl k následujícím závěrům: (1) Krajský úřad pochybil tím, že připustil možnost ukončení péče o nezletilého pacienta z důvodu porušování vnitřního řádu jeho průvodcem (viz C.1). (2) V některých situacích je právo nezletilého pacienta na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce zajištěno i v případě, že je z kapacitních důvodů umožněna přítomnost pouze jednoho z rodičů. Krajský úřad správně vyhodnotil, že k porušení tohoto práva syna stěžovatelů nedošlo (viz C.2). (3) Krajský úřad by se měl v rámci vyřízení stížnosti vypořádat i s námitkami, které se týkají chování personálu nemocnice, což neučinil (viz C.3). (4) Krajský úřad sice byl formálně v prodlení s vyřízením stížnosti, nicméně nebyl nečinný. Se stěžovateli aktivně komunikoval a informoval je o stavu vyřizování stížnosti (viz C.4). (5) Nedostatky ve zdravotnické dokumentaci a zfalšování podpisu matky stěžovatelé dříve nenamítali. Nemohu tak hodnotit postup krajského úřadu, který reálně neměl možnost se touto námitkou zabývat (viz C.5.1). (6) Podpisem dokumentu Závazné pokyny průvodce dítěte s celodenním pobytem stěžovatelé potvrdili, že je nemocnice s pokyny seznámila, nikoliv, že s nimi bezvýjimečně souhlasí. Není proto žádoucí do nich provádět vlastní úpravy. Krajský úřad pak správně vyhodnotil, že tento dokument je ve zdravotnické dokumentaci obsažen třikrát a námitka stěžovatelů, že se ztratil, není důvodná (viz C.5.2). (7) V dokumentu nemocnice, jako je například Hlášení mimořádné události a havárie, může být zaznamenáno chování pacienta či jeho doprovodu. Nemusí však obsahovat jejich vyjádření. Stěžovatelé tuto námitku vůči krajskému úřadu nevznesli, nemohu tak hodnotit jeho postup (viz C.5.3). Do budoucna bych uvítal, aby krajský úřad nemocnici sdělil, že je žádoucí umožnit přítomnost obou zákonných zástupců v co nejširší míře a neomezovat jejich přítomnost návštěvními hodinami. B. Skutková zjištění Osmiletý syn stěžovatelů byl v říjnu 2022 hospitalizován pro plánovanou operaci mandlí na oddělení ORL. Se synem byl na oddělení po celou dobu otec nebo matka. Stěžovatelé uvádí, že přednosta kliniky jim vyhrožoval zrušením operace syna, pokud si nenasadí respirátor. Stěžují si rovněž na nevhodné chování lékaře. Dále poukazují na špatnou praxi nemocnice v tom, že druhého rodiče považuje za návštěvu dítěte a neuznává právo pacienta na pořízení nahrávek. Namítají, že nemocnice nezodpověděla všechny jejich dotazy a (záměrně) ztratila podepsaný formulář Závazné pokyny průvodce dítěte s celodenním pobytem. Z hospitalizace pořídili tři videonahrávky a několik fotografií. Krajský úřad shledal jejich stížnost důvodnou v bodě týkajícím se nevyřízení všech námitek nemocnicí (zodpovězení všech dotazů) a nemocnici informoval o dobré praxi. V ostatních bodech stížnost shledal nedůvodnou či neprokazatelnou. Krajský úřad rovněž uzavřel, že není příslušný k řešení otázky, zda došlo k trestnému činu (stěžovatele odkázal na Policii ČR) a k posuzování etičnosti jednání lékaře (stěžovatele odkázal na Českou lékařskou komoru). Stěžovatelé se závěry krajského úřadu nesouhlasí. Vytýkají mu také, že byl v prodlení s vyřízením stížnosti a že s nimi nekomunikoval. Při šetření jsem vycházel z vyjádření krajského úřadu, které mi poskytl, ze spisové dokumentace a z místního šetření, které jsem s krajským úřadem uskutečnil. C. Právní hodnocení C.1 Zrušení operace kvůli nenasazenému respirátoru Nemocnice může péči o pacienta ukončit jen ze zákonem stanovených důvodů. Jedním z důvodů je skutečnost, že se pacient neřídí vnitřním řádem či závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem. [1] Stěžovatelé namítali, že lékař chtěl operaci syna zrušit, protože jeho otec neměl nasazený respirátor. Z nahrávek stěžovatelů se skutkový stav jeví trochu odlišně. Především z nich nevyplývá, že by operace syna měla být zrušena jen kvůli nenasazení respirátoru, ale i z důvodu opakovaného porušení vnitřního řádu nemocnice a nedůvěry stěžovatele v lékaře nemocnice. Podstatné je, že k ukončení péče o pacienta nakonec nedošlo. Přednosta kliniky jako důvod k možnému ukončení péče uvedl i ztrátu důvěry, respektive nedůvěry stěžovatele v nemocnici. Nepochybuji o tom, že personál nemocnice měl za to, že došlo mezi nimi a stěžovateli ke ztrátě důvěry a že tento vztah důvěry byl ve skutečnosti narušen. Vycházím z výroků stěžovatele v nahrávce [2]: "Vzhledem k tomu, co se tady včera odehrálo kvůli respirátoru, musím být přítomen u operace svého syna, aby nikdo z Vašich lékařů nezkusil úmyslně udělat nějaký problém?" Či "(...) akorát sem ještě nedorazilo 21. století. Vaše nemocnice je vyhlášená v celé republice jako nejhorší, co se přístupu k rodičům nezletilých týče." Krajský úřad dovodil, že nemocnice mohla péči o pacienta ukončit z důvodu, že se jeho průvodce neřídil vnitřními předpisy nemocnice (pokud ho s nimi seznámila). [3] Vycházel z vyjádření nemocnice a z dokumentu Hlášení mimořádné události a havárie, porušení zabezpečení osobních údajů v nemocnici. Popsal, v jakém jednání stěžovatelů spatřuje porušení vnitřních předpisů nemocnice. Nesouhlasím s krajským úřadem, že nemocnice mohla v daném případě péči o pacienta ukončit. Povinnost ochrany dýchacích cest nelze obecně vynucovat (byť vnitřním řádem) hrozbou ukončení péče o pacienta. Zvláště, pokud vnitřní řád neporušuje sám pacient, ale jeho průvodce. Ustanovení § 48 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách totiž vůbec neumožňuje poskytovateli, aby ukončil péči o pacienta v případě, kdy se jeho průvodce neřídí vnitřním řádem. To ale neznamená, že průvodce pacienta nemá dbát pokynů personálu nemocnice a řídit se pravidly daného oddělení. Naopak, v některých situacích a na některých odděleních může být vhodné trvat například na hygienickém oděvu [4] a ochraně úst a nosu. Krajskému úřadu do budoucna doporučuji, aby si v obdobných případech vždy vyžádal vnitřní řád a případné ukončení péče (z důvodu nedodržení ochrany dýchacích cest) důkladně prošetřil a vyhodnotil [5]. Měl by rovněž vést podrobnou úvahu o tom, zda je požadavek na použití ochrany dýchacích cest v konkrétním případě (ne)přiměřený. [6] Je jistě obtížné poskytovat zdravotní péči s vědomím toho, že Vám druhá strana nevěří. Vztah důvěry mezi lékařem a pacientem přitom považuji za velice podstatný, neboť jde svou povahou o velice citlivou otázku života a zdraví člověka. Krajský úřad však správně uvedl, že tento důvod možného ukončení péče o pacienta nemá oporu v zákoně, ač je uveden v etickém kodexu České lékařské komory (ČLK) [7]. Připomínám, že důvody pro ukončení péče o pacienta jsou v ustanovení zákona vymezeny taxativně, a tedy není přípustné je rozšiřovat o další důvody, jako je například právě "ztráta důvěry". Ke ztrátě důvěry proto v rámci posuzování důvodnosti ukončení péče pacientovi nelze přihlížet. [8] C.2 Právo nezletilého pacienta na přítomnost zákonného zástupce Nezletilý pacient má při poskytování zdravotních služeb právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, zpravidla rodiče. [9] Nemocnice má pak povinnost přítomnost takové osoby umožnit a strpět. [10] Právo nezletilého pacienta na nepřetržitou přítomnost se vztahuje na oba zákonné zástupce. Rodič není návštěva a v zásadě se na něj návštěvní hodiny a jiná omezení pro návštěvy nevztahují. Nezletilý pacient má totiž jednak právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce a jednak právo přijímat návštěvy. [11] Tato práva jsou od sebe navzájem odlišná a liší se také podmínky, za kterých je lze omezit. Se zákonným zástupcem pacienta nelze nakládat jako s pouhou návštěvou. [12] Neplatí to však vždy absolutně. Přítomnost rodiče totiž nesmí narušit poskytnutí zdravotních služeb a musí být v souladu s právními předpisy a vnitřním řádem nemocnice. Zároveň platí, že vnitřní řád nemocnice nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů. [13] Za jistých okolností tak může nad právem pacienta převážit jiný, důležitější zájem a právo pacienta může být omezeno. Stěžovatelé namítali, že nemocnice umožnila přítomnost u syna pouze jednomu z nich a druhého odkázala na návštěvní hodiny. Poukázali na to, že podle provozního řádu ORL kliniky může být u nezletilého pacienta doprovod v době od 7 do 20 hodin (tedy nikoliv přes noc). I přes uvedené časové omezení měl syn vždy jednoho ze stěžovatelů u sebe, a to i přes noc. [14] Druhého z rodičů pak personál odmítal pustit, vyjma návštěvních hodin. [15] Krajský úřad tuto námitku vyhodnotil jako nedůvodnou, což odůvodnil gramatickým výkladem zákona, který uvádí zákonného zástupce v jednotném čísle. Provozní řád nemocnice stanoví časové omezení pro rodiče. Nicméně vzápětí dodává, že mimo tuto dobu je možné zůstat u lůžka dítěte na základě dohody s lékařem. Pokud jde o samotnou praxi, nemocnice stěžovatelům nabídla možnost ubytování v přilehlé ubytovně, což odmítli. Sami stěžovatelé uvedli, že rodiče obou pacientů, kteří byli hospitalizovaní na stejném pokoji, přes jednu noc rovněž na pokoji zůstali. V praxi nemocnice je tedy možné, aby rodič zůstal na pokoji i přes noc. To ostatně vyplývá i z jiných interních předpisů nemocnice [16]. Umožnění nepřetržité přítomnosti však neznamená, že je rodiči u dítěte poskytnuta postel či soukromý pokoj. Takový stav by byl jistě ideální, ale narážíme na dosavadní kapacitní a prostorové možnosti nemocnic. Proto v konkrétním případě považuji za dostatečnou praxi poskytnutí alespoň židle či rozkládacího křesla a přes noc připouštím i z kapacitních důvodů přítomnost pouze jednoho z rodičů. Dlouhodobě usiluji o to, aby nemocnice v co největší míře zajišťovaly právo nezletilého pacienta na přítomnost zákonných zástupců. Ze své činnosti vím, že z různých důvodů praxe po celé České republice není stejná. Jedním z nich jsou i stavebně-technické možnosti dané nemocnice. V některých provozech totiž může být obtížné zajistit přítomnost oběma rodičům současně. To ostatně připouští i Ministerstvo zdravotnictví: "Je nicméně pochopitelné, že zajistit nepřetržitou přítomnost obou zákonných zástupců může být v každodenní praxi s ohledem na provozní a prostorová omezení náročné. Proto je nutné individuálně vyhodnocovat, kdy je nepřetržitá přítomnost obou zákonných zástupců možná, kdy je naopak nutno ji omezit a jaké omezení je v takovém případě nezbytné. Nemůže však docházet k situaci, kdy druhému zákonnému zástupci poskytovatel kontakt s dítětem omezí nad nezbytnou míru nebo mu v kontaktu zcela zabrání." [17] Mám za to, že v případě dané nemocnice se jedná o takový případ. Z fotografií stěžovatelů vyplývá, že nemocniční pokoje jsou opravdu malé - na pokoji jsou dva až tři dětští pacienti. Je těžko představitelné, že by na takovém pokoji mohli být současně 3 pacienti a k tomu 6 rodičů, natož zdravotnický personál, který by činil nějaký zdravotnický výkon. [18] Samozřejmě nemocnice by se měly (i za doporučení krajských úřadů) snažit své prostory uspořádat tak, aby toto právo pacientů mohli realizovat. Takové řešení však bohužel není ze dne na den. [19] Ostatně to si uvědomují sami stěžovatelé, když uvedli, že legitimním odůvodněním vykázání (druhého) zákonného zástupce může být například to, že se reálně nevejde. Rovněž může hrát roli i velikost a aktuální vytíženost nemocnice. V tomto případě se jedná o jednu z největších dětských nemocnic v České republice, což s sebou nese i tomu odpovídající počet pacientů na jednotlivých odděleních. Krajský úřad si správně vyžádal vnitřní předpisy nemocnice, avšak postrádám jeho vyhodnocení, zda jsou v souladu s platnou právní úpravou. Pokud vnitřní řád nemocnice jakýmkoliv způsobem nepřetržitou přítomnost rodiče omezuje (například omezuje počet osob, které mou být současně u nezletilého pacienta a pro druhého zákonného zástupce stanoví návštěvní hodiny), musí krajský úřad posoudit, zda tak nečiní nad nezbytně nutnou míru, zda nepřetržitou přítomnost rodiče nevyloučily právní předpisy a zda nepřetržitá přítomnost rodiče nemohla narušit poskytnutí zdravotních služeb. Krajský úřad měl dále zkoumat důvody, pro které nemocnice omezuje přítomnost druhého rodiče dítěte návštěvními hodinami, a zda důvody sledují legitimní cíl a požadavky kladené vnitřním řádem. Pokud vnitřní řád nemocnice omezuje práva pacientů, měly by z vnitřního řádu vyplývat také důvody takového omezení. Krajský úřad měl také zvážit, zda nepřicházelo v úvahu šetrnější opatření, které by současně zajistilo bezpečnost a také ochranu práv jiných pacientů a současně umožnilo přítomnost druhého rodiče (např. zda bylo možné setkat se v jiných prostorách, jaká byla obsazenost oddělení apod.). Na místním šetření jsem pracovnice krajského úřadu upozornil na to, že argument gramatickým výkladem není v těchto případech přiléhavý. Pracovnice krajského úřadu si toho byly vědomy, poukázaly na to, že stížnost stěžovatelů krajský úřad vyřídil před rokem a od té doby se jeho praxe i v této otázce posunula, což vítám. Dále jsme probírali, že krajský úřad již dříve uložil nemocnici nápravné opatření, aby rozlišovala mezi zákonným zástupcem a návštěvou. Apeluji proto znovu na krajský úřad, aby nemocnici upozornil, že není vhodné zákonného zástupce zařazovat do režimu "běžných" návštěv. Souhlasím s krajským úřadem, že právo syna stěžovatelů na přítomnost zákonného zástupce nebylo porušeno. Gramatický výklad zákona zde ale neobstojí. Krajský úřad by měl na námitky stěžovatelů reagovat věcně a přiléhavě. C.3 Nevhodné chování lékaře Stížnost podle zákona o zdravotních službách může směřovat jak proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb, tak i proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami. [20] Mezi tyto související činnosti lze podřadit i chování zdravotníků. Stěžovatelé namítali nevhodné chování lékaře. Mělo spočívat v hrubé komunikaci, okřikování stěžovatelky, vydírání zrušením operace, vynucování respirátoru apod. Uvedli také, že ani sám lékař neměl nasazený respirátor. Krajský úřad se touto námitkou věcně nezabýval. Uvedl, že k tomu není příslušný a odkázal stěžovatele na ČLK. Ta je příslušná k projednávání etických a disciplinárních otázek svých členů. Nicméně nevidím důvod, proč by krajský úřad nemohl tuto námitku rovněž vyhodnotit - samozřejmě aniž by posuzoval, zda lékař porušil etický kodex či jiné stavovské předpisy ČLK. [21] Chování zdravotníků totiž úzce souvisí s poskytováním zdravotních služeb. Právě s námitkami na nevhodné chování zdravotníků se často ve své praxi setkávám. Krajský úřad by této oblasti měl věnovat pozornost a kultivovat jednání personálu nemocnice, pokud se to v daném případě nabízí. Proto mu navrhuji, aby se v budoucnu v rámci možností s takovými námitkami vypořádal. Nicméně nyní nepožaduji, aby se touto námitkou krajský úřad znovu zabýval. Nahrávky, které mám k dispozici, nevhodné chování personálu nemocnice podle mého názoru nepotvrzují. Ostatní situace, na které stěžovatelé poukazují, nelze objektivně hodnotit, neboť se ocitáme v rovině tvrzení proti tvrzení. [22] Pokud jde o námitku, že sám lékař neměl nasazený respirátor, krajský úřad ji správně vyhodnotil. Na přiložených videonahrávkách [23] je opravdu zřejmé, že lékař měl nasazený respirátor. C.4 Prodlení krajského úřadu při vyřízení stížnosti Podle zákona o zdravotních službách má správní orgán stížnost vyřídit do 30 dnů ode dne, kdy ji obdržel. Tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů. [24] Stěžovatelé stížnost ke krajskému úřadu podali dne 13. prosince 2022. Krajský úřad ji vyřídil dne 9. března 2023 [25], tedy po 86 dnech. Stížnost přitom měla být vyřízena nejpozději do 13. února 2023. Stěžovatelé uvedli, že krajský úřad s nimi nekomunikoval a museli si na krajský úřad sami volat. To však ze stížnostního spisu nevyplývá. Krajský úřad stěžovatelům sdělil, že přijal jejich stížnost. [26] Následně je 19. ledna 2023 informoval o prodloužení lhůty k vyřízení stížnosti o 30 dnů. [27] Dne 13. února 2023 pak krajský úřad stěžovatele informoval o tom, že si musí dodatečně vyžádat ještě podklady od nemocnice a stížnost vyřídí v co nejbližším možném termínu. [28] Dále je ve spisu záznam o hovoru se stěžovatelem [29] (pravděpodobně se jedná o hovor, na který stěžovatelé poukazují). Krajský úřad tedy nebyl nečinný, se stěžovateli pravidelně komunikoval prostřednictvím dopisů a informoval je o stavu vyřizování stížnosti. Postupoval tak v souladu s principy dobré správy, přestože lhůtu nedodržel. Prodlení způsobilo zejména to, že si krajský úřad vyžádal další podklady od nemocnice. Jsem si rovněž vědom vytíženosti krajského úřadu a nepřítomnosti jeho pracovnice, když stížnost stěžovatelé podali před koncem roku. Vzhledem ke krátkému prodlení, aktivitě krajského úřadu i aktivní komunikaci se stěžovateli nepožaduji po krajském úřadu, aby v této souvislosti přijal nápravná opatření. C.5 Zdravotnická dokumentace C.5.1 Manipulace se zdravotnickou dokumentací Zdravotnická dokumentace musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. [30] Stěžovatelé namítají, že do zdravotnické dokumentace byly zjevně později, jinou rukou a jiným perem dopsány poznámky o jejich chování. Dále namítají zfalšování podpisu matky v Záznamu o stavu dítěte po operaci. Popis chování stěžovatelů z pohledu zaměstnanců nemocnice jsem nalezl v dokumentu Hlášení mimořádné události a havárie, porušení zabezpečení osobních údajů v nemocnici. Tento dokument je psaný na počítači, nejsou v něm poznámky psané rukou a datum vytvoření je 12. října 2022. Dokument, který popisují stěžovatelé, jsem ve spisu krajského úřadu nenalezl. Nepřísluší mi ani zkoumat autentičnost podpisu stěžovatelky. Navíc tuto námitku stěžovatelé dříve vůči krajskému úřadu nevznesli. Nebylo by tak správné hodnotit postup krajského úřadu, který reálně neměl možnost se touto námitkou zabývat. C.5.2 Úpravy stěžovatelů v dokumentech nemocnice Nemocnice musí pacienta seznámit s jeho právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a mimo jiné také s vnitřním řádem. [31] Stěžovatelé nesouhlasili s pasáží v dokumentu Závazné pokyny průvodce dítěte s celodenním pobytem týkající se přítomnosti u syna. Proto ji přeškrtli a sami dopsali, že u syna budou přítomni 24 hodin. Namítali, že nemocnice tento dokument nejdříve "schválně" ztratila a museli ho podepsat znovu. Později se však znovu objevil. Proto je nyní ve zdravotnické dokumentaci třikrát. Mají za to, že je tomu právě z důvodu jejich úprav. Krajský úřad k tomu uvedl, že předmětný dokument je ve třech verzích [32] založen ve zdravotnické dokumentaci, a proto námitku stěžovatelů vyhodnotil jako nedůvodnou. Podle krajského úřadu je podpis tohoto dokumentu pouze dokladem pro nemocnici, že stěžovatele s jeho obsahem seznámila a jakékoliv úpravy v obsahu dokumentu nejsou právně významné. Ze stížnostního spisu plyne, že žádná verze dokumentu se neztratila, a současně nelze ověřit teorii stěžovatelů o tom, že se nejdříve dokument účelově ztratil. S vyhodnocením krajského úřadu souhlasím. Předmětný dokument chápu jako důkaz o tom, že stěžovatelé byli s pravidly nemocnice seznámeni. Jedná se v podstatě o jednostranné právní jednání (poučení a seznámení) ze strany nemocnice, ke kterému není potřeba součinnosti druhé strany. Podpis stěžovatelů znamená, že potvrzují, že byli s pokyny seznámeni, nikoliv, že s nimi souhlasí a nic proti nim nenamítají. Základem každého vztahu je komunikace, a to platí i pro vztah lékaře a pacienta (resp. jeho zákonného zástupce). V daném případě však právě komunikace od počátku hospitalizace zjevně pokulhávala. Pokud má pacient (jeho zákonný zástupce) problém s některým pravidlem nemocnice, nebo má nějaký zvláštní požadavek, považuji za vhodnější o tom s personálem nemocnice jednat, vést diskuzi apod. Nelze očekávat, že přeškrtnutím části dokumentu dosáhnu toho, oč usiluji. Takový postup může vést k další eskalaci nedorozumění. C.5.3 Hlášení mimořádné události V dokumentu nemocnice, jako je například Hlášení mimořádné události a havárie, může být zaznamenáno chování pacienta či jeho doprovodu. Nemusí však obsahovat jejich vyjádření. Pacient má pak na druhou stranu právo do zdravotnické dokumentace nahlížet. Případně může požádat o doplnění nebo opravu zápisu ve zdravotnické dokumentaci. [33] Stěžovatelé namítají, že popis událostí v dokumentu Hlášení mimořádné události a havárie, porušení zabezpečení osobních údajů v nemocnici je jednostranný a neměli možnost se k němu vyjádřit a uvést vlastní pohled. Jedná se o dokument nemocnice, který by měl být součástí zdravotnické dokumentace. Účelem takového zápisu je právě zachycení pohledu personálu nemocnice. Nemá přinášet pohled obou stran či objektivní řešení nastalé situace. Dle mého názoru je pořízení takového zápisu ku prospěchu věci. Nebýt něj, neměl by často personál jak jinak chování pacientů a jejich doprovodu popsat, zvláště v případech, kdy nemocnice tvrdí porušení vnitřních předpisů, důvody odmítnutí nebo ukončení péče apod. Tímto způsobem jsou tvrzení personálu a jejich pohled na situaci zdokumentován pro budoucí účely. Např. pro účely šetření krajského úřadu, které může následovat až se značným časovým odstupem od události. Krajský úřad tuto námitku neřešil, neboť ji stěžovatelé dříve nenamítali. K jeho postupu se tak nemohu vyjádřit. Z doprovodných dat je pak zřejmé, že zápis byl vyhotoven v době hospitalizace syna stěžovatele, tedy nikoliv například později, účelově, až po obdržení stížnosti stěžovatelů. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Krajského úřadu Jihomoravského kraje JUDr. Romanu Heinzovi, Ph.D., a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Podle § 48 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách. [2] Jedná se o nahrávku označenou jako VID_20221010. [3] Ve smyslu § 48 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách. [4] Například v případě otců přítomných u porodu. [5] Současně by měl zhodnotit také naplnění dalších předpokladů ukončení péče podle zákona o zdravotních službách. Krajský úřad v rámci vyřízení stížnosti podle zákona o zdravotních službách přezkoumává i soulad vnitřního řádu poskytovatele s právní úpravou. Zjistí-li pochybení, uloží poskytovateli nápravná opatření. Ta mohou spočívat např. v uvedení vnitřního řádu do souladu s právní úpravou. [6] Jde o odůvodnění tohoto postupu a posouzení § 46 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách: "(...) vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů." [7] Viz § 2 odst. 4 stavovského předpisu České lékařské komory č. 10 - Etický kodex. Doplním, že v minulosti ČLK neúspěšně navrhovala, aby se tento důvod pro jednostranné ukončení péče lékařem v zákoně objevil. Viz např. Zápis z jednání představenstva ČLK konaného dne 3. listopadu 2018 od 9:00 hodin v prostorách ČLK Praha. Online. Dostupné z: https://www.lkcr.cz/doc/cms_library/zapis-z-jednani-predstavenstva-listopad-2018-100968.pdf [cit. 2024-03-28]. [8] ČLK ukončení péče pro ztrátu důvěry považuje za disciplinární provinění, neboť v § 48 odst. 2 zákona o zdravotních službách není nikde vymezen zákonný důvod pro ukončení péče o pacienta definovaný jako ztráta důvěry mezi zubním lékařem a pacientem. Viz JUDr. Vostrejž David. Z rozhodovací praxe čestných rad a revizních komisí: 8. díl. Online. LKS 11/2021. ISSN 2571-2411. Dostupné zde: https://www.lks-casopis.cz/clanek/z-rozhodovaci-praxe-cestnych-rad-a-reviznich-komisi-8-dil/ [cit. 2024-03-20]. [9] Viz § 28 odst. 3 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. [10] V opačném případě může spáchat přestupek podle § 117 odst. 1 písm. h) zákona o zdravotních službách. [11] Viz § 28 odst. 3 písm. i) zákona o zdravotních službách. [12] Viz Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb, č. j. MZDR 17586/2023-1/OZP. [13] Viz § 46 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách. [14] Jednu noc spal otec přímo na pokoji na židlích, druhou noc na vlastní matraci na chodbě. [15] Denně od 15:30 do 17:30 hod. V sobotu, v neděli a ve svátky od 9:30 do 11:30 hod a od 15:30 do 17:30 hod. [16] Např. dokument Hospitalizace dítěte na KDORL oddělení 20: "Při neobsazení dalších dvou dvoulůžkových pokojů dětskými pacienty může být i na tyto pokoje přijato dítě (pacient) + průvodce." Nebo Ubytování průvodce dítěte, které počítá ve výjimečných případech i s přijetím dalšího průvodce dítěte. [17] Viz Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví k přítomnosti zákonných zástupců a osob blízkých u dětí při poskytování zdravotních služeb, č. j. MZDR 17586/2023-1/OZP. [18] Obdobně tamtéž: "Výkon tohoto práva nemůže být na překážku ani nemůže nepřiměřeně ztěžovat poskytování zdravotních služeb dítěti nebo jiným pacientům; doprovod pacienta si tedy například musí za všech okolností počínat tak, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro přístup zdravotnických pracovníků k dítěti a pro manipulaci se zdravotnickými prostředky. Výkon tohoto práva zároveň nemůže nepřiměřeně zasahovat do práv ostatních pacientů, typicky práva na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb. V tomto ohledu je klíčová zejména adekvátní komunikace zdravotnických pracovníků s doprovodem pacienta." [19] Nelze opomenout ani finanční stránku případné rekonstrukce či třeba skutečnost, že budova předmětné nemocnice je kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/detska-nemocnice-18752420). [20] Viz § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách. [21] Je třeba vzít v potaz i limity, které k podání stížnosti stanoví ČLK. Podle § 2 odst. 1 stavovského předpisu č. 4, tj. Disciplinárního řádu ČLK, disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí jeden rok. [22] Přednosta kliniky totiž ve vyjádření ke stížnosti stěžovatelů jakékoliv nevhodné chování popřel a naopak poukázal na nevhodné chování samotných stěžovatelů. [23] Jedná se o nahrávky označené jako VID_20221010, VID_20221011 a VID_20221010_083423. [24] Viz § 94 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o zdravotních službách. [25] Podle doručenky stěžovatelům doručeno dne 15. března 2023. [26] Dopis krajského úřadu ze dne 19. prosince 2022, č. j. JMK 179800/2022, sp. zn. S-JMK 176504/2022/OZ/Pol. Podle doručenky byl dopis stěžovatelům doručen 27. prosince 2022. [27] Dopis krajského úřadu ze dne 19. ledna 2023, č. j. JMK 9747/2023, sp. zn. S-JMK 176504/2022/OZ/Pol. Podle doručenky byl dopis stěžovatelům doručen 26. ledna 2023. [28] Dopis krajského úřadu ze dne 13. února 2023, č. j. JMK 23707/2023, sp. zn. S-JMK 176504/2022/OZ/Pol. Podle doručenky byl dopis stěžovatelům doručen 17. února 2023. [29] Záznam ze dne 15. března 2023, č. j. JMK 42417/2023, S-JMK 176504/2022/OZ/Pol. [30] Viz § 54 odst. 2 zákona o zdravotních službách. [31] Viz § 46 odst. 1 zákona o zdravotních službách. Tomu odpovídá právo pacienta být s vnitřním řádem seznámen podle § 28 odst. 3 písm. d) téhož zákona. [32] Podepsaný matkou; podepsaný matkou obsahující úpravy vlastní rukou v bodě 2; podepsaný otcem obsahující úpravy vlastní rukou v bodě 2. [33] Viz § 54 odst. 4 zákona o zdravotních službách.
