-
Podání podnětu/založení spisu
06. 05. 2024
-
Zpráva o šetření - § 18
25. 06. 2024
-
Závěrečné stanovisko - § 19
23. 07. 2024
-
Poznámka/Výsledek případu
Krajský úřad přehodnotil svůj postup a stížnost vyřídil. Potvrdil námitky stěžovatelky a lékaři písemně vytknul nevhodné chování k pacientům. Ochránce považoval přijatá opatření za dostatečná, a své šetření proto ukončil.
Právní věty
Text dokumentu
Vaše značka KUPA-11304/2024 OZ - OZS Sp. zn. 2726/2024/VOP/PD Č. j. KVOP-23819/2024 Datum 25. června 2024 Vážený pan Ing. Jan Slavík ředitel Krajský úřad Pardubického kraje Komenského nám. 125 532 11 Pardubice Vážený pane řediteli, informuji Vás o svých zjištěních a závěrech šetření ve věci A., bytem xxx. Stěžovala si na praktického lékaře MUDr. B., ke kterému chodila i se svou maminkou. Lékař měl být velmi vulgární, až agresivní. Krajský úřad stížnost postoupil k řešení České lékařské komoře, která dospěla k závěru, že řízení podle disciplinárního řádu je nepřípustné. Dospěl jsem k závěru, že postup krajského úřadu, který stížnost postoupil České lékařské komoře bez dalšího, nebyl správný. Zároveň postupoval chybně, když nezahájil řízení o přestupku. Postup správního orgánu vyřizujícího stížnost při zjištění pochybení poskytovatele Podle ustanovení § 96 může krajský úřad podat podnět příslušné komoře, pokud "při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů pacientů". Krajský úřad v dopisu, kterým postoupil stížnost, uvedl, že tak činí na základě § 93 odst. 1 zákona o zdravotních službách s tím, že stížnost lze vyřídit podle jiných právních předpisů. Pokud na mysli § 96, ten míří na odlišnou situaci. V tomto případě však krajský úřad věc vůbec nešetřil a rovnou podání postoupil komoře, což je v rozporu se zákonem. Takový postup považuji za ještě problematičtější, když se zaměřím na obsah stížnosti. Stěžovatelka krajskému úřadu mimo jiné namítala, že lékař opakovaně neordinuje v jím stanovenou dobu a ordinace je zavřená bez dalšího. Lékař má však povinnost zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v době své nepřítomnosti. [1] Pokud tak neučiní, může se dopustit přestupku. [2] Zahájit přestupkové řízení a věc náležitě posoudit je úkolem právě krajského úřadu. Dozví-li se krajský úřad o skutečnostech, které nasvědčují tomu, že se poskytovatel zdravotních služeb dopustil přestupku, zahájí řízení o přestupku. V tomto případě krajský úřad řízení o přestupku nezahájil, přestože stížnost nasvědčovala tomu, že se lékař přestupku mohl opakovaně dopustit. Tím krajský úřad pochybil. Závěr Vážený pane řediteli, mám za to, že krajský úřad postupoval chybně, když sám nevyřídil předmětnou stížnost a nezahájil řízení o přestupku. Žádám Vás proto, abyste se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této zprávy vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. [3] Tato zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatelku. Děkuji Vám za spolupráci. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 45 odst. 2 písm. e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). [2] Ustanovení § 117 odst. 1 písm. s) zákona o zdravotních službách. [3] V souladu s § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv.