Text dokumentu

Vaše č. j.: MZE-36555/2024-11151 Č. j.: KVOP-29941/2024/S Brno 30. července 2024 Připomínky veřejného ochránce práv k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Vypořádáním připomínek jsou pověřeni: Mgr. David Vávra (542 542 324, vavra@ochrance.cz) Mgr. Martin Studnička (542 542 379, studnicka@ochrance.cz) OBECNÉ PŘIPOMÍNKY Text novely zákona o půdě se věnuje pouze otázce uplatnění nároku na peněžitou náhradu. Neřeší ale existenci ustanovení § 28a, které určuje výpočet peněžité náhrady: "Pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny." Lze namítnout, že uvedené ustanovení překonala judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Má zkušenost je však opačná. Mohu ocitovat vyjádření ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu ze dne 11. října 2023: [1] "Ústavním soudem a Nejvyšším soudem vytvořený právní stav způsobil obtížně řešitelnou situaci spočívající v konkurenci dvou neslučitelných právních norem. První norma vyplývá ze zákona o půdě a její podstatou je příkaz vyplácet náhradu v částce určené dle oceňovací vyhlášky. Druhá norma vyplývající z rozhodnutí obou soudů vede k závěru, že vyplácena má být zpravidla částka šestinásobku ceny určené dle oceňovací vyhlášky. Tento rozpor je z pohledu Státního pozemkového úřadu obtížně řešitelný, protože úřad by měl být primárně vázán zákonem a z toho důvodu preferovat postup podle rozhodnutí soudů. Pokud Ústavní soud odmítl možnost zrušení příslušné části zákona o půdě, v důsledku čehož by se rozvolnila pravidla pro vyplácení náhrad v jiné než vyhláškové výši, ponechal v platnosti vázanost Státního pozemkového úřadu zákonem o půdě. Jestliže pak Nejvyšší soud svým rozhodnutím doslova vytvořil pravidlo o šestinásobku vyhláškové ceny, rozpor dvou pravidel tím stvrdil. Jedno z těchto pravidel pak musí být nutně porušeno. S ohledem na charakter Státního pozemkového úřadu, který je organizační složkou státu podřízenou Ministerstvu zemědělství by neměl rozhodovat nad rámec stanovený zákonem o půdě o nakládání s finančními prostředky státu bez toho, že by takový postup byl aprobován Ministerstvem zemědělství, neboť by se ze strany Státního pozemkového úřadu jednalo o porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech." (zvýraznění doplněno) Představuje-li pro Státní pozemkový úřad obtíž souběžná existence dvou norem, z nichž jednu nutně nedodrží, navrhuji přeformulovat ustanovení §28a tak, aby k jeho porušení nedocházelo. Současně se nabízí otázka, zda nevyužít čerstvé nálezy Ústavního soudu, [2] které koeficient šestinásobku finanční náhrady určené podle vyhlášky z roku 1988 označily za nízký. Nálezy by mohly sloužit jako poklad pro vytvoření nového mechanismus pro výpočet náhrady za nevydané pozemky. Nevytvořením tohoto mechanismus rezignuje zákonodárce na svou roli. Plně ji přenechává soudům, aby správnou výši koeficientu vypočetly, aniž by věděl, kdy se tak stane. Tato připomínka je zásadní. JUDr. Stanislav Křeček Vážený pan Mgr. Marek Výborný ministr Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/17 110 00 Praha 1 - Nové Město Prostřednictvím e-mailové adresy dominika.naskova@mze.gov.cz a elektronické knihovny eKLEP. [1] Č. j. SPU 406463/2023. [2] Nález Ústavního soudu ze dne 21. května 2024, sp. zn. II. ÚS 2853/23, jehož právní věta zní: "V řízení o peněžité náhradě za nevydané pozemky podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, není ústavně souladný takový výklad, který zvyšuje ceny uvedené podle § 28a tohoto zákona ve vyhlášce č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (dále jen "vyhláška"), toliko podle míry inflace běžného spotřebního zboží, a nezohledňuje růst cen nemovitostí. Koeficient šestinásobku finanční náhrady určené podle vyhlášky je s ohledem na časový odstup od účinnosti zákona o půdě zásadně neústavně nízký a odporuje závazným právním závěrům obsaženým ustálené judikatuře Ústavního soudu (nález ze dne 12. 1. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 21/19 a nález ze dne 15. 11. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2827/22). Z těchto nálezů plynou pro orgány veřejné moci tři závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) podmínky určování výše náhrady, která má být: 1. přiměřená a rozumná, 2. nemusí nutně dosahovat tržní ceny, 3. má odčinit nebo zmírnit majetkovou křivdu tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Šestinásobné zvýšení cen určených podle výše označené vyhlášky těmto kritériím nedostojí, neboť nezohledňuje míru růstu cen nemovitostí, nýbrž toliko tzv. běžného spotřebního koše. Ačkoli nemusejí být náhrady nezbytně ekvivalentem aktuálních tržních cen pozemků, musejí příslušné orgány pro dodržení i dalších právě uvedených ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Postup, který nebere dostatečně na zřetel tato kritéria, porušuje základní práva jednotlivců na ochranu vlastnictví a na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod." (zvýraznění doplněno) Nález Ústavního soudu ze dne 11. června 2024, sp. zn. III. ÚS 63/24, jehož právní věta zní: "Při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek: 1. přiměřená a rozumná výše náhrady, 2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, 3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Ačkoli nemusí být finanční náhrada nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány pro dodržení ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit. Pokud toto příslušné orgány nezohlední, jedná se o porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod." (zvýraznění doplněno)