Právní věty

Text dokumentu

Brno 18. prosince 2023 Sp. zn.: 16261/2022/VOP/EBE Č. j.: KVOP-44081/2023 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci postupu orgánu dohledu nad znalci Obrátil se na mě pan A. (stěžovatel) se stížností na nečinnost Ministerstva spravedlnosti, odboru insolvenčního a soudních znalců (ministerstvo), poté, co ministerstvu zaslal podnět k výkonu dohledu nad znalkyní MUDr. B. (znalkyně) a podnět k zahájení přestupkového řízení se znalkyní. Ve zprávě o šetření ze dne 20. června 2023 jsem dospěl k závěru, že ministerstvo pochybilo. Vyzval jsem proto náměstka ministra spravedlnosti Mgr. Karla Dvořáka, aby se ke zprávě o šetření vyjádřil a sdělil, která opatření k nápravě přijal. A. Vyhodnocení vyjádření úřadu a navržená opatření k nápravě Náměstek ministra spravedlnosti neuznal pochybení a nepřijal žádná opatření k nápravě. Vydávám proto závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Ministru spravedlnosti JUDr. Pavlu Blažkovi, Ph.D., navrhuji, aby přijal tato opatření k nápravě: (A) Ministerstvo spravedlnosti stěžovateli vyjádří omluvu za překročení lhůt, ve kterých mělo podle zákona stěžovateli * sdělit, jak naložilo s jeho podnětem, a * rozhodnout v přestupkovém řízení. (B) Ministr spravedlnosti zahájí přezkumné řízení a posoudí, zda bylo rozhodnutí ze dne 30. srpna 2023, č. j. MSP-190/2022-OINS-SRZT/16, vydáno v souladu s právními předpisy. (C) Ministerstvo provede širší kontrolu znalecké činnosti znalkyně a posoudí kvalitu namátkově vybraných znaleckých posudků. Vysvětlí přitom, jak v dané věci zajistí údaje potřebné pro vypořádání stěžovatelovy námitky, že znalkyně vyhotovuje velké množství znaleckých posudků. Uvede také, v kolika případech od začátku roku 2021 zahájilo přestupkové řízení se znalcem z odvětví psychiatrie, a to pouze na základě vlastních zjištění, bez toho, že by obdrželo podnět podle § 42 správního řádu [1] (individuální oznámení o spáchání přestupku). Celkovou situaci mi rovněž pomůže osvětlit, pokud ministerstvo uvede, z jakých jiných zdrojů (mimo evidence) v takových případech čerpalo potřebná zjištění. B. Odůvodnění Postupně shrnu jednotlivé závěry ze zprávy o šetření, pak obsah vyjádření náměstka ministra spravedlnosti a nakonec připojím své závěrečné hodnocení postupu ministerstva. B.1 Průtahy v řízení B.1.1 Závěr šetření V rámci šetření jsem dospěl k závěru, že postup ministerstva byl zatížen průtahy. Ministerstvo opožděně informovalo stěžovatele o tom, jak naložilo s jeho podnětem a opožděně zahájilo přestupkové řízení se znalkyní. Dne 5. září 2022 ministerstvo obdrželo od stěžovatele podnět, dne 27. října 2022 stěžovatele informovalo, že podnět posoudilo jako oznámení o spáchání přestupku. Dne 6. února 2023 ministerstvo zahájilo přestupkové řízení se znalkyní, následující den o zahájení řízení informovalo stěžovatele. Ministerstvo tak překročilo třicetidenní lhůtu stanovenou správním řádem, během níž má správní orgán informovat podatele, jak s jeho podáním naložil. [2] Průtahy jsem shledal i v přestupkovém řízení. V době vydání závěrečné zprávy (20. června 2023) totiž ministerstvo v přestupkovém ještě nerozhodlo, byť již také překročilo nejzazší možnou lhůtu stanovenou zákonem pro rozhodnutí v přestupkovém řízení (60 dnů od zahájení řízení). Nečinnost ministerstvo odstranilo, když dne 30. srpna 2023 vydalo usnesení o zastavení řízení. [3] B.1.2 Vyjádření náměstka ministra Lhůty stanovené pro zahájení přestupkového řízení a vydání rozhodnutí v přestupkovém řízení nebyly dodrženy. Bylo to způsobeno tím, že počet podnětů k zahájení řízení převyšuje personální kapacity věcně příslušného útvaru ministerstva. Významná část podnětů ze strany veřejnosti přitom nesleduje ochranu veřejného zájmu, ale zájmu soukromého. Často se jedná o případy, kdy podatelé se svými námitkami proti znaleckému posudku neuspěli u soudu, a znalecký posudek byl již tedy přezkoumán soudem. V takovém případě musí být zásah ministerstva velmi obezřetný, aby nedošlo k narušení nezávislosti soudů. Úkolem ministerstva je vypořádat se s excesy, které ohrožují znalecké prostředí jako takové, tedy ohrožují veřejný zájem. B.1.3 Závěrečné hodnocení Ministerstvo přiznalo, že lhůty stanovené zákonem ministerstvo v daném případě nedodrželo. Byť osobně chápu, že na vzniku průtahů se mohlo značnou měrou podílet nedostatečné personální obsazení příslušného útvaru ministerstva, považoval bych ze strany ministerstva vůči stěžovateli za vstřícné gesto, pokud by se mu za vniklé průtahy omluvilo a rovněž mu více vysvětlilo svůj postup v dané věci. B.2 Vypořádání a zohlednění stěžovatelových námitek a vyrozumění stěžovatele o postupu ministerstva B.2.1 Závěr šetření Stěžovatele ministerstvo informovalo pouze o tom, že se znalkyní zahájilo přestupkové řízení. Již mu však nesdělilo, jak vypořádalo jeho jednotlivé námitky vůči postupu znalkyně. Nevypořádalo tak ani stěžovatelovu námitku, že znalkyně vyhotovuje velké množství znaleckých posudků, což může mít vliv na kvalitu její práce. B.2.2 Vyjádření náměstka ministra Náměstek ministra nesouhlasí s názorem, že je potřeba při vyřizování podnětu podaného podle § 42 správního řádu vypořádat všechny námitky podatele. Žádá, aby ochránce svůj názor přehodnotil. Výklad ochránce chápe jako extenzivní a nedůvodný. Ten, kdo podá podnět podle uvedeného ustanovení, není účastníkem řízení. Zákon omezuje množství informací, které mají podatelé od správního orgánu obdržet. Jsou oprávněni vědět, zda bylo přestupkové řízení na základě jejich podnětu zahájeno, či nikoli, ale v dalším mají stejné postavení jako ostatní občané. Více informací mohou získat postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, [4] případně mohou doložit právní zájem či jiný vážný důvod podle § 38 odst. 2 správního řádu a požádat o nahlédnutí do spisu. Informace poskytované podatelům v přestupkovém řízení jsou zároveň informacemi o obviněném. Ochránce svým výkladem nutí ministerstvo postupovat způsobem, který nedůvodně posiluje postavení podatelů v přestupkovém řízení na úkor obviněných. Úkolem ministerstva není poskytovat ochranu osobám, které mohly být v důsledku řízení, v němž byl znalecký posudek použit, zkráceny na svých právech. V daném případě tak není úkolem ministerstva chránit práva stěžovatele. Ministerstvo dohled provádí ve veřejném zájmu. Nemá tedy povinnost vypořádat se s veškerými námitkami, které stěžovatel vznáší vůči posudku. Z obdobných důvodů nelze ani podateli sdělovat výsledek řízení. B.2.3 Závěrečné hodnocení Trvám na svém závěru uvedeném ve zprávě o šetření, který ostatně vychází z komentářové literatury, [5] že správní orgán by měl podateli v rámci svého vyrozumění o tom, jak naložil s podnětem, rovněž přiměřeně sdělit i svůj náhled na danou věc, aby vyloučil podezření na nečinnost úřadu či svévolné uplatňování správního uvážení. Ministerstvo by tak podateli mělo alespoň stručně vysvětlit, jaké konkrétní okolnosti byly významné pro zahájení řízení (tedy které námitky vedly k zahájení přestupkového řízení). Stejně tak, v souladu s již dříve vyjádřeným názorem ochránce, [6] považuji stále za vhodné, aby se správní orgán alespoň stručně zabýval i ostatními námitkami, které podatel uvedl ve svém podnětu. Ani podle ochránce není nutné, aby úřad podrobně vypořádal všechny jednotlivé námitky (a tedy aby odpověď na podnět měla stejnou podobu jako odůvodnění rozhodnutí). Přesto by měl úřad být schopen jednoduše vysvětlit, proč ostatní námitky, kterými se v přestupkovém řízení zabývat nebude, nejsou relevantní z hlediska výkonu dohledu nad znalci, proč nevzbuzují pochybnost o tom, že znalec mohl spáchat přestupek při výkonu znalecké činnosti. V daném případě ministerstvo stěžovateli pouze oznámilo, že jeho podnět posoudilo jako oznámení o spáchání přestupku. Následně ho informovalo o zahájení přestupkového řízení. Ministerstvo stěžovateli nesdělilo, že usnesením ze dne 30. srpna 2023 zastavilo přestupkové řízení. Uvedené usnesení jsem si od ministerstva vyžádal. Z něj je zřejmé, že v dané věci ministerstvo pominulo stěžejní skutková tvrzení stěžovatele uvedená v jeho podání, která jsou relevantní pro výkon dohledových oprávnění ministerstva. Ministerstvo nevzalo v potaz tvrzení stěžovatele o tom, že znalkyně učinila mimořádně závažný závěr, že pobyt stěžovatele na svobodě je nebezpečný, aniž ho nějak zdůvodnila. Stěžovatel ve svém podání upozorňoval na to, že znalkyně určila jeho diagnózu pouze na základě hodinového vyšetření. Stanovení diagnózy znalkyně nezdůvodnila. Stěžovateli přitom byla stanovena odlišná diagnóza, ať již psychologickým vyšetřením či ošetřující lékařkou psychiatričkou. Znalkyně se vůbec nevypořádala se závěry aktuálního vyjádření ošetřující psychiatričky (vyjádření stěžovatel doložil v rámci soudního řízení), která má stěžovatele již několik let ve své péči. Znalkyně rovněž uvedla, že stěžovatel je nebezpečný sám sobě, jelikož jeho nemoc není dostatečně léčena (podle stěžovatele však není pravda, že odmítal depotní léčbu, jak znalkyně tvrdila, na depotní léčbu naopak pravidelně dochází a i podle ošetřující lékařky při léčbě spolupracuje). Ze zprávy ošetřující lékařky přitom vyplývalo, že pacient využil všechny možnosti léčby a jeho léčba je komplexní. Stěžovatel poukazoval i na další ničím nepodložená tvrzení znalkyně, která nemají žádnou oporu ve skutkovém stavu (například, že jedná agresivně). Nesprávná byla podle stěžovatele i tvrzení znalkyně ohledně jeho medikace. Jsem toho názoru, že ministerstvo mělo vzít v potaz skutková tvrzení stěžovatele a v rámci přestupkového řízení provést dokazování, které by pravdivost těchto tvrzení ověřilo. Ministerstvo naopak v přestupkovém řízení vyšlo pouze z tvrzení obviněné znalkyně. Tvrzení znalkyně jsou však v přímém rozporu s tvrzeními stěžovatele. Ministerstvo v přestupkovém řízení nijak neověřilo pravdivost tvrzení stěžovatele či znalkyně, nevedlo žádné dokazování a nepostavilo najisto skutkový stav. Ministerstvo tak při vydání rozhodnutí porušilo zásadu materiální pravdy (§ 3 správního řádu). Ministerstvo v předmětném usnesení pouze konstatovalo, že znalkyně postupovala netransparentně, neboť v posudku nepopsala myšlenkové úvahy, kterými se řídila. Ve vyjádření podaném po zahájení přestupkového řízení znalkyně podle ministerstva objasnila řadu skutečností (během času došlo k rozvoji duševní poruchy, vzala do úvahy, že posuzovaný odmítal medikaci během ambulantní léčby, vyjádření psychologa považovala ve vztahu k ochrannému léčení za irelevantní). V usnesení ministerstvo uvedlo, že podle § 28 odst. 5 zákona o znalcích [7] musí být znalecký posudek zpracován v souladu s obecně závaznými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V současné době však v odvětví (soudní) psychiatrie žádné takové standardy neexistují, proto je přezkoumatelnost znaleckých posudků obecně nízká. Předmětný znalecký posudek tak podle ministerstva nevybočuje ze současné praxe, neboť drtivá většina znalců postupuje obdobným způsobem. Za dané situace proto nelze jednání znalkyně označit za společensky škodlivé. Kritérium společenské škodlivosti by bylo naplněno pouze v případě zjevného excesu vybočujícího z běžné praxe. V dané věci se však o takový případ nejedná. S odůvodněním ministerstva ani v tomto bodě nemohu souhlasit. I já vnímám neexistenci standardů v odvětví psychiatrie jako problematickou, avšak tato skutečnost nemůže být rozhodujícím kritériem při posuzování činnosti znalkyně. I v případě, že standardy zatím nebyly vytvořeny, je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí (§ 1 odst. 3 zákona o znalcích). Podaný znalecký posudek pak musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný (§ 28 odst. 1 téhož zákona). Ministerstvo se nijak nezabývalo tím, zda předmětný znalecký posudek splňuje uvedené základní zákonné požadavky. Odchýlilo se tak od své zavedené správní praxe, která vyplývá z jeho předchozí činnosti. [8] Na základě stěžovatelových tvrzení mělo ministerstvo pochybovat přinejmenším o pravdivosti posudku. Tyto pochybnosti měly být v rámci přestupkového řízení věrohodně vyvráceny či potvrzeny, což se ovšem nestalo. Uzavírám, že ministerstvo stěžovatelovy námitky nevypořádalo ve sdělení dle § 42 správního řádu ani je nezohlednilo v rámci přestupkového řízení. Postup ministerstva proto považuji za netransparentní, svévolný a nezákonný. Domnívám se, že ministerstvo v rámci přestupkového řízení dostatečně neposoudilo, zda znalecký posudek naplnil požadavky, které na něj klade zákon o znalcích. Výsledné rozhodnutí ministerstva ze dne 30. srpna 2023 vydané v přestupkovém řízení je dle mého názoru nezákonné, neboť ministerstvo nevyšlo z řádně zjištěného skutkového stavu. Jako opatření k nápravě navrhuji, aby ministr zahájil přezkumné řízení a posoudil, zda bylo toto rozhodnutí vydáno v souladu s právními předpisy. [9] Vypořádání stěžovatelovy námitky ohledně toho, že znalkyně vypracovává velké množství znaleckých posudků, se věnuji v následujícím oddílu (B.3.). B.3 Dohledová činnost ministerstva B.3.1 Závěr šetření Ve zprávě o šetření jsem upozornil na to, že ministerstvo po určité období rezignovalo na získávání informací o činnosti znalců. Tyto informace přitom ministerstvo nezbytně potřebuje k tomu, aby mohlo provádět dohled nad znalci. Zákonem stanovené údaje o své činnosti měli znalci od 1. ledna 2021 začít zaznamenávat do elektronické evidence znaleckých posudků (evidence), neboť s účinností nového zákona o znalcích přestali být znalci k tomuto datu povinni vést znalecké deníky. Ještě dnes však ministerstvo po znalcích nevymáhá, aby potřebné údaje do evidence zapisovali. Jestliže potřebné informace nemohlo ministerstvo získat prostřednictvím evidence, vyzval jsem náměstka ministra, aby sdělil, jakým jiným způsobem ministerstvo údaje potřebné pro výkon dohledu získává. V této věci ministerstvo potřebuje údaje získat, aby vypořádalo stěžovatelovu námitku, že znalkyně vyhotovuje velké množství znaleckých posudků. B.3.2 Vyjádření náměstka ministra Podle náměstka ministra nelze z absence evidence dovozovat, že by ministerstvo rezignovalo na výkon dohledu. Elektronická evidence je žádoucím a užitečným, ale ne jediným nástrojem dohledu. Pokud jde o projednávanou věc, vyjádřil se náměstek ministra tak, že i kdyby ministerstvo zjistilo, že znalkyně v roce 2022 vyhotovila 400 posudků, nebylo by to důvodem k zahájení přestupkového řízení, neboť odevzdat velké množství znaleckých posudků není samo o sobě trestné. Náměstek ministra upozornil na nízký počet znalců v odvětví psychiatrie i na nízký počet psychiatrů obecně. V důsledku toho jsou znalci nuceni vypracovávat velké množství znaleckých posudků, což se promítá do jejich kvality. Jedná se tedy o důsledek dlouhodobě neřešeného úbytku znalců z oboru zdravotnictví. Volání znalců k odpovědnosti za to, že zpracovávají velké množství posudků, by podle náměstka ministra bylo nespravedlivé i společensky ohrožující. Individuální potrestání by mohlo odradit ostatní znalce od výkonu znalecké činnosti. V oblasti soudní psychiatrie dodnes chybí odborné standardy. Soudní psychiatři tak nejsou vázáni žádnými závaznými metodami ani zásadami. Důsledkem je nízká kvalita znaleckých posudků i to, že ministerstvo jako dohledový orgán těžko hledá argumentaci pro porušení odborné péče, neboť ta není ukotvena. Současným cílem ministerstva je tyto standardy vytvořit. Významná část podnětů k zahájení přestupkového řízení adresovaná ministerstvu ze strany veřejnosti přitom nesleduje ochranu veřejného zájmu, ale zájmu soukromého. Často se jedná o případy, kdy podatelé se svými námitkami proti znaleckému posudku neuspěli u soudu, a znalecký posudek byl již tedy přezkoumán soudem. V takovém případě musí být zásah ministerstva velmi obezřetný, aby nedošlo k narušení nezávislosti soudů. Úkolem ministerstva je vypořádat se s excesy, které ohrožují znalecké prostředí jako takové, tedy ohrožují veřejný zájem. B.3.3 Závěrečné hodnocení Trvám na tom, aby ministerstvo odpovědělo na dotaz, jak v dané věci zajistí údaje potřebné pro vypořádání stěžovatelovy námitky, že znalkyně vyhotovuje velké množství znaleckých posudků. Rád bych upřesnil, že ani já nezastávám názor, že samotný fakt, že znalec vyhotovuje velké množství znaleckých posudků, sám o sobě představuje deliktní jednání, které by mělo být kvalifikováno jako přestupek. Takový názor jsem neprezentoval ani v závěrečné zprávě. Pokud by se ale potvrdilo, že znalkyně skutečně vyhotovovala enormní množství posudků, vzbuzovalo by to nutně otázky ohledně kvality takových posudků. Domnívám se, že v daném případě mělo ministerstvo posoudit námitku stěžovatele, že znalkyně vyhotovuje velké množství znaleckých posudků, jako podnět k zahájení činnosti z moci úřední a mělo na základě tohoto podnětu provést širší kontrolu znalecké činnosti znalkyně. I v tomto případě mělo tedy ministerstvo tvrzení stěžovatele samo nejprve ověřit. Pokud potřebné údaje neposkytuje evidence znaleckých posudků, mělo se ministerstvo snažit uvedené skutečnosti ověřit jiným způsobem, tedy na základě údajů získaných z jiných zdrojů. Posudky uvedené znalkyně bude mít k dispozici např. Policie ČR. Ministerstvo tak mohlo oslovit minimálně jednotlivá pražská obvodní oddělení. Takto by ministerstvo získalo alespoň hrubý údaj o množství vyhotovovaných znaleckých posudků. Mohlo by si tímto způsobem opatřit rovněž reprezentativní vzorek posudků, aby posoudilo jejich kvalitu. Je zřejmé, že teprve na základě podrobně zjištěného skutkového stavu by pak případně ministerstvo mohlo vznést vůči znalkyni nějaká obvinění a mohlo by s ní zahájit řízení o přestupku. Podle § 35 zákona o znalcích ministerstvo vykonává dohled nad výkonem znalecké činnosti. Prověřuje, zda znalci postupují v souladu se zákonem o znalcích a právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Za účelem kontroly si ministerstvo může vyžádat náhodně vybrané posudky znalce. Coby opatření k nápravě by ministerstvo mělo provést širší kontrolu znalecké činnosti znalkyně a posoudit kvalitu namátkově vybraných znaleckých posudků. Pokud jde o současný nedostatek soudních znalců z oboru psychiatrie, jedná se jistě o politováníhodný stav. Není však vhodné špatnou kvalitu znaleckých posudků omlouvat nedostatkem znalců. Ministerstvo je povoláno chránit veřejný zájem. Není sporu, že existuje veřejný zájem na tom, aby byl znalců dostatek, tj. aby odborníci mohli své expertní znalosti využívat pro vyhotovování znaleckých posudků, které jsou nezbytné pro činnosti orgánů veřejné moci i pro soukromé subjekty. Neméně důležitý je však také veřejný zájem na řádném výkonu znalecké činnosti. Zvláště u znalců soudních psychiatrů nelze odhlédnout od mnohdy závažného dopadu jejich posudků do osobního a rodinného života jednotlivce i do jeho osobnostní sféry. Pokud existuje podezření, že znalec nevykonává svou činnost řádně, mělo by toto podezření ministerstvo prověřit. Nemohu odhlédnout ani od toho, že ještě ani dnes ministerstvo na znalcích nevyžaduje zapisování do evidence znaleckých posudků. Jak je uvedeno na webových stránkách znalci.​justice.cz, dne 30. června 2023 mělo skončit tzv. přechodné období, kdy si znalci mohli vyzkoušet zapisování do evidence, aniž by ministerstvo postihovalo jejich případná pochybení při vytváření záznamů v evidenci. Toto přechodné období následně ministerstvo prodloužilo do konce roku 2023, a to s odkazem na objektivní okolnosti, které v prvním pololetí roku měly dopad na plynulý provoz elektronické evidence. [10] Ministerstvo sice v této souvislosti upozorňuje na to, že znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy jsou již v průběhu přechodného období povinni zapisovat údaje o znaleckých posudcích do elektronické evidence a nemohou tuto povinnost odkládat na dobu po skončení přechodného období, do jaké míry je ale skutečně evidence povinnými údaji naplňována, zůstává otázkou. Jak jsem uvedl již ve zprávě o šetření, údaje zapisované znalci do evidence ministerstvo potřebuje k výkonu dohledu. Ministerstvo doposud nesdělilo, jakým jiným způsobem si obecně zajišťuje údaje potřebné k výkonu dohledu. Náměstek ministra uvedl, že o výkonu dohledu svědčí to, že ministerstvo od roku 2021, kdy na něj přešla dohledová pravomoc, kontinuálně vede přestupková řízení a vydává rozhodnutí. Mám za to, že skutečnost, že ministerstvo vede přestupková řízení, ještě sama o sobě nemusí nutně dokládat, že ministerstvo vykonává dohled nad znaleckou činností z úřední povinnosti, a to navzdory nemožnosti čerpat potřebné údaje přímo z evidence posudků. Z mé činnosti je mi totiž známo, že ministerstvo často zahajuje přestupková řízení na základě individuálních oznámení o spáchání přestupku. Tato oznámení mohou ministerstvu adresovat jak fyzické či právnické osoby, tak také státní orgány. Ocením, pokud ministerstvo v tomto ohledu své vysvětlení doplní a uvede, v kolika případech od začátku roku 2021 zahájilo přestupkové řízení se znalcem z odvětví psychiatrie, a to pouze na základě vlastních zjištění, bez toho, že by obdrželo podnět podle § 42 správního řádu (individuální oznámení o spáchání přestupku). Celkovou situaci mi rovněž pomůže osvětlit, pokud ministerstvo uvede, z jakých jiných zdrojů kromě evidence v takových případech čerpalo potřebná zjištění. C. Výzva ke zjednání nápravy Závěrečné stanovisko zasílám ministru spravedlnosti JUDr. Pavlu Blažkovi, Ph.D., a žádám, aby mi podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď bych rád obdržel v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také stěžovateli. Pokud ministr spravedlnosti nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím vládu. Také mohu případ zveřejnit (včetně jmen osob oprávněných jednat jménem ministerstva). JUDr. Vít Alexander Schorm zástupce veřejného ochránce práv [1] Zákon č. 500/2004 Sb. [2] Viz § 42 správního řádu. [3] Č. j. MSP-190/2022-OINS-SRZT/16. [4] Zákon č. 106/1999 Sb. [5] Viz POTĚŠIL, L., HEJČ, D., RIGEL, F., MAREK, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 264-269, bod 7. [6] Viz zpráva veřejného ochránce práv ze dne 4. dubna 2022, sp. zn. 2664/2021/VOP; dostupná on-line ze: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/10294. [7] Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (zákon o znalcích). [8] Nároky na postup znalce, tak aby byl výsledný znalecký posudek přezkoumatelný, ministerstvo jasně formulovalo v těchto veřejně dostupných rozhodnutích: příkaz ze dne 9. ledna 2023, č. j. MSP-79/2022-OINS-SRZT/3, příkaz ze dne 29. srpna 2023, č. j. MSP-69/2021-OINS-SRZT/3, příkaz ze dne 29. srpna 2023, č. j. MSP-133/2022-OINS-SRZT/1. [9] Viz § 94 a násl. správního řádu. [10] Viz informace uvedené na: https://znalci.justice.cz/prodlouzeni-prechodneho-obdobi-v-souvislosti-s-provozem-elektronicke-evidence-znaleckych-posudku-2/.