Text dokumentu

Sp. zn.: 269/2023/VOP/JVČ Č. j.: KVOP-8243/2024 Brno 27. února 2024 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci nepovolené výstavby v k. ú. Nové Mlýny z pohledu ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany vod Ve zprávě o šetření ze dne 2. 10. 2023 jsem dospěl k závěru, že Městský úřad Břeclav, odbor stavebního a životního prostředí (městský úřad) pochybil. Vyzval jsem proto městský úřad, aby se ke zprávě o šetření vyjádřil a sdělil, jaká opatření k nápravě přijal. A. Vyhodnocení vyjádření úřadu a navržená opatření k nápravě Městský úřad nepřijal žádná opatření k nápravě. Vydávám proto závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Městskému úřadu navrhuji, aby přijal tato opatření k nápravě: (A) Sestavil harmonogram systematických kontrol v lokalitě k. ú. Nové Mlýny na území obce A pro rok 2024 a dle tohoto harmonogramu postupoval. Účelem kontrol bude dodržování požadavků ochrany zemědělského půdního fondu a vodního zákona. [1] (B) Zaslal mi harmonogram systematických kontrol. V otázce odpovědnosti vlastníka za užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům se obracím na Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo). B. Odůvodnění Nejprve shrnu závěr ze zprávy o šetření, pak obsah vyjádření městského úřadu a nakonec připojím své závěrečné hodnocení postupu městského úřadu. B.1 Neprovedení kontrol z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu B.1.1 Závěr šetření Postup městského úřadu jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu nemohu považovat za správný a dostatečný, protože nezačal činit žádné kroky k odstranění protiprávního stavu, a to i přes můj apel na aktivní přístup k věci a svůj slib konat. Pokud městský úřad zjistí, že je pozemek náležející do zemědělského půdního fondu užíván k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím, může přestupek projednat i s vlastníkem zemědělského pozemku. B.1.2 Vyjádření městského úřadu Městský úřad mi sdělil, že se stále nedaří identifikovat osoby, které v dané lokalitě realizují nepovolenou výstavbu. Zopakoval, že státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu vykonává jeden referent, do jehož kompetence spadají další povinnosti vyplývající ze zákonů na úseku zemědělství a ochrany přírody. Městský úřad dále polemizoval se závěrem ministerstva, že za užívání zemědělského půdního fondu k nezemědělským účelům lze postihnout i vlastníka zemědělské půdy, který svůj pozemek přenechal k užívání jiné osobě. V této souvislosti městský úřad poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2022, č. j. 1 As 188/2022-25. V něm soud dospěl k závěru, že pachatelem přestupku podle § 20a odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu [2] (užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím) může být vlastník dotčených pozemků pouze v situaci, kdy je současně jejich uživatelem. Vlastník by mohl být také odpovědný například tehdy, když: - bude docházet k užívání půdy v rozporu s jejím zemědělským charakterem (například zastavění budovou), - tento zábor nebude nikdo reálně užívat (např. budova je prázdná a bez využití), a zároveň - vlastník bude tento stav tolerovat a nebude jej nijak řešit. Soud uzavřel, že vlastník pozemku nemůže být trestaný jako uživatel, aniž by správní orgány dostatečně zjistily, zda pozemek skutečně užívá, případně kdo jej užívá a zda se tak děje se souhlasem či s vědomím vlastníka. K naplnění skutkové podstaty nestačí tolerování takového stavu vlastníkem pozemku. B.1.3 Závěrečné hodnocení Městský úřad ve svých písemnostech sliboval, že začne provádět kontroly už v roce 2022. Z jeho vyjádření však nevyplývá, že by kontroly prováděl. Dovozuji tak, že městský úřad do dnešní doby na místě neprovedl ani jednu kontrolu. Ačkoli vnímám argumenty o vytíženosti zaměstnanců úřadu a složitosti kauzy, nemohu takový postup považovat za správný. Městský úřad by měl sestavit harmonogram systematických kontrol, které v dané lokalitě v roce 2024 provede, a podle tohoto harmonogramu postupovat. Nepředpokládám, že během tohoto roku zmapuje celou řešenou oblast. Jak už jsem uvedl ve zprávě o šetření, je třeba někde začít - provést kontroly alespoň některých pozemků a na základě zjištěných skutečností případně zahájit přestupková řízení. K rozsudku Nejvyššího správního soudu, na který městský úřad poukázal, uvádím následující. Nelze říci, zda se jedná o případ zcela totožný s kauzou Nových Mlýnů, protože z textu rozsudku nevyčteme, jaký byl vztah vlastníka pozemku a uživatele/vlastníka staveb na něm. Z dostupných informací vyplývá, že v případě Nových Mlýnů vlastník pronajal své pozemky třetím osobám. Svojí vlastní aktivitou - výslovným souhlasem - tedy přenechal užívání pozemků jinému. Naproti tomu z rozsudku nevyplývá, že by vlastník pozemků v daném případě učinil totéž, tedy dal třetím osobám souhlas k užívání jeho pozemků (např. jim své pozemky pronajal). Soud zmiňuje pouze to, že vlastník tvrdí, že budovy na svých pozemcích nepostavil a že je neužívá. Soud dále píše, že vlastník tyto budovy na svých pozemcích trpí. V případě Nových Mlýnů vlastník odmítá označit osoby, kterým užívání svých pozemků přenechal. Naproti tomu v kauze, kterou řešil soud, vlastník dotčených pozemků výslovně označil osobu, která jeho pozemek a stavby na něm k nezemědělským účelům užívá. Zároveň vnímám, že je nezbytné se s argumenty soudu ve vztahu k závěrům ministerstva vypořádat. Protože právě ministerstvo je ústředním orgánem na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který řídí výkon státní správy v této oblasti, rozhodl jsem se požádat je o vyjádření k věci. Obracím se na něj, aby mi sdělilo svůj názor na otázku možnosti projednat přestupky dle § 20 odst. 1 písm. c) a § 20a odst. 1 písm. c) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu s vlastníkem, jehož pozemky fakticky užívá někdo jiný, a to ve vazbě na svůj závěr předestřený v rámci mezirezortního připomínkového řízení k danému zákonu a na diskutovaný rozsudek soudu. Prosím, aby své závěry ministerstvo sdělilo rovněž městskému úřadu. Upozorňuji městský úřad, že k samotným kontrolám na místě může přikročit, aniž by čekal na vyjádření ministerstva. V rámci kontrol bude zjišťovat, zda je zemědělská půda užívaná k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu, kdo ji takto užívá a zda se tak děje se souhlasem či s vědomím vlastníka. Zjištěný skutkový stav následně vyhodnotí v návaznosti na závěry ministerstva a případně zahájí přestupková řízení. Pokud při kontrolách zjistí stav, který předvídal soud v rozsudku (stavby na zemědělských pozemcích reálně nikdo neužívá a vlastník pozemku je neřeší), může v souladu se závěry soudu zahájit přestupkové řízení s vlastníkem. B.2 Neprovedení kontrol z hlediska ochrany vod B.2.1 Závěr šetření Postup městského úřadu jako vodoprávního úřadu nemohu považovat za správný a dostatečný, protože nezačal činit žádné kroky k odstranění protiprávního stavu, a to i přes můj apel na aktivní přístup k věci a svůj slib konat. B.2.2 Vyjádření městského úřadu Městský úřad mi sdělil, že sice plánoval provést kontroly nepovolených studní a likvidace odpadních vod v dané lokalitě v létě 2023, avšak nakonec k nim nepřikročil. Důvodem bylo to, že ze tří oprávněných úředních osob ukončily v daném roce dvě pracovní poměr. V listopadu 2023 měli nastoupit dva noví referenti. Městský úřad uzavřel, že mu není situace v k. ú. Nové Mlýny lhostejná. Není však možné, z důvodu personálního obsazení a velké pracovní vytížeností úředníků, se v nejbližší době vzniklou situací zodpovědně zabývat a provádět kontrolní prohlídky. Úřad se bude touto situací zabývat v rámci časových možností. B.2.3 Závěrečné hodnocení K postupu městského úřadu jako vodoprávního úřadu uvádím totéž, co k postupu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Jakkoli chápu pracovní vytíženost a nedostatečné personální obsazení úřadu, musím trvat na tom, aby úřad kontroly na místě provedl. Městský úřad by měl sestavit harmonogram systematických kontrol, které v dané lokalitě v roce 2024 provede, a podle tohoto harmonogramu postupovat. Stejně jako v případě ochrany zemědělského půdního fondu neočekávám, že úřad během jednoho roku vyřeší komplexně celou rozsáhlou lokalitu. Měl by ale provést kontroly alespoň některých pozemků, učinit si přehled o existujících vodních dílech a vyzvat osoby zneškodňující odpadní vody vývozem na čistírnu odpadních vod k předložení dokladů o vývozu. C. Výzva ke zjednání nápravy Závěrečné stanovisko zasílám starostovi města Břeclav a žádám, aby mi podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda městský úřad provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď bych rád obdržel v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Pokud městský úřad nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad. Také mohu případ zveřejnit (včetně jmen osob oprávněných jednat jménem Městského úřadu Břeclav). JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [2] Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.