Text dokumentu

Vaše značka MPSV-2024/49716-421 Sp. zn. 4022/2023/VOP/EHŠ Č. j. KVOP-11311/2024 Datum 25. března 2024 Vážený pan Ing. Marian Jurečka ministr Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376 128 01 Praha 2 Vážený pane ministře, informuji Vás, že jsem uzavřel šetření Ministerstva práce a sociálních věcí, které jsem zahájil z vlastní inciativy. [1] Šetření se týkalo praxe úřadů práce při vyřazování uchazečů o zaměstnání z evidence z důvodu nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů. Důvody zahájení šetření V rámci šetření individuálních podnětů jsem se setkal s praxí úřadů práce, které v dodatku k základnímu poučení o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání, [2] jež uchazečům předávají oproti podpisu, uložily: "(...) povinnost dostavit se na úřad práce nejbližší úřední den (případně do 3-8 dnů) poté, co pominuly vážné důvody, pro které se nedostavili na úřad práce v řádném stanoveném termínu." Uchazeči se nedostavili na úřad práce v původně stanoveném termínu z důvodu své dočasné neschopnosti (např. hospitalizace či ošetření u lékaře), což představovalo vážný důvod, který je ze schůzky na úřadě práce omlouval. Podle uvedeného poučení měli přijít na úřad práce po skončení své dočasné neschopnosti. Protože tak neučinili, úřady práce je vyřadily z evidence pro maření součinnosti s úřadem práce, spočívající v nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů. Cíl šetření Mou snahou bylo, aby úřady práce reflektovaly judikaturu Nejvyššího správního soudu [3] a platnou právní úpravu a upustily od praxe sankčního vyřazování uchazečů pro nedostavení se na úřad práce v takto stanoveném termínu. Cílem šetření proto bylo dosáhnout změny v textu základního poučení uchazeče o zaměstnání. Opatření učiněná ministerstvem Ve věci proběhlo jednání zástupců ministerstva a mých podřízených. Následně jsem obdržel metodický pokyn PhDr. Kateřiny Štěpánkové, vrchní ředitelky sekce zaměstnanosti, určený generálnímu řediteli Úřadu práce ČR Danielu Krištofovi, Ph.D. Ministerstvo dospělo k závěru, že nastavenou praxi úřadů práce je třeba pozměnit a zejména sjednotit napříč jednotlivými úřady práce. Ministerstvo má za to, že v textu základního poučení uchazeče o zaměstnání, resp. v dodatku k základnímu poučení uchazeče o zaměstnání, je nutné provést změny. Ty budou spočívat ve stanovení pokynu uchazeči, aby se dostavil na úřad práce do 8 kalendářních dnů poté, co pominuly vážné důvody, pro které se nedostavil na úřad práce v řádném stanoveném termínu, či aby v této lhůtě alespoň kontaktoval úřad práce za účelem stanovení nového termínu pro dostavení se na úřad práce. V případě, že tak uchazeč neučiní, nelze ho podle ministerstva s ohledem na zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti, spočívající v nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu podle ustanovení § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Za takové situace bude žádoucí, aby se úřady práce aktivně snažily kontaktovat uchazeče o zaměstnání ke stanovení nového termínu, a to minimálně prostřednictvím e-mailu či telefonem. Až tehdy, pokud bude uchazeč zcela nekontaktní (doplňuji prokazatelně), bude možné zahájit správní řízení o jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, nikoliv však pro nedostavení se na úřad práce ve stanoveném termínu, nýbrž pro maření součinnosti jiným jednáním při zprostředkování zaměstnání (ustanovení § 30 odst. 2 písm. f) ve spojení s ustanovením § 31 písm. e) zákona o zaměstnanosti). Ministerstvo dále Úřadu práce ČR - generálnímu ředitelství uložilo, aby uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce vedeni delší dobu, byli o svých právech a povinnostech poučováni alespoň 2x ročně. V tomto ohledu tedy rovněž reflektovalo uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu, který k poučovací povinnosti úřadu práce stanovené v § 19 odst. 2 zákona o zaměstnanosti uvedl: "Není sice povinností úřadu práce uchazeče o zaměstnání poučovat v pravidelných intervalech (nejsou zákonem předepsány), nicméně z pohledu principů dobré správy a zásad sociální práce je zřejmé, že by se poučení měla v případě dlouhodobých vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání opakovat." Ukončení šetření Ministerstvo tak vstřícně přistoupilo k řešení záležitosti, což velice vítám. Výše zmíněná přijatá opatření považuji za dostatečná. Věřím, že přispějí ke sjednocení praxe úřadů práce za současného dodržení požadavků platné právní úpravy a judikatury Nejvyššího správního soudu. Šetření Ministerstva práce a sociálních věcí proto končím. Děkuji za spolupráci a ochotu. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Podle ustanovení § 9 písm. d) zákona o veřejném ochránci práv. [2] Ustanovení § 19 odst. 2 zákona o zaměstnanosti. [3] Rozsudek ze dne 23. 1. 2023, č. j. 5 Ads 346/2020-28, www.nssoud.cz.