Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. 14545/2022/VOP/EK Č. j. KVOP-12927/2024 Datum 4. dubna 2024 Vážená paní Mgr. Simona Hornochová generální ředitelka Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7 117 22 Praha 1 Vážená paní generální ředitelko, chtěl bych Vás informovat o výsledku šetření zahájeného z vlastní iniciativy ve věci neaplikování institutu chráněného účtu [1] v daňové exekuci. Své šetření jsem později rozšířil o další instituty upravené v OSŘ v rámci výkonu rozhodnutí, které nebyly v daňové exekuci do té doby buď vůbec aplikovány (např. předražek [2]) nebo jen na základě správního uvážení exekučního orgánu (např. zastavení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný trvalý pobyt a výše pohledávek oprávněného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství [3]). Důvodem tohoto rozšíření byly průběžné závěry z komunikace s jednotlivými správními orgány, ale i právní závěry Nejvyššího správního soudu k použití předražku v daňové exekuci. [4] Děkuji Vám za všechna poskytnutá vyjádření a zaslané metodické pokyny a sdělení. Zvlášť děkuji za zorganizování jednání [5] k dané problematice za účasti všech správních orgánů zúčastněných na mém šetření. [6] Dospěl jsem k závěru, že správce daně je povinen v daňové exekuci při provádění jednotlivých způsobů exekuce [7] aplikovat všechna pravidla stanovená OSŘ, nestanoví-li daňový řád výslovně odlišná pravidla. Výklad provedený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2022, č. j. 10 Afs 33/2021-32, k použití předražku v daňové exekuci je třeba aplikovat na celou daňovou exekuci. Neexistuje žádný důvod, proč by v případě předražku měl správce daně postupovat jinak než v případě ostatních institutů daňové exekuce. Pokud tak správce daně nepostupuje, chybuje. Chráněný účet v daňové exekuci V šetření jsem dospěl k závěru, že chráněný účet má být aplikován v daňové exekuci a správce daně má povinnost poskytnout dlužníkovi potřebnou součinnost při jeho zřízení. Nepostačí, že chráněný účet zřízený soudním exekutorem či soudem pouze akceptuje v daňové exekuci. Absence úpravy zřízení chráněného účtu v daňové exekuci je v rozporu se zákonodárcem sledovaným účelem a smyslem tohoto institutu. Sledovaným záměrem bylo snížení rizika sociálního vyloučení dlužníka s pozitivním dopadem do prevence kriminální činnosti. Díky aplikaci tohoto institutu v exekuci neměl být dlužník vytlačován do šedé ekonomiky, ale měl být podporován k ekonomické aktivitě a transparentnímu bezhotovostnímu styku. Nemožnost zřízení chráněného účtu v daňové exekuci je v neprospěch dlužníků, kteří jsou mnohdy nuceni snést provedení nezákonné exekuce nebo vést zdlouhavé řízení ve věci částečného zastavení daňové exekuce, což ve svém důsledku vede k opožděnému získání peněžních prostředků pro uspokojení jejich základních životních potřeb. Přitom neexistuje žádný věcný důvod, proč by postavení dlužníka v daňové exekuci mělo být horší než v civilní exekuci prováděné soudy nebo soudními exekutory. K použití úpravy chráněného účtu v daňové exekuci teoreticky mohou vést následující dvě možnosti. A to buď cesta podnětu na novelizaci DŘ k rozšíření pravomocí správce daně jako exekučního orgánu ke zřizování chráněného účtu, nebo restriktivní výklad § 177 odst. 2, věta první DŘ s podpůrnou přiměřenou aplikací příslušných ustanovení OSŘ. K tomuto výkladu pravomocí správce daně v daňové exekuci se přiklonil i Nejvyšší správní soud v rozsudku k použití předražku v daňové exekuci. [8] Na jednání se zúčastněné správní orgány dohodly na postupu cestou novelizace DŘ. K možnosti aplikovat institut chráněného účtu na základě výkladu se naopak stavěly zdrženlivě. Zástupci Generálního finančního ředitelství navrhli jako řešení, že podají podnět Ministerstvu financí k rozšíření pravomocí správce daně jako exekučního orgánu ke zřizování chráněného účtu v rámci daňové exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. [9] Další instituty daňové exekuce Své šetření ve věci použití chráněného účtu v daňové exekuci jsem následně rozšířil i o další instituty exekučního práva upravené v OSŘ, k jejichž plné aplikaci v daňové exekuci nemá správce daně na základě doslovného výkladu § 177 odst. 2, první věta DŘ, dle správních orgánů pravomoc. Generální finanční ředitelství [10] a Generální ředitelství cel [11] mě informovala, že institut předražku [12] v daňové exekuci již aplikují, a to na základě právních závěrů Nejvyššího správního soudu k použití tohoto institutu v daňové exekuci. [13] Dle sdělení zástupců Ministerstva financí bude v připravované novele daňového řádu rovněž nově navržena úprava pravomoci správce daně k použití institutu předražku v daňové exekuci prodejem nemovitých věcí a provedení tzv. jiného soupisu [14] v daňové exekuci prodejem movitých věcí. Ve svém šetření jsem se rovněž zaměřil i na možnost aplikovat v daňové exekuci speciální důvody zastavení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy a prodejem nemovitých věcí upravené v OSŘ, které mají jednoznačně ochranný sociální charakter. Dále jsem se také zabýval možností dlužníka nakládat s peněžními prostředky na exekvovaném účtu. Zastavení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy dle § 290 odst. 1 OSŘ Dle § 290 odst. 1 OSŘ soud zastaví výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, pokud povinný (dlužník) po dobu dvou let nepobírá mzdu vůbec nebo po dobu tří let nepobírá mzdu v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky. [15] Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí může podat i plátce mzdy. Při naplnění definovaných zákonných podmínek - nepobírání mzdy vůbec nebo v nízké výši v rámci časového testu, je soud povinen nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy bez dalšího zastavit bez návrhu. Daná právní úprava má tedy nejen ochranný sociální charakter, ale zvyšuje i právní jistotu nejen povinného (dlužníka), ale i plátce mzdy (poddlužníka) a vede k větší transparentnosti prováděné exekuce. Správce daně může zastavit daňovou exekuci srážkami ze mzdy na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední, pokud je jiný důvod, pro který nelze v daňové exekuci pokračovat. [16] Jedná se o velmi obecný (tzv. "gumový") důvod zastavení daňové exekuce upravený v DŘ. Ten však nezajišťuje jednoznačný (kogentní) postup správce daně při zastavení daňové exekuce srážkami ze mzdy, pokud budou naplněny zákonné podmínky pro zastavení exekuce upravené v OSŘ. Úprava postupu správce daně v tomto případě v metodickém pokynu vydaném GFŘ by byla nedostatečná vzhledem k jednoznačnému ochrannému sociálnímu charakteru této právní úpravy speciálního důvodu pro zastavení daňové exekuce srážkami ze mzdy. V daňovém řádu účinném od 1. ledna 2011 byl mezi důvody pro zastavení daňové exekuce uveden výslovně i důvod pro zastavení daňové exekuce srážkami ze mzdy, [17] který kopíroval právní úpravu v OSŘ. [18] Uvedená právní úprava byla s účinností k 1. lednu 2014 v DŘ zrušena. [19] Dle důvodové zprávy byla rušená právní úprava pro daňové řízení nevhodná, zbytečně administrativně náročná a fakticky přispívala k maření cíle správy daní, tj. zajištění úhrady nedoplatku. Zastavením exekuce srážkami ze mzdy dochází ke ztrátě pořadí pohledávky správce daně. S těmito závěry odůvodňujícími zrušení speciální úpravy zastavení daňové exekuce srážkami ze mzdy v DŘ se však neztotožňuji vzhledem k současné kategorické úpravě zastavení výkonu rozhodnutí v OSŘ silně akcentující sociální ochranu povinného (dlužníka). Zastavení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí dle § 336i odst. 2 OSŘ Stejné závěry sdílím i ve věci aplikace speciálního důvodu pro zastavení daňové exekuce prodejem nemovitých věcí upravený v § 336i odst. 2 OSŘ. Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství. Tento výslovně upravený speciální důvod zastavení výkonu rozhodnutí poskytuje povinnému (dlužníkovi) zesílenou ochranu v případech, kdy by výkonem rozhodnutí postižená nemovitá věc, užívaná povinným k bydlení (obvykle rodinný dům nebo bytová jednotka), měla být prodána v dražbě pro uspokojení relativně nízké pohledávky. I když by správce daně v daném případě opět mohl zastavit daňovou exekuci z jiného důvodu, pro který nelze v daňové exekuci pokračovat, [20] výslovné vymezení tohoto zvláštního důvodu zastavení daňové exekuce v DŘ by přinesl zesílenou ochranu dlužníka v těchto případech a podtrhl jednoznačně ochranný sociální charakter tohoto speciálního důvodu pro zastavení daňové exekuce prodejem nemovitých věcí. Z tohoto pohledu je možné vnímat úpravu postupu správce daně v těchto případech v metodickém pokynu vydaném GFŘ jako nedostatečnou. Možnost dlužníka nakládat s peněžními prostředky dle § 304 odst. 3 OSŘ Rovněž bych chtěl upozornit na částečné zúžení omezení povinného (dlužníka) v nakládání s peněžními prostředky na účtu při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí bance nemůže povinný peněžní prostředky na účtu vybrat, použít k platbám nebo jinak s nimi nakládat. Tento zákaz však neplatí v případě platby k plnění vymáhané povinnosti na číslo účtu oprávněného nebo soudního exekutora uvedené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. [21] Správce daně v exekučním příkazu specifikuje zákazy dlužníka při nakládání s peněžními prostředky na exekvovaném účtu. Z uvedeného inhibitoria by však měl v souladu s právní úpravou v OSŘ vyloučit provedení platby za účelem plnění (i částečného) vymáhaného nedoplatku na účet správce daně uvedený v exekučním příkazu. Uvedená možnost dispozice s peněžními prostředky by umožnila dlužníkovi rychleji uhradit vymáhaný nedoplatek, vedla k rychlejší finalizaci nařízené exekuce, a tím i k možnosti dlužníka volně nakládat s peněžními prostředky na exekucí postiženém účtu. Úpravu inhibitoria v exekučním příkazu však lze podle mého názoru účinně řešit v metodickém pokynu vydaném GFŘ. Závěr Vážená paní generální ředitelko, podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv Vás žádám, abyste se ve lhůtě 30 dnů od doručení této zprávy o šetření vyjádřila ke zjištěným pochybením a informovala mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Viz § 304c - 304e zákona č.. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ). [2] Viz § 336ja OSŘ. [3] Viz § 336i OSŘ. [4] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2022, č. j. 10 Afs 33/2021-32. [5] Jednání dne 11. března 2024 na Generálním finančním ředitelství v Praze, Lazarská 7. [6] Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství, Generální ředitelství cel. [7] Dle § 178 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (DŘ). [8] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2022, č. j. 10 Afs 33/2021-32. [9] Viz § 178 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 190 DŘ. [10] Viz doplňující vyjádření Generálního finančního ředitelství ze dne 8. září 2023, č. j. 30227/23/7600-40133-051108. [11] Viz vyjádření k žádosti Generálního ředitelství cel ze dne 8. prosince 2023, č. j. 54519/2023-900000-301. [12] Viz § 336ja OSŘ. [13] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. července 2022, č. j. 10 Afs 33/2021-32. [14] Viz § 327a OSŘ. [15] Ke zpřísnění právní úpravy § 290 odst. 1 OSŘ došlo na základě novely provedené zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a některé další zákony. [16] Viz § 181 odst. 2 písm. i) DŘ. [17] Viz § 181 odst. 2 písm. h) DŘ, ve znění účinném od 1. ledna 2011 - zastavení daňové exekuce, pokud dlužník nepobírá nejméně po dobu jednoho roku mzdu v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky. [18] Viz § 290 odst. 1 OSŘ, ve znění účinném k 1. lednu 2011. [19] Viz zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. [20] Viz § 181 odst. 2 písm. i) DŘ. [21] Viz § 304 odst. 3 OSŘ.