Právní věty

Text dokumentu

Zpráva o šetření ve věci paní A. Paní A. (stěžovatelka) [1] nesouhlasí s postupem Městského úřadu Vratimov, odboru výstavby a životního prostředí (stavební úřad), a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (krajský úřad) v souvislosti se stavebními úpravami sousedního rodinného domu č.p. B na pozemku p.č. C v k.ú. D [2]. Stěžovatelka se domnívá, že stavební úřad byl při prošetření záležitosti nečinný (proto se také obracela na krajský úřad) a že ji úřady dostatečně nevyrozumívaly o svých zjištěních. A. Shrnutí závěrů Stavební úřad: - včas prověřil e-mail stěžovatelky ze dne 20. 10. 2022, který byl podnětem k zahájení řízení o odstranění stavebních prací (blíže viz část C.1) - postupoval v souladu se zákonem, když nevyrozuměl stěžovatelku o způsobu vyřízení jejího e-mailu ze dne 20. 10. 2022, neboť o to stěžovatelka v e-mailu nepožádala, nicméně nepostupoval v souladu s principy dobré správy (blíže viz část C.2) - postupoval nesprávně, když účastníkům řízení bez zbytečného odkladu neoznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby a nezasílal jim usnesení o přerušení řízení (viz blíže část C.4) Krajský úřad pochybil, když e-mail stěžovatelky vyhodnotil jako žádost podle § 37 správního řádu, nikoliv jako prostý podnět k přijetí opatření proti nečinnosti podle § 42 správního řádu (tj. impulz pro postup z moci úřední) a následně chybně informoval stěžovatelku o nutnosti potvrzení e-mailu do 5 dnů způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 správního řádu a mylně dospěl k závěru, že se e-mailem stěžovatelky (když ho nepotvrdila přes poučení ve lhůtě 5 dnů) nemůže zabývat (viz blíže část C.3). I přes chybně zvolený procesní postup tím však práva stěžovatelky nezkrátil. Podle správního řádu lze podnět k odstranění nečinnosti podat e-mailem bez nutnosti ověřeného elektronického podpisu či potvrzení původního e-mailu. Podnět k odstranění nečinnosti nevyžaduje splnění náležitostí dle § 37 správního řádu a krajský úřad je povinen se jím bez dalšího zabývat. B. Skutková zjištění Stěžovatelka poslala dne 20. 10. 2022 e-mail stavebnímu úřadu, v němž jej upozornila na probíhající stavební činnost na sousedním pozemku a žádala stavební úřad o provedení kontrolní prohlídky a zahájení řízení o odstranění stavby. [3] Chtěla dosáhnout odstranění provedených změn stavby. Současně poslala stejný den e-mail na krajský úřad s tím, že stavební úřad nereaguje, když prvotní informaci od ní stavební úřad dostal telefonicky dne 19. 10. 2022. Krajský úřad stěžovatelce sdělil, že její e-mail neobsahuje elektronický podpis, proto se jím nemůže zabývat. Stavební úřad jí neodpověděl, určité informace o stavu věci získávala od stavebního úřadu v průběhu času telefonicky (na stavební úřad telefonovala). Další informace získala až prostřednictvím advokáta svého manžela, na jehož dopis stavební úřad odpověděl dne 13. 2. 2023. Stěžovatelka patrně dosud nemá potřebné informace, neboť se domnívá, že stavební úřad např. po nařízení zastavení stavebních prací neprovedl kontrolní prohlídku za účelem ověření apod. Podrobně se budu dílčím aspektům věnovat v části C zprávy. Stavební úřad uvedl, že původním záměrem majitelky domu bylo opravit střechu z důvodu zatékání dešťových vod do obytných prostor domu. Při postupném odkrývání vrstev střechy byla ale zjištěna naprosto nevyhovující konstrukce - kvalita stávající monolitické desky (pěnový beton, trámové dřevěné nosníky...) neodpovídala aktuálním stavebním předpisům a hrozilo další znehodnocení střechy a především bylo ohroženo bezpečné užívání domu. Stavbyvedoucí nedoporučil z technických a statických důvodů provést opět konstrukci ploché střechy, nosný systém by nebylo možné uložit na původní konstrukci střechy. Byly ponechány železobetonové věnce, na které se osadily pozednice a následně bylo využito odlišného rozložení nosného systému sedlové střechy oproti střeše ploché. Dle slov stavbyvedoucího jiné řešení nebylo možné. C. Právní hodnocení C.1 Stavební úřad bezprostředně po obdržení e-mailu ze dne 20. 10. 2022 nebyl nečinný Stavební úřad bezprostředně po obdržení e-mailu provedl ještě téhož dne prohlídku na místě z přilehlé komunikace. Tentýž den také vyzval vlastníka stavby k zastavení stavebních prací a svolal kontrolní prohlídku stavby na den 3. 11. 2022. [4] Po ní dne 4. 11. 2022 zahájil řízení o odstranění stavby. Stěžovatelku (ani jejího manžela pana B., který vlastní nemovitosti v sousedství předmětné stavby) stavební úřad nezařadil do okruhu účastníků tohoto řízení, a proto je ani o svém postupu nevyrozuměl. Vlastník stavby podal dne 21. 11. 2022 žádost o dodatečné povolení. Protože podaná žádost nebyla úplná, stavební úřad řízení přerušil a vyzval k odstranění závad a doplnění žádosti ve lhůtě do 31. 1. 2023. Tuto lhůtu stavební úřad na základě žádosti vlastníka stavby prodloužil až do konce června 2023. Na základě podání právního zástupce manžela stěžovatelky provedl další kontrolní prohlídku stavby dne 30. 3. 2023. Krajský úřad mě informoval, že oficiální cestou (nikoliv telefonicky) ověřoval kroky stavebního úřadu na podkladě stížnosti stěžovatelky ze dne 2. 3. 2023. Dospěl k závěru, že stavební úřad není nečinný, když úkony stavebního úřadu ve velmi krátké době navazovaly na podněty stěžovatelky i jejího manžela, a to jak ve věci nepovolené stavby, tak ve věci jejího zastavení. V tomto směru se se závěrem krajského úřadu ztotožňuji, neboť stavební úřad konal své kroky velmi operativně (v den obdržení e-mailu prohlédl místo stavby a vydal i výzvu k zastavení prací, poté vypsal a provedl kontrolní prohlídku na místě a dále den po oficiální kontrolní prohlídce zahájil řízení o odstranění stavby atd.). C.2 Stavební úřad měl s ohledem na principy dobré správy vyrozumět stěžovatelku o způsobu vyřízení e-mailu ze dne 20. 10. 2022 Řízení o odstranění stavby zahajuje stavební úřad výlučně z moci úřední (nejedná se o řízení návrhové na základě žádosti občana). Případná oznámení občanů nemohou způsobit automatické zahájení řízení o odstranění stavby (to právní úprava neumožňuje), nicméně oznámení občanů hrají při odhalování černých staveb v terénu velkou roli - jsou impulzem pro činnost stavebního úřadu (zjištění stavu na místě stavby, po němž může následovat zahájení řízení o odstranění stavby a další). Stavební úřady tato oznámení nemohou ignorovat. Podle § 42 správního řádu [5] je stavební úřad povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Úřad dále po prošetření záležitosti buď zahájí řízení z moci úřední (zde přichází v úvahu řízení o odstranění stavby), nebo pro zahájení řízení neshledá důvody nebo podnět postoupí jinému příslušnému úřadu. Úřad oznamovatele o jednom z těchto řešení, ke kterému dospěl, vyrozumí do 30 dnů. Pokud o vyrozumění oznamovatel úřad přímo požádal, plyne úřadu tato povinnost z § 42 správního řádu. V opačném případě je vyrozumění úřadu oznamovateli odrazem principů dobré správy [6]. Stěžovatelka e-mailem dne 20. 10. 2022 oznámila stavebnímu úřadu, že v sousedství probíhá stavební činnost. Jejím cílem bylo dosáhnout toho, aby stavební úřad stavbu zastavil a zahájil řízení z úřední moci (řízení o odstranění stavby). O zaslání vyrozumění stěžovatelka nepožádala. Stavební úřad stěžovatelce písemně či e-mailem neodpověděl. Nemám pochyb o tom, že e-mailové oznámení stěžovatelky bylo podnětem podle § 42 správního řádu. Stavební úřad neměl zákonnou povinnost stěžovatelku vyrozumět o způsobu vyřízení jejího podnětu, neboť o to nepožádala, z hlediska principů dobré správy tak však učinit měl. Domnívám se, že pokud by stavební úřad stěžovatelku vyrozuměl o tom, jak s jejím podnětem naložil a jaké kroky učinil, ubezpečil by stěžovatelku, že se situací zabývá (není nečinný). C.3 E-maily stěžovatelky ze dne 20. 10. 2022, 3. 1. 2023 a 14. 2. 2023 byly podnětem, nikoliv žádostí o odstranění nečinnosti stavebního úřadu. Podnět k odstranění nečinnosti může občan poslat e-mailem, nemusí ho podepsat uznávaným elektronickým podpisem ani potvrdit dle § 37 odst. 4 správního řádu. Stěžovatelka se ve stejný den, kdy e-mailem vyrozuměla stavební úřad o probíhající stavební činnosti, obrátila e-mailem také na krajský úřad (20. 10. 2022). Krajský úřad stěžovatelce odpověděl e-mailem dne 9. 11. 2022. V něm uvádí, že reaguje na "podnět k prošetření postupu stavebního úřadu, resp. jeho údajné nečinnosti". Dále krajský úřad uvádí, že písemnost stěžovatelky je podáním podle § 37 správního řádu, musí tedy splňovat náležitosti dle odstavce 4 téhož ustanovení. Krajský úřad uzavřel, že e-mail nebyl podepsán uznávaným elektronickým podpisem a nebyl do 5 dnů potvrzen či doplněn zákonným způsobem (o potřebě potvrzení byla přitom stěžovatelka poučena elektronickou podatelnou), proto není možné ho považovat za "podání" a tudíž se jím krajský úřad nemůže zabývat. Druhým e-mailem se stěžovatelka obrátila na krajský úřad dne 3. 1. 2023 a třetím e-mailem dne 14. 2. 2023, když na druhý e-mail nedostala odpověď. Krajský úřad opět e-maily kvalifikuje jako podání (žádost) podle § 37 správního řádu, kterým stěžovatelka žádá prošetření nečinnosti stavebního úřadu, a došel ke stejnému závěru - tj. že se nemůže e-maily zabývat, protože nebyly podepsány uznávaným elektronickým podpisem a nebyly do 5 dnů potvrzeny či doplněny zákonným způsobem. Nadřízený správní orgán poskytuje ochranu proti nečinnosti buď: (1) na žádost účastníka již probíhajícího řízení (podle § 80 odst. 3 správního řádu "po uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí může žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podat účastník", práva účastníka dále upravuje § 80 v odstavci 6 [7]); nebo (2) ex offo, tj. z moci úřední, kdy se vlastní činností sám aktivně dozví o skutečnostech odůvodňujících přijetí opatření proti nečinnosti, nebo takové poznatky získá na základě upozornění (podnětů) od občanů zvenčí. Podle názoru krajského úřadu § 80 správního řádu uvádí, že ve vztahu k uplatnění opatření proti nečinnosti ze strany účastníků řízení či dotčených osob se jedná o žádost (tedy podání, které je nutno opatřit podpisem definovaným v § 37 správního řádu). O žádost se skutečně i podle mého názoru jedná, ovšem pouze tehdy, pokud o odstranění nečinnosti žádá v rámci řízení jeho účastník (nikoliv jiné osoby). [8] Stěžovatelka ale neupozorňovala na nečinnost z titulu účastenství v řízení. Řízení o odstranění stavby zahájil stavební úřad až oznámením ze dne 4.11.2022, tedy v době po podání v pořadí prvního emailu stěžovatelky. Jak jsem zjistil, stavební úřad se stěžovatelkou, ale ani s jejím manželem, od samého počátku až doposud nejedná jako s účastníky řízení. Stěžovatelka se u krajského úřadu nedomáhala přijetí opatření proti nečinnosti z pozice účastníka konkrétního správního řízení, nepodávala tedy žádosti, ale podněty. Podnět je pouze impulzem pro postup úřadu z moci úřední. Podle metodiky Ministerstva vnitra [9] "podnět nemusí splňovat náležitosti podání podle § 37 odst. 2 správního řádu, zejména není nutné, aby byl identifikovatelný podatel podnětu nebo aby byl podnět autorizován podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem podatele. Proto lze připustit podávání podnětů i jiným způsobem než písemně, ústně do protokolu, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Pokud je tedy úkon bez uznávaného elektronického podpisu podle svého obsahu podnětem, správní orgán jej vyřídí postupem stanoveným zákonem (například § 42 správního řádu)." S tímto závěrem ministerstva se plně ztotožňuji. Případná absence náležitostí podání dle § 37 správního řádu není u podnětu na závadu a není důvodem, aby se správní orgán takovýmto podnětem nezabýval. Stěžovatelka tvrdila ve svých emailech nečinnost stavebního úřadu, čímž vznášela podnět k dozorové činnosti krajského úřadu. Krajský úřad vyřídil emaily stěžovatelky konstatováním, že se jimi nemůže zabývat. Jako důvod uvedl, že je není možné považovat za "podání", protože je stěžovatelka nepodepsala v souladu s § 37 správního řádu uznávaným elektronickým podpisem a ani je nedoplnila či nepotvrdila do 5 dnů zákonným způsobem (o potřebě potvrzení přitom stěžovatelku poučila elektronická podatelna). Krajský úřad tedy pochybil, když se emaily stěžovatelky nezabýval z důvodu absence uznávaného elektronického podpisu či jiného zákonného potvrzení písemnosti ve lhůtě 5 dnů. Podnět k odstranění nečinnosti lze učinit emailem, nemusí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem, ani potvrzen dle § 37 odst. 4 správního řádu, a krajský úřad je povinen se jím zabývat. V šetřeném případě se tak měl krajský úřad na základě tří emailů stěžovatelky vypořádat: - u prvního emailu z 20.10.2022 (po podání podnětu, ale před zahájením řízení o odstranění stavby) s existencí či neexistencí podmínek uvedených v § 80 odst. 2 správního řádu, kdy "opatření proti nečinnosti učiní nadřízený správní orgán i tehdy, nezahájí-li příslušný správní orgán řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední", - u druhého a třetího e-mailu (3. 1. 2023 a 14. 2. 2023), tj. v době po zahájení řízení o odstranění stavby, s existencí či neexistencí podmínek uvedených v § 80 odst. 1 správního řádu, kdy "nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě, nadřízený správní orgán učiní z moci úřední opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví". Krajský úřad na problematiku nečinnosti nahlíží správně pouze ve vztahu k účastníkům řízení. Vůči ostatním podatelům je však požadavek na doložení ověřeného podpisu neopodstatněný. Tyto situace krajský úřad nerozlišuje, jeho stávající úhel pohledu je tedy příliš úzký. Musím však také dodat, že způsob, kterým krajský úřad komunikoval se stěžovatelkou (z podatelny úřadu obdržela vyrozumění o potřebě potvrzení e-mailu, následně jí krajský úřad poslal vysvětlení, proč se e-mailem věcně nezabýval), by byl zcela správný v situaci, kdy by úřad obdržel skutečnou žádost občana (např. stížnost, žádost o vydání povolení apod.). V těchto případech neplyne povinnost poučit občana o nutnosti doplnění či potvrzení e-mailu přímo ze zákona, ale z principů dobré správy. [10] Z praxe vím, že některé úřady k tomuto poučování v minulosti nepřistupovaly, proto stávající praxi krajského úřadu hodnotím kladně a budu rád, pokud u ní v přiléhavých případech (tj. u skutečných podání podle § 37 správního řádu) setrvá. Krajský úřad také stěžovatelku ve své (jinak chybné) odpovědi na její e-mail ze dne 20. 10. 2022 závěrem správně informoval o jejích možnostech pro případ, že by stavební úřad její e-mail do 30 dnů nevyřídil. Dnes s odstupem času tedy mohu konstatovat, že v situaci, kdy se stěžovatelka na krajský úřad reálně obracela s podnětem na odstranění nečinnosti předčasně (ve stejný den, jako se obrátila na stavební úřad), krajský úřad i přes chybně zvolený procesní postup její práva nezkrátil. C.4 Neoznámení zahájení řízení o dodatečném povolení stavby Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost došla příslušnému správnímu orgánu. Podle § 47 odst. 1 správního řádu je úřad povinen o zahájení řízení uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. Podle § 4 odst. 4 správního řádu úřad umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona [11] postupuje stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115 stavebního zákona. [12] Podle § 111 odst. 3 stavebního zákona stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti, pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze stavebníkovi. V daném případě podala sousedka stěžovatelky jako stavebník u stavebního úřadu neúplnou žádost o dodatečné povolení stavebních úprav dne 21. 11. 2022. Od podání žádosti uplynulo více než půl roku, ale stavební úřad ještě neoznámil zahájení řízení účastníkům. Stavební úřad mě informoval, že zahájení tohoto řízení účastníkům oznámí až po obdržení kompletní žádosti o dodatečné povolení [13] a že jedním z účastníků bude i manžel stěžovatelky. Řízení o dodatečném povolení stavebních úprav tedy bylo zahájeno [14] dne 21. 11. 2022, kdy žádost došla stavebnímu úřadu. Zákon nevyžaduje, aby obdržená žádost byla bezvadná, řízení o dodatečném povolení stavby je zahájeno i na základě vadné či nekompletní žádosti. [15] Stavební úřad tedy měl po obdržení žádosti bez zbytečného odkladu oznámit zahájení řízení dalším účastníkům. Jelikož jim stavební úřad neoznámil zahájení řízení ani po půl roce od obdržení žádosti, postupoval v rozporu s § 47 odst. 1 správního řádu. S oznámením zahájení řízení dále souvisí otázka zasílání usnesení o přerušení řízení z důvodu neúplné žádosti. Jsem si vědom toho, že podle § 129 odst. 2 stavebního zákona postupuje stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115 téhož zákona. Jde o speciální právní úpravu, která má přednost před právní úpravou správního řádu jako úpravou obecnou. Jelikož jsou v řízení o dodatečném povolení stavby projednávány nepovolené stavby, nelze jejich projednávání stavět zcela na roveň projednávání staveb realizovaných řádně (tj. na základě povolení stavebního úřadu). Proto se domnívám, že přiměřenost zde znamená, že se citovaná ustanovení nemusí uplatnit v plném rozsahu, [16] což tedy platí i pro § 111 odst. 3 stavebního zákona, které upravuje speciální pravidlo pro oznámení přerušení řízení z důvodu neúplné žádosti. Jinými slovy mám za to, že i v případě neúplné žádosti o dodatečné povolení stavby má stavební úřad bez zbytečného odkladu oznámit zahájení řízení všem účastníkům podle § 47 odst. 1 správního řádu a současně jim má zaslat i usnesení o přerušení řízení ukládající stavebníkovi povinnost doplnit žádost (stejně tak případné usnesení o prodloužení lhůty k doplnění). Osoby, které by mohly být dodatečným povolením stavby přímo dotčeny na svých právech, by totiž měly dostat co nejdříve možnost uplatňovat v řízení o nepovolené stavbě svá účastenská práva. Například by měly mít možnost nahlížet do spisu, brojit proti usnesení o přerušení řízení či proti možné nepřiměřenosti lhůty, kterou stavební úřad poskytuje stavebníkovi k doplnění jeho neúplné žádosti, a zejména také proti (opakovanému) prodlužování lhůty k doplnění žádosti. V opačném případě totiž hrozí neúměrné prodlužování řízení o dodatečném povolení stavby, u které není jisté, zda ji lze dodatečně povolit (či zda v krajních případech nemůže být postup stavebníka pouhou obstrukční snahou o prodloužení protiprávního stavu, který sám vytvořil). Osobám přímo dotčeným nepovolenou stavbou nelze upřít právo se včas, a tedy účinně bránit. Přestože tedy nemám pochyb o tom, že cílem stavebního úřadu není úmyslné krácení práv účastníků (stavební úřad nemá v úmyslu manžela stěžovatelky v okruhu účastníků řízení opomenout [17]), nemohu stav, kdy více než půl roku od zahájení řízení o dodatečném povolení stavby účastníkům toto neoznámil, akceptovat. Právě neinformovanost účastníků řízení o stavu věci může být jedním z důvodů, proč se do případu více zapojuje stěžovatelka coby manželka potenciálního účastníka řízení a snaží se získat informace či vynutit aktivitu stavebního úřadu různými způsoby (i např. prostřednictvím krajského úřadu). Tuto aktivitu nemohu stěžovatelce vyčítat, byť se mohu domnívat, že určitá "bojovná" rovina v komunikaci stěžovatelky (např. v e-mailové komunikaci s krajským úřadem) ke konstruktivnímu řešení věci nepřispívá a přimlouval bych se za komunikaci stěžovatelky ve více věcné rovině. Stavební úřad tedy podle mého názoru postupoval nesprávně, když účastníkům řízení bez zbytečného odkladu neoznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby a nezasílal jim procesní písemnosti (usnesení o přerušení řízení). Tímto postupem jim neumožnil od počátku uplatňovat v plném rozsahu jejich účastenská práva. K dalším okolnostem (opětovné přerušování řízení) se vyjadřovat nebudu. Mohl bych tak učinit na podkladě případného nového šetření na základě podnětu účastníka tohoto řízení (kterým stěžovatelka není). D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám starostovi města Vratimov a řediteli krajského úřadu a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě (krajský úřad žádám, aby mě seznámil se svým názorem i ke shledaným pochybením stavebního úřadu). Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Bytem xxx. [2] Jedná se o nástavbu rodinného domu - ve zkratce jde především o změnu rovné střechy na sedlovou. [3] E-mail s obdobným obsahem obdržel stavební úřad již dne 19. 10. 2022 z e-mailové adresy manžela stěžovatelky. Tímto podáním se s ohledem na to, že se na mě manžel stěžovatelky neobrátil, nebudu blíže zabývat. [4] Stavební úřad uvádí, že při této prohlídce stavbyvedoucí požádal a odůvodnil nutnost dokončení rozestavěné stavby komína z důvodu bezpečného vytápění domu a umožnění jeho užívání před nadcházející zimou a dále nutnost z tepelněizolačních důvodů dokončit osazení výplní otvorů v nových štítových stěnách. [5] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Právní předpisy jsou dostupné na www.zakonyprolidi.cz. [6] Srov. např. sborník ochránce "Kontrolní orgány" (str. 90 a násl.). Dostupný z: https://www.ochrance.cz/ vystupy/edice-stanoviska/Sbornik_Kontrolni-organy.pdf [7] Usnesení podle odstavce 4 se oznamuje správním orgánům uvedeným v odstavci 4 písm. b) až d) a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1; ostatní účastníci se o něm vyrozumí veřejnou vyhláškou. Usnesení nadřízený správní orgán vydá i v případě, že žádosti účastníka podle odstavce 3 věty druhé nevyhoví; toto usnesení se oznamuje pouze tomuto účastníkovi; proti tomuto usnesení se nelze odvolat. [8] Požadavek, aby podání účastníka bylo opatřeno podpisem, má primárně sloužit k ověření, že úřad jedná s tím, s kým má (s účastníkem). Není tedy vyloučeno, aby se i účastník řízení domáhal odstranění nečinnosti pouhým podnětem (podáním bez ověřeného elektronického podpisu). V takovém případě však s ním bude úřad jednat jako by podnět podal kdokoliv jiný. Není důvod, proč by s e-mailem účastníka řízení zacházel úřad nevýhodněji než s e-mailem běžného občana, který není účastníkem, jen proto, že své podání neopatří ověřeným elektronickým podpisem. [9] Srov. metodika Ministerstva vnitra "Vyřizování elektronických podání, podnětů a jiných písemností podle správního řádu s důrazem na vyřizování úkonů bez uznávaného elektronického podpisu". Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/spravni-rad-metodicke-pomucky-ke-spravnimu-radu-metodicke-pomucky-ke-spravnimu-radu.aspx, obdobně srov. Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, k § 42; nebo Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, k §42, bod 19. [10] Srov. zprávu o šetření veřejného ochránce práv ze dne 21. srpna 2014, sp. zn. 7108/2013/VOP, dostupná z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/1528. [11] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [12] Zmíněná ustanovení upravují pravidla vedení stavebního řízení. [13] Jak je to běžné v případě klasického stavebního povolení, kdy stavebník žádá o vydání povolení před započetím stavby. [14] V souladu s § 44 odst. 1 správního řádu [15] Srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2013, č. j. 5 Ans 4/2012-20, který je dostupný na www.nssoud.cz. [16] Podle metodické pomůcky Úřadu vlády ČR se při odkazování na jinou právní úpravu užívá pojem přiměřeně tehdy, když se nemají určité vztahy řídit určitou právní úpravou v plném rozsahu nebo pokud se mají řídit jen některými částmi určité právní úpravy. Blíže viz Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (III. část), která je dostupná na https://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/dokumenty/Metodicka_pomuckaIII.pdf. [17] O tom, že jej zahrne mezi účastníky řízení, jej také informoval v dopisu ze dne 13. 2. 2023.