Spisová značka 5213/2023/VOP
Oblast práva Činnost Vězeňské služby ČR
Věc nakládání s finančními prostředky
Forma zjištění ochránce Zpráva o šetření - § 18
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 89/2012 Sb., § 65 odst. 2, § 467 odst. 1, § 467 odst. 2, § 581, § 1405, § 1407
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 18. 09. 2023
Datum vydání 30. 11. 2023

Poznámka/Výsledek případu

Věznice přijala výklad zástupce ochránce a začala umožňovat vězni omezenému ve svéprávnosti nákupy v rozsahu vyhovujícím jeho vůli a schválení opatrovnice.

Text dokumentu

Sp. zn.: 5213/2023/VOP/JM Č. j.: KVOP-44623/2023 Brno 30. listopadu 2023 Zpráva o šetření ve věci nakládání s financemi opatrovaným ve věznici Dne 15. 9. 2023 se na veřejného ochránce práv obrátila paní A., opatrovnice syna B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav. Uvedla, že její syn je omezen ve svéprávnosti a dle rozsudku soudu [1] není schopen samostatně jednat ve věcech týkajících se jmění, jehož hodnota přesahuje částku 200 Kč. Z tohoto důvodu neumožnili opatrovanému ve věznici nákup tabáku za 205 Kč. Opatrovnice dávala opakovaně několikrát souhlas k tomu, aby opatrovanému věznice umožnila tento nákup, resp. aby mohl nakupovat za částku 400 Kč/týden. A. Shrnutí závěrů Věznice Břeclav pochybila, když neumožnila odsouzenému nakládat s jeho financemi nad částku stanovenou soudem v situaci, kdy s tím souhlasil opatrovník. B. Skutková zjištění Stěžovatelka v této věci podala neúspěšně stížnost k řediteli Věznice Břeclav. Ředitel Věznice Břeclav plk. Mgr. Vladan Havránek ve své odpovědi ze dne 25. 8. 2023 [2] uvedl: "Váš syn je omezen ve svéprávnosti, mimo jiné, pokud jde o nakládání se jměním, jehož hodnota přesahuje 200 Kč. Nad tuto částku musí být ve svém jednání zastoupen opatrovnicí, jinak je jednání s částkou přesahující 200 Kč neplatné." Ředitel potvrdil ve svém vyjádření ze dne 20. 10. 2023, že opatrovnice skutečně opakovaně dala souhlas k tomu, aby její syn mohl nakupovat za částku 400 Kč/týden. Na základě toho se věznice obrátila dotazem na Okresní soud Praha-západ. Uvedený soud na dotaz věznice dne 11. 8. 2023 sdělil: "Nad tuto částku musí být ve svém jednání zastoupen opatrovnicí, jinak je jeho jednání s částkou přesahující 200 Kč neplatné. Nic však nebrání tomu, aby částku 200 Kč dostával frakcionovaně, postupně dle potřeby (nejde o limit 200 Kč na týden či měsíc, ale na právní jednání)." Paní A. věznice následně sdělila, že navýšení limitu na jeden nákup by musel být stanoven pouze soudem, který může zvýšit požadovanou částku. C. Právní hodnocení Věznice Břeclav pochybila, když neumožnila odsouzenému nakládat s jeho financemi nad částku stanovenou soudem v situaci, kdy s tímto souhlasil opatrovník. Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. [3] Hospodaření s majetkem opatrovaného je jedním ze základních povinností opatrovníka. Zároveň jde o oblast, kterou zákon upravuje nejpodrobněji a soud ji kontroluje nejpečlivěji. Při nakládání s majetkem opatrovaného musí opatrovník postupovat s péčí řádného hospodáře. [4] To znamená, že se opatrovník musí starat o svěřený majetek a chránit ho s dostatečnou předvídavostí a musí vynakládat peněžní prostředky obezřetně. [5] Může tedy majetek používat na úhradu potřeb opatrovaného, a to zejména podle přání, či dokonce jeho zvláštních představ, [6] na druhou stranu by měl také dbát na to, aby byly naplněny všechny jeho potřeby. Při jednání ve jménu opatrovaného by měl opatrovník jednat spolu s ním, jen pokud to není možné, může jednat v jeho zájmu. [7] Opatrovník by měl tedy sloužit jako vykonavatel vůle opatrovaného, jeho samostatné jednání je zákonem omezeno na případy, kdy není možné názor opatrovaného zjistit. Opatrovník tedy nerozhoduje pouze o tom, jakým způsobem se bude s majetkem opatrovance nakládat, nýbrž má za úkol také podporovat jej v naplnění jeho přání a v zajištění jeho základních potřeb. Pokud opatrovník zná vůli opatrovance, jednat s ní v rozporu může pouze tehdy, kdyby toto přání opatrovance nebylo objektivně možné vyplnit, případně pokud by takový postup vážně ohrožoval zájmy opatrovance. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezakazuje opatrovanci, aby s určitou částkou nakládal. Pouze deklaruje, že v této oblasti není schopen samostatně platně jednat. Pokud opatrovanec navzdory svému omezení učiní právní jednání v hodnotě vyšší, než je částka, kterou stanovil soud, nedopouští se žádného pochybení, pouze to může mít za následek neplatnost takového jednání. [8] Taktéž opatrovník není ustanoven člověku k tomu, aby mu bránil s jeho majetkem nakládat, ale zejména aby mu pomohl předcházet újmě, která mu hrozí z neplatného právního jednání. Na rozdíl od soudu, který rozhoduje o omezení svéprávnosti, je opatrovník v užším kontaktu s opatrovancem a může flexibilněji reagovat na jeho aktuální životní situaci. Například pokud ví, že se tím opatrovanec závažně nepoškodí, může mu umožnit nakládat i s vyšším obnosem peněz. Jak již uvedla předchozí veřejná ochránkyně práv, při vyplácení peněz opatrovanci pro samostatné hospodaření musí opatrovník postupovat především v souladu s rozhodnutím soudu. Avšak v případech, kdy je to možné z hlediska výše disponibilního zůstatku a kdy je zjevné, že se svým jednáním opatrovanec nepoškodí, může mu opatrovník umožnit hospodařit i s částkou vyšší, než je určena v rozsudku. [9] Stěžovatel byl zastoupen při svém jednání opatrovnicí (svou matkou), která k jeho jednání udělila souhlas. To požadoval ve svém vyjádření soud v uvedeném rozsudku, následně se v tomto smyslu znovu vyjádřil na vyžádání věznice a tutéž informaci sdělil i ředitel stěžovatelce. Nerozumím tomu, proč věznice neumožnila opatrovanému, aby nakládal s vyšší částkou, než která je uvedena v rozhodnutí soudu, v situaci, kdy opatrovnice k tomu dala souhlas, a opatrovaný tak byl v tomto svém jednání zastoupen. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Věznice Břeclav a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 45 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Brno 30. listopadu 2023 JUDr. Vít Alexander Schorm zástupce veřejného ochránce práv [1] Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2017 č. j. 24 Co 101/2017-112. [2] Pod č. j. VS-905-29/ČJ-2023-803810. [3] Ustanovení § 65 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. [4] Zákon neobsahuje speciální úpravu správy majetku opatrovance opatrovníkem, tak jako je tomu například u správy majetku dětí rodiči. Proto je nutné podpůrně použít obecná ustanovení týkající se prosté správy cizího majetku dle § 1405 a násl. občanského zákoníku. [5] Ustanovení § 1407 občanského zákoníku. [6] Ustanovení § 467 odst. 2 občanského zákoníku. [7] Ustanovení § 467 odst. 1 občanského zákoníku. [8] Ustanovení § 581 občanského zákoníku. [9] Zpráva o šetření ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 3308/2017/VOP/ZD; dostupná z https://eso.ochrance.cz/​Nalezene/​Edit/7038.