Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. Č. j. Datum 4055/2023/VOP/RM KVOP-44035/2023 27. listopadu 2023 Vážená paní A. Městský úřad Český Krumlov Kaplická 439 381 01 Český Krumlov Vážená paní A., odpovídám na Váš dotaz k fungování místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství [1] (poplatek). Konkrétně řešíte otázku, zda poplatku podléhá i vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, který má jako právnická nebo podnikající fyzická osoba sjednánu smlouvu o odstraňování odpadu podle zákona o odpadech. [2] Setkala jste se totiž s názorem, že v takovém případě se vlastník nedostátá vůbec do pozice poplatníka poplatku, a tudíž poplatek platit nemusí. Odstraňování odpadu v režimu zákona o odpadech automaticky nevylučuje povinnost platit poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Jedná se o dvě různé povinnosti podléhající různým pravidlům, které mohou v některých případech existovat vedle sebe. Bližší odůvodnění následuje. Podle § 10e zákona o místních poplatcích je poplatníkem i vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce. Předmětem poplatku je podle § 10f zákona o místních poplatcích jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána i vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obce. Žádné další podmínky pro vznik poplatkové povinnosti u vlastníků nemovitých věcí zákon nestanoví. Rovněž v zákoně není zakotvena možnost vyhnout se placení místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství tím, že vlastník nemovité věci si sjedná vlastní režim odstraňování odpadu se svozovou společností. O tom, že by snad někteří vlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci neměli být poplatníky poplatku, nesvědčí ani důvodová zpráva k zákonu zavádějícímu nové poplatky za komunální odpad. [3] Zde je pouze uvedeno, že nová právní úprava přejímá vymezení poplatníka z rušeného poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dřívější § 10b) a rozšiřuje ji i na právnické osoby, svěřenské fondy, podílové fondy a fondy obhospodařované penzijní společností. K vymezení předmětu poplatku pak důvodová zpráva naopak výslovně upozorňuje, že v případě vlastnictví nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci není opodstatněné rozlišovat druh právní osobnosti poplatníka, protože možnost poplatníka využívat obecní systém odpadového hospodářství se váže na nemovitou věc zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci. Tato nemovitá věc může sloužit k bydlení či k rodinné rekreaci, tedy k činnostem, při kterých vzniká komunální odpad. Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství je poplatkem za samotnou existenci systému nakládání s komunálním odpadem v obci. Jak je dále uvedeno v důvodové zprávě, jednoduchost jeho správy je dána absencí vazby na skutečnou produkci odpadu. Poplatkové povinnosti tak podléhají i ti, kdo systém odstraňování komunálního odpadu zavedený obcí nevyužívají, a to ať již proto, že nemovitou věc nevyužívají a odpad zde neprodukují, nebo proto, že ji využívají k jiným účelům než bydlení či rekreaci (typicky pro podnikatelskou činnost). To, že při určení poplatkové povinnosti není možné zohlednit faktické užívání stavby a rozhodné je pouze formální kritérium, k jakému účelu byla stavba určena, aktuálně potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 19. října 2023, č. j. 9 Afs 195/2023 - 43. Dlouhodobě [4] upozorňuji na to, že podnikající fyzická osoba je vedle placení poplatku povinna plnit i povinnosti uložené jí zákonem o odpadech (zejména v ustanovení § 13 a následujících zákona o odpadech). Mezi ně patří i povinnost mít zajištěno odstraňování odpadu písemnou smlouvou uzavřenou buď se svozovou společností, nebo právě s obcí [podle § 13 odst. 1 písm. e) a § 15 odst. 2 písm. c) zákona o odpadech]. Pokud tedy fyzická osoba jako vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům či stavbu pro rodinnou rekreaci využívá tuto stavbu i pro podnikání, je povinna platit jak poplatek za komunální odpad, tak i mít zajištěno odstraňování odpadu z podnikatelské činnosti podle zákona o odpadech. Obdobné to je i v případě právnických osob vlastnících nemovitou věc zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba. Pokud je právnická osoba využívá tak, že je poskytuje či pronajímá k bydlení nebo je stavba využívána pro rodinnou rekreaci fyzických osob (tedy k účelu, ke kterému mají primárně sloužit), vzniká zde pouze komunální odpad, pro jehož odstraňování lze využít systém nakládání s komunálním odpadem zavedený obcí. Jiný odpad zde nevzniká, a není proto třeba na jeho odstraňování uzavírat smlouvu podle zákona o odpadech. Pokud ale právnická osoba využívá tyto nemovité věci k jiným účelům (bez ohledu na to, zda tak činí legálně) - má zde své kanceláře, provozovnu, poskytuje zde ubytovací služby atd., je povinna platit jak poplatek za komunální odpad, tak mít i zajištěno odstraňování odpadu z podnikatelské činnosti podle zákona o odpadech. Lze tedy shrnout, že užívá-li vlastník byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci k jinému účelu než je bydlení či rekreace, nezbavuje jej to povinnosti platit poplatek za obecní systém odpadového hospodářství. Naopak se tím vystavuje další povinnosti zajistit odstraňování odpadu vznikající z této činnosti v režimu zákona o odpadech. Současně se tím vystavuje i riziku postihu ze strany stavebního úřadu, odporuje-li užívání stavby jejímu určení a stavebním předpisům. Tato situace je tak pro vlastníka bytu, rodinného domu či stavby pro rodinnou rekreaci v řadě ohledů nevýhodná/riziková. Chce-li vlastník užívat stavbu k jiným účelům než bydlení či rekreaci, měl by věc primárně řešit se stavebním úřadem a požádat jej o změnu účelu užívání stavby (přichází-li to pro danou stavbu v úvahu). Vážená paní A., závěrem bych rád upozornil, že odpovědnost za správné stanovení poplatku leží na správci poplatku. S konečnou platností může spor o poplatkovou povinnost rozhodnout pouze soud. Věřím však, že Vám i tak moje stanovisko k výkladu právních přepisů pomůže. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Podle § 10e a následujících zákona č. 565/1990 Sb., zákona o místních poplatcích. [2] Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. [3] Novela byla provedena zákonem č. 543/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. [4] Viz například informační leták ke Sdílené ekonomice - ubytovacím službám, str. 8, dostupný z sdilena-ekonomika_ubytovaci-sluzby.pdf (ochrance.cz), nebo aktuálně má odpověď ze dne 13. června 2023, sp. zn. 1552/2023/VOP, dostupná z https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/11918.