Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. Č. j. Datum 1294/2023/VOP/IP KVOP-45337/2023 7. prosince 2023 Vážená paní ředitelko, rád bych Vás seznámil se závěry, ke kterým jsem dospěl při posuzování námitky diskriminace v rámci podnětu, s nímž se na mě obrátila paní B. Na základě shromážděných podkladů jsem dospěl k závěru, že se neprokázalo, že by společnost C. při poskytování kurzu profesního vzdělávání paní B. z důvodu jejího zrakového postižení diskriminovala. Shrnutí podnětu Paní B. se na mě obrátila se stížností na postup zařízení C. Uvedla, že vystudovala fyzioterapii na univerzitě a jako fyzioterapeutka již několik let pracuje. Má zrakové postižení (vidí velmi špatně na dálku, ale na blízké vzdálenosti vidí) a využívá asistenčního psa. Přihlásila se na kurz Vojtovy metody pro děti pořádaný zařízením C. Kurz je určen pro praktikující fyzioterapeuty a v rámci něj probíhá jak teoretická, tak praktická výuka, během které účastníci kurzu pracují s dětskými pacienty. Z kurzu ji Vaše zařízení po dvou dnech vyloučilo. Důvodem mělo být její zrakové postižení a z něj plynoucí obava, aby neohrozila průběh kurzu a neublížila dětským pacientům, s nimiž se během praktické výuky pracuje. Paní B. je přesvědčena o tom, že její zrak je dostatečný na to, aby na dětské pacienty viděla, a že by nemohla dětským pacientům ublížit, protože fyzioterapeut během terapie Vojtovou metodou fixuje dítě o své tělo. Paní B také uvedla, že bere do úvahy možnost, že by kurz nezvládla úspěšně absolvovat kvůli svému zrakovému postižení. Nicméně by ráda dostala příležitost se kurzu zúčastnit stejně tak jako ostatní účastníci a ráda by, aby o tom, jestli kurz úspěšně zakončí, rozhodovaly její schopnosti, a nikoli domněnky o tom, že kurz nezvládne nebo že někomu ublíží. Vaše vyjádření V návaznosti na žádost o vyjádření k případu paní B. jste mi zaslala dopis, ve kterém jste uvedla následující informace. Ještě před začátkem kurzu jste zjistila, že paní B. má problém se zrakem a používá asistenčního psa. Vyučující kurzu se dohodli, že během prvních dvou dnů kurzu v praxi ověří, jaké jsou možnosti jejího zraku. Během těchto dvou dnů jste zjistili, že závažnost jejího zrakového postižení je takového rázu, že jí neumožňuje absolvovat kurz. Dále jste uvedla, že fyzioterapeut s tak závažným zrakovým postižením, jako má paní B., ohrožuje bezpečnost pacienta a výsledek léčby. Léčba Vojtovou metodou není paušální léčba, ale vysoce přesná a zacílená terapie na stav pacienta. Zrak je pro vyšetření a aplikaci Vojtovy metody zcela klíčový. Vyšetření pacienta pohledem je základním nástrojem pro zjištění stavu pacienta a jeho motorického problému. Je nezbytné vidět jednotlivé motorické odpovědi celého těla dítěte, analyzovat aktuální hybnost jednotlivých svalů a segmentů celého těla současně a reagovat na to. Vyšetření pohledem nelze nahradit pohmatem, protože rukama terapeut zajišťuje polohu a aktivaci zón na těle pacienta. Dále je během terapie potřeba zaučit doprovod pacienta (zpravidla matku) k provádění terapie a správné provádění terapie doprovodem (zrakem) zkontrolovat. Pokud terapeut při aplikaci nevidí vznikající aktivitu na těle pacienta, nemůže ji řídit tak, aby vznikala aktivita žádoucí, a nikoli nežádoucí. Bez zpětné informace o vznikající motorické aktivitě pomocí kontroly zrakem nelze aktivaci Vojtovou metodou bezpečně a s efektem provádět. Při špatně prováděné terapii Vojtovou metodou existuje nebezpečí, že motorická porucha pacienta se posílí a jeho motorický vývoj bude zaostávat. Nebezpečí poškození zdraví pacienta tedy nepramení z toho, že by terapeut mohl dítě upustit, nýbrž z toho, že by se nevhodně prováděnou terapií zdravotní stav pacienta nezlepšil, nebo přímo zhoršil. Posouzení diskriminace Antidiskriminační zákon zakazuje diskriminaci, tedy méně příznivé zacházení, s lidmi z důvodu jejich zdravotního postižení. [1] Diskriminovat je zakázáno v oblasti práce a zaměstnání, [2] přičemž zákaz diskriminace v oblasti práce a zaměstnání se vztahuje i na poskytování odborného profesního vzdělávání. [3] Podle antidiskriminačního zákona tedy není možné lidi s postižením diskriminovat při účasti na kurzu profesního vzdělávání. Ne každé méně příznivé zacházení s člověkem s postižením je ale diskriminační. Diskriminací není rozdílné zacházení, pokud je k němu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. [4] To znamená, že rozdílné zacházení na základě zdravotního postižení je přípustné, pokud požadavek na zdraví představuje podstatný a určující požadavek pro výkon dané práce. [5] Z Vašeho vyjádření i z poznatků, které jsem shromáždil z dalších zdrojů, [6] plyne, že dobrý, resp. dostatečný zrak je podstatným požadavkem na terapeuta poskytujícího terapii Vojtovou metodou. Terapeut totiž v první řadě musí zjistit zdravotní stav pacienta, tedy v čem přesně spočívají jeho motorické problémy. Při tom musí vidět celé tělo pacienta, aby jeho zdravotní stav mohl správně vyhodnotit. Následně během samotné terapie terapeut aktivuje jednotlivé svaly a svalové skupiny pacienta. Při terapii rovněž musí vidět, jak tělo pacienta na aktivace reaguje. Zrak, který dostatečně umožňuje kontrolovat motorickou odpověď těla pacienta, je tedy pro výkon terapie Vojtovou metodou podstatným požadavkem. Podle Vašeho názoru zrak paní B. dostatečný není. Paní B. sama uvedla, že na větší vzdálenosti nevidí, konkrétně na vzdálenost 1-2 metry například nerozpozná obličeje, na kratší vzdálenosti vidí. Také uvedla, že si myslí, že na dětské pacienty by při terapii viděla dostatečně. Na základě mně dostupných informací nejsem schopen určit, zda je zrak paní B. dostatečný. S ohledem na výše uvedené informace se domnívám, že spíše nikoli. S určitostí by na tuto otázku mohl odpovědět znalec. Současně se domnívám, že neumožnění účasti paní B. v kurzu bylo přiměřené. Vzhledem k tomu, že součástí kurzu je také nácvik na pacientech, musí C. jakožto poskytovatel zdravotní péče zajistit, aby během nácviku terapie nedošlo k újmě na zdraví pacientů a terapie probíhala úspěšně. Absolvování kurzu pasivně, tedy pouze teoretické části a náslechu praktické části bez samotného nácviku, by pro paní B. nebylo alternativou, protože by takto nemohla získat odbornou způsobilost pro výkon terapie Vojtovou metodou a sama paní B. tuto formu účasti odmítla. Považuji za důležité podotknout, že poskytovatelé kurzů nemohou účastníky odmítnout z důvodu svých předběžných obav, že by účastník kurz nezvládl úspěšně absolvovat nebo že by pacienti, resp. doprovod pacientů nemusel souhlasit s tím, že by terapii prováděl terapeut, který má nějaké zdravotní znevýhodnění. Na druhou stranu, pokud je již předem zřejmé, že z důvodu postižení účastníka kurzu existuje nebezpečí poškození zdraví pacienta při nácviku terapie, může poskytovatel kurzu takovému účastníkovi neumožnit další účast v kurzu. Poskytovatel kurzu nemusí s vyloučením účastníka čekat až do doby, kdy účastník újmu na zdraví některému pacientovi skutečně způsobí. Závěrem Vážená paní ředitelko, na základě informací, které jsem shromáždil během posuzování tohoto případu, jsem dospěl k závěru, že se neprokázala diskriminace paní B. z důvodu jejího zrakového postižení v přístupu k profesnímu vzdělávání ze strany společnosti C. Ze své pozice totiž nemohu posoudit, zda je její zrak pro účely terapie Vojtovou metodou dostačující, nebo nikoli. Pokud by se Paní B. rozhodla podat antidiskriminační žalobu, bylo by potřeba tuto nejasnost v soudním řízení odstranit pomocí znaleckého posouzení. O svých závěrech informuji rovněž paní B. Pokud se budete chtít k mým závěrům vyjádřit, můžete tak učinit do 45 dnů od doručení tohoto dopisu. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). [2] Ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) antidiskriminačního zákona. [3] Čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Právní úprava v antidiskriminačním zákoně je promítnutím této směrnice do českého právního řádu. [4] Ustanovení § 6 odst. 3 antidiskriminačního zákona. [5] Srov. čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. [6] Z publikací Orth, Heidi. Dítě ve Vojtově terapii: Příručka pro praxi. České Budějovice: KOPP nakladatelství, 2009; Vojta, Václav, Peters, Annegret. Vojtův princip. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, 2010, překlad Denisa Mendelová.