Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn. 589/2023/VOP/MG Č. j. KVOP-45154/2023 Brno 5. prosince 2023 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci odnímání azylu podle § 17 odst. 1 písm. e) zákona o azylu v roce 2017 Ve zprávě o šetření [1] jsem shledal tři pochybení, kterých se dopustil odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (OAMP) při odnímání azylu v roce 2017. Vyzval jsem proto ředitelku OAMP, aby se vyjádřila k mým závěrům a sdělila mi, jaká přijala opatření k nápravě. A. Vyhodnocení vyjádření úřadu a navržená opatření k nápravě Ředitelka OAMP se z velké části neztotožnila s mým právním hodnocením a nepřijala dostatečná opatření k nápravě. [2] Vydávám proto závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Žádám ministra vnitra, aby zajistil, že OAMP: * náležitě posoudí, zda je splněn důvod pro odnětí azylu podle § 17 odst. 1 písm. e) zákona o azylu (viz část C.1. zprávy o šetření), a založí do spisu relevantní důkazy na podporu svých tvrzení, * předtím, než přistoupí k náhradnímu způsobu doručování dle § 24 odst. 4 zákona o azylu, založí do spisu důkazy o tom, že se neúspěšně pokusil ověřit místo pobytu azylanta, * vhodným způsobem seznámí zaměstnance oddělení mezinárodní ochrany se závěry mého šetření. B. Odůvodnění Postupně shrnu jednotlivé závěry ze zprávy o šetření, poté obsah vyjádření ředitelky OAMP a nakonec připojím své závěrečné hodnocení postupu OAMP. B.1 Odnímání azylu B.1.1 Závěr šetření OAMP dostatečným způsobem neprokázal, že azylanti dobrovolně pobývají ve státě, který opustili z důvodu pronásledování nebo odůvodněného strachu z pronásledování. Odňal jim tedy azyl v rozporu s § 17 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. [3] B.1.2 Vyjádření OAMP Ředitelka OAMP se neztotožňuje s mým závěrem. Uvádí, že všichni dotčení azylanti po delší dobu neměli platné doklady, které by jim bez problémů umožnily pobývat na našem území, ani nepožádali o konzulární pomoc v zahraničí. OAMP rovněž nikdy neobdržel od jiného státu žádost o převzetí osoby dle readmisní dohody nebo dublinského nařízení. Ve všech posuzovaných případech provedla cizinecká policie pobytovou kontrolu s negativním výsledkem. Tato série nepřímých důkazů podle ředitelky OAMP opodstatňuje závěr o tom, že jediná země, kde se azylanti mohli usadit a která by jim vystavila průkaz totožnosti, je země jejich původu. S ohledem na absenci unijního systému vstupu a výstupu a dále nemožnost komunikovat se zemí původu považuje za iluzorní požadavek na existenci přímých důkazů (s výjimkou samotného sdělení azylanta). Ředitelka OAMP proto uzavírá, že OAMP v posuzovaných případech dostatečně prokázal, že azylanti již nepotřebují mezinárodní ochranu. Pokud by se znovu objevili na našem území a požádali o ni, mohl by jim ji OAMP udělit. B.1.3 Závěrečné hodnocení Argumentaci ředitelky OAMP považuji za nepřiléhavou, neboť neodpovídá mým zjištěním. Ze spisových materiálů nevyplývá, že by OAMP v průběhu řízení o odnětí azylu prováděl jakékoliv dokazování. Ve spisech se nenachází žádné výpisy z evidence žadatelů o mezinárodní ochranu nebo cizineckého informačního systému, úřední záznamy cizinecké policie o provedených pobytových kontrolách ani doklady o komunikaci OAMP s tuzemskými orgány a jinými státy apod. [4] Nad rámec bych rád připomněl, že i pokud by si OAMP obstaral důkazy o tom, že si azylanti neprodloužili průkaz o povolení k pobytu [5] anebo že se nenacházejí na našem území, nebylo by jim možné bez dalšího odejmout azyl. Příručky o uplatňování cesačních klauzulí, [6] odborná literatura a zahraniční soudní rozhodnutí totiž vyžadují, aby OAMP v těchto případech zkoumal důvody/motivaci návratu azylanta do země, ze které uprchl, délku jeho pobytu v této zemi a také její politickou stabilitu (viz mou podrobnou argumentaci v části C.1.2 zprávy o šetření). Tyto úvahy však OAMP vůbec nevedl. Trvám tedy na svém závěru, že OAMP neprokázal, že byly splněny důvody pro odnětí azylu podle § 17 odst. 1 písm. e) zákona o azylu. B.2 Doručování písemností azylantům neznámého pobytu B.2.1 Závěr šetření OAMP dostatečným způsobem neprokázal, že azylanty lze považovat za osoby neznámého pobytu. Postupoval tedy v rozporu s § 24 odst. 4 zákona o azylu, [7] když jim v průběhu správního řízení doručoval veškeré písemnosti, včetně rozhodnutí o odnětí azylu, náhradním způsobem. V důsledku tohoto pochybení OAMP neumožnil azylantům uplatňovat svá práva a také zasáhl do jejich práva na spravedlivý proces. B.2.2 Vyjádření ředitelky OAMP Ředitelka OAMP nesouhlasí s mým právním hodnocením. Opětovně odkazuje na výsledek pobytových kontrol a absenci platných dokladů. Je proto přesvědčena o tom, že zvolený způsob doručování ze strany OAMP odpovídal zjištěnému skutkovému stavu. B.2.3 Závěrečné hodnocení Jak už jsem uvedl, spisové materiály neobsahují žádné dokumenty, které by potvrdily, že OAMP požádal cizineckou policii o provedení pobytové kontroly, příp. že ji tato uskutečnila s negativním výsledkem. Rovněž v nich nejsou založeny žádné doklady svědčící o tom, že si azylanti neprodloužili průkaz o povolení k pobytu. Ve spisech dále absentují důkazy o tom, že se OAMP ve spolupráci s jinými státními orgány pokusil ověřit, kde azylanti skutečně pobývají, nebo že by jim doručoval jakoukoli písemnost v místě jejich hlášeného pobytu nebo na adrese pro doručování. Závěr OAMP, že azylanty lze považovat za osoby neznámého pobytu, tedy nemá oporu ve spisu. Setrvávám proto na svém závěru, že OAMP pochybil, když doručoval azylantům veškeré písemnosti náhradním způsobem, neboť pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky. B.3 Posouzení jiných důvodů svědčících pro setrvání na území České republiky B.3.1 Závěr šetření Přestože to § 28 odst. 4 zákona o azylu [8] vyžaduje, OAMP ani v jednom rozhodnutí o odnětí azylu neposoudil, zda azylantům nesvědčí důvody pro udělení doplňkové ochrany. Rovněž se nezabýval tím, zda jim rozhodnutí o odnětí azylu nemůže způsobit nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života. [9] Dostatečně tedy nevyhodnotil dopady rozhodnutí o odnětí azylu u jednotlivých azylantů. B.3.2 Vyjádření ředitelky OAMP Ředitelce OAMP je známo, že zákon o azylu vyžaduje, aby OAMP při odnímání azylu posoudil důvody pro udělení doplňkové ochrany. Konstatuje však, že v daném případě se toto hodnocení jevilo s ohledem na důvod pro odnětí azylu jako neopodstatněné. Navzdory tomu souhlasí s tím, že OAMP nepostupoval přesně podle právní úpravy. Proto poučila všechny pracovníky oddělení mezinárodní ochrany o nutnosti postupovat dle § 28 zákona o azylu. Ředitelka OAMP si není vědoma, že by ze zákona o azylu nebo evropského práva vyplývala povinnost posoudit při odnímání azylu zásah do rodinného a soukromého života azylanta. Takto by bylo možné postupovat pouze dle § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu. Dodává, že si v posuzovaných případech těžko dokáže představit nepřiměřený zásah do života azylantů. B.3.3 Závěrečné hodnocení Ustanovení § 28 odst. 4 zákona o azylu neposkytuje OAMP možnost provést správní uvážení, tj. rozhodnout se, zda při odnímání azylu posoudí, zda azylantovi nesvědčí důvody pro udělení doplňkové ochrany, či nikoliv. Jelikož ředitelka OAMP instruovala své zaměstnance o povinnosti postupovat v souladu s právní úpravou, nepožaduji v tomto směru opatření k nápravě. V případě hodnocení zásahu do soukromého a rodinného života azylantů upřesňuji, že OAMP měl vést tyto úvahy, když v průběhu řízení o odnětí azylu posuzoval, zda jim nesvědčí důvody pro udělení doplňkové ochrany [srov. § 28 odst. 4 ve spojení s § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu]. [10] Vyjádření ředitelky OAMP tedy nijak nevyvrací mé závěry. C. Výzva ke zjednání nápravy Závěrečné stanovisko zasílám ministrovi vnitra a žádám, aby mi podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď bych rád obdržel do 45 dnů od doručení tohoto stanoviska. JUDr. Vít Alexander Schorm zástupce veřejného ochránce práv [1] Zpráva o šetření ze dne 18. září 2023 č. j. KVOP-34317/2023. [2] Vyjádření ředitelky OAMP ze dne 6. října 2023 č. j. MV-41488-4/OAM-2023. [3] Podle § 17 odst. 1 písm. e) zákona o azylu platí: "Azyl se odejme, jestliže azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12." Ustanovení § 12 téhož zákona stanoví: "Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště." [4] Podle § 17 odst. 1 správního řádu platí: "V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy." (zdůraznění doplněno) [5] Viz § 59 zákona o azylu. [6] Agentura Evropské unie pro otázky azylu, Practical guide on the application of cessation clauses, listopad 2021. Dostupná z: https://euaa.europa.eu/publications/practical-guide-application-cessation-clauses. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, The Cessation Clauses: Guidelines on their Application, duben 1999. Dostupná z: https://www.refworld.org/pdfid/3c06138c4.pdf. [7] Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o azylu, stanoví: "Písemnost určená účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v azylovém zařízení na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení." [8] Podle § 28 odst. 4 zákona o azylu platí: "Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana." [9] Ve smyslu článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech. [10] Viz poznámka pod čarou č. 31 ve zprávě o šetření.