Text dokumentu

Sp. zn.: 5346/2021/VOP/JVČ Č. j.: KVOP-58125/2022 Brno 14. listopadu 2022 Zpráva o šetření ve věci obtěžování hlukem ze Střelnice Z ve Frýdku-Místku Svými podněty se na mě postupně obrátilo několik občanů města Frýdku-Místku (dále jen "stěžovatelé"), kteří žádali o pomoc v souvislosti s obtěžováním hlukem ze střelby v areálu Střelnice Z ve Frýdku-Místku. Namítali, že obtěžování hlukem trvá již několik let a je neúnosné. Poukazovali rovněž na nedodržení bezpečnosti, když odražené projektily padají mimo areál střelnice. Stěžovatelé se v dané záležitosti neúspěšně obraceli na Magistrát města Frýdku-Místku, odbor územního rozvoje a stavebního řádu (dále jen "stavební úřad"), Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě (dále jen "KHS"), vedení města i na policii. Pod petici za trvalé zrušení střelnice se podepsalo 164 občanů. Na základě předložených podkladů jsem ve věci zahájil šetření podle zákona o veřejném ochránci práv [1] a nyní vydávám tuto zprávu o šetření. Šetření jsem zaměřil na postup stavebního úřadu a KHS. O vyjádření jsem požádal rovněž ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje (dále také jen "policie"), neboť stěžovatelé ke svým podnětům žádné podklady od policie nedodali. Na základě získaných podkladů zhodnotím rovněž postup policie. A. Shrnutí závěrů Stavební úřad dostatečně nevyužil pravomocí, které mu stavební zákon dává, aby zjistil, zda střelnice odpovídá požadavkům stavebního práva. Je namístě, aby stavební úřad provedl stavební dozor i ve vztahu k venkovní části střelnice a v návaznosti na zjištěné skutečnosti činil další kroky. Nemám výhrady k odpovědím policie stěžovatelům a přijímám vyjádření policie, že ohledně předmětné střelnice prováděla řadu kontrol. Vzhledem k tomu, že v lednu 2022 došlo k úpravám střelnice, považuji za vhodné, aby policie provedla na předmětné střelnici kontrolu zaměřenou jak na dodržování provozního řádu, tak na stav střelnice. V postupu KHS jsem pochybení neshledal. Nyní je na stěžovatelích, aby se na KHS obrátili a požádali o provedení zdravotního dozoru spojeného s měřením hluku. V bližších podrobnostech odkazuji na část C této zprávy o šetření. B. Skutková zjištění Z podkladů a informací, jež jsem obdržel od stěžovatelů, z podkladů od úřadů a z místního šetření, které provedli pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv dne 30. 3. 2022, vyplývají následující podstatné skutečnosti. Stěžovatele, jakož i další obyvatele města a uživatele blízké zahrádkářské kolonie již několik let obtěžuje hluk ze střelby v areálu Střelnice Z ve Frýdku-Místku. Areál se nachází na pozemcích p. č. Y (budova č. p. X) a p. č. W v k. ú. V. Jedná se o stálou venkovní veřejnou komerční střelnici pro myslivecké, výcvikové, sportovní a speciální účely. Střelnice je provozována celoročně, od pondělí do soboty. Pozemky střelnice vlastní město Frýdek-Místek a pronajímá je spolku A., z. s. (dále jen "spolek"). Budovu vlastní spolek. Střelnice je provozována minimálně od roku 1956. Původně střelnici využíval spolek, k obtěžování hlukem tehdy nedocházelo. Následně však spolek umožnil (se souhlasem města) provozovat střelnici rovněž společnosti B., s. r. o. Od té doby se provoz střelnice výrazně změnil - podstatně se rozšířil okruh používaných druhů zbraní [2], začalo se střílet i o sobotách. Trénuje zde Policie ČR a celní správa, pořádají se zde zážitkové střelby i kurzy pro uchazeče o zbrojní průkaz. Obtěžování hlukem ze střelnice se dle stěžovatelů zvýšilo i kvůli pokácení stromů v souvislosti s výstavbou dálnice. Stěžovatelé upozornili rovněž na nedodržení bezpečnosti, když se odražené projektily nacházejí i mimo areál. Dům jednoho ze stěžovatelů má od střílení zničenou fasádu, jednou byl postřelený i člověk z areálu, který se střelnicí sousedí. B.1 Střelnice z pohledu stavebního práva Střelnici tvoří drátěným plotem oplocený areál, v němž je umístěná budova č. p. X. Pozemek, na němž se areál střelnice nachází, je v katastru nemovitostí vedený jako ostatní plocha, způsob využití "neplodná půda". Na střelnici je 14 zastřešených střeleckých stanovišť. Stanoviště 1 až 7 mají šířku 90 cm a jsou určena pro zbraně s možnou délkou střelby 5-25 m. Stanoviště 8 až 13 mají šířku 90 cm a jsou určena pro zbraně s možnou délkou střelby 5-50 m. Stanoviště 14 má šířku 200 cm, je určeno pro zbraně s možnou délkou střelby 5-50 m a na rozdíl od ostatních je na něm povolena střelba vsedě nebo vleže. Vlastní střeliště je tvořeno prostorem od palebné čáry po terčovou linii 50 m. Na pozemku střelnice se dále nacházejí záchytné prvky jako ochrana proti úniku střel z primárního (výstřelného) prostoru. Podle provozního řádu střelnice se jedná o: - boční záchytné stěny tvořené pneumatikami; - terénní val zvedající se do výšky 5 m - po pravé straně; zvedá se od poloviny střeliště směrem k terčové linii 50 m; - čelní záchytný (terénní) val o výšce 5 m; - plot z ocelového plechu tloušťky 1,5 mm - nad čelním terénním valem; - vrstva písku s výškou min. 30 cm krytá dřevěným přístřeškem bez štěrbin přesahujícím terčovou linii směrem k palebné čáře o 0,5 m - na dopališti střel u terčové linie 50 m. - stěna z pneumatik uložených "cik-cak", vysypaných zeminou, krytá dřevěným přístřeškem bez štěrbin přesahujícím terčovou linii směrem k palebné čáře o 0,5 m - na dopališti střel u terčové linie 25 m; - záchytná clona ze dřeva s ocelovými sloupky pokrytými z postřelné strany dřevěnými obklady o tloušťce 4 cm k zachycení výstřelu v horní skupině úhlu - 10 m od palebné čáry; - šikmá stříška pokrytá plechem, vrstvou pěnového polystyrenu a překrytá vrstvou dřevěného absorpčního obkladu - před palebnou čarou před střelištěm. Budova č. p. X byla v minulosti v evidenci katastru nemovitostí vedena jako "objekt k bydlení". V archivu stavebního úřadu se žádné podklady k realizaci a provozu střelnice včetně budovy nedochovaly. Stavební úřad na základě podnětů ke stavebnímu dozoru k prověření legálnosti dané budovy a na základě doporučení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje požádal o součinnost příslušný katastrální úřad a Státní okresní archiv Frýdek-Místek a dne 9. 10. 2020 provedl kontrolní prohlídku na místě za účelem zjištění skutečného užívání areálu střelnice. Z listin, které stavební úřad shromáždil a jejichž kopie mi zaslal, vyplývá, že budovu v areálu střelnice postavili členové tehdejšího svazu v tzv. "akci Z". Písemností ze dne 28. 6. 1960 prohlásil tehdejší stavební úřad [3] "novostavbu okresní sportovní střelnice" za kolaudovanou a udělil "povolení k jejímu užívání a obývání". V písemnosti je zmíněno, že stavba byla postavená na základě rozhodnutí o přípustnosti stavby z roku 1957. Dále se v ní hovoří o kamnech v ložnici. Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjistil, že se v budově nenachází žádný byt. Jsou v něm především kanceláře a školicí místnost, dále technické zázemí, sklady, kuchyňka, WC a koupelna ("sociální zařízení - personál"). Stavební úřad dospěl k závěru, že budova je povolená, ale nedochovaly se k ní všechny doklady. Dále vyhodnotil, že stavba již byla budovaná se záměrem, že její hlavní účel užívání je střelnice, nikoli bydlení. Vyzval proto vlastníka stavby k předložení dokumentace skutečného provedení stavby budovy v areálu střelnice a následně tuto dokumentaci ověřil. Žádné řízení o změně užívání stavby stavební úřad nevedl. Budova je v současné době v katastru vedena se způsobem využití jako "jiná stavba". Při jednání s pověřenými právníky Kanceláře veřejného ochránce práv stavební úřad potvrdil, že se kontrolní prohlídka dne 9. 10. 2020 týkala pouze budovy č. p. X a rovněž pasport se vztahuje pouze na danou budovu, nikoli na celý areál střelnice. B.2 Střelnice z pohledu obtěžování hlukem KHS se stížnostmi na obtěžování hlukem ze střelnice zabývá od roku 2015. Věc řešila mimo jiné i se zástupci města Frýdku-Místku jako vlastníkem pozemků střelnice i s příslušnými odbory magistrátu města. V roce 2019 se KHS rovněž vyjadřovala k revidované hlukové studii zpracované za účelem vyhodnocení vlivu hluku z provozu střelnice [4]. Hodnocenými zdroji hluku byly výstřely z konkrétních typů zbraní s tím, že výsledky výpočtů lze vztáhnout pouze k tomuto typu zbraní. Z hlukové studie vyplynulo, že u zbraní vykazujících při střelbách vysoce impulsní hluk nelze garantovat dodržení hygienického limitu hluku bez omezení počtu výstřelů. KHS k navrženému omezení maximálního počtu výstřelů upozornila, že kvůli kontrole dodržování tohoto omezení musí být střelba řádně evidovaná. Ověření závěrů hlukové studie je možné pouze měřením. Dne 28. 6. 2019 provedla KHS státní zdravotní dozor spojený s měřením hluku z provozu střelnice v chráněném venkovním prostoru rodinného domu na ulici U č. p. T (místo bylo zvolené jako pravděpodobně nejexponovanější). Měřením hluku bylo prokázáno, že hluk šířený z provozu střelnice nepřekračuje hygienický limit hluku. [5] KHS nicméně upozornila zástupce města, že i v takovém případě může být střelba obtěžující a měl by ji řešit stavební úřad, příp. vlastník v rámci institutu "pohoda bydlení". V roce 2020 nabídla KHS na základě dalších stížností na obtěžování hlukem opakované měření hluku. Této možnosti stěžovatelé nevyužili. KHS je dle svého sdělení připravená provést další měření hluku, pokud ji o to stěžovatelé požádají. Měření je ale třeba naplánovat dostatečně dopředu. Stížnosti na hluk KHS momentálně neeviduje. B.3 Střelnice z pohledu bezpečnosti provozu Společnost B. provozuje střelnici od 7. 12. 2017, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o povolení provozování střelnice vydané Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje, odborem služby pro zbraně a bezpečnostní materiál pracoviště Frýdek-Místek. [6] Provozní řád střelnice, který je součástí povolení, byl naposledy aktualizován a ověřen v lednu 2022 v souvislosti s úpravou 14. stanoviště, doplněním dalšího bezpečnostního prvku (dřevěný přístřešek, písek) a opravou plotu. V průběhu let 2015 a 2016 prošetřovala policie možný úlet střel ze střelnice do bezprostředně sousedícího areálu. Otázku bezpečného provozu střelnice posuzovali dva znalci. Dospěli k závěru, že únik střel nebo jejich fragmentů mimo objekt střelnice není možný. V březnu 2016 vyšetřovala policie zasažení osoby pohybující se v areálu sousedícím se střelnicí do zad odrazem střely. Šetření na místě potvrdilo, že se v daném areálu nacházejí střely z palných zbraní. Ze šetření dále vyplynulo, že provozem střelnice došlo k obnažení kamenů v čelním záchytném valu, následkem čehož docházelo k odražení vystřelených střel a jejich odletu mimo střelnici. Šetření dále ukázalo, že v případě střelby vedené na vzdálenost 10 m končí vystřelené střely v zemi krátce za terči a následně může dojít k jejich odrazu mimo prostor střelnice. Policie proto vydala rozhodnutí o pozastavení provozování střelnice a stanovila lhůtu k odstranění nedostatků. Ty měly spočívat v provedení vhodných stavebních úprav, jež by vedly k zamezení odrazů vystřelených střel od obnažených kamenů v čelním záchytném valu, a vhodných stavebních úprav za terčovým zařízením, především ve vzdálenosti 10 m od palebné čáry, které by vedly k vyloučení možnosti odrazu vystřelené střely od země a k jejímu úletu mimo prostor střelnice. Provoz střelnice byl obnoven ke dni 6. 6. 2016, poté co oba provozovatelé oznámili splnění požadavků. Prověrku oznámení splnění požadavků provedla policie za přítomnosti znalce. Stavební úpravy byly provedeny tak, že na záchytný val byl navezen slévárenský písek, a stejné úpravy měly být provedeny u terčových zařízení. Od 7. 12. 2017, kdy střelnici začal provozovat současný provozovatel, obdržela policie následující stížnosti: - srpen 2018 - úlety střel ze střelnice, které následně dopadly na rodinný dům a pozemek u rodinného domu ve Frýdku-Místku, č. p. S. Věc byla založena bez dalšího opatření; - červen 2020 - nález střely na pozemku u rodinného domu ve Frýdku-Místku, č. p. S, zřejmě úlet ze střelnice; - červenec 2020 - dotaz (stížnost) na provoz střelnice obecně; policie neshledala pochybení ani důvod k pozastavení provozu střelnice; - 2021 - stížnost na nebezpečnost střelnice; policie neshledala porušení provozního řádu, ale vyzvala provozovatele k opravě plotu (zalepení děr, natření plotu pro monitoring úniků střel). Z diskuse s policií vyplynulo, že při prošetřování úletu střel má zásadní význam kniha evidence střeleb (střelecký deník), neboť z ní lze vyčíst, kdo v daný den střílel a z jakých zbraní. V praxi však bývá problémem nedůsledné vedení deníku a také to, že ohlašovatel není schopen specifikovat, kdy střela přilétla (v jaký den, ev. v jakou hodinu). Postřelení člověka v sousedním areálu řešila policie naposledy v roce 2015. Od té doby úlet střel do sousedního areálu nahlášený nebyl. Pokud jde o úlet střel na pozemky s rodinným domem č. p. S, je policie s majitelem domu v kontaktu. Majitel domu byl poučen o tom, že jakmile by se na jeho nemovitostech objevila nová střela, neprodleně kontaktuje policii. Mimo výše uvedená šetření prováděli pracovníci policie na střelnici kontroly zaměřené na technickobezpečnostní stav střelnice (zda stav navržený znalcem odpovídá skutečnosti). Při těchto kontrolách se nekontroluje samotná střelba, ale evidence střeleb, tudíž není třeba, aby se v době kontroly střílelo. Během nich nezjistili žádné skutečnosti, které by měly vést k přijetí opatření. Poslední kontrola proběhla v lednu 2022 za přítomnosti znalce. V rámci ní se řešila rovněž žádost provozovatele o úpravu stanoviště č. 14 tak, aby bylo možné střílet vleže i vsedě. Provozovatel provedl úpravy dle požadavku znalce (včetně úprav střelnice v podobě nánosu písku na dopadovou plochu, dřevěných přístřešků na dopadových plochách apod.). Dne 26. 1. 2022 znalec ověřil aktualizovaný provozní řád a policie konstatovala, že všechny bezpečnostní prvky jsou s provozním řádem v souladu. Zároveň vyzvala stěžovatele, aby ji neprodleně informoval, pokud opětovně dojde k mimořádné události pravděpodobně související se střelnicí. Dále policisté prováděli tzv. dohledové kontroly ve smyslu § 75c písm. e) zákona o zbraních [7]. Tato kontrolní činnost se zaměřuje na dobu, kdy je na střelnici prováděná střelba. Kontroluje se např. to, zda se střílí v povolených polohách, zda se dodržuje zákaz střelby mimo záchytný val, zákaz střelby do různých předmětů apod. Ani při těchto kontrolách nebyly zjištěny nedostatky. Dle vyjádření policie jsou dohledové kontroly plánované i na letošní rok. Není problém je provést i v sobotu, kdy je dle stěžovatelů provoz největší. Policisté jsou rovněž přítomni na každých tzv. zkouškách odborné způsobilosti (zkoušky žadatelů o zbrojní průkaz), kdy sice není předmět kontroly zaměřen na provoz střelnice, ale přesto nedovolený způsob střelby či technické nedokonalosti střelnice by byly podnětem pro přijetí opatření vyplývajících ze zákona o zbraních. Z jednání s policií dále vyplynulo, že ke kontrole dodržování provozního řádu by bylo vhodné zavedení kamerového systému do areálu střelnice. Město jako vlastník pozemků střelnice mělo v letošním roce o instalaci kamer rozhodovat. C. Právní hodnocení Předtím, než se vyjádřím k postupu úřadů v šetřené věci, vyjádřím se ke stavbám střelnic v obecné rovině. V posledních letech jsem se zabýval řadou podnětů směřujících proti provozu, budování nebo rozšiřování sportovních střelnic. Stížnosti na střelnice se nejčastěji týkaly sportovišť, která vznikla a byla zkolaudována v minulosti a jejichž provoz provozovatel obnovil a rozšířil v rozporu s původním kolaudačním rozhodnutím. V tiskové zprávě ze dne 16. 10. 2018 [8] jsem např. shrnul, že střelnice nejsou běžnou stavbou a že jejich povolení a provoz vyžadují souhlas více orgánů. Zatímco příslušný orgán policie vydává povolení k provozování střelnice dle § 52 a násl. zákona o zbraních, stavební úřad povoluje provedení terénních úprav, kterými vznikne střeliště, a současně povoluje vybudování nezbytných doprovodných staveb. Podkladem pro povolení stavebního úřadu bývá mimo jiné stanovisko hygienické stanice k otázce ochrany před hlukem a vibracemi. Hygienická stanice může svůj souhlas podmínit např. stanovením maximálního počtu výstřelů specifikovaného střeliva a ráže za určitý časový interval apod. I v případě, kdy by žádné stavby či terénní úpravy na střelnici povolení či jiné opatření stavebního úřadu nevyžadovaly, má zde posouzení stavebním úřadem své místo. Vzhledem k tomu, že provoz střelnice představuje významnou změnu ve způsobu využití pozemků, která může mít vliv na okolí, měla by střelnice podléhat režimu rozhodnutí o změně využití území dle § 80 stavebního zákona [9]. Pokud vlastní pozemky střelnice obec, může provoz střelnice ovlivnit zejména tím, že sama zvolí, komu pozemky z provozování střelnice pronajme a jaké podmínky nájmu stanoví. V šetřeném případě mě stěžovatelé informovali, že kontrolní výbor Zastupitelstva města Frýdku-Místku doporučil zastupitelům změnu nájemní smlouvy tak, aby spolek již nemohl pronajímat pozemky třetím osobám, či zavedení kamerového systému pro ověření, zda se na střelnici dodržuje provozní řád. Doporučil rovněž pozastavení provozu střelnice po dobu válečného konfliktu na Ukrajině, neboť poblíž střelnice vyrůstá uprchlický tábor a měl by se brát ohled i na válečné uprchlíky a jejich možné další stresování působené střelbou. K uvedenému mohu poznamenat pouze tolik, že město v daném případě jedná v samostatné působnosti, do které mi nepřísluší zasahovat. Uvedu pouze tolik, že zavedení kamerového systému na střelnici vnímám jako efektivní způsob kontroly dodržování provozního řádu. C.1 K postupu stavebního úřadu Ve vztahu k budově č. p. X stavební úřad na základě doporučení krajského úřadu začal zjišťovat, jaké listiny lze k dané stavbě dohledat, a provedl kontrolní prohlídku. Akceptuji závěr stavebního úřadu, že dochované dokumenty svědčí o tom, že stavba byla v minulosti povolená a že jejím primárním účelem užívání byla od počátku střelnice, a nikoli bydlení. Z listin, které mám k dispozici, dle mého názoru vyplývá, že část stavby byla zprvu určená k obývání (viz zmínka o ložnici a kolaudační rozhodnutí hovořící o povolení k "obývání") [10], nicméně zřejmě lze přisvědčit závěru, že primárním a převažujícím účelem užívání bylo od počátku plnění potřeb střelnice. Nerozporuji proto postup stavebního úřadu, když vyzval vlastníka stavby "pouze" k předložení dokumentace skutečného provedení stavby a neshledal nutným vést řízení o změně užívání stavby. Za nedostatek však považuji to, že podkladové dokumenty k pasportizaci střelnice vyhotovené KHS a Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje hovoří o tom, že se vyjadřují k dokumentaci "ke změně v účelu užívání stávajícího objektu", a jsou označeny jako závazná stanoviska. Žádné řízení o změně v užívání však vedeno nebylo. Stanoviska považuji v tomto ohledu za matoucí. Původ těchto nesrovnalostí přitom vidím ve výzvě stavebního úřadu, který po stavebníkovi výslovně vyžadoval závazná stanoviska dotčených orgánů. Pokud jde o areál střelnice jako takový, z podkladů, které mám k dispozici, vyplývá, že stavební úřad vůči němu prozatím stavební dozor neprováděl. Nemá tedy přehled o tom, jaké stavby a terénní úpravy se na střelnici nacházejí, kdy byly realizovány, zda některé z nich vyžadovaly povolení či jiné opatření stavebního úřadu a zda případně taková povolení byla vydána. Vnímám argument stavebního úřadu, že především s odkazem na kopii výpisu z pozemkové knihy z roku 1991, kde je pozemek střelnice uveden jako "neplodná půda - sportovní střelnice", dovozuje, že celý areál střelnice včetně venkovní části byl v minulosti povolený (zkolaudovaný) jako střelnice. Způsob využití pozemku ve své podstatě tedy zůstává nezměněný, neboť se stále jedná o střelnici. Na druhou stranu je však třeba vnímat to, že s pronájmem střelnice dalšímu subjektu se významně změnil provoz střelnice, a tím i vliv střelnice na okolí. Se změnou v provozování střelnice souvisely i úpravy stavebního charakteru. Z písemností, které mám k dispozici, vyplývá, že na střelnici v průběhu času probíhaly úpravy směřující zejména k realizaci dalších záchytných prvků. Lze tak dovodit minimálně provádění stavebních úprav, které v roce 2016 nařídila policie při pozastavení provozu, a dále stavební činnost v lednu 2022, která zahrnovala úpravu stanoviště č. 14 pro střelbu vleže a vsedě a realizaci dřevěného přístřešku s navezeným pískem pro záchyt střel. Stavební zákon zakotvuje dva základní kontrolní mechanismy k ochraně veřejných zájmů. Jde o instituty stavebního dozoru dle ustanovení § 132 a násl. stavebního zákona a institut státního dozoru ve věcech stavebního řádu dle ustanovení § 171 stavebního zákona. Dle § 132 odst. 1 stavebního zákona vykonávají stavební úřady soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu např. provádět kontrolní prohlídky, nařizovat nezbytné úpravy nebo nařizovat provedení udržovacích prací. Veřejným zájmem se rozumí mimo jiné požadavek, aby stavba byla užívána jen k povolenému účelu, neohrožovala život a zdraví osob, bezpečnost či sousední stavby. Ustanovení § 171 odst. 1 stavebního zákona zavazuje stavební úřad vykonávat státní dozor nad dodržováním jeho ustanovení. Ustanovení § 80 odst. 2 písm. e) stavebního zákona stanoví, že rozhodnutí o změně využití území vyžaduje také změna způsobu využití pozemků, což je dle mého soudu i podstatné rozšíření provozu střelnice z původní střelnice pro myslivecké účely na střelnici komerčního charakteru pro výcvikové, sportovní a zážitkové střelby. Mám za to, že stavební úřad dosud dostatečně nevyužil pravomocí, které mu stavební zákon dává, aby zjistil, zda aktuální podoba venkovní části střelnice odpovídá požadavkům stavebního práva. Přitom indicie, že areál střelnice není z hlediska požadavků stavebního práva "vyřešený", měl stavební úřad již minimálně od roku 2017, kdy se na něj obrátila policie s dotazem v rámci povolování provozu střelnice. Již tehdy měl dle mého názoru stavební úřad přikročit k úkonům směřujícím ke zjištění stavu věci. Svoje pochybení ve vztahu k budově č. p. X již napravil, ve vztahu k areálu jako takovému však nikoli. Domnívám se proto, že je namístě, aby stavební úřad provedl stavební dozor i ve vztahu k venkovní části střelnice, areál "zmapoval" a ujasnil si, zda některé práce podléhaly povolovacímu či ohlašovacímu režimu stavebního zákona, a v návaznosti na tato zjištění činil další kroky. Areál střelnice je přitom třeba vnímat komplexně a v případě (dodatečného) povolování byť jen některého z prvků brát ohled na vliv střelnice na okolí ve svém celku. Jak potvrdila KHS v rámci jednání s pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv, jako dotčený orgán by se vyjadřovala k hluku z celkového provozu areálu, byť by byl povolován pouze některý z prvků. Dle vyjádření KHS totiž většina změn na střelnici (byť menšího rázu) může nějakým způsobem ovlivnit výsledný hluk ze střelnice. S tímto názorem se ztotožňuji. V rámci kontrolní prohlídky či státního dozoru bude žádoucí vyzvat stavebníka k upřesnění prováděných prací (jejich popis a alespoň přibližné datum realizace). Jako vodítko může stavebnímu úřadu posloužit rovněž seznam záchytných prvků a situační nákres střelnice, jež jsou součástí provozního řádu střelnice a které jsem shrnul rovněž v této zprávě o šetření. Dalším vodítkem případně mohou být i listiny, které tvořily podklad pro pasportizaci budovy a které by se případně mohly vztahovat nejen na budovu střelnice, ale i na areál jako takový. V seznamu podkladů je zmíněná např. částečná projektová dokumentace stavby či "projekt malorážková střelnice" z roku 1979. [11] C.2 K postupu KHS V postupu KHS jsem pochybení neshledal. KHS se zabývala podněty na obtěžování hlukem, iniciovala společná jednání s dotčenými subjekty, vyjadřovala se k předložené hlukové studii, provedla státní zdravotní dozor spojený s měřením hluku a také kontrolu z pohledu hygieny práce. KHS konstatovala, že je připravená provést další měření hluku, pokud o to stěžovatelé požádají. Nyní je tedy na stěžovatelích, aby se na KHS obrátili a poskytli součinnost při vytipování nejexponovanějšího místa a doby, kdy bývá střelba nejvíce obtěžující. Doplňuji, že v rámci jednání jak s KHS, tak s policií proběhla debata o tom, jaká protihluková opatření jsou v případě venkovní střelnice vůbec možná. Zúčastnění dospěli k závěru, že lze omezit maximální počet výstřelů, je však žádoucí toto omezení zakotvit do provozního řádu. K diskusi je rovněž zavedení střílení s tlumiči. C.3 K bezpečnosti provozu Provozování střelnice upravuje zákon o zbraních především v ustanoveních § 52‒55 a v příloze č. 3. Dle těchto ustanovení je střelnicí komplex zařízení a prostorů určených pro bezpečnou střelbu ze zbraní stanovených kategorií. Pro provozování střelnice je nutné povolení vydané příslušným útvarem policie. Přílohou žádosti o povolení k provozování střelnice musí být mimo jiné provozní řád střelnice ověřený znalcem v oboru balistiky [12]. Do 31. 7. 2017 bylo třeba přiložit i kolaudační rozhodnutí, do 29. 1. 2021 listinu prokazující oprávnění užívat nemovitost jako střelnici. Od února 2021 už žadatel listinu prokazující legální užívání nemovitosti nepřikládá. Příslušný útvar policie si za účelem posouzení žádosti má sám opatřit "vyjádření příslušného stavebního úřadu, zda lze danou nemovitost podle stavebního zákona užívat jako střelnici". Ustanovení § 54 zákona o zbraních stanoví povinnosti provozovatele střelnice. Mezi ně patří kromě oznamovacích povinností (včetně oznámení změn, které mohou mít vliv na bezpečnost provozu střelnice) také zajištění přítomnosti správce střelnice na střelnici při provádění střelby. Ustanovení § 55 zákona o zbraních potom stanoví povinnosti správce střelnice, mezi které patří mimo jiné povinnost zajistit dodržování provozního řádu, zajistit, aby střelbu na střelnici prováděla jen osoba, která je k tomu oprávněna, či zastavit střelbu na střelnici v případě ohrožení života, zdraví a majetku. Pro návštěvníky střelnice potom platí povinnost dodržovat její provozní řád. Dle § 75a odst. 2 písm. b) zákona o zbraních kontroluje příslušný útvar policie dodržování povinností provozovatelem střelnice. Dle § 75c písm. e) je příslušník policie oprávněn požadovat po provozovateli střelnice předložení dokladů potřebných k provozu střelnice. V šetřeném případě střelnice disponuje pravomocným povolením k provozování střelnice z roku 2017 a provozním řádem aktualizovaným k lednu 2022. Přestože povolení z roku 2017 již nelze přezkoumat, vyjádřím se k některým otázkám s ním spojeným. Předně mám pochybnosti o tom, zda z pohledu legálního užívání střelnice postačovalo vyjádření stavebního úřadu, že "lze usuzovat", že střeliště bylo řádně umístěno, povoleno a zkoulaudováno, doklady se však nedochovaly. V době vydání povolení k provozování střelnice byl žadatel povinen předložit listinu prokazující oprávnění užívat nemovitost jako střelnici. Takové oprávnění nepředložil s konstatováním, že je nelze dohledat. [13] Oceňuji snahu policie zjistit stav věci u stavebního úřadu, nicméně v tomto případě se přikláním k tomu, že měl spíše vyzvat žadatele, aby potřebné oprávnění doložil. Jak se totiž ukazuje, areál střelnice jako takový není z pohledu stavebního práva dořešený dodnes. Dále mi není známo, zda s aktualizací provozního řádu došlo i ke změně povolení provozování střelnice. Ve výrokové části povolení je totiž výslovně uvedeno, že se povoluje pouze střelba z polohy vstoje. Po aktualizaci provozního řádu lze na stanovišti č. 14 střílet i vsedě nebo vleže. V tomto smyslu by tedy mělo dojít i ke změně povolení ve správním řízení. Prosím tedy policii o informaci, zda takové řízení bylo vedeno, a o případné zaslání daného rozhodnutí. Nad rámec výše uvedeného doplňuji, že je na zvážení, zda by v případě (dalšího) řízení o změně povolení neměl být účastníkem rovněž vlastník nemovitosti zasažené ulétlými střelami jako osoba, která může být povolením přímo dotčena na svých právech z hlediska bezpečnosti. [14] Pokud jde o kontroly, které policie prováděla, a vyřizování podnětů stěžovatelů, přijímám vyjádření policie, že ohledně předmětné střelnice prováděla řadu kontrol zaměřených jak na stav střelnice, tak na dodržování provozního řádu. Z předložených podkladů se mi dále jeví, že se policie podněty stěžovatelů zabývala. Shrnula aktuální právní úpravu, vysvětlila, jak se vypořádala se záznamy, které prokázaly porušení provozního řádu, předložila ulétlou střelu k odbornému posouzení. K odpovědím policie stěžovatelům nemám výhrady. Doplňuji však, že balistické posouzení rozporovat nemohu, neboť se jedná o odbornou otázku neprávního charakteru, kterou mi nepřísluší hodnotit. Vítám rovněž, že je policie v kontaktu s majitelem nemovitostí, které byly v minulosti střelbou poškozeny. Při komunikaci se stěžovateli rovněž pověřená právnička Kanceláře veřejného ochránce práv doporučovala, aby v případě nálezu projektilu neprodleně tuto skutečnost oznámili policii a projektilu se nedotýkali. Vzhledem k tomu, že v lednu 2022 došlo k úpravám střelnice, a s ohledem na sdělení policie, že je připravena provést další kontroly, považuji za vhodné, aby policie provedla na předmětné střelnici kontrolu zaměřenou jak na dodržování provozního řádu, tak na stav střelnice. Lze tak zkontrolovat mimo jiné to, zda se v plotě, který byl nově natřený světlou barvou a v němž byly zalepeny a zatřeny díry po střelách, neobjevily střely nové. To by totiž svědčilo o úletu střel nebo jejich fragmentů, který by bylo třeba prošetřit. Stejně tak bude vhodné ověřit aktuální stav všech záchytných prvků. Z fotografií z místního šetření právníků Kanceláře veřejného ochránce práv se mi totiž jeví, že např. některé z pneumatik, které mají být uloženy "cik-cak" a vysypané zeminou, jsou popadané na zem. Stejně tak mám z fotografií pochybnosti, zda jsou dřevěné přístřešky opravdu bez štěrbin. Dále považuji za žádoucí zaměřit se při kontrole rovněž na to, zda je řádně vedena kniha evidence střeleb. Jak vyplynulo s diskuse s policií i KHS, řádná evidence střeleb má zásadní význam jak z hlediska bezpečnosti (pro zpětné posouzení, kdo, z jakých zbraní a kdy střílel), ale rovněž z hlediska hlukové problematiky. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám primátorovi města Frýdku-Místku a řediteli Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili k mým závěrům a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž ředitelku Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě a stěžovatele. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Dle provozního řádu střelnice je povolená střelba ze zbraní, jako jsou pistole, revolvery, pušky, brokovnice, kulovnice či samopaly. [3] Odbor pro výstavbu Rady Městského národního výboru ve Frýdku Místku. [4] Hluková studie nebyla podkladem žádného správního řízení. Provozovatel ji předložil KHS pouze k posouzení (okomentování). [5] Výsledná naměřená hodnota 26,6 dB; hygienický limit pro vysoce impulsní hluk 38 dB. [6] Rozhodnutí ze dne 29. 11. 2017. [7] Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. [8] K provozu střelnice nestačí povolení stavebního úřadu. Veřejný ochránce práv - ombudsman [on-line]. Brno: (c) Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 13. 10. 2022]. Dostupné z: K provozu střelnice nestačí povolení stavebního úřadu | Ombudsman (ochrance.cz). [9] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. [10] Stavební úřad k tomu doplnil, že jednu místnost v budově měl zřejmě vyčleněnou k obývání (nikoli bydlení) domovník. Protože však neplnil svoje povinnosti, musel obývání místnosti ukončit. [11] Tyto dokumenty nemám k dispozici, a nemohu se k nim tedy blíže vyjádřit. [12] Dle aktuálního znění je žadatel povinen k žádosti připojit "provozní řád střelnice ověřený znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě". [13] Dokument o kolaudaci budovy č. p. X myslivecký spolek předložil až v roce 2020, když se věcí zabýval stavební úřad. [14] Viz § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého jsou účastníky řízení též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.