Text dokumentu

Sp. zn.: 6520/2020/VOP/JMA Č. j.: KVOP-31671/2022 Brno 29. června 2022 Zpráva o šetření ve věci postupu generálního ředitele vězeňské služby a ministryně spravedlnosti Pan A. (dále "stěžovatel") se prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na veřejného ochránce práv. Upozornil na okolnosti jeho odvolání ze služebního místa ředitele Věznice X a převedení do personální pravomoci ředitele Věznice Y. [1] Namítá šikanózní postup tehdejšího generálního ředitele Vězeňské služby České republiky (dále "generální ředitel") a dokládá svou neúspěšnou snahu domoci se nápravy u tehdejší ministryně spravedlnosti (dále "ministryně"). Šetření [2] jsem zaměřila především na ty úkony generálního ředitele, jež se týkaly výkonu stěžovatelova služebního poměru, a na délku vyřizování stěžovatelova odvolání a stížnosti ministryní. A. Shrnutí závěrů Zjistila jsem, že - generální ředitel porušil povinnost umožnit příslušníkovi ozdravný pobyt za zákonem definovaných podmínek (viz C.1.4); - ministryně nedodržela zákonné lhůty pro vyřízení stížnosti (viz C.2.1) a rozhodnutí o odvolání (viz C.2.2). B. Skutková zjištění Vycházela jsem především z vyjádření generálního ředitele a ministryně. [3] Spisovou dokumentaci, kterou mi nemohli poskytnout vzhledem k podání žaloby stěžovatelem proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa ředitele Věznice X a převedení do personální pravomoci ředitele Věznice Y, [4] jsem si opatřila přímo od příslušného soudu. [5] Dále jsem přihlédla k podkladům, které mi poskytl přímo stěžovatel. B.1 Vyjádření generálního ředitele vězeňské služby B.1.1 Komplexní kontrola Generální ředitel vězeňské služby uvedl, že komplexní kontrolu Věznice X nařídil provést na základě předcházejících kontrolních zjištění, která prokázala závažná zjištění v dodržování právních a vnitřních předpisů včetně nevhodných hygienických podmínek výkonu služby příslušníků věznice. Vyšel přitom i ze zprávy z návštěvy zařízení dřívější veřejné ochránkyně práv, jež roku 2014 konstatovala pochybení stěžovatele při řízení věznice. [6] Tato zpráva podle generálního ředitele dokládá a koresponduje s názorem vedení vězeňské služby, že stěžovatel věznici dlouhodobě neřídil dobře. V žádném případě se ze strany vězeňské služby nejedná o snahu stěžovatele jakýmkoliv způsobem poškodit. [7] B.1.2 Přítomnost zmocněnkyně při jednání Dne 24. 8. 2020 vyzval generální ředitel vězeňské služby telefonicky stěžovatele, aby se stěžovatel dostavil následujícího dne do jeho kanceláře za účelem projednání dalších služebních záležitostí. Ke sdělení, že se stěžovatel dostaví v doprovodu své zmocněné právní zástupkyně, generální ředitel odpověděl, že jednání nebude probíhat o záležitostech projednávaných v řízení ve věcech služebního poměru, kde je stěžovatel právně zastoupen, a tudíž proběhne bez zmocněnkyně. [8] Stěžovatel se přesto dostavil do kanceláře generálního ředitele v doprovodu právní zástupkyně. Generální ředitel odmítl slušnou formou přítomnost stěžovatelovy zmocněnkyně, jelikož k tomu nebyl žádný zákonný důvod. Právní zástupkyni vysvětlil, že obsahem jednání není řízení ve věcech služebního poměru, ke kterému je zmocněná stěžovatelem, ale že se jedná o ryze služební věc nijak nesouvisející s předmětným řízením (pozn. vyslání na ozdravný pobyt a zákaz vstupu do Věznice X). [9] Celé toto jednání proběhlo v přítomnosti ředitele kanceláře generálního ředitele vězeňské služby. [10] B.1.3 Zákaz vstupu do Věznice X Generální ředitel zprostil stěžovatele výkonu služby pro jeho důvodné podezření ze spáchání kázeňského přestupku - ponechání stěžovatele ve výkonu služby by ohrožovalo průběh prošetřování jeho jednání. [11] Po pravomocném ukončení předmětného řízení nepovolil generální ředitel stěžovateli vstup do Věznice X, neboť stěžovatel nesplňoval především zákonné podmínky pro výkon služby, tj. neměl platný lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ani osvědčení o fyzické zdatnosti. Je nežádoucí, aby příslušníci (zaměstnanci), kteří nevykonávají službu (práci), ať již z důvodu např. zproštění výkonu služby, čerpání dovolené, nemoci či vyslání na ozdravný pobyt, vstupovali do věznice. Důvodem kromě jiného může být i způsobení úrazu a následné posuzování případných nároků z toho plynoucích. Stěžovatel byl dnem 2. 11. 2020 odvolán ze služebního místa ředitel Věznice X a následujícím dnem ustanoven na služební místo 1. zástupce ředitele Věznice Y. [12] Z toho vyplývá, že již není služebně zařazen k výkonu služby ve Věznici X a nemá do ní "běžný" přístup. [13] B.1.4 Trvání ozdravného pobytu S ohledem na vývoj pandemie Covid-19 byli příslušníci vězeňské služby ve většině případů vysíláni na ozdravný pobyt individuální formou. Tělesné rehabilitační aktivity si v případě individuální formy stanovuje příslušník sám. Generální ředitel vězeňské služby vyslal stěžovatele zmíněného dne 25. 8. 2020 na ozdravný pobyt formou tělesných rehabilitačních aktivit po vzniku nároku za rok 2019 a 2020, tudíž 2x 14 dnů, a to individuální formou v místě bydliště. Vyslání na ozdravný pobyt a určení jeho formy je ve výlučné pravomoci služebního funkcionáře, kterým je pro ředitele organizačních jednotek generální ředitel. Akt vyslání je rozkazem, nikoliv rozhodnutím ve věcech služebního poměru. Dne 4. 9. 2020 se stěžovatel (po svém vyzvání předchozího dne) dostavil ke generálnímu řediteli, který mu určil dobu čerpání dovolené za rok 2019 a seznámil jej se služebním hodnocením a jeho závěry. Zákon o služebním poměru nepředpokládá přerušení ozdravného pobytu - to však neznamená, že se při čerpání ozdravného pobytu na příslušníka nevztahují stejné překážky, jako při výkonu služby. Účast na ozdravném pobytu se považuje za dobu služby. [14] Se stejným zdůvodněním považovala povolání stěžovatele v době trvajícího čerpání ozdravného pobytu k převzetí dokumentace za možné i tehdejší ministryně. [15] B.2 Vyjádření ministryně Ministryně k mé výzvě zaslané po zahájení šetření uvedla, že stěžovatelovu stížnost ze dne 8. 9. 2020 již vyřídila, [16] přičemž ji neshledala důvodnou. Zároveň mi poskytla text daného vyřízení stížnosti. [17] K vyřizovanému odvolání stěžovatele proti rozhodnutí generálního ředitele ze dne 27. 10. 2020 uvedla, že v dané době (pozn. začátek dubna 2021) odvolací řízení stále probíhá. Stěžovatel o tom má povědomost, neboť se na výzvu dne 8. 3. 2021 k věci vyjádřil. Ministryně očekávala vydání odvolacího rozhodnutí v nejbližší době, odhadem v první polovině probíhajícího měsíce dubna. Délka řízení se odvíjí od rozsahu spisového materiálu a složitosti právního posouzení případu. [18] C. Právní hodnocení C.1 Vězeňská služba Šikanou ve služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů lze rozumět zneužití výkonu práv a povinností na újmu jiného účastníka služebního poměru. [19] Komplexní právní úpravu ochrany před takovým jednáním obsahuje přímo zákon o služebním poměru. [20] Abych prověřila tvrzení stěžovatele, že některá jednání generálního ředitele vůči jeho osobě mohla mít šikanózní charakter, nešetřila jsem formální rozhodnutí a služební hodnocení (ta jsou předmětem stěžovatelovy správní žaloby), ale v souladu s podnětem jsem se zaměřila na faktické úkony generálního ředitele (některé i neformální), jež stěžovatel namítal. C.1.1 Komplexní kontrola Vnitřní kontrola se uplatňuje jako součást řídící činnosti ve všech organizačních jednotkách vězeňské služby i jako nedílná součást řídící, kontrolní a metodické činnosti generálního ředitelství vězeňské služby. [21] Generální ředitelství provádí kontrolní činnost v podřízených organizačních jednotkách systematicky, [22] a to prostřednictvím různých forem kontrol, mj. komplexní kontrolou [23] - tu nařizuje pouze generální ředitel (buď z vlastního rozhodnutí, nebo na vyžádání ředitele kontrolovaného subjektu). [24] Cílem komplexní kontroly je prověřit činnost kontrolovaného subjektu jako celku. [25] Vedoucím komplexní kontroly je náměstek generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu, který zodpovídá za její přípravu a realizaci včetně projednání výsledků kontrolní činnosti, nestanoví-li generální ředitel jinak. [26] O výsledku vnitřní kontroly je kontrolní orgán (vedoucí kontrolní skupiny) povinen vypracovat zprávu, v jejímž závěru uvede doporučená a uložená opatření k odstranění zjištěných nedostatků, včetně stanovení lhůt k jejich splnění a vymezení osob odpovědných za jejich splnění. [27] Ředitel kontrolovaného subjektu své připomínky postoupí vedoucímu kontrolní skupiny, který je posoudí a rozhodne o jejich přijetí, či nepřijetí. Zpracuje návrh závěrečného znění zprávy a u kontrolních zjištění, vůči nimž byly uplatněny připomínky, připomínky akceptuje bez výhrady, připomínky akceptuje částečně anebo připomínky zamítne a své závěry řádně odůvodní. [28] Náměstek generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu vypracoval zprávu o výsledku komplexní kontroly ve Věznici X provedenou ve dnech 29. 5. 2019 a 7. 6. 2019, a poté ukončenou dne 22. 6. 2019. [29] Vedoucí, členové a členky kontrolní skupiny kontrolovali veřejné zakázky a náhodně vybrané smlouvy z předloženého okruhu smluv. Část zjištěných nedostatků odstranila kontrolovaná osoba na místě. [30] Proti ostatním zjištěním uplatnil stěžovatel celkem sedm připomínek. Vedoucí kontrolní skupiny připomínky projednal. S pěti připomínkami nesouhlasil a dvě připomínky přijal: v návrhu zprávy o výsledku komplexní kontroly následně podepsané námětkem generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu tak dvě navržená opatření zrušil a formuloval namísto nich doporučení. [31] Prověřila jsem dokumentaci ke komplexní kontrole ve Věznici X v květnu a červnu 2019 a seznámila se s cílem, účelem a zjištěním komplexní kontroly a nezaznamenala jsem, že by vězeňská služba provedla komplexní kontroly tak, aby stěžovateli způsobila újmu. Ohledně důvodu kontroly mě překvapilo sdělení, že vězeňská služba mj. ověřovala závěry zprávy z návštěvy zařízení provedené tehdejší veřejnou ochránkyní práv - její návštěva z června 2014 nebyla zaměřená na hospodaření věznice, resp. se netýkala oblasti veřejných zakázek a smluv uzavíraných stěžovatelem. Vzdor tomu nezpochybňuji právo (a povinnost) vězeňské služby provádět kontroly věznic, přičemž vězeňská služba realizovala šetřenou kontrolu i v intencích uvedených vnitřních předpisů generálního ředitele vězeňské služby. C.1.2 Přítomnost zmocněnkyně při jednání Bezpečnostní sbor nesmí postihovat příslušníka nebo jej znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků, které pro něj vyplývají ze služebního poměru. Postihovat či znevýhodňovat nelze ani osobu, která příslušníka v řízení zastupuje. [32] Stěžovatel potvrdil informaci o telefonickém pozvání jeho osoby ke generálnímu řediteli vězeňské služby na den 25. 8. 2020. Doprovodu své zmocněnkyně využil stěžovatel pro to, že mu do té doby ještě nebylo doručeno žádné rozhodnutí o ukončení zproštění výkonu služby - očekávali, že se v souladu s doporučením ministryně generálnímu řediteli [33] bude řešit navrácení stěžovatele do funkce ředitele věznice. [34] Generální ředitel však měl označit přítomnost zmocněnkyně jako porušení rozkazu [35] a důvod pro zahájení nového kázeňského řízení, a vyzval zmocněnkyni, ať opustí budovu generálního ředitelství. [36] Generální ředitel mi k tomu sdělil, že by v případě vyhodnocení stěžovatelova jednání jako porušení rozkazu postupoval v souladu s právními předpisy, protože by se jednalo o podezření ze spáchání trestného činu. Stěžovatelova procesní práva nebyla porušena. [37] Nemám k dispozici text zmocnění, kterým se právní zástupkyně prokazovala v uvedený den jednání 25. 8. 2020. [38] Pokud se takové zmocnění opravdu týkalo jen řízení o stěžovatelově odvolání ze služebního místa a převedením do personální pravomoci jiného služebního funkcionáře, jak uvádí generální ředitel, pak se právní zástupkyně nemohla účastnit daného jednání. Přesto musím dodat, že stěžovatel mohl své právní zástupkyni udělit potřebné oprávnění k přítomnosti jeho vyslání na ozdravný pobyt a uložení zákazu vstupu do věznice přímo na místě - namítaný předchozí zákaz účasti právní zástupkyně na jednání či potrestání stěžovatele v kázeňském řízení jen proto, že se na jednání dostavil v doprovodu své zástupkyně, bych hodnotila jako nepřípustné postižení stěžovatele a osoby jej zastupující při výkonu příslušejících práv a nároků. Generální ředitel nicméně popřel, že by se dopustil takového jednání vůči stěžovateli a jeho právní zástupkyni. Na podkladě těchto protichůdných tvrzení tak nemohu konstatovat pochybení generálního ředitele. C.1.3 Zákaz vstupu do Věznice X Příslušník musí být zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů. Pominou-li důvody, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, zproštění výkonu služby se ukončí. [39] Generální ředitel zprostil stěžovatele výkonu služby rozhodnutím ze dne 26. 8. 2019, proti kterému se stěžovatel odvolal. Ministryně rozhodla o odvolání tak, že napadené rozhodnutí zrušila. [40] Generální ředitel poté ukončil zpětně ke dni 17. 8. 2020 zproštění výkonu služby stěžovatele. [41] Podle textu podnětu ochránci nedošlo do dne 25. 8. 2020 k oznámení tohoto rozhodnutí stěžovateli; ten se tak dostavil k ústnímu jednání toho dne s tím, že generální ředitel s ním bude řešit navrácení do funkce. Došlo však k uložení ústního zákazu vstupu do Věznice X. [42] Zákaz vstupu do Věznice X bylo možné odůvodnit zproštěním výkonu služby, neboť stěžovateli po dobu jeho zproštění nepříslušela práva a povinnosti, která mu jinak náležela z funkce ředitele Věznice X. Podle dokumentace, kterou mám k dispozici, měla právní zástupkyně stěžovatele obdržet rozhodnutí ukončující zproštění výkonu služby právě dne 25. 8. 2020, kdy generální ředitel zakázal stěžovateli vstup do Věznice X. [43] S ohledem na problematické zmocnění právní zástupkyně, [44] a zejména na to, že sám stěžovatel popírá svou dispozici s rozhodnutím o ukončení zproštění v den, kdy se dostavil k jednání s generálním ředitelem, mi nezbývá než konstatovat, že předmětné rozhodnutí ještě dne 25. 8. 2020 nebylo v právní moci. Generální ředitel tak uvedeného dne mohl stěžovateli uložit zákaz vstupu do věznice, a formálně tím nepochybil. C.1.4 Trvání ozdravného pobytu Účast na ozdravném pobytu se považuje za dobu služby v rozsahu, který připadá na 2 týdny při rovnoměrném rozvržení doby služby [45] a eviduje se v celkovém rozsahu 37,5 hodiny ve dnech pondělí až pátek. [46] Ozdravný pobyt může být přerušen mj. z důvodu překážky na straně vězeňské služby. [47] Takové přerušení lze ospravedlnit v případě zcela zásadních důležitých zájmů služby - krizový stav, zcela mimořádné události, které by nebyly zvládnutelné stávajícími silami. [48] Pokud dojde k faktickému přerušení ozdravného pobytu z důvodů na straně bezpečnostního sboru, dojde tím k porušení povinnosti bezpečnostního sboru poskytnout příslušníkovi ozdravný pobyt za zákonem definovaných podmínek, a tedy příslušníkovi by měl vzniknout (resp. dále trvat) nárok na poskytnutí ozdravného pobytu v zákonem předpokládaném rozsahu a kvalitě, tedy nepřetržitě. [49] Praxe některých bezpečnostních sborů, které vymezují důvody pro přerušení ozdravného pobytu z jiných důvodů než důvodů uvedených ve služebním předpisu, je nesprávná. [50] Generální ředitel Vězeňské služby ČR vyslal stěžovatele na ozdravný pobyt dne 25. 8. 2020 - vyslání datoval dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí o ukončení zproštění výkonu služby. [51] Po telefonickém kontaktu dne 3. 9. 2020 a sdělení, že se má dalšího dne dostavit k jednání nikoliv ve věcech služebního poměru, se stěžovatel dostavil dne 4. 9. 2020 v 11:00 hod. na Generální ředitelství vězeňské služby. Obdržel zde oznámení o určení doby čerpání dovolené a služební hodnocení. [52] Konstatuji, že generální ředitel vězeňské služby neumožnil stěžovateli čerpání ozdravného pobytu ve stanoveném rozsahu 14 dnů nepřetržitě, když jeho povoláním k vyzvednutí dokumentace fakticky přerušil stěžovatelův pobyt. Sdělený důvod přerušení ozdravného pobytu přitom nepovažuji za překážku na straně bezpečnostního sboru: předání služebního hodnocení a oznámení o určení doby čerpání dovolené nepředstavuje zcela zásadní důležitý zájem služby, pro který by bezpečnostní sbor neměl umožnit čerpání ozdravného pobytu podle zákonem stanovených podmínek. Neztotožňuji se tak ani s odůvodněním ministryně, postup generálního ředitele vězeňské služby naopak považuji za nesprávnou praxi. C.2 Postup ministryně Při šetření postupu ministryně při vyřizování stěžovatelových podání jsem se zaměřila především na plynulost jejích úkonů. Zejména jsem se zaměřila na dodržení zákonných lhůt, neboť stěžovatel namítal příliš dlouhou dobu vyřizování jednotlivých podání. C.2.1 Vyřízení stížnosti ministryní Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. [53] Stěžovatel zaslal dne 16. 10. 2020 ministryni svou stížnost proti postupu generálního ředitele při osobním jednání se stěžovatelem a jeho právní zástupkyní. [54] Ministryně stěžovatelovu stížnost vyřídila dne 25. 3. 2021. Z odůvodnění jejího vyřízení nevyplývá, že by k vyřízení stížnosti opatřovala další doklady než informace poskytnuté generálním ředitelem a ředitelem jeho kanceláře. Konstatuji, že ministryně nedodržela zákonnou lhůtu pro vyřízení stížnosti. Ačkoliv z dostupných dokumentů není zřejmé, kterého dne ministryně vyrozuměla stěžovatele o vyřízení své stížnosti, nemohlo k vyrozumění dojít před uvedeným datem 25. 3. 2021, kdy ministryně elektronicky podepsala vyřizující písemnost. [55] C.2.2 Rozhodnutí o odvolání Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání. [56] Generální ředitel rozhodl dne 27. 10. 2020 o odvolání stěžovatele ze služebního místa ředitele Věznice X a o převedení do personální pravomoci ředitele Věznice Y (doručeno dne 29. 10. 2020). [57] Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel dne 12. 11. 2020 odvolal. [58] Ministryně vydala rozhodnutí o odvolání dne 27. 4. 2021. [59] Konstatuji, že ministryně nedodržela zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí o odvolání, když rozhodnutí nevydala bez zbytečného odkladu, a nedodržela ani mezní zákonnou pořádkovou lhůtu. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám generálnímu řediteli vězeňské služby a ministrovi spravedlnosti, přičemž je podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Rozhodnutí Generálního ředitele Vězeňské služby České republiky ve věcech služebního poměru ze dne 27. 10. 2020, č. j. VS-178541-15/ČJ-2020-800020. [2] Zahájené dle § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [3] Vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020, a vyjádření ministryně ze dne 6. 4. 2021, č. j. MSP-24/2021-ODKA-ROZ/2. [4] Žaloba proti rozhodnutí Ministryně spravedlnosti, č. j. MSP-111/2020-ODKA-ROZ/9, ze dne 27. 4. 2021. [5] Řízení vedené u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 10 Ad 6/2021. [6] Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 6. 11. 2014 z návštěvy zařízení, sp. zn. 16/2014/NZ, dostupná z https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/8566. [7] Srov. vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020. [8] Obsahem jednání bylo vyslání stěžovatele na ozdravný pobyt s nárokem za rok 2019 a 2020 - srov. vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020. [9] Podnět k přijetí opatření ve věci postupu generálního ředitele ze dne 8. 9. 2020. [10] Srov. vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020. [11] Rozhodnutí generálního ředitele vězeňské služby ze dne 26. 8. 2019, č. j. VS-193467-2/ČJ-2019-800020. [12] Rozhodnutí generálního ředitele vězeňské služby ze dne 27. 10. 2020, č. j. VS-178541-15/ČJ-2020-800020. [13] Srov. vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020. [14] Srov. vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020. [15] Vyřízení stížnosti ze dne 25. 3. 2021, č. j. MSP-412/2020-OMI-OV/12. [16] Stížnost na chování generálního ředitele datovaná dnem 8. 9. 2020, podaná dne 16. 10. 2020. [17] Vyřízení stížnosti ze dne 25. 3. 2021, č. j. MSP-412/2020-OMI-OV/12. [18] Vyjádření ministryně ze dne 6. 4. 2021, č. j. MSP-24/2021-ODKA-ROZ/2. [19] Viz komentář k § 77 v publikaci CHROBÁK, Jiří, KULHÁNEK, Jan a kol. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Komentář. In: ASPI verze 2018 [právní informační systém]. Praha: (c) 2000-2018 Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 18. 05. 2022]. [20] Srov. ustanovení § 77 zákona o služebním poměru. [21] Ustanovení § 2 odst. 2 nařízení č. 2/2020 generálního ředitele Vězeňské služby České republiky o vnitřní kontrole ve Vězeňské službě České republiky (o vnitřní kontrole). [22] Ustanovení § 2 odst. 1 nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [23] Ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [24] Ustanovení § 6 odst. 2 nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [25] Ustanovení § 6 odst. 1 nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [26] Ustanovení § 6 odst. 3 nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [27] Ustanovení § 19 odstavců 1 a 3 nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [28] Ustanovení § 19 odstavců 5 a 6 nařízení generálního ředitele o vnitřní kontrole. [29] Srov. zprávu o výsledku komplexní kontroly ve Věznici X ze dne 27. 6. 2019, č. j. VS-55890-20/ČJ-2019-800011. [30] Dodatečné zaevidování průzkumu trhu v Národním elektronickém nástroji ve smyslu ustanovení § 25 nařízení č. 29/2018 generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, kterým se stanoví závazné postupy při zadávání veřejných zakázek ve Vězeňské službě České republiky (o zadávání veřejných zakázek). [31] Srov. zprávu o výsledku komplexní kontroly ve Věznici X ze dne 27. 6. 2019, č. j. VS-55890-20/ČJ-2019-800011. [32] Ustanovení § 77 odst. 10 zákona o služebním poměru. [33] Dopis generálnímu řediteli vězeňské služby ze dne 17. 8. 2020, č. j. MSP-7/2020-ODKA-ROZ/22. [34] Podnět veřejnému ochránci práv ze dne 14. 10. 2020, zaevidováno k č. j. 44536/2020, sp. zn. 6520/2020/VOP. [35] Stížnost na chování generálního ředitele vězeňské služby adresovaná ministryni dne 8. 9. 2020. [36] Podnět veřejnému ochránci práv ze dne 14. 10. 2020, zaevidováno k č. j. 44536/2020, sp. zn. 6520/2020/VOP. [37] Srov. vyjádření generálního ředitele vězeňské služby ze dne 8. 4. 2021, č. j. VS-63007-2/ČJ-2021-800020. [38] Seznámila jsem se se substituční plnou mocí udělenou ve stěžovatelově záležitosti jiné osobě - advokátní koncipientce dne 8. 10. 2019. Substituční plná moc udělená přímo právní zástupkyni stěžovatele, jíž disponuji, je datovaná až dnem 15. 10. 2020; byla tedy udělena až po předmětném jednání dne 25. 8. 2020. [39] Ustanovení § 40 odstavců 1, 2 a 5 zákona o služebním poměru. [40] Rozhodnutí ministryně ze dne 10. 8. 2020, č. j. MSP-7/2020-ODKA-ROZ/21. [41] Rozhodnutí generálního ředitele vězeňské služby ze dne 21. 8. 2020, č. j. VS-154556/ČJ-2020-800020. [42] Podnět veřejnému ochránci práv ze dne 14. 10. 2020, zaevidováno k č. j. 44536/2020, sp. zn. 6520/2020/VOP. [43] Viz doručenku datové zprávy ID 815380816. [44] Srov. poznámku č. 38 výše. [45] Ustanovení § 80 odst. 5 věty druhé zákona o služebním poměru. [46] Ustanovení § 9 nařízení č. 68/2017 generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, kterým se stanoví některé podrobnosti k době služby příslušníků a o výplatě služebního příjmu, ve znění pozdějších předpisů. [47] Ustanovení § 4 odst. 1 nařízení č. 2/2014 generálního ředitele Vězeňské služby České republiky, kterým se stanoví zásady poskytování ozdravného pobytu příslušníkům Vězeňské služby České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a contrario. [48] Viz TOMEK, Petr; FIALA, Zdeněk. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem, poznámkami a judikaturou. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2019, s. 339. [49] Viz komentář k § 80 v publikaci CHROBÁK, Jiří, KULHÁNEK, Jan a kol. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Komentář. In: ASPI verze 2018 [právní informační systém]. Praha: (c) 2000-2018 Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 13. 05. 2022]. [50] Viz TOMEK, Petr; FIALA, Zdeněk. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem, poznámkami a judikaturou. 3. aktualizované a rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2019, s. 339. [51] Rozhodnutí o ukončení zproštění výkonu služby ze dne 21. 8. 2020, č. j. VS-154556/ČJ-2020-800020, doručené dne 25. 8. 2020. [52] Vyřízení stížnosti ze dne 25. 3. 2021, č. j. MSP-412/2020-OMI-OV/12. [53] Ustanovení § 175 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. [54] Viz doručenku datové zprávy ID 832210561 ke stížnosti na chování generálního ředitele ze dne 8. 9. 2020. [55] Vyřízení stížnosti ze dne 25. 3. 2021, č. j. MSP-412/2020-OMI-OV/12. [56] Ustanovení § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru. [57] Rozhodnutí Generálního ředitele Vězeňské služby České republiky ve věcech služebního poměru ze dne 27. 10. 2020, č. j. VS-178541-15/ČJ-2020-800020. [58] Informace o datu podání stěžovatelova odvolání datovaného dnem 10. 11. 2020 vyplývá z odst. 84 odůvodnění odvolacího rozhodnutí (viz následující poznámku). [59] Rozhodnutí ministryně ze dne 27. 4. 2021, č. j. MSP-111/2020-ODKA-ROZ/9.